|

2013-047-05-007

7. Vládní návrh zákona o centrální evidenci účtů /sněmovní tisk 718/ - druhé čtení

Date2016-05-31
Meeting2013/047
Agenda Item2013/047/007
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/bqbs/b13900701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Marek Benda a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pana poslance Bendu nevidím, požádám tedy předsedu ústavněprávního výboru, aby přednesl návrh usnesení. Poslanec Jeroným Tejc Dámy a pánové, povinností předsedy výboru je být bdělý a zastoupit nepřítomné zpravodaje, takže v této chvíli mi dovolte, abych zastoupil pana kolegu Bendu. Ústavněprávní výbor přijal v této věci také usnesení, a to na své schůzi 28. dubna. My jsme doporučili Poslanecké sněmovně přijmout tento návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Ten tisk naleznete pod číslem tohoto tisku, 718. Nicméně dovolte mi, abych krátce odůvodnil pozměňovací návrhy, které byly přijaty. Jednak jsme navrhli prodloužit pětiletou lhůtu na desetiletou, tedy lhůtu, po kterou budou uchovávány žádosti o poskytnutí údajů, tzn. pro to, aby bylo možné zpětně, alespoň deset let, kontrolovat to, jak s těmito žádostmi bylo naloženo, a také jsme přijali nový paragraf, nebo navrhujeme přijmout nový paragraf 11 - kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, tzn. zřídit kontrolu, kterou by vykonávala Poslanecká sněmovna, která by v této věci zřídila kontrolní orgán. Nejde ani tak o to, že bychom zřizovali nový orgán Poslanecké sněmovny, ale že bychom tuto pravomoc včlenili do komise, která už dnes pracuje a zabývá se např. otázkou kontroly odposlechů. Takže je to spíše snaha vyhovět těm, kteří mají obavu ze zneužití tohoto centrálního registru. Já se toho neobávám, nicméně vyšli jsme hlasováním vstříc této snaze tuto kontrolu posílit. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku. Požádám tedy pana poslance Ondráčka. Prosím, pane poslanče. Poslanec Zdeněk Ondráček Tak ještě jednou, děkuji pane místopředsedo. Tak jak jsem u minulého tisku poměrně kritizoval liknavost Ministerstva financí, a že přestože to má mít prioritu své vlády, trvá jim to rok, tak v tomto případě musím Ministerstvo financí a vládu pochválit, že konečně bude centrální registr a že tomu nic bránit nebude. To, že vznikne jakási kontrolní vyšetřovací nebo kontrolní skupina zde v parlamentu, ničemu nebrání. Z vlastní praxe vím, že to je stejně jenom pro formu. Takže ulehčí to určitě orgánům činným v trestním řízení a je jenom dobře, že se tento sněmovní tisku blíží k závěru. Za toto bych chtěl vládě poděkovat. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr financí zde mluvil o tom, že se při jednání ve výborech podařilo rozptýlit obavy z toho, že tento zákon o zavedení centrální evidence účtů může být i zneužit. No, já nejsem ani členem rozpočtového výboru ani členem ústavněprávního výboru, ale jsem členem podvýboru pro bankovnictví a tam také byla paní náměstkyně Schillerová, byli tam další zástupci, včetně ředitele Finančního analytického úřadu. Myslím, že ten návrh zákona o vytvoření centrální evidence účtů vyžaduje naši pozornost. Jakákoliv centrální registrace údajů se dá vždy odůvodnit nižšími náklady, efektivností, úsporou času v případě jejich zákonného použití. Vše se děje pod argumentací, že vlastně v 21. století je tento trend naprosto přirozený a nezbytný. Už méně se mluví o tom, že neustálá touha centralizovat údaje o fyzických a právnických osobách by také měla mít limity určité přiměřenosti ve vztahu k zájmům státu, jejichž překračování nás pak vede do absurdní všudypřítomné kontroly státu. V současné době, byť nejsem odborník na elektronické systémy, ale věřím, že lze prostřednictvím elektronických systémů zásadně evidovat a centralizovat cokoli. Proto na každé další prolomení toho, co stát na jednom místě eviduje, bychom měli být velmi opatrní. Vláda tedy navrhuje centralizovat účty fyzických i právnických osob v registru, který povede Česká národní banka. Osobně bych předpokládal, že v takovém případě vláda ještě předtím provede aktuální hodnocení dopadů regulace této normy, které by měl předcházet věcný záměr zákona. I co se nestalo. Jak jsem si přečetl v důvodové zprávě, na základě dnes již historické studie proveditelnosti způsobů zefektivnění zjišťování informací z finančního sektoru provedené v letech 2010 až 2011, a to na údajích z let 2009 a z části 2010, se upustilo od zhodnocení dopadu regulace pro původně zvažovaný věcný záměr zákona. Považuji to za chybu, protože ta závěrečná zpráva tedy byla zpracována na základě dnes hodně zastaralých a neaktuálních analýz. Podotýkám, že v onom roce 2009 byly vlastně teprve, pokud si dobře pamatuji, spuštěny datové schránky a také tato novinka byla v té analýze vyhodnocena z pohledu velkých finančních institucí s negativním dopadem. V důvodové zprávě se píše, že