|

2013-050-08-004

4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 724/ - druhé čtení

Date2016-11-08
Meeting2013/050
Agenda Item2013/050/004
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/bqbs/b27400401.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   013 < Page 014 > 015
Předseda PSP Jan Hamáček Já jenom poprosím, pane poslanče, o strpení. (Konzultace s legislativou.)To upozornění je pouze v tom směru, že pokud to, co zde načtete, bude odlišné od toho, co je v systému, tak platí to, co načtete na mikrofon. Poslanec František Adámek Ano. Já čtu to, co je v systému. Předseda PSP Jan Hamáček Dobrá. Pouze pro vaše upozornění ze strany legislativy. Poslanec František Adámek Já si to uvědomuji. Děkuji. Takže skončil jsem o tom, že tato směrnice, a z této komunitární právní úpravy má vycházet národní právní úprava, což je logické. Vnitrostátní úprava v žádném případě nesmí odporovat směrnici. Pro výklad komunitární a národní právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou porušováním práv z duševního vlastnictví z hlediska jejího účelu má význam zejména odstavec 26 preambule směrnice, v němž se uvádí, že cílem není zavést povinnost stanovit náhradu škody jako trest, ale umožnit odškodnění na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k nákladům vzniklým nositeli práv, jako jsou náklady na zjištění porušení práva a totožnosti porušovatele. Jinými slovy, peněžité nároky z porušení autorských práv by neměly sloužit v první řadě jako prostředek k sankcionování porušovatele. A my vlastně říkáme, že potrestáme toho, kdo udělal chybu, přestupek, trestný čin, cokoliv chcete, dvojnásobkem. Standardní postup je... Ještě je potřeba dodat, že veškerá právní literatura publikovaná k autorskému zákonu ohledně dvojnásobku bezdůvodného obohacení uvádí, že takto pojatý způsob má nejen restituční, ale také sankční pojetí. Jinými slovy, pokud někomu vznikne škoda, obrátí se na soud a musí tu škodu prokázat. To je smyslem mého, tak jak je koneckonců v právním řádu u nás uvedeno ve všech předpisech, to je smyslem mého pozměňovacího návrhu. Chci jenom říct, že u nás v právním řádu se toto vyskytuje dvakrát. Za prvé v tomto navrženém autorském zákoně a v § 3004 občanského zákoníku. To se ovšem týká zásahu do přirozených práv člověka. V čl. I dosavadním bodu 64 § 97 odst. 5 se slova "například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv" zrušují a dále se na konci odstavce 5 doplňují věty: "Jestliže kolektivní správce přenese výkon činností prováděných podle tohoto zákona nebo některou její část na jinou osobu, je právní jednání osoby, na niž byla taková činnost přenesena, přičitatelná i kolektivnímu správci. Osoba pověřená kolektivním správcem výkonem některých jeho činností je v oblasti pověření ve vztahu k uživatelům předmětu ochrany vázána všemi povinnostmi a omezeními, které tento zákon stanoví kolektivnímu správci." Já myslím, že to ani není potřeba nějak zvlášť vysvětlovat, nicméně aspoň jednu větu. Cílem návrhu je zamezit nežádoucí konkretizaci textu právní úpravy výčtem některých činností, které by kolektivní správci mohli přenést na třetí osoby. A je potřeba zdůraznit, že tento návrh vychází z dikce směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k užití hudebních děl online na vnitřním trhu, konkrétně čl. 2 odst. 3. Toto ustanovení uvádí: Příslušná ustanovení této směrnice se vztahují na subjekty přímo či nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti, vlastněné či ovládané organizací kolektivní správy, jestliže tyto subjekty vykonávají činnost, na kterou by se ustanovení této směrnice vztahovala, pokud by ji vykonávala organizace kolektivní. Jinými slovy, každý, koho pověří kolektivní správce, je vázán stejnými právními předpisy jako kolektivní správce. Dále. V čl. I dosavadního bodu 64 § 98e odst. 1 se slova "stanoví je sazebník kolektivního správce, dále jen sazebník" nahrazují slovy "sjednává sazby odměn kolektivní správce s uživateli předmětu ochrany". V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e v odst. 2 se slova "sazebníkem" zrušují. Dále. V čl. I dosavadního bodu 64 § 98e odst. 3 se v uvozující větě slovo "stanovení" nahrazuje slovem "sjednávání" a slovo "sazebníkem" se zrušuje. V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 3 písmeno d) se slova "k četnosti" nahrazují slovy "ke skutečné četnosti". V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 4 se slovo "stanovení" nahrazuje slovem "sjednávání" a slovo "sazebníkem" se zrušuje. A poslední v této sérii. V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 5 se slova "platné sazebníky" nahrazují slovy "sazby odměn sjednané kolektivními správci s uživateli předmětu ochrany". Velmi krátké zdůvodnění, abych nebyl až moc dlouhý. Platné znění stávajícího autorského zákona doposud nepoužívá slovo sazebník. Vládní návrh novely neobsahuje definici sazebníku a ani žádným způsobem nezdůvodňuje, proč by právě takové slovo mělo být do zákona nově zavedeno. V běžné praxi se termín sazebník používá v situacích, kdy jsou sazby pevně dány, jako například sazby pokut, soudních poplatků nebo místních poplatků. O výši soudního poplatku se mezi stranami sporu navzájem ani mezi stranami a soudem nevede jednání. A proto navrhuji, abychom zvolili v podstatě ten nový termín, protože termín sazebník z důvodu toho, co jsem uvedl, považuji za nevhodně zvolený výraz, protože do jisté míry navazuje - neměnnost toho je, řekl bych, i v určitém slova smyslu disproporční při projednávání a sjednávání výše sazeb na dané období. Dále navrhuji v bodě šest zpřesnit ustanovení § 98e odst. 3 písm. d) s ohledem na poznatky z praxe. Parlament jako zákonodárce v minulých letech stanovil, že při výpočtu výše odměn hrazených kolektivním správcům například ubytovacím zařízením má být zohledněna obsazenost pokojů. Je logické, že když je pokoj prázdný, nikdo v něm není ubytován, tak v něm nemůže docházet k užívání nebo k šíření předmětu ochrany. Tato skutečnost byla při projednávání tohoto ustanovení jasně a logicky zdůvodněna. Znění ustanovení § 98e odst. 3 písm. d) je převzato ze stávajícího znění zákona, který však bohužel zakládá možnost různých právních výkladů, ačkoliv úmyslem zákonodárce nebylo rozhodně zavedení jakýchsi obsazenostních pásem. Pak může docházet k takovým paradoxům, například, protože toto nezohledňují kolektivní správci a mají obsazenostní pásma například 1-10, 11-79, 80-100. Takže vy máte, dám příklad, 20% obsazenost a platíte 80% skoro. To já prostě nepovažuji za správné. Před několika lety byla praxe, a koneckonců proto já i navrhuji výpočet platby jako skutečnou četnost, protože před několika lety byla taková praxe obvyklá a nečinila kolektivním správcům žádné technické ani jiné obtíže. Dále bych chtěl říct: v článku I dosavadním bodu 64 § 98e se v nadpisu, a to je změna teď několik - které reagují na ten původní návrh, kde se slovo "sazebníků" nahrazuje slovy "sazeb odměn". Další, řekl bych, věcný návrh na změnu v článku I dosavadního bodu 64 § 98e se za dosavadní odstavec 1 vkládá nový odstavec, který navrhuji, aby zněl: "Sazby odměn sjednává kolektivní správce s uživateli předmětu ochrany zpravidla na kalendářní rok. Při sjednávání sazeb odměn se zohlední délka období, na něž se sazby odměn sjednávají. Sazby odměn se sjednávají vždy před začátkem kalendářního roku, v němž mají být účinné. V případě smluv na delší období než 1 rok se sazby odměn sjednávají vždy před začátkem kalendářního roku příslušného období." V článku I dosavadním bodu 64 § 98e a dosavadním odstavci 2 nově první věta zní: Kolektivní správce je povinen uveřejnit ty dohody a sazby odměn nejpozději do 31. května. Opět navrhuji změnu ve slově "sazebník", tak jak to vyplývá ze znění zákona a posloupnosti. Dále bych ještě vypíchl situaci, kdy navrhuji změnit to, co zde padlo, aby to bylo spravedlivější v tom smyslu, když se sjednávají sazby na nové období. Na rozdíl od stávajícího návrhu, lépe řečeno na rozdíl od návrhu Ministerstva kultury, navrhuji dohodovací řízení, v němž mají být sjednávány mezi kolektivními správci a uživateli předmětu ochrany výše sazeb. Z textu projednávané novely není zřejmé, kdy má proběhnout uvedené jednání, zdali před obdobím, na něž mají být sazby odměn sjednávány, či v jeho průběhu. Pozměňovací návrh navrhuje stanovit, že vyjednávání o