|

Text view

143. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 464/ - třetí čtení

Date2016-01-27
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/143
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b17214301.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji, pane poslanče. A prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Plzáka. Připraví se zatím řádně přihlášený pan prof. Zlatuška. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Plzák Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já už jsem s tím možná otravný, ale myslím si, že převážná většina toho, co tady bylo předneseno, do třetího čtení nepatří, vyjma toho, co se týkalo těch pozměňovacích návrhů. Ale já mám opravdu faktickou poznámku, a to k původnímu projevu paní ministryně, konkrétně k té části, která se týkala pravomocí prezidenta jmenovat profesory. Já jsem v tom hluku trochu přeslechl. Paní ministryně řekla, že podporuje pozměňovací návrh, a já nevím který. Protože jsou tam dva. Jeden je od kolegy Sedi a druhý od mého kolegy Kasala. Jak víte, tak pan prezident o tuto pravomoc příliš nestojí. To je chronicky známá skutečnost. Je si vědom toho, že tato pravomoc se datuje do dob první republiky, kdy jsme měli pár vysokých škol, několik klinik zdravotnických a těch profesorů bylo jmenováno do roka možná do desíti. Nyní už se z toho stala taková trochu masovější záležitost, vysokých škol máme hodně. A tomuto přání prezidenta zbavit se této pravomoci vychází vstříc spíše pozměňovací návrh kolegy Sedi, který říká - já si to tady najdu konkrétně - že profesorem pro určitý obor jmenuje ministr toho, kdo byl na jmenování profesora navržen. To znamená, jmenuje ministr. Kolega Kasal říká ve svém pozměňovacím návrhu to, že pokud prezident nekoná do šedesáti dnů a nejmenuje, tak je ten člověk automaticky jmenován. Jak znám našeho pana prezidenta, může se stát jedna jednoduchá věc. Pan prezident prostě do šedesáti dnů nebude konat u nikoho a ti lidé budou automaticky jmenováni a on se velice elegantně této pravomoci zbaví. Takže jenom, kolegové, zauvažujte, až o tom budeme hlasovat, jestli i toto riziko tato skutečnost s sebou nenese. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku, připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem se, když bylo první čtení, obšírným způsobem zmiňoval o tom, co považuji za problematické v té novele, a rád bych navázal na to, co zde říkal pan poslanec Karamazov stran konkrétních pozměňujících návrhů, které se týkají postavení fakult. Je podstatné, že vysoké školy jsou uvnitř instituce, které mají přirozenou diverzitu, a ta činnost tradičně na fakultách stojí. Snaha o centralizaci může školy poškodit a vést k opačnému cíli, než jakým je cíl té novely jako celek z hlediska systému akreditací, z hlediska důrazu na kvalitu. Dá se říci, že tahle zaváděná změna v organizačních mechanismech fakticky nemá opodstatnění z hlediska základního směrování té novely jako takové, zaměřené na kvalitu, zaměřené na akreditace. Pan poslanec Karamazov zde říkal důležitou věc, kterou bych rád podtrhl. Změna pravomocí fakult není nijak ve vládní novele zdůvodněna. Důvodová zpráva neobsahuje nic, co by říkalo, v čem současný stav potřebuje změnit uspořádání pravomocí fakult versus vysokých škol, tedy personifikovaně děkanů versus rektorů, přestože je známo, že tato záležitost byla předmětem velice dlouhých a rozsáhlých debat při přípravě textu. Skutečnost, že tam toto zdůvodnění není, dává dobrý důvod říci, že se tam nepromítají věci ať již odborné, nebo věci principu toho, jak mají fungovat vysoké školy, ale že to byl střet zájmových skupin v pozadí. A v tomto bych také souhlasil s tím, jak situaci charakterizoval přede mnou pan poslanec Karamazov. Dovolím si poznámku o jisté absurdnosti vývoje pohledu na to, jak se má moc na vysokých školách centralizovat. Když Topolánkova vláda nastoupila s programem tzv. reformy terciárního vzdělávání a přišla s tím, že změní vysoké školy, tak centralizace rozhodování do rukou jednoho člověka na školách byla jedním z ústředních bodů, které ten návrh obsahoval. Přijde mi nyní do jisté míry paradoxní, že stojíme před problémem, že zde vláda se sociálně demokratickou ministryní předkládá návrh, vůči kterému rozumnější alternativy jdou z těch bývalých vládních stran, které stály za původní reformou, tedy z TOP 09, resp. z ODS. Toto mi přijde smutné z hlediska politického pohledu. Nezměnilo se nicméně oproti původnímu stavu nic na tom, že ta změna není nijak