|

2013-042-08-067

67. Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu /sněmovní tisk 559/ - prvé čtení

Date2016-03-11
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/067
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b26906701.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   015 < Page 016 > 017

Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji pane poslanče. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, nebudu vám slibovat, že budu stručný, to rozhodně nehodlám být stručný v této věci. Chtěl bych se vyjádřit k návrhu zde předloženého zákona i k vystoupení prezidenta republiky, které ho uvádělo. Vím, že jakoby zaznělo mimo rozpravu, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o vystoupení prezidenta republiky na půdě této Sněmovny a k tomuto návrhu zákona, tak myslím, že je poměrně legitimní v rozpravě k tomuto návrhu zákona na vystoupení prezidenta republiky zareagovat. Prezident republiky nás zatím navštívil třikrát, myslím, že vždy u těch nejméně podstatných návrhů zákona, které tady projednáváme, ale to je samozřejmě jeho a můj úhel pohledu. Co pokládám za veliký problém je, že prezident republiky z tohoto místa, z řečnického pultu cituje z ukradených mailů premiéra této země. Z mailů, které neměly být samozřejmě nikdy zveřejněny. Kde je naprostý skandál, že je české noviny otišťují jenom s odvoláním na to, že je nějaký americký server dokázal ukrást - nebo nevím, kde ležící, teď nechci říkat americký - cizí server dokázal ukrást a někde pověsit. Pak z toho začnou citovat české noviny. to je pro na hranici toho, aby bylo zahájeno trestní stíhání proti narušení soukromí. A do toho přijde prezident republiky, tady, tady z tohoto místa citovat z takového mailu a odvolávat se na něj, že něco potvrzuje? Mně to připadá jako naprosto nemyslitelné, naprosto hraniční, abychom se opravdu naučili hrát s tím, že když se něco ukradne a někde se to zveřejní, tak že s tím můžeme volně pracovat. To bych řekl, že je první poznámka k tomu, co se tady odehrálo během dnešního dopoledne, která mi připadá strašně sporná. Druhá věc k obecným představám prezidenta republiky o volbách, panašování, které mi - ale možná že jenom tam z pravé strany chvilkami z jeho úst znělo jako pančování, kde se pančuje víno. Panašuje se na volebních kandidátkách, že se volí skrze volební kandidátky. Ale velká a zase tady jednoznačně podpořená, dokonce na slovenském příkladu, víra v přímou volbu starostů, případně přímou volbu hejtmanů, je sice krásná a milá. Všichni víme, kdo jsme se tím zabývali, že to fungování je nesmírně obtížné, že by to znamenalo zásadní přepsání jak krajských, tak komunálních pravidel a jednání zastupitelstev, složení rady a dalších věcí. Ale jenom bych rád prezidentu republiky připomněl z tohoto místa, že na Slovensku tímto způsobem vznikl pan Kotleba, kterého on sám dnes označuje za fašistu nebo kryptofašistu. Ten vznikl přesně způsobem, že si Slováci uzákonili přímou volbu hejtmanů a mají z toho dnes stranu, o které se celá Evropa, všechny okolní státy domnívají, že to je velikánský problém pro zahraniční reprezentaci Slovenské republiky. Tak to jsou tři moje poznámky k vystoupení prezidenta republiky. Musím říct, že v mnoha směrech výrazně zklamalo. Dále bych se chtěl věnovat tomuto návrhu zákona, tak jak byl vládou předložen. Víte dobře, že nejsem příznivcem referenda na celostátní úrovni, obecného referenda na celostátní úrovni v žádné podobě. Říkám to otevřeně. Nepokládám to za něco, co by obohacovalo náš ústavní systém, říkal jsem to tady z tohoto místa již mnohokrát. Myslím si, že možnost zakotvená v Ústavě konat referendum za situací, které opravdu mají zásadní význam pro zemi, to znamená, jsou schváleny ústavních zákonem, Ústava dává, také ta možnost již jednou v minulosti využita byla a nevidím žádného důvodu, abychom tuto možnost na celostátní úrovni dramaticky rozšiřovali. Jsou evropské země, jako třeba sousední Německo, které takovou možnost také nemají, nepokládáme je nepochybně za nedemokratickou zemi. Ale pokud jdeme cestou, že chceme, nebo respektive vláda a zřejmě většina v této Poslanecké sněmovně chce návrh zákona o celostátních referendu, chce ho prosadit, tak si myslím, že by ten návrh měl mít alespoň nějakou minimální vnitřní logiku. Alespoň nějakou minimální vnitřní konzistenci. Což se mi tady zdá, že se vládě úplně nezadařilo. A chci na to upozornit v prvním čtení, než přejdeme do jednání ve výborech, abychom pak případně ve výborech mohli podávat pozměňovací návrhy, které by směřovaly k tomu, aby se tento návrh zákona, pokud by snad měl být schválen, dostal alespoň do podoby, která bude nějakým způsobem odpovídat zbytku ústavního systému v této zemi. A dovolím si tady ještě jednu krátkou odbočku. Za svoji největší politickou chybu pokládám skutečnost, že jsem se jednou nechal ukecat novináři a zbytkem politické scény k tomu, abych souhlasil se změnou Ústavy směřující k přímé volbě prezidenta. Myslím si, že to byla fatální chyba. Všechny ty, kteří dneska chtějí