|

2013-036-10-073

73. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 564/ - prvé čtení

Date2015-12-16
Meeting2013/036
Agenda Item2013/036/073
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/bqbs/b36907303.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   006 < Page 007 > 008
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan Gabal Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo. Já nechci vaším prostřednictvím kolegovi Bendovi dávat úvod do právní teorie sunshine laws. A možné by bylo dobré se s tím seznámit z anglosaského práva, protože to není sankční. To prostě jen zvyšuje veřejnou informovanost o okolnostech výkonu určitých veřejných funkcí, a tím pádem to snižuje pravděpodobnost nebo prostor pro zneužívání i to trestní jednání. To znamená i veřejná kontrola často bývá docela účinnější a preventivně významnější než hrozba vězení nebo policejního došetření nebo dovyšetření. To je jedna věc. Druhá věc. Já možná bych vaším prostřednictvím také pane předsedající panu ministrovi vytkl, že mu nevyložil zákon v kontextu veškerého toho protikorupčního plánu a té krajiny. Tak jak to byl zákon o registru smluv a řada dalších, protože to je postupný vektorový proces, který samozřejmě vyvolává určitý celkový tlak proti jistému typu jednání a klade ho mimo jakoby legitimitu veřejného prostoru a veřejného zájmu. Kdo prostě chce jít do veřejného prostoru, tak prostě musí být připravený na to, že se bude dělit o informace o svých majetkových poměrech s ostatními. Že jsou lidé, kteří to tady nedodržují nebo nedodržovali. Otázka, jestli jich přibývá nebo ubývá, je zcela legitimní. O tom je možné samozřejmě diskutovat. Ale je fakt, že praxe od 90. let jakoby sama podtrhuje to, že veřejné kontroly bylo málo. A že je jí potřeba víc. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu poslanci Gabalovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se, pokud možno stručně zareagovat na průběh rozpravy. To, co tady zmiňoval teď v závěru pan poslanec Gabal - změnit kontext celkového protikorupčního snažení, to tak samozřejmě je, že toto je jenom jeden dílek, a že samozřejmě chceme-li, máme-li za cíl omezit korupci, tak je potřeba přijmout celou řadu opatření. Ať už legislativních a nelegislativních. A žádné z nich není samospasitelné, samozřejmě ani tento střet zájmů nevyřeší vše. On neodstraní střet zájmů, ale měl by vnést průhlednost, transparentnost do této oblasti. Páni poslanci Seďa a Chvojka tady mluvili o zvyšování sankcí. Každý trošku s jiným tónem. Zmínil bych, že tam nejde jen o zvýšení sankcí, že v některých případech dokonce v zásadě k tomu zvyšování ani nedochází, ale dochází k větší diferenciaci podle typu porušení zákona. To znamená, je možné lépe také posoudit, jak k závažnému jednání došlo, a úměrně tomu stanovit sankci. Pan poslanec Laudát tady se ptal, proč zrovna Ministerstvo spravedlnosti, ne např. vnitro, s odkazem na kompetenci vnitra v oblasti volebních pravidel. Já bych tady upozornil, že pouze někteří veřejní funkcionáři, na které se zákon vztahuje, procházejí nějakým volebním procesem. Vztahuje se to samozřejmě i na úředníky státní správy, nejenom státní správy, na vědecké instituce, ale také třeba na příspěvkové organizace, kde už kompetence tak zjevná není. Přicházelo v úvahu více rezortů. Nakonec po vyhodnocení zpět jsme dospěli k závěru, že spravedlnost má podle kompetenčního zákona logiku, ale ještě jsme to doupravili v návrhu i z hlediska změny kompetenčního zákona. Dále pan poslanec Laudát zmínil jakási tajná přiznání. Tam nejsou žádná tajná přiznání. Tam jsou dvě skupiny přiznání. U politiků jsou informace dostupné vlastně přímo, bez