|

2013-050-08-145

145. Senátní návrh zákona o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek (stykový zákon) /sněmovní tisk 736/ - prvé čtení

Date2016-11-08
Meeting2013/050
Agenda Item2013/050/145
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/bqbs/b27314501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Já velmi děkuji paní senátorce. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jeroným Tejc Děkuji za slovo. Informoval bych, že tento návrh byl projednán 30. března 2016 na schůzi vlády s tím, že ta s ohledem na to, primárně že se jedná o zákon, který upravuje vztahy dvou parlamentních komor, přijala neutrální stanovisko. Sněmovní tisk 736 vyjmenovává některé konkrétní body, které by bylo záhodno upravit. Upozorňuje na možný rozporný výklad při tom, kdybychom chtěli respektovat jak tento zákon, tedy stykový zákon, tak současně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Vše jsou to věci, se kterými se lze podle mého názoru vypořádat při jednání ve výborech. Konstatoval bych a doplnil bych paní senátorku v tom, že není poprvé, kdy se Poslanecká sněmovna zabývá touto materií. My jsme společně jako ústavněprávní výbor a podvýbor ústavněprávního výboru pro Ústavu projednávali tento text a základy tohoto textu mnohokrát na půdě jak Senátu, tak Poslanecké sněmovny za účasti poslanců i senátorů, takže pro členy ústavněprávního výboru to není nová materie. Dovolím si požádat o to, aby tento tisk byl propuštěn právě do jednání ústavněprávního výboru, který zřejmě bude výborem garančním. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážený poslední pane ministře - zřejmě je opravdu situace ve vládě poměrně závažná, jestli nám už tady zůstal jenom jeden ministr -, vážená paní senátorko, dámy a pánové. Nechci být nijak zvlášť dlouhý, ale přece jenom několik poznámek k tomuto zákonu mi dovolte přičinit. První poznámku přičiním k tomu, co zde říkala paní senátorka a také bývalá ústavní soudkyně, že se jedná o poslední dluh k Ústavě České republiky. Doufám, že zvlášť pečlivě ji poslouchal pan místopředseda Filip, který nám tady opakovaně tvrdí, že dalším dluhem vůči Ústavě České republiky je neexistence obecného zákona o referendu a vždy znovu se s ním tady o to přu, jestli Ústavu je třeba vykládat tak, či onak. Tak jenom doufám, že poslouchal paní senátorku, a říkám, bývalou ústavní soudkyni, že toto je poslední dluh, který vůči Ústavě máme. To je poznámka první. Poznámka druhá. Jedná se o věc, která je opravdu připravována dlouho. Já si pamatuji - bohužel mám tu výhodu, nebo nevýhodu, že si pamatuji hodně z této Sněmovny, pamatuji komise paní místopředsedkyně Buzkové tehdy za sociální demokracii, které tvořily první verze stykového zákona. V různých chvílích byl různě rozkročen, někdy širší, někdy užší. Myslím, že v tuto chvíli k nám přichází v té variantě, řekněme, užšího charakteru, opravdu vydiskutované oběma komorami, a tím pádem s větší šancí na to projít. Přináší tu jednu zásadnější změnu, kterou zde již popisovala paní senátorka Wagnerová, a to jest onen člunek, ona možnost přeposílat ústavní a zákony podle článku 40 Ústavy mezi oběma komorami. Jeví se jako výhodná, ale samozřejmě bude znamenat, že přijetí ústavních zákonů bude nadále o něco malinko snazší. Doposud jsme měli velmi rigidní Ústavu díky tomu, že byla potřeba shoda tří pětin v obou komorách na stejném znění ústavního zákona, a to dokonce v jednom jediném čtení. Senát se tam dostával do nevýhodné situace, to je pravda, že vlastně buď mohl akceptovat, nebo odmítnout to, co přeposlala Poslanecká sněmovna, ale vedlo to k tomu, že za těch 23, 24 let existence české Ústavy těch změn bylo poměrně málo, protože to byly vždy jen změny, které měly široký společenský, a tím pádem i politický konsenzus. Zavedení člunku bude možná tendence k tomu častěji měnit Ústavu, o něco zjednodušovat. Povede více k tomu, že Sněmovna bude mít pocit: "No, tohle si můžeme ještě do Senátu zkusit poslat, v nejhorším případě nám to vrátí." Tak jenom jsem chtěl upozornit, že tento problém existuje, že by mohlo docházet k situacím, že ve více bodech bude Ústava potenciálně, řekněme, načata, nebo zpochybněna, i když to možná nebude v průběhu volebního období ukončeno. Jinak bych řekl, že se jedná o návrh, který je poměrně střízlivý a který by měl vyřešit prakticky otázky fungování, které sice vlastně de facto fungují tak, jak dnes stykový zákon navrhuje, ale bylo by to upraveno, a bylo by to upraveno, a v tom má samozřejmě paní senátorka pravdu, v souladu s tím, co předpokládá Ústava, že existuje zákon o styku a zásadách jednání obou komor mezi sebou a navenek. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name