hlasovat pro referendum, varuji před tím, aby takto fatální chybu, kterou jsem v minulosti udělal, neudělali také. Protože cesty jsou sice dlážděné dobrými úmysly, ale fakticky vedou do pekel a dobře to na dnešní situaci vidíme. Abych se dostal zpět k tomu návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Není vůbec zřejmé, proč se vláda domnívá, že máme mít dva typy konání referend, a bude samozřejmě pak záviset na tom, jakým způsobem bude upraven onen prováděcí zákon. Ale že máme mít jeden způsob vyhlašování referenda prostřednictvím ústavních zákonů, tomu bych ještě rozuměl, že může být ještě nějaké další referendum vyhlášeno prostřednictvím ústavních zákonů, ale referenda podle článku 10a odst. 2 Ústavy a referenda ve výpovědi mezinárodní smlouvy podle článku 10a Ústavy. A pak tento zvláštní návrh zákona. Nerozumím tomu, pokud předpokládáme, že být na celostátní úrovni jeden typ referenda, tak nevím, co vláda předpokládá. Třeba to referendum podle těchto článků nemá být vyvoláváno lidovou iniciativou. Pak vláda řekne, kým být vyvoláno. Ale zdá se mi naprosto nelogické, aby mělo jiná pravidla. Aby mělo například jiná pravidla toho, kdo smí hlasovat, kdo se smí zúčastnit, jak se budou hlasy sbírat, nebo dokonce možná jiná pravidla platnosti? Budeme předpokládat, že k výpovědi mezinárodních smluv budou jiná kvora účasti, jiná kvora závaznosti hlasování, než jsou tady v tom návrhu zákona, nebo budeme vycházet z toho, že budou obdobná? Zdá se mi naprosto matoucí, abychom řekli: Budeme mít jedna referenda podle tohoto návrhu zákona, a jiná podle jiných článků Ústavy, která budou upravena zcela zvláštním způsobem. To je první výhrada. Druhá výhrada k článku 2 Předmět referenda. Ano, jsou tam některé výluky, které byly zatím snad ve všech návrzích ústavního zákona o celostátním referendu, které jsem kdy zažil, což jsou například základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a věci související se státním rozpočtem. Ale tam například není ústavní pořádek této země. Předpokládám, že podle návrhu, který předložil pan ministr Dienstbier, respektive celá vláda, by bylo legitimní konat referendum o tom, že se zrušují například kraje nebo že se zrušují obce, anebo, abych o dovedl do úplné absurdity, že se zrušuje Parlament a veškerá moc se převádí na prezidenta republiky. Referendum, ke kterému bychom pravděpodobně 350 tis. podpisů v této zemi získali, které by pravděpodobně podporu 25 % obyvatel v této zemi získalo, nevím, jestli by získalo nadpoloviční většinu, kdybychom požadovali nadpoloviční účast, ale není vyloučeno takováto čísla získat, a asi by pak byl samozřejmě problém, že by se nenašel nikdo, kdy by takové referendum byl ochoten, z vlády, nebo z Poslanecké sněmovny a Senátu, provést a dovést do toho provedení v ústavním zákoně. Ale přesto to referendum by bylo platné a dostávalo by, jak nám tady dnes pan prezident říkal: snažme se, abychom se dostávali do nějakého souladu s občany této země. nebudu používat žádné přívlastky, protože jsem je vždycky pokládal za nesmírně pochybné. Tak toto by dostávalo nepochybně občany této země do ještě většího střetnutí s představiteli zákonodárné moci. Ta skutečnost, že alespoň základní zásady demokratického právního státu nejsou vyloučeny z hlasování v referendu, že Ústavní soud by tuto otázku nemohl posoudit, se mi zdá naprosto nemyslitelná a naprosto pochybená. Stejně tak není vyloučeno z návrhu zákona konání referenda o soudních rozhodnutích. Zase věc, která je naprosto běžná ve všech ústavních zákonech o referendu, které jsem kdy v životě viděl a zažil. vím, že vláda tady jakoby neříká: je to pak pro ty soudy závazné, takže zřejmě ty soudy by si mohly... Ale představme si, že zase někdo předloží návrh na konání referenda, které zpochybní, bude negovat nějaký výrok Ústavního soudu, nějaký výrok běžného soudu. Měl být XY odsouzen? Měl být Kajínek odsouzen? Abych to uvedl na populárním případě, který by mohl projít. Výsledek, většina řekne ne. A co se bude dít? Budeme tady mít nějaké většinové rozhodnutí, které bude platné, na ty instituce, na které se bude vztahovat, pro samozřejmě závazné není, ale vláda asi předložit nějaké řešení. Vláda by asi musela jít cestou toho, že navrhne prezidentu republiky omilostnit pana Kajínka nebo něco podobného. Ale zase si myslím, že jsou věci, které jsou běžné v zákonech o referendech, a že nemáme být moudřejší než ti nejmoudřejší na světě a nemáme je vylučovat z rozhodovací pravomoci. Stejně tak k článku třetímu, otázka pro referendum. Zdá se mi rozumné, aby v referendu mohlo být odpovídáno ano. se mi zdá strašně sporné, aby v referendu mohlo být odpovídáno ne. A velmi by zajímalo, co si předkladatelé představují, že by součástí takového návrhu mělo být, kde chceme odpověď ne. A ještě pak tam máme, že je to závazné, pokud se vysloví 25 buď kladně, nebo záporně. Zdá se mi velmi nepraktické, aby bylo možné formulovat otázku tak, že odpověď na ni bude ne. Každá otázka se přece -

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name