odůvodňovaná. Topolánkova reforma přišla s bílou knihou a aspoň formálně obsahovala fahrplan toho, jak budou vysoké školy válcovány. V tomto návrhu ten v uvozovkách kompromis vychází prostě zvenku jako nějaký náhodný výsledek, který není charakterizovaný ničím jiným než silovými poměry vlivových skupin za tím. Rád bych z tohoto hlediska poděkoval, tak jak jsem měl možnost vidět jednání na našem výboru, i opozici za konstruktivní přístup. A jako rozumný kompromis mi připadá návrh pana poslance Svobody T1, který ustupuje v otázce ekonomické a nechává tam tu důležitou část personálních pravomocí. Vysoké školy jsou koneckonců instituce, které jsou tvořeny akademickou obcí, jsou tvořeny především sborem učitelů, resp. kombinací učitelů a studentů na nich. To je to, co je dělá vysokými školami. Z tohoto hlediska mi ten kompromis přijde sice jako horší než současný stav, ale pokud je obecná nálada, že je potřeba ty věci měnit, tak je to návrh, který si zaslouží podporu, a rád bych vám ho doporučil. Doporučil bych vám ji navzdory tomu, že jste dostali od Rady vysokých škol nebo od České konference rektorů opačná stanoviska. U stanoviska Rady vysokých škol - které vám všem došlo, nebo předpokládám, že to bylo adresováno všem, od pana předsedy Rady vysokých škol Fischera, dokonce dvakrát, jednou ráno, jednou po poledni - u toho bych se zastavil z hlediska druhého bodu, který vidím jako velice důležitý, a to je pozměňovací návrh, který jsem předkládal na omezení tzv. létajících profesorů. Jinými slovy úprava toho, jak se regulují pracovní poměry vzhledem k obecnému ustanovení § 304 zákoníku práce, který obsahuje obecnou zásadu, že v okamžiku, kdy pracovník má mít výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele, musí žádat o předchozí písemné povolení od tohoto zaměstnavatele. Zákoník práce v obecných ustanoveních obsahuje z tohoto výjimku, kde říká, že omezení výdělečné činnosti se na obecné úrovni nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Důvod toho je jednoduchý. Je veřejným zájmem šířit dál poznatky, šířit vědění, šířit kulturní statky. Odtud tady toto obecné oprávnění. Ale je zjevné, že obecné oprávnění není v pořádku, kdy hovoříme o institucích, které se konkrétně těmi činnostmi zabývají jako svými základními činnostmi a vstupují do konkurenčních vztahů s jinými. Nevztahuje se na výkon vědecké a pedagogické. Takto ta výjimka začínala. Zastavil bych se u toho vědecké. Vezměme si, že bychom si vzali nějakou velkou zahraniční firmu, která přichází do České republiky a má nejen své oddělení výrobní a produkční, ale má také oddělení výzkumu a vývoje, kde pracují vědci, nebo aplikovaní vědci. Řekněme jako příklad by mohl sloužit třeba Siemens nebo něco podobného. A teď si představme, že by tam zaměstnaný vědec nebo aplikovaný vědec přišel s tím, že vzhledem k tomu, že zákoník práce obsahuje obecnou výjimku, že nemusí žádat o povolení práce u konkurence, protože vykonává vědeckou činnost, tak by si sjednal vedlejší úvazek u přímé konkurence Siemens. Všichni byste tady toto považovali zcela jistě za něco, co nepřipadá v úvahu a co je absurdní. Jistě byste neargumentovali Listinou práv a svobod, že takovéto omezení pracovníků není možné. Koneckonců nepůsobit u konkurence má jako podmínku zaměstnání běžně spousta společností. Přesto v okamžiku, kdy se mluví o tom, že by se podobné omezení mělo zavést pro specifickou konkrétní skupinu pracovních pozic na vysokých školách, což jsou akademičtí pracovníci, tak se naráz vzbudí obrovská vlna odporu charakterizovaná tím, co vám všem poslal předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer, a začnou se produkovat podkladové materiály, které jsou velmi pochybné úrovně. Zdůraznil bych, že Jakub Fischer, když vám apeloval na to, že návrh není v pořádku, tak k tomu přidal jakousi právní analýzu v uvozovkách, která v šesti bodech tzv. analyzuje ten návrh. Doporučuji vám podívat se podrobně na ten materiál z hlediska toho, že je to materiál, který je nepodepsaný. Ten papír nemá žádnou hlavičku. (Ukazuje papír.)Není nikým podepsán. Když se mě na to ptali novináři, tak často dokonce předpokládali, že autorem tady tohoto je ten, kdo jim to poslal. Včera jsem měl hovor s novinářkou, která automaticky soudila, že autorem toho textu je rektor Policejní akademie Salač, protože ten to přiložil ke svému emailu. Až jsem jí říkal: Paní redaktorko, podívejte se na to, je to skutečně podepsáno? Tak zjistila, že to není podepsáno a že je to argumentace materiálem velmi