|

2013-042-08-067

67. Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu /sněmovní tisk 559/ - prvé čtení

Date2016-03-11
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/067
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b26906701.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   014 < Page 015 > 016

Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Grospič a připraví se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jsem si vědom toho, že čas pokročil a že by asi v zájmu nás všech mělo být, aby dnes tento návrh zákona prošel do výborů, pokud samozřejmě nebude zamítnut nebo vrácen k přepracování. Chtěl bych v této souvislosti podotknout, že poslanecký klub KSČM i mne osobně mrzí, že Poslanecká sněmovna tehdy - a i zejména hlasy vládních poslanců - zamítla sněmovní tisk pod číslem 116, který poslanecký klub KSČM předložil 6. února roku 2014 této Sněmovně - bylo to opakovaně , ale hovořím o tomto volebním období -, který se týkal návrhu o celostátním referendu. Tehdy vláda odůvodnila stanovisko k tomuto návrhu zákona svým nesouhlasem a argumentovala tím, že návrh ústavního zákona není dostatečně provázán s Ústavou České republiky, navržená právní úprava schválení návrhu zákonu o referendu není promítnuta do ustanovení Ústavy České republiky upravující proces projednávání a schvalování návrhů zákonů a vyjadřování souhlasu komor Parlamentu s ratifikací mezinárodních smluv. Že návrh ústavního zákona dále předpokládá, že bude moci změnit nebo zrušit výsledek referenda jedině ústavním zákonem, což je v rozporu s Ústavou České republiky. Že návrh ústavního zákona předpokládá, že by se lidové hlasování mohlo konat také o odvolání hlavy státu vzhledem k tomu, že právní úprava toto neumožňuje. Že návrh ústavního zákona chrání před integrací referenda pouze moc soudní. Že v návrhu ústavního zákona není stanoveno žádné minimální kvorum, které by ustanovovalo oprávněnou hranici hlasujících občanů nezbytně nutnou pro platnost výsledků referenda, což by v kombinaci s tehdy navrženou hranicí minimálně o počtu petentů 100 tisíc nezbytných k podání návrhu na vyhlášení referenda vedlo k nežádoucímu jevu, neboť o zásadních věcech výkonu státní moci by mohlo být rozhodnuto výraznou menšinou oprávněných osob. Z návrhu ústavního zákona také tehdy podle stanoviska vlády prý jasně nevyplývalo, zda mít poradní referendum význam, či ne, a zda se počítá také s ním jako svým způsobem poradního konzultativního hlasu, anebo být závazné příslušné pro státní orgány. Vláda také v souladu s tímto potom konstatovala, že předmětným důvodem - a tak jsme to pochopili i my jako klub KSČM - je především důvod spočívající v tom, že předloží vlastní návrh vládní a jakýkoliv návrh z řad opozičních poslanců, zejména KSČM, se samozřejmě nehodí v této situaci do vínku žádné vládě ani této Poslanecké sněmovně. Chtěl bych proto obrátit pozornost k momentu, že v našem návrhu zákona, který tehdy byl předkládán, byl předmět referenda vymezen tímto způsobem: V referendu se může rozhodovat o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu, jakož i o jiných důležitých otázkách veřejného zájmu. Předmětem referenda nemohou být ústavně zaručená základní práva a svobody, daně a odvody nebo jiné platní povinnosti k veřejným rozpočtům a státní rozpočet, výkon moci soudní, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky, změna podstatných náležitostí demokratického právního státu. V referendu nelze rovněž rozhodovat taktéž o věcech, které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva. Nyní máme před sebou vládní návrh zákona a pro porovnání chci přečíst rovněž předmět - článek číslo 2, který upravuje předmět referenda. V referendu lze rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu s výjimkou rozhodování o základních právech a svobodách, státním rozpočtu a věcech vymykajících se ze zásad právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolání z funkcí, individuálních právech a povinnostech. Referendem nelze schvalovat právní předpisy. Myslím si, že obsah obou článků, byť je možná jinak formulován, je téměř totožný. Co není totožné a s čím si myslím, že bychom se měli vypořádat v rámci projednávání tohoto návrhu zákona, pokud bude propuštěn do druhého čtení ve výborech i zde na plénu Poslanecké sněmovny, je otázka počtu petentů, kdy 250 tisíc petentů pro občany České republiky se skutečně jeví jako hranice poměrně vysoká a reálně nedosažitelná. Potom bychom měli zvážit postup, který je stanoven v článku 5 Přezkoumávání návrhu konání referenda. Na budí tento návrh a tento postup - výrazně shodný postup, který zazněl kdysi v návrhu o konání referenda, předložený dřívější pravicovou vládou v předchozím volebním období, který reálně znemožňuje a bude znemožňovat faktické konání referenda. Jsou to momenty, na které jsem zde chtěl upozornit, na které chce upozornit i Komunistická strana Čech a Moravy s tím, že nebude bránit propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Považuje za velice pozitivní, že se alespoň tento návrh reálně v čase i projednávání posunul do fáze, kdy zde hovoříme znovu o návrhu o konání celostátního referenda, byť k předloženému návrhu máme řadu faktických i technických výhrad, ale pevně věříme, že i vládní koalice bude vnímavá a bude věcně zúročovat diskuzi, která proběhne případně v rovině výboru Poslanecké sněmovny a při druhém čtení zde v Poslanecké sněmovně.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name