na základě usnesení vlády z 22. prosince 2014 bylo upuštěno od zpracování věcného záměru zákona a závěrečná zpráva byla vypracována na základě oněch původních materiálů z let 2009 a 2010. Přiznám se, že je to pro mě trochu zvláštní postup na straně vlády. Na jiném místě se píše, že legitimita toho cíle je dána samotným vládním usnesením z toho prosince 2014. A když se ještě vrátím do té analýzy z roku 2010, tak v tom zmiňovaném roce 2010 se skutečně zvažovalo provést tzv. systém národní evidence účtů, který měl zjednodušit přístup k bankovním údajům všech institucí, které mají dle § 38 zákona o bankách v jasně definovaných případech pravomoc prolomení bankovního tajemství. To se týká jak orgánů činných v trestním řízení, Finančního analytického útvaru, tak třeba soudů pro účely občanského soudního řízení, ale také správců daně, a to nikoliv jen Finančního správy, tedy i orgánů sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, orgánů obcí, úřadů práce či zpravodajských služeb. Současný návrh o vytvoření centrálního registru účtů předpokládá zúžení těch oprávněných osob o poskytování údajů pouze na orgány činné v trestním řízení, Finančního analytického úřadu, orgány Finanční správy, Celní správy a zpravodajských služeb. To znamená, a nechci to nijak hodnotit, že beztak další orgány, které mají na starost řekněme daňové záležitosti nebo poplatkové záležitosti, stejně nemohou údaje z centrálního registru účtů používat. Docela mě upoutalo, a to už zde bylo debatováno v prvním čtení, že Česká národní banka nebude odpovídat za kontrolu oprávněnosti žádostí o údaje, které budou zaslány do zvláštní datové schránky České národní banky pro centrální evidenci účtů. Dokonce, jak jsem se dočetl v důvodové zprávě, to byla snad jedna z dohodnutých základních tezí při přípravě tohoto návrhu zákona. Když se podíváme na náklady a ekonomické přínosy centrální evidence účtů, tak je psáno v důvodové zprávě, že se předpokládají náklady na vybudování systému centrální evidence účtů u České národní banky asi ve výši 12 mil. Kč a provozní náklady banky ve výši 6 až 8 mil. Kč ročně. Tyto náklady budou refundovány Českou národní bankou, a to z kapitoly Ministerstva financí. Z analytických dat z roku 2009 vyplývá, že vlastně celkově vynaložené náklady finančních institucí na odpovědi oprávněných žadatelů se pohybovaly někde kolem 100 mil. Kč a u oprávněných žadatelů, kde byli schopni sledovat náklady na zhotovení a odeslání žádosti, činily náklady v roce 2009 asi 18 mil. Kč. Novela zákona o centrální evidenci účtů však zužuje, jak jsem naznačil, oprávněné osoby k podání žádosti pouze na orgány činné v trestním řízení, zpravodajské jednotky a pak orgány Ministerstva financí, jako by tady nebyli ostatní správci daní, ale k tomu se teď nechci nijak blíže vyjadřovat. Z toho vyplývá, že případný ekonomický efekt na straně finančních institucí i oprávněných osob bude vlastně limitován, protože oprávněných osob nebude tolik. Celkově podrobné vyčíslení úspor a dalších přínosů zavedením systému centrální evidence účtů, musím říci, že bylo odbyto, jinak to nemohu nazvat, konstatováním, že bylo provedeno pouze kvalifikovaným odhadem na základě studie z let 2010 a praktických zkušeností, neboť je irelevantní s ohledem na platné rozhodnutí vlády z prosince 2014. Tak je to napsáno v důvodové zprávě. Takže se zde kvalifikovaným odhadem uvádí, že úspory u žadatelů budou zhruba 10 mil. Kč a úspory nákladů u úvěrových institucí zhruba 20 mil. Kč. Hlavně se zde ale uvádí, když se podíváte podrobně do důvodové zprávy, zvýšení efektivity výběru vymáhání daní ve výši 10 mld., opět tzv. kvalifikovaným odhadem. Jsou to tedy čísla pouze pro čísla, která nelze ani ověřit, ani nevycházejí z nějaké odpovědné analýzy, a je tedy otázkou, zda tato centrální evidence účtů má sloužit opět hlavně jednomu rezortu, který bude mít přehled o účtech klientů bank v situaci, kdy za oprávněnost žádostí o poskytnutí údajů z centrálního registru vlastně nebude nést správce systému žádnou zodpovědnost. To jsou všechno velmi nebezpečné záležitosti. A já jsem předpokládal, že ve výborech bude více pozměňovacích návrhů, nakonec aspoň těch přijatých mnoho není. Souhlasím s tím, že je potřeba nastavit nějakou aspoň parlamentní kontrolu, protože i z dotazů, které byly na podvýboru, vyplynulo, že kontrolu jako takovou budou zase provádět pouze případně pracovníci České národní banky, ale nějaká systémová kontrola zde nebude. Je ovšem otázkou, zda tento pozměňovací návrh je dostačující ve vztahu k možným úskalím, o kterých zde pan ministr financí mluvil, tohoto zneužití těchto účtů nebo centrální evidence účtů. Víte, ono to začne pouze evidováním čísla účtu a případně názvu nebo jména fyzické nebo právnické osoby, otázkou je, co bude dál. A toho já se skutečně velmi obávám. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name