2013-036-02-067
67. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 638/ - prvé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan kolega Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl
Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k tomuto návrhu zákona. Nejprve k tomu, jak jej uvedla paní ministryně, kdy nám nejprve řekne: "Je připraven kompletně nový zákon, to, co bylo doteď, už v podstatě nepočítejte, protože všechno, co tam je, je nové, je to poměrně složité". Jeden z kolegů říkal, že je tam asi 700 stránek textu. To nám řekne jednou větou a druhou větou nám řekne: "Ale budete na to mít strašně málo času, protože jestli to neschválíme, tak nás Evropská unie potrestá tím, že nedá eurodotace." Moje zkušenost je taková, že když se Evropské komisi sdělí, že předmětný zákon, který aplikuje některá nařízení Evropské unie či evropskou legislativu, je v legislativním procesu, pak nikde v Evropě, aspoň jsem neslyšel, že by byla jakákoliv země sankcionovaná v okamžiku, kdy zákon už je projednáván jednotlivými poslaneckými sbory jednotlivých zemí Evropské unie. Neslyšel jsem ani o jediném případu, kdy zákon, který aplikuje evropská ustanovení, že by za to byly země sankcionovány až tak, že jim budou sebrány všechny finanční prostředky. To je nesmysl. A myslím si, že tohle vyhrožování si nezasloužíme. Naopak si zasloužíme více času na diskusi, protože jestli má paní ministryně pocit, že takhle komplikovaný zákon proberou jednotlivé výbory během třeba dvou hodin debat, aniž by se mohly zeptat a znovu si prostě ověřit, zdali to, co se říká, je pravda, pak zkrátka šijeme zase něco horkou jehlou a podle toho to také podle mého hlubokého přesvědčení zase dopadne. Bude platit stará dobrá věta: "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky." Jestli se opravdu budeme tlačit a necháme si vyhrožovat, že nám Evropská unie nedá ani euro, jestli to nebude mít do 1. dubna, tomu nevěřím a nevěřím ani tomu, že tomu věří paní ministryně. I kdyby 18., jak mi tady říká paní ministryně, nebo 19. ráno - rozhodně ne. To si myslím, že Evropa v tomhle ohledu takhle hloupá zase není. Zákon, a ona to tady řekla, totiž přináší řadu detailů, kde bude čertovo kopýtko zakopáno. Když vzpomenu, co tady sama paní ministryně říkala, že české podnikatelské subjekty budou mít jiné podmínky při jejich zájmu o ucházení se o veřejnou zakázku než zahraniční subjekty. Já si myslím, že to bude pro právníky velký oříšek se tady bavit o tom, že když je někdo rakouská firma, nebude muset úplně ukazovat svou vlastnickou strukturu, stačí učiněný dotaz do sídla společnosti, aby jim řekli, kdo je vlastně vlastník, kdežto český subjekt se bude muset svléknout donaha. Jestli tohle je ta podpora českého podnikání a podnikatelského sektoru? No dobře, budiž. Ale myslím, že bychom tomu nějakou diskusi věnovat rozhodně měli, a ne to odbýt jednou větou, že to takhle v Evropě projde a Evropa s tím takto nesouhlasí, tak aspoň pro naše firmy tady přitvrdíme, abychom podpořili všechny ty, co jsou registrovaní někde v zahraničí. Velmi pléduji za to, abychom tento paragraf podrobili podrobné diskusi. Stejně tak vyloučení za pochybení minulosti. Jestli někdo někdy pochybil, byl za to pravděpodobně nějak potrestán, protože jinak by to asi nebyla chyba. Chyba se prokáže jenom tak, že buď byl odsouzen, nebo byl pokutován a podobně. Ale pokud byl odsouzen a pokutován, nevím, jestli ho můžeme vyloučit z toho, že se přihlásí do výběrového řízení. Možná se to někomu v procesu výběrového řízení bude hodit. Pan kolega Farský říkal, že materie by měla jít do ústavněprávního výboru a já se za to velmi přimlouvám, protože i tohle bude někde podle mě na hraně. Vícepráce. Také oblast, o které jsme poměrně diskutovali, kdy vládní většina prosadila, že ve stávajícím zákoně máme tuším 50 % možných víceprací. To je podle mě absolutní nonsens, který nemůžeme dál dopustit, a máme jít cestou, a my jako občanští demokraté jsme to tady říkali, vzájemného započtení víceprací a méněprací, protože často vyvolané práce ušetří zase někde jinde. My jsme hluboce přesvědčeni o tom, že se do 20 %, bude-li výběrové řízení připraveno dobře, vejdeme, započte-li se vícepráce i méněpráce jako princip, kterého se máme držet, a ne 30 %. Zase utíkáme někam. To je zbytečné, úplně zbytečné. A můžu to říct z vlastní zkušenosti jako krajský hejtman ve středních Čechách. Měli jsme tisíce zakázek, ale vícepráce jsme měli za osm let asi dvě nebo tři a můžete si to zkontrolovat. Přestože to byla vždycky cesta, jak se vymknout z některých pravidel, že se cena podrazí, a pak se přijde s vícepracemi, protože jsou přece objektivní a logické. Moc prosím všechny kolegy poslance, aby o tomhle přemýšleli a tlačili vícepráce dolů, ale objektivizovali to tím, že někdy opravdu vícepráce ušetří někde jinde. Účelové odvolávání. To byla a je na českém zakázkovém trhu, chcete-li, opravdu běžná praxe