2013-047-02-017
17. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Klánovi . Nyní pan poslanec Junek , připraví se pan kolega Bendl , protože pan poslanec Votava svoji přihlášku už zrušil . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Jiří Junek
Děkuji za slovo , pane předsedající . Kolegyně , kolegové , já jsem v prvním čtení hodnotil předloženou novelu jako důležitou a významnou normu , která po dlouhých letech jednoznačně řeší postavení národních parků , sjednocuje jejich status i postupy péče o ně . Čili tady bych už hned na začátku oponoval kolegovi Zahradníkovi s tím , že se jedná o lex Šumava , že je to vlastně jenom zákon , který je dělaný kvůli Šumavě . Nicméně v tom prvním čtení jsem zároveň říkal , že by bylo vhodné se ještě nad některými věcmi zamyslet , probrat je , diskutovat o nich a případně je upravit . Ta diskuse opravdu mezi prvním a druhým čtením byla , byla poměrně vydatná a opravdu se dokázalo dojít k nějakým společným změnám a ty budou obsaženy potom v pozměňovacím návrhu výboru pro životní prostředí . Jenom namátkou uvedu , že například většinová shoda panovala v tom , aby se z této předmětné novely nebo z toho zákona vypustila možnost provádět preventivní protipožární opatření , anebo i ten pozměňovací návrh výboru řeší přechodný stav o době nabytí účinnosti zákona po dobu vyhlášení zonací tak , aby nebyly ohroženy současné druhé zóny . Nicméně jsou některé věci v této předkládané normě , které se nepodařilo úplně vydiskutovat nebo nebyl tam nějaký většinový konsenzus . Proto jsem se rozhodl na některé věci ještě upozornit a podat k nim pozměňující návrh . Moje pozměňující návrhy popisují dvě , nebo shrnují takové dvě základní oblasti . První oblast mých pozměňujících návrhů se týká jednotlivých zón , jejich prostorového i časového vymezení . Takže první z těch pozměňujících návrhů si klade za cíl , abychom pevně stanovili časový horizont , dokdy bude dosaženo dlouhodobého cíle , to znamená těch více než 50 % přírodních zón , nebo můžeme říkat bezzásahových . Takže aby bylo jasně dáno , kdy tedy toho bude dosaženo . Protože tak jak je dnes zákon napsán , tak jsme sice stanovili cíl , ale neřekli jsme si , dokdy to bude splněno . Jestli to bude za 10 let , za 20 , za 50 nebo za 100 . A to si myslím , že je špatně a že by ten časový údaj tam být obsažen měl . Vlastně jediné , co dneska víme , že 15 let se v národních parcích nebude nic dít , nebude nic konat . To je jediný vlastně časový horizont . Takže tohle řeší můj pozměňující návrh , který u každého národního parku stanovuje lhůtu , dokdy by mělo být toho prioritního cíle dosaženo . Další z pozměňujících návrhů pak stanoví minimální rozlohy přírodních zón , přírodní zóny , v době vstoupení novely zákona v účinnost , tak aby bylo jasné , když ten zákon vstoupí v účinnost , kolik vlastně rozlohy národních parků tvoří první zóny nebo bezzásahové zóny , tak aby o tom nebylo sporu a pochyb . Pak to jsou už jenom dva takové drobnější pozměňovací návrhy v této oblasti . Jednak tam dávám možnost v budoucnu měnit - aby v budoucnu nebyla možnost měnit zonace ve smyslu toho , abychom z těch zón , které jsou toho vyššího stupně , nedělali zonace nižších úrovní , to znamená , abychom například ze zóny přírodní nedělali zónu přírodě blízkou nebo zónu kulturní krajiny a tak dále . Další návrh je , abychom mohli případně - měli tu možnost zonace , dřívější změny zonace , ale to pochopitelně po nějakém souhlasu obcí . Takže to je ta jedna oblast , která nějakým způsobem se snaží řešit jednotlivé zóny a hlavně , jak jsem říkal , jejich rozlohu a časové horizonty , dokdy by mělo být toho prioritního stavu dosaženo . Druhou oblastí pozměňujících návrhů je oblast dejme tomu výstavby v národních parcích . Řeší zástavbu , zásady zástavby , ale také nakládání s pozemky v majetku státu . Já jsem se vlastně v prvním čtení , ale i třeba na jednání ve výborech a tak dále , ptal té protistrany , jak si představují národní parky , jak si třeba konkrétně představují Šumavu . Nikdy jsem vlastně konkrétní odpověď nedostal . Ale zároveň jsem se musel i já sám sebe ptát , nebo si přesně definovat , co bychom vlastně od těch národních parků chtěli a jak by měly vypadat . Asi před třemi týdny jsme s výborem pro životní prostředí navštívili chráněnou krajinnou oblast Brdy - každému vřele doporučuji - a tam si člověk uvědomil , když šel tou krajinou , že je to krajina , kde nejenom že nevidíte lidské obydlí , komín a tak dále , ale nevidíte tam ani nějaký vysílač , nevidíte tam dráty elektrického vedení . Prostě je to krajina , kde je úplně minimální zásah lidské činnosti . A takhle já si představuji krajinu nebo přírodu národních parků . A ten kontrast , si myslím , když se třeba pojedeme podívat do CHKO Brdy a pak například pojedeme do národního parku Krkonoše , kde