podivným. Nedivím se, že to není podepsáno, protože v prvním odstavci se tam mluví o nepřijatelnosti sjednávání zákazu souběhu určitých činností. Ta nepřijatelnost je jasně vyvrácena zněním § 304 zákoníku práce. Toto omezení mají všechny profese s výjimkou těch vyjmenovaných činností v té výjimce. Dále se argumentuje tím, že není jasné, co se stane, když rektor bude nečinný, nebo jakým způsobem se bude s tím omezením zacházet. Podíval jsem se tady na tohle do učebnice pracovního práva, která se používá u nás na univerzitě. (Ukazuje knihu s názvem Pracovní právo.)Autoři Milan Galvas a kolektiv. Velice snadno v tomhle případě na straně 272 najdete pasáž, která jasně říká: "Na první pohled se zdá, že uvedené povinnosti a omezení jsou v zákoníku práce bez sankce, ostatně uvedli jsme výše, že nelze toto omezení chápat absolutně a nelze v pracovním poměru donutit zaměstnance, aby jinou výdělečnou činnost nevykonával. To je pravda. Avšak povinnost dodržovat omezení jiné výdělečné činnosti v předmětu činnosti zaměstnavatele je povinností tvořící obsah pracovní kázně v daném pracovním poměru. Jestliže tedy zaměstnanec nerespektuje takovou povinnost, dopouští se porušení pracovní kázně a podle míry intenzity tohoto porušení může být sankcionován v pracovním poměru. Sankce tedy nespočívá a ani nemůže spočívat v postihu mimo hranice pracovního poměru. Jednalo by se o zásah do základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod. Spočívá v postihu uvnitř pracovního poměru samotného. Postihem by bylo zejména ukončení pracovního poměru, výpověď zaměstnavatele pro závažné porušení pracovní kázně, eventuálně okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně." Tedy toto je kontext, ve kterém by bylo možné dovozovat, že některé druhy zacházení s takovýmto omezením by byly omezením Listiny práv a svobod, nikoli však to omezení samotné, tak jak je navrhuji v pozměňovacím návrhu G1 plus G3. Bylo vám také doručeno od předsedy Rady vysokých škol, a omlouvám se, že na to musím reagovat tímto způsobem, ale přišlo to na poslední chvíli, takže bych rád, aby tato věc nezůstala bez odpovědi už proto, že předseda Rady vysokých škol s tím vyšel v tiskové zprávě, která vyšla v ČTK, kdy tvrdil, že pozměňující návrh byl předložen bez toho, aby byl řádně zpracováván v legislativním procesu. Není to pravda. Osud pozměňovacího návrhu nebyl úplně jednoduchý, nicméně byl předkládán korektně a byl korektně zpracováván. Předložil jsem ho před projednáváním pozměňovacích návrhu na školském výboru, který se konal 15. 10. 2015, na 17. schůzi školského výboru. Tam došlo k tomu, že paní ministryně Valachová prezentovala jediné nesouhlasné stanovisko, o které se jednalo, a je k tomu k dispozici stenozáznam. (Ukazuje další papír.)Z těch všech jednání výboru byl usnesením výboru pořizován stenozáznam, takže součástí zápisu jsou přepisy toho, co se na výboru řeklo. Paní ministryně konstatovala, že zde existuje negativní stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí. Nebylo zde jiné negativní stanovisko, zejména zde nebylo negativní stanovisko Rady vysokých škol ani nikoho jiného z reprezentace Rady vysokých škol. To negativní stanovisko bylo důvodem toho, proč se nedostal tento pozměňující návrh do souhrnného návrhu výboru. Nicméně, a za to děkuji paní ministryni i ministerstvu za součinnost, Ministerstvo školství doplnilo přechodné ustanovení, které bylo problémem v tom původním znění. A od toho je ten návrh G1 plus G3, nejenom G1. Takto upravený návrh, který splňoval ty parametry, které na to klade státní správa, byl znovu načten. Já jsem byl tehdy v době druhého čtení na zahraniční cestě výboru, takže ho načítala paní kolegyně Berdychová. Byl načten znovu. Ale není pravda, že by neprošel řádným projednáním. Není pravda, že by se k tomu reprezentace vysokých škol nemohly vyjadřovat. A zejména není pravda, že by se k tomu nemohla vyjádřit Rada vysokých škol, jak vám tvrdil pan předseda Fischer v mailu, který vám všem rozeslal. Otázku omezení létajících profesorů považuji za stěžejní problém našeho vysokého školství. A pokud toto nebude upraveno, tak budeme dál si hrát na kvalitu, budeme dělat velké novely s akreditačními procesy, ale to jádro problému, proč nejsme schopni budovat kompaktní instituce, kde jsou loajální pracovníci, kteří působí pro tu instituci tak, jak je to zcela běžné na západ od našich hranic, tohle se nám nepodaří. Proto bych vás prosil o podporu návrhu G1 a G3. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name