třeba často i oprávněnému vítězi zkomplikovat život tím, že prostě zakázku napadnu u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale ono to netrvá 60 dní ani 180 dní, ono to někdy trvá léta. Nevím, jestli čísla jsou správná, ale vím, že jsme se pohybovali v řádech desítek miliard korun zakázek nerozhodnutých definitivně, na které veřejná správa napříč Českou republikou měla alokovány finanční prostředky, byly připraveny investice, byly připraveny projekty a na ÚOHSu čekalo rozhodnutí a opravdu velmi, velmi dlouhou dobu na to, jestli zakázka je v pořádku, či nikoliv. Takže nějaký limit, který by tyhle praktiky alespoň omezil, protože je mi jasné, že to nedokážeme z trhu úplně vyeliminovat. Když tam lhůtu nedáme, bude praxe tohoto typu pokračovat dál a bude se zdržovat a komplikovat, aby všichni účastníci procesu výběrového řízení, kteří musí na tu kterou zakázku alokovat pracovní sílu, techniku a podobně, a když to komplikuji, tak už to znamená, že to ten, který má šanci vyhrát zakázku, za ty peníze neudělá, nechá se tímhle způsobem vydírat a nebo pod čarou zajde za tím, kdo je druhý, třetí, čtvrtý, pátý vyděrač a snaží se nějak dohodnout. Já bych prosil, abychom o nějakém limitu uvažovali. Jestli je zrovna 60 dní správně, nebo jestli to má být 90, si myslím, že není úplně tak klíčové, ale nějaký strop a o nějakém chování dál bychom se poradit měli, protože tady mrzne poměrně velké množství peněz ve veřejné správě, které je určeno na investice, mohly by tyto peníze sloužit, mohly by nést pracovní příležitosti a mohly by pomoct české ekonomice, ale využívány ty finanční prostředky nejsou a je to zcela bezpečně špatně. V principu obecně toho zákona, zdánlivě odbočím, ale když jsem byl poprvé ve Spojených státech, je to asi dvacet let zpátky, ve městě, které se jmenuje Bellevue, zhruba 70 nebo 80 tisíc obyvatel, a ptal jsem se místního starosty, jak dělají veřejné zakázky, tak mi říkal: Tady Johny dělá ty veřejné zakázky. A já jsem říkal: Dobrá, tak Johny je zřejmě šéf investic. A kdo je vybírá, ty zakázky? Jak stavíte komise a podobně? A on na mě koukal a říkal: Jaké komise? Johny dělá tu zakázku. Já říkám: Počkejte, tomu nerozumím. Říká: No on to dělá, protože pak když se cokoli stane, protože my zpětně u těch zakázek umíme spočítat, kolik to stálo, a v okamžiku, kdy se přijde na jakoukoli levárnu, tak Johny nese odpovědnost za to, že to způsobil, a končí s tím, že ho zavřou, a zároveň Johny dobře ví, že tady je řada lidí, kteří by rádi nastoupili na jeho místo. Já nevolám po americkém systému způsobu rozhodování zakázek, abych tady ne to. Jenom volám po tom, abychom maximálně zjednodušili proces výběrového řízení tak, aby byl lépe kontrolovatelný. Čím více ho zkomplikujeme, tím větší prostředí pro dohody v zákulisí vytvoříme. Čím jednodušší bude, čím průhlednější, čím možná řeknu z pohledu množství popsaných stránek, protože tím lépe pro nás i pro ten transparentnější proces zakázek ve výběrovém řízení. Co tady říkal pan kolega Farský, musím podepsat, to soutěžení na cenu. Často slýchám, že zákon říká, že je potřeba a že je nutnost soutěžit na cenu. Ale on to zákon úplně neříká. Říkají to ty podmínky, které si v jednotlivých dotačních titulech vymiňují jednotlivá ministerstva, a pak všichni kroutí hlavou, když říkají, že přece neplatí, že to nejlevnější je nejlepší. To nejlevnější často přivezeme z Číny a za 14 dní to zjednodušeně vyhodíme, když řeknu trochu nadneseně, a našim lidem to žádnou práci nepřinese. Myslím si, že zkrátka tohle bychom měli vědět, že chceme-li všechno soutěžit na cenu, jdeme tím často těm tchajwanským a čínským výrobkům úplně jaksi na ruku a že bychom měli mít odvahu u dotačních titulů, které jsou vypisovány, ať se řídí podle zákona o zadávání veřejných zakázek. A tam už je odpovědností zadavatele, jaká pravidla na tu či onu zakázku použije, či nikoliv, a nechť si je zodpoví a případně i zdůvodní. Ať si to správci jednotlivých dotačních titulů tímto způsobem nezjednodušují, protože tím situaci víc komplikují než zjednoduší. Sebelepší zákon, sebepropracovanější zákon bude stejně potřebovat, aby s ním pracovali lidé, a ten lidský faktor se nedá odstranit absolutně nikdy. Proto myslet si, že odstraníme zákonem o zadávání veřejných zakázek korupci, je naivní a hloupé. Ale omezit ji můžeme. A já jsem hluboce přesvědčený o tom, že půjdeme-li spíše cestou zjednodušování, méně výjimek, méně hledání rozdílů, více odpovědnosti na zadavatele, že to je lepší cesta, než když my tady budeme velké množství moudrých hlav myslících, že za ty zadavatele vyřeší úplně všechno. Tak to není, nebude a nemůže to fungovat. Děkuju vám za pozornost a těším se, že se setkáme minimálně jednou na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože si neumím představit, že bychom na jednom jednání byli schopni takovýto materiál vyřešit. Děkuju vám.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
