2013-044-02-049
49. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 751/ - prvé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pane zpravodaji , já vás na chvilku přeruším , a požádám sněmovnu o klid , a to jak v levém koutě , tak v pravém , abychom mohli v důstojném prostředí dokončit vaši zpravodajskou zprávu . Děkuji . Pokračujte . Poslanec Ladislav Šincl
Děkuji , pane předsedající . Aby to kolegům neuniklo , já jim to klidně zopakuji , aspoň tuto větu . Úpravu by si především zasloužil registr zprostředkovatelů vedený u České národní banky , kdy si spotřebitel nemůže v současnosti ověřit , zda a jakou pojišťovnu zprostředkovatel zastupuje . Podle reálných odhadů je zde neaktuální informace u 50 až 60 % vedených subjektů . Bylo by třeba zákonem vytvořit takové podmínky , aby byl registr stále veden v aktuálním stavu , registr se vyčistil , aby byly nastaveny podmínky pro automatizaci registrací , změn a hlavně odregistrací zprostředkovatelů . Domnívám se , že je velmi nutné zákonem v této souvislosti také posílit pravomoci orgánu dohledu České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům . Důležité je také v neposlední řadě nastavit podmínky pro zvýšení profesní a odborné způsobilosti zprostředkovatelů . Tím vším pomůžeme vyloučit z trhu ty zprostředkovatele , kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování , bezdůvodným přesjednáváním , takzvaným přetáčením smluv klientům s cílem znovuzískání finanční odměny a kteří dělají i takzvané finanční podvody a podobně . Je škoda , že předkladatel tuto šanci nevyužil a nedopracoval materiál předkládaný původně jako sněmovní tisk 415 , to je novelu zákona 38 / 2004 Sb . , o pojišťovacích zprostředkovatelích jako celku , která obsahovala řadu pozitivních návrhů opatření , a bylo za ní vidět kus dobře odvedené práce týmu paní náměstkyně Lenky Juroškové . Jak již jsem řekl , dle důvodové zprávy je cílem navrhované úpravy omezení negativních jevů na současném trhu se životním pojištěním , tedy časté přepojišťování a s tím související nízká či nulová hodnota odkupného , kterou klient obdrží při předčasném ukončení rezervotvorného pojištění , typicky investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění . Předmětem regulace je zejména rozložení práva zprostředkovatele na odměnu v čase . Vztahuje se na životní pojištění sjednané podle občanského zákoníku , které spadá do odvětví životního pojištění podle § 3 odst . 2 písm . a ) zákona o pojišťovnictví . Tento návrh není tak hutné čtení , jako byl tisk 750 , který měl až 157 stran . Tento zákon bez důvodové zprávy má jen dvě strany , ale i přesto si dovolím odhadnout , že bude opět vzbuzovat o to větší diskuse , mnohdy dezinterpretace , a také emoce . Je to ovšem logické , neboť se tato novela snaží ve prospěch spotřebitele regulovat to nejcitlivější , to je odměny pojišťovacích zprostředkovatelů . Jen pro připomenutí pro pamětníky mi dovolte uvést , že návrh na regulaci odměn jsem se již opakovaně snažil předložit jako pozměňující návrh v minulém roce ke sněmovnímu tisku 415 a také ke sněmovnímu tisku 414 , to je k novele zákona číslo 277 / 2009 Sb . , o pojišťovnictví , o kterém regulátor České národní banky ve svém dopise ze dne 10 . 5 . 