výši sazeb má proběhnout ještě před započetím konkrétního období, v němž mají být sazby platné, a to z důvodu právní jistoty a znalosti výše odměn za užívaná díla ze strany uživatelů. Rovněž je s ohledem na to, aby mohlo dojít k sjednání výše sazeb včas navrhováno zkrácení lhůt pro jednotlivé navržené kroky, respektive vyjádření stran. Z praxe vyplývá, že pro kolektivní správce není problém první návrh výše sazeb vypracovat již v průběhu února či března roku předchozího, předtím, než mají být aplikovány. Dle mého názoru, tak jak je navrženo to dohodovací řízení, řeknu to slangově, nemá koncovku. Proto já říkám, nebudu vás s tím dlouze zdržovat, v případě, že se nedohodnou i přes mediátora, tak jak je uvedeno v návrhu zákona, a nejsou schopni k Novému roku udělat nějaké rozhodnutí, tak navrhuji, aby byla zvýšena sazba na další rok pouze o inflaci, která by se - a tento poplatek by se platil zálohově s tím, že po zprávě statistického úřadu o konkrétní výši inflace by se v podstatě ty věci doplatily a dorovnaly. Na závěr mi dovolte jednu z posledních věcí a ta v podstatě reaguje na již zmíněné navrhované sazby OSA a dalších na příští rok, to, co vyvolalo takové pozdvižení nejenom v obcích, ale vůbec ze strany uživatelů. V článku II se doplňuje nový bod 8, který zní: "Sazby odměn za poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předmět ochrany sjednané nebo platné podle zákona pro rok 2016 se považují za platné i v roce 2017." Jinými slovy navrhuji zafixovat na přechodnou dobu jednoho roku ceny, které platí v roce 2016. Cílem je jednoznačně z moci zákonné eliminovat pokusy o nepřiměřené zvýšení cen, o které se pokusili někteří kolektivní správci, OSA nebo Dilia. Aby Sněmovna zamezila případným sporům o to, jestli jejich pokus byl legitimním zneužitím nedokonalé podoby zákona, respektive novely zákona, je navrženo - navrhuji toto jednoznačné ustanovení, které na přechodnou dobu jednoho roku "zmrazuje ceny". Během tohoto přechodného období jednoho roku budou moci proběhnout řádná dohodovací řízení o cenách, která předpokládá novela zákona. A podle pozměňovacího návrhu, který vládní návrh zpřesňuje, by mělo být zaručeno, že do konce přechodného období budou ceny na rok 2018 dosaženy regulérním vyjednáváním. Nebo zvýšeny pouze o inflaci, jak předpokládá pozměňovací návrh. A poslední a to je otázka účinnosti. V článku III Účinnost navrhuji za slova "patnáctým dnem po" vložit slovo "dni" a dále se na konci textu nahrazuje čárkou a doplňují se slova "s výjimkou ustanovení článku I bodu 10, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.". Jinými slovy, navrhuji odložení účinnosti novelizačního ustanovení bodu 10 článku I, kterým má být zrušen limit maximální výše odměn hrazených kolektivním správcům provozovateli ubytovacích služeb, a to o jeden rok. Cílem je, aby během této legisvakanční lhůty mohlo proběhnout řádné dohodovací řízení o výši sazeb odměn, tak jak jej předpokládá tato novela. Během jednání, před ukončením dohodovacího řízení, by nemělo dojít ke skokovému zvýšení sazeb. Koneckonců když se podíváte na sazebník R odměn pro užití hudebních a jiných autorských děl prostřednictvím přístrojů na rok 2017 kolektivního správce OSA, Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, platný od 5. 3. a účinný od 1. 1. 2017, tento sazebník zvyšuje sazbu za rozhlasový přístroj a dále uvedenou procentuální míru, tak jak uvádím ve svém návrhu. Jenom bych chtěl na závěr zdůraznit, že tento můj návrh nezakládá žádné dopady do veřejných rozpočtů, je slučitelný s právem EU, s mezinárodním právem, nemá žádné dopady na životní prostředí. A co se týká posouzení dopadů na podnikatelské prostředí, jsem přesvědčen, že mé pozměňovací návrhy ve srovnání s vládním návrhem výrazně usnadní aplikací zákona v podnikatelské praxi. Zpřehledňuje se cenotvorba poplatků za užití děl, zvyšuje se právní jistota o legalitě hodnoty poplatků. Eliminuje se řada zbytečných soudních sporů o určování výše cen. Zajišťuje se jistota obecně známé legální ceny za užití díla ještě před počátkem období, za které se má platit. Toť vše a děkuji za podporu.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name