|

2013-047-02-017

17. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení

Date2016-05-25
Meeting2013/047
Agenda Item2013/047/017
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/bqbs/b06601701.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   002 < Page 003 > 004

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Klánovi. Nyní pan poslanec Junek, připraví se pan kolega Bendl, protože pan poslanec Votava svoji přihlášku zrušil. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Junek Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jsem v prvním čtení hodnotil předloženou novelu jako důležitou a významnou normu, která po dlouhých letech jednoznačně řeší postavení národních parků, sjednocuje jejich status i postupy péče o . Čili tady bych hned na začátku oponoval kolegovi Zahradníkovi s tím, že se jedná o lex Šumava, že je to vlastně jenom zákon, který je dělaný kvůli Šumavě. Nicméně v tom prvním čtení jsem zároveň říkal, že by bylo vhodné se ještě nad některými věcmi zamyslet, probrat je, diskutovat o nich a případně je upravit. Ta diskuse opravdu mezi prvním a druhým čtením byla, byla poměrně vydatná a opravdu se dokázalo dojít k nějakým společným změnám a ty budou obsaženy potom v pozměňovacím návrhu výboru pro životní prostředí. Jenom namátkou uvedu, že například většinová shoda panovala v tom, aby se z této předmětné novely nebo z toho zákona vypustila možnost provádět preventivní protipožární opatření, anebo i ten pozměňovací návrh výboru řeší přechodný stav o době nabytí účinnosti zákona po dobu vyhlášení zonací tak, aby nebyly ohroženy současné druhé zóny. Nicméně jsou některé věci v této předkládané normě, které se nepodařilo úplně vydiskutovat nebo nebyl tam nějaký většinový konsenzus. Proto jsem se rozhodl na některé věci ještě upozornit a podat k nim pozměňující návrh. Moje pozměňující návrhy popisují dvě, nebo shrnují takové dvě základní oblasti. První oblast mých pozměňujících návrhů se týká jednotlivých zón, jejich prostorového i časového vymezení. Takže první z těch pozměňujících návrhů si klade za cíl, abychom pevně stanovili časový horizont, dokdy bude dosaženo dlouhodobého cíle, to znamená těch více než 50 % přírodních zón, nebo můžeme říkat bezzásahových. Takže aby bylo jasně dáno, kdy tedy toho bude dosaženo. Protože tak jak je dnes zákon napsán, tak jsme sice stanovili cíl, ale neřekli jsme si, dokdy to bude splněno. Jestli to bude za 10 let, za 20, za 50 nebo za 100. A to si myslím, že je špatně a že by ten časový údaj tam být obsažen měl. Vlastně jediné, co dneska víme, že 15 let se v národních parcích nebude nic dít, nebude nic konat. To je jediný vlastně časový horizont. Takže tohle řeší můj pozměňující návrh, který u každého národního parku stanovuje lhůtu, dokdy by mělo být toho prioritního cíle dosaženo. Další z pozměňujících návrhů pak stanoví minimální rozlohy přírodních zón, přírodní zóny, v době vstoupení novely zákona v účinnost, tak aby bylo jasné, když ten zákon vstoupí v účinnost, kolik vlastně rozlohy národních parků tvoří první zóny nebo bezzásahové zóny, tak aby o tom nebylo sporu a pochyb. Pak to jsou jenom dva takové drobnější pozměňovací návrhy v této oblasti. Jednak tam dávám možnost v budoucnu měnit - aby v budoucnu nebyla možnost měnit zonace ve smyslu toho, abychom z těch zón, které jsou toho vyššího stupně, nedělali zonace nižších úrovní, to znamená, abychom například ze zóny přírodní nedělali zónu přírodě blízkou nebo zónu kulturní krajiny a tak dále. Další návrh je, abychom mohli případně - měli tu možnost zonace, dřívější změny zonace, ale to pochopitelně po nějakém souhlasu obcí. Takže to je ta jedna oblast, která nějakým způsobem se snaží řešit jednotlivé zóny a hlavně, jak jsem říkal, jejich rozlohu a časové horizonty, dokdy by mělo být toho prioritního stavu dosaženo. Druhou oblastí pozměňujících návrhů je oblast dejme tomu výstavby v národních parcích. Řeší zástavbu, zásady zástavby, ale také nakládání s pozemky v majetku státu. jsem se vlastně v prvním čtení, ale i třeba na jednání ve výborech a tak dále, ptal protistrany, jak si představují národní parky, jak si třeba konkrétně představují Šumavu. Nikdy jsem vlastně konkrétní odpověď nedostal. Ale zároveň jsem se musel i sám sebe ptát, nebo si přesně definovat, co bychom vlastně od těch národních parků chtěli a jak by měly vypadat. Asi před třemi týdny jsme s výborem pro životní prostředí navštívili chráněnou krajinnou oblast Brdy - každému vřele doporučuji - a tam si člověk uvědomil, když šel tou krajinou, že je to krajina, kde nejenom že nevidíte lidské obydlí, komín a tak dále, ale nevidíte tam ani nějaký vysílač, nevidíte tam dráty elektrického vedení. Prostě je to krajina, kde je úplně minimální zásah lidské činnosti. A takhle si představuji krajinu nebo přírodu národních