2015 prohlásil - cituji - že považuje tento návrh za to nejlepší , co v této oblasti se zatím objevilo ve vážné politické diskusi , a že může napomoci nastavení dlouhodobě korektnějších podmínek na pojišťovacím trhu a dokáže přinést užitek všem hráčům na tomto trhu , samozřejmě včetně spotřebitelů , a dokonce primárně jim . Podstatou mého návrhu bylo snížit a zastropovat maximálně dopředně vyplácenou odměnu zprostředkovatelům , dnes nabobtnanou až do výše kolem 200 % ročního pojistného , a v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy část provize v současnosti vyplácené zprostředkovatelům jsem chtěl směřovat zpět klientům v rámci odkupného . V mém návrhu - v tom původním - bylo tehdy striktně legislativně ošetřeno , že prostředky za takzvané vratky provizí se nepřipíší zpět pojišťovnám , tak jak bylo publikováno v některých médiích , ale vrátily by se klientovi . Jednalo by se o miliardy korun ve prospěch klientů , občanů České republiky , v rámci jejich pojistek . Také byl jasně stanoven strop 20 % z ročního pojistného pro tzv . průběžnou odměnu zprostředkovateli , pokud by se vzdal uvedené dopředné provize a přijal provizi vyplácenou po celou dobu trvání pojistné smlouvy . Dodnes se domnívám , že takovýto způsob odměňování by byl pro trh životního pojištění výrazným stabilizačním faktorem . Jak si snad všichni zde přítomní pamatujete , tak i přes citované kladné stanovisko České národní banky , orgánu dohledu nad pojišťovnictvím , můj návrh diplomaticky řečeno nezískal u předkladatele , tedy u Ministerstva financí , dostatečnou a zřetelnou podporu . Nicméně tento můj návrh měl v sobě pravděpodobně nějaké hlubší moudro , a proto , aby se asi získal čas na jeho řádné posouzení , vláda na návrh předkladatele , tj . Ministerstva financí , svým usnesením číslo 534 vzala zpět vládní návrh zákona , kterým se mění zákon číslo 38 , tj . ten , o kterém dneska jednáme , o pojišťovacích zprostředkovatelích , tedy tisk 415 , což bylo oznámeno vážené Poslanecké sněmovně dne 7 . 7 . 2015 . Tato nově zde navržená a předkládaná regulace odměn za zprostředkování odměn životního pojištění je hodně podobná tomu mému původnímu . Ale není úplně stejná . Obsahuje všechny dosavadní způsoby vyplácení odměn . Obsahuje zprostředkovateli dopředně vyplácenou odměnu a nově její rozložení do pěti let , zálohu na odměnu , jednorázovou odměnu , a to vše bez nastavení stropu . Návrh obsahuje také tzv . průběžnou odměnu zprostředkovateli vyplácenou po celou dobu trvání pojistné smlouvy , kdy procentní sazba odměny se v jednotlivých letech nemění . V tuto chvíli , teď , v tuto chvíli , bych chtěl poděkovat předkladateli za tento návrh , protože se domnívám , že jde o kvalitativní posun vpřed a vykročení správným směrem . Nicméně dle mého názoru obsahuje ještě několik neujasněných míst , o kterých je dle mého názoru nutné ještě vést v Poslanecké sněmovně a zejména v garančním rozpočtovém výboru odbornou diskuzi . Můj osobní názor - zdůrazňuji osobní názor , aby někoho někdo potom koaličně neobviňoval - je totiž takový , že v praxi totiž pravděpodobně takto formulovaný návrh může , zdůrazňuji může , vést ke změně modelu odměňování do pěti let a po pěti letech trvání pojištění mohou být vynakládány nemalé náklady na přeprogramování systému a přínos pro klienta do vyplaceného odbytného v případě storna pojistné smlouvy může být pak diskutabilní . Důvodem mých obav je totiž to , že na podzim loňského roku jsem zaznamenal na pojistném trhu ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů informace , které byly také veřejně prezentovány například na jejich webu ePojištění . cz , o snaze maximalizovat sazbu této odměny za zprostředkování až na dvojnásobek současného stavu . A to bylo právě v souvislosti s již diskutovaným návrhem regulace dopředně vyplácené odměny a jejího současného nezastropování . Jestli pamatujete , tzv . návrh Votava u sněmovního tisku 415 . Proč tyto snahy ? Tímto krokem , tedy navýšením hladiny odměny , teoretické navýšení hladiny odměny , by výše provize zprostředkovatelů mohla , zdůrazňuji mohla , teoreticky narůst z dnešních