vyžádání jakéhokoliv přístupového oprávnění, a pak u skupiny nepolitiků, úředníků, jsou informace také přístupné, ale právě až na základě získání přístupových oprávnění za určitých podmínek. A to je úprava, kde jsme vypořádali připomínku Úřadu na ochranu osobních údajů, že u politiků se dá obhájit zveřejnění, ale u dalších osob by to bylo vůči nim příliš přísné. Co se týče náměstka člena vlády, resp. náměstka pro řízení sekce, náměstek člena vlády je mezi těmi politickými funkcemi, náměstek pro řízení sekce, na něj se vztahuje, ten spadá do druhé kategorie. Ale povinnost mají oba dva podávat oznámení. Nebudu se tady pouštět do hodnocení střetu zájmů pana Babiše. Jenom bych tady poznamenal, že jak jsem říkal na začátku, střet se tím nevyřeší. Střet má být transparentní. Má se oznámit, a tak jak já jsem i veřejně říkal, tak pan Babiš pravidelně střet zájmů např. na jednání vlády oznamuje. To neznamená, že tím střet mizí. Jenom všem, kteří se účastní procesu, by měl být v tu chvíli zřejmý. Co se týče námitky pana poslance Farského, že chybí sankce k § 3, tady bych zmínil, že § 3 vlastně definicí osobního zájmu, s kterou pak pracují další ustanovení, např. povinnost právě při jednání, kde se rozhoduje oznámit střet zájmů, kdy v návaznosti na porušení této povinnosti už tam sankce je. Čili s definicí v § 3 se pak pracuje dále při stanovení povinností veřejných funkcionářů včetně sankcí. Co se týče dotazů paní poslankyně Kovářové ke kancléři. Kancléř tam výslovně patří. V § 2 odst. 1 je vedoucí Kanceláře prezidenta republiky výslovně zmíněn. A mezi institucemi, které mají povinnost oznamovat informace do nově zřizovaného registru, je i Kancelář prezidenta republika, která musí uvést údaje týkající se osob, které mají povinnost zveřejňovat oznámení podle tohoto zákona. Proč, jak je projednávána novela ve Sněmovně, to je suverénní věcí této Sněmovny. K tomu já se vyjadřovat nebudu. Myslím ta poslanecká novela. Účinnost tohoto zákona je navrhována k 1. lednu 2017. Tedy tolik k mé představě, kdy by měl zákon nabýt účinnosti, a i s ohledem na to, protože se pozdržela doba, než se dostal zákon do prvního čtení, tak já bych požádal asi, aby se pokud možno neprodlužovala ta lhůta. Nežádám o zkrácení, ale zase si nemyslím, že ten zákon je tak složitý, aby nešel projednat v normální lhůtě, protože má-li být účinnost k 1. lednu 2017, je potřeba pamatovat také na to, že tam musí být podstatnější legisvakance vzhledem k tomu, že Ministerstvo spravedlnosti musí zadat veřejnou zakázku na zřízení elektronického registru, což z hlediska bezpečnosti je tak aspoň osm měsíců, aby ten proces byl bez rizika zvládnutelný a doopravdy mohl zákon fungovat od 1. ledna 2017. K námitce pana poslance Bendy, že to je zatěžování těch poctivých funkcionářů, já bych tady odkázal na předchozí řečníky, kteří mluvili před ním, kteří naopak vysvětlili, proč je to v zásadě zjednodušení pro ty, kteří už dnes podávají majetková oznámení. Protože tím elektronickým způsobem, kdy to bude sjednoceno, vlastně to bude i komfortnější pro ty, kteří mají povinnost oznámení podat. Ta procedura prostě bude jednodušší a samozřejmě umožňuje i veřejnou kontrolu v jednotném registru, což je druhá stránka této věci. Vzal jsem to doopravdy velmi stručně. Vzhledem k četnosti dotazů bych tady o tom mohl mluvit déle, ale neb jsem byl požádán, abych nepřetahoval příliš 17. (správně 19.)hodinu, tak alespoň takto. A samozřejmě debatovat třeba i o důslednější úpravě, tak jak tady v některých připomínkách také zaznělo, bude nepochybně prostor především ve výborech a následně i v dalších čteních, případně na plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name