parků. A ten kontrast, si myslím, když se třeba pojedeme podívat do CHKO Brdy a pak například pojedeme do národního parku Krkonoše, kde bychom opět čekali dejme tomu takto nedotčenou krajinu, tak ten kontrast je poměrně veliký. Takže myslím si, že kde jinde než v národních parcích bychom očekávali jako návštěvníci přírodu minimálně dotčenou zásahy člověka, přírodu ponechanou svým vlastním procesům. K tomu bych chtěl říci ještě jednu věc. Nedávno vyšel v časopise Statistika a my, který vydává Český statistický úřad, článek o stavebnictví a o zástavbě v roce 2015. Z této statistiky jednoznačně vyplývá, že hned po Praze je Šumava druhým místem v republice s největší výstavbou v roce 2015 v přepočtu na obyvatele. Čili tady z toho je patrné, že tlak na to, aby se v národních parcích dalo stavět - tady se bavme třeba konkrétně o Šumavě - je poměrně velký. A si myslím, že tomuto tlaku bychom měli nějakým způsobem čelit, tak aby ta krajina opravdu zůstala krajinou ryze přírodní. Takže k tomu směřují i ostatní pozměňovací návrhy. Jeden z nich mluví o tom, že by měl být zákaz zcizování pozemků ve vlastnictví států na celém území národních parků. Což dneska ten zákon umožňuje v zastavených a zastavitelných územích obcí - státní půdu, státní pozemky prodávat. Myslím si, že, jestliže chceme mít co největší kontrolu nad tím, co se v národních parcích děje, bylo by správné, abychom měli pod kontrolou co nejvíce rozlohy národních parků, a asi by nebylo v pořádku, abychom se tam jako stát případně půdy a pozemků zbavovali. To je jeden z těch návrhů. Další je, aby rozšiřování zastavěných a zastavitelných území obcí bylo možné jen v odůvodněných případech, a to z naléhavých důvodů jiného veřejného zájmu výrazně převažujícího nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Posledním návrhem je, aby se stavby ve volné krajině v národních parcích povolovaly na základě výjimky udělené správou národního parku. Čili jsou to všechno návrhy, které se opravdu snaží nějakým způsobem zabránit tomu, aby se nám zase ta lidská stavení nebo i jiné objekty rozšiřovaly více a více do krajiny národních parků. Takže to jsou ve stručnosti shrnuty pozměňovací návrhy. Jsou to podle mého názoru pozměňovací návrhy, které se snaží co nejvíce chránit přírodu před lidskou činností, a tím ji udělat přitažlivou a zajímavou. To říkám zcela otevřeně. Takhle to vidím a takhle podle mého názoru jsou ty národní parky zajímavé, přitažlivé a to je to, co bychom od nich měli očekávat. jsem tady jednou říkal, že jsem se ptal třeba kolegy Zahradníka, ale i třeba zástupců starostů obcí na Šumavě, jak si vlastně představují ty národní parky, nebo konkrétně tady Národní park Šumavu. Odpovědí jsem se vlastně nedočkal a představu mi posléze daly právě nyní načítané pozměňovací návrhy. Jednak to byl tolikrát diskutovaný návrh, který předložil pan poslanec Klán na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. On tady vysvětloval, jak to bylo. Že to vlastně byly návrhy starostů ze Šumavy. Tam ty odpovědi nalezneme, jaká ta představa pravděpodobně je. Že ten návrh mimo jiné obsahoval možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé takzvané zóně kulturní krajiny. Čili tady by hrozilo opravdu velké nebezpečí, že poměrně velkou část těch státních pozemků - nechci říct převažující, ale poměrně velkou - bychom teoreticky mohli někdy v budoucnu prodat. Dále například ten návrh obsahoval to, že by chtěl zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu. Ale jsou tam i jiné další věci. Dále, jak jsem četl, viděl nebo slyšel i další návrhy od pana poslance Zahradníka. Například vyškrtnout základní cíl národních parků. To znamená zajistit nerušený průběh přírodních dějů na částech území, provádět lesnická opatření v nejcennějších zónách národních parků a tak dále. Tak to mně jakousi odpověď dává. Mně to přijde tak, že představa je taková, že Národní park Šumava, nebo národní parky obecně by podle tohoto pohledu měly být spíše krajinou kulturní, rekreační, kde bude velké množství cyklostezek, možná nějakých zábavních parků, sportovišť a tak dále. Je to samozřejmě jakási legitimní představa. ji nikomu neberu. Nicméně to určitě není představa moje. A určitě není mou představou to, že národní parky jsou územím, ze kterého si každý může svým způsobem urvat ten svůj kousek pro sebe a na něm si postavit případně nějaký objekt a postupně takto o tu velice zajímavou krajinu přicházet. Takže takovéto národní parky nechci, takto si je nepředstavuji. Proto jednak, říkám, podporuji předložený návrh zákona a zároveň bych ho chtěl ještě nějakým způsobem maličko dopilovat, zpřísnit. A k tomu jsou předložené pozměňovací návrhy, které jsem načetl do systému, a důvodové zprávy jsou podrobně popsány a se k nim potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name