například 200 % ročního pojistného na například 350 až 400 % , což by v podstatě mohlo pak zcela eliminovat navržený benefit pro klienta a smysl navrženého rozložení odměny do pětiletého období s vratkou odměny v případě storna pojistky , kterým je navýšení hodnoty odbytného vyplaceného ve prospěch klienta . Je pak zcela logické , že by to mohlo znamenat návrat k současnému stavu . To je negativní dopad do odbytného spotřebitele , kterému by pak z odbytného nezbylo opět třeba vůbec nic . Diskuze o negativních dopadech zastropování končí u průběžné odměny vyplácené po celou dobu trvání pojištění . V případě stanovení horního stropu roční sazby provize , například 20 % , a její nelimitace dobou pojištění , například pět let , ten zprostředkovatel , který dodá kvalitní službu a klient u něj roky zůstane , pak získal po celou dobu trvání pojištění zákonem nijak nelimitovanou celkovou odměnu . Tak to ostatně dnes bez problémů funguje v odměnách za zprostředkování neživotního pojištění , kde v silném konkurenčním prostředí si navíc výši roční sazby odměny trh reguluje sám . Abych vás dnes nezdržoval , tak se vás v rámci druhého čtení pokusím přesvědčit o teoreticky možných negativních dopadech vůči klientovi některými propočty . Abych nebyl obviněn ze zaujatosti a abychom se vyhnuli zbytečným emocím v Poslanecké sněmovně , tak bych si je dovolil předložit i odborníkům na Ministerstvu financí a třeba i regulátorovi , tj . České národní bance , s žádostí o řádnou oponenturu . Budu rád , když mé obavy Ministerstvo financí či Česká národní banka vyvrátí . Realitou je , že pojišťovací trh bohužel není schopen dnes vzhledem ke konkurenčnímu prostředí těmto tlakům o neustálé zvyšování provizí čelit , což dokazuje i rostoucí vývoj sazeb odměn v minulosti . Dohody mezi pojistiteli nejsou legálně možné . Samoregulace je sporná . Z vývoje taky vidíme , že nikdy vlastně nefungovala . Je pak na nás a na naší diskuzi k tomuto tisku , jak vyhodnotíme , zdali toto navržené řešení , zde předložené řešení , plní původní záměry k omezení počátečních nákladů investičního životního pojištění ve prospěch spotřebitele a zejména k vrácení co největší části zaplaceného pojistného v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy zpět klientovi prostřednictvím odkupného . Můj názor k tomuto tématu znáte již z minulosti . Proto jsem první pozměňující návrh ke sněmovnímu tisku 415 zpracoval a podával . Pořád se totiž domnívám , že bez nastavení horního limitu odměny za zprostředkování - je to můj osobní názor , zdůrazňuji - a prominutí vratky odměny v případě storna pojistné smlouvy do odbytného nemusí regulace úplně efektivně fungovat . Vždyť u doplňkového - teď zdůrazňuji , teď mě prosím dobře poslouchejte - vždyť u doplňkového penzijního připojištění , spoření , takováto regulace již funguje . Konkrétně v § 63 zák . č . 427 / 2011 Sb . Tam je přesně stanovený tzv . strop provize vypočítaný z některých konkrétních ukazatelů . Tak proč by toto nemohlo fungovat i u životního pojištění ? V případě , že by došlo na pojišťovacím trhu k dalšímu výraznému zvýšení provizí , pak se nemusí podařit dostatečně omezit počáteční náklady ve prospěch spotřebitele . Existuje pak i riziko , že doba spekulativního přesjednávání u některých zprostředkovatelů místo po dvou až třech letech - stávající stav - se prodlouží jen na pět let . Tolik úvodem k tomuto tisku , který i přes uvedené své osobní - zdůrazňuji osobní - výhrady doporučuji propustit do druhého čtení a přikázat do rozpočtového výboru , kde věřím , že proběhne jistě zajímavá a hlavně odborná diskuse , a doufám bez zbytečných emocí . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