bychom opět čekali dejme tomu takto nedotčenou krajinu , tak ten kontrast je poměrně veliký . Takže myslím si , že kde jinde než v národních parcích bychom očekávali jako návštěvníci přírodu minimálně dotčenou zásahy člověka , přírodu ponechanou svým vlastním procesům . K tomu bych chtěl říci ještě jednu věc . Nedávno vyšel v časopise Statistika a my , který vydává Český statistický úřad , článek o stavebnictví a o zástavbě v roce 2015 . Z této statistiky jednoznačně vyplývá , že hned po Praze je Šumava druhým místem v republice s největší výstavbou v roce 2015 v přepočtu na obyvatele . Čili tady z toho je patrné , že tlak na to , aby se v národních parcích dalo stavět - tady se bavme třeba konkrétně o té Šumavě - je poměrně velký . A já si myslím , že tomuto tlaku bychom měli nějakým způsobem čelit , tak aby ta krajina opravdu zůstala krajinou ryze přírodní . Takže k tomu směřují i mé ostatní pozměňovací návrhy . Jeden z nich mluví o tom , že by měl být zákaz zcizování pozemků ve vlastnictví států na celém území národních parků . Což dneska ten zákon umožňuje v zastavených a zastavitelných územích obcí - státní půdu , státní pozemky prodávat . Myslím si , že , jestliže chceme mít co největší kontrolu nad tím , co se v národních parcích děje , bylo by správné , abychom měli pod kontrolou co nejvíce té rozlohy národních parků , a asi by nebylo v pořádku , abychom se tam jako stát případně půdy a pozemků zbavovali . To je jeden z těch návrhů . Další je , aby rozšiřování zastavěných a zastavitelných území obcí bylo možné jen v odůvodněných případech , a to z naléhavých důvodů jiného veřejného zájmu výrazně převažujícího nad zájmem ochrany přírody a krajiny . Posledním návrhem je , aby se stavby ve volné krajině v národních parcích povolovaly na základě výjimky udělené správou národního parku . Čili jsou to všechno návrhy , které se opravdu snaží nějakým způsobem zabránit tomu , aby se nám zase ta lidská stavení nebo i jiné objekty rozšiřovaly více a více do krajiny národních parků . Takže to jsou ve stručnosti shrnuty mé pozměňovací návrhy . Jsou to podle mého názoru pozměňovací návrhy , které se snaží co nejvíce chránit přírodu před lidskou činností , a tím ji udělat přitažlivou a zajímavou . To říkám zcela otevřeně . Takhle to vidím já a takhle podle mého názoru jsou ty národní parky zajímavé , přitažlivé a to je to , co bychom od nich měli očekávat . Už jsem tady jednou říkal , že jsem se ptal ať třeba kolegy Zahradníka , ale i třeba zástupců starostů obcí na Šumavě , jak si vlastně představují ty národní parky , nebo konkrétně tady Národní park Šumavu . Odpovědí jsem se vlastně nedočkal a představu mi až posléze daly právě nyní načítané pozměňovací návrhy . Jednak to byl už tolikrát diskutovaný návrh , který předložil pan poslanec Klán na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj . On tady vysvětloval , jak to bylo . Že to vlastně byly návrhy starostů ze Šumavy . Tam ty odpovědi nalezneme , jaká ta představa pravděpodobně je . Že ten návrh mimo jiné obsahoval možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé takzvané zóně kulturní krajiny . Čili tady by hrozilo opravdu velké nebezpečí , že poměrně velkou část těch státních pozemků - nechci říct převažující , ale poměrně velkou - bychom teoreticky mohli někdy v budoucnu prodat . Dále například ten návrh obsahoval to , že by chtěl zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu . Ale jsou tam i jiné další věci . Dále , jak jsem četl , viděl nebo slyšel i další návrhy od pana poslance Zahradníka . Například vyškrtnout základní cíl národních parků . To znamená zajistit nerušený průběh přírodních dějů na částech území , provádět lesnická opatření v nejcennějších zónách národních parků a tak dále . Tak to mně jakousi odpověď dává . Mně to přijde tak , že představa je taková , že Národní park Šumava , nebo národní parky obecně by podle tohoto pohledu měly být spíše krajinou kulturní , rekreační , kde bude velké množství cyklostezek , možná nějakých zábavních parků , sportovišť a tak dále . Je to samozřejmě jakási legitimní představa . Já ji nikomu neberu . Nicméně to určitě není představa moje . A určitě není mou představou to , že národní parky jsou územím , ze kterého si každý může svým způsobem urvat ten svůj kousek pro sebe a na něm si postavit případně nějaký objekt a postupně takto o tu velice zajímavou krajinu přicházet . Takže takovéto národní parky já nechci , takto si je nepředstavuji . Proto jednak , říkám , podporuji předložený návrh zákona a zároveň bych ho chtěl ještě nějakým způsobem maličko dopilovat , zpřísnit . A k tomu jsou mé předložené pozměňovací návrhy , které jsem načetl do systému , a důvodové zprávy jsou podrobně popsány a já se k nim potom přihlásím v podrobné rozpravě . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
