|

2013-031-02-003

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 270/ 8/ - vrácený Senátem

Date2015-09-16
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/003
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b05300302.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Leoše Hegera. Poslanec Leoš Heger Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych i já se ještě jednou vyjádřil k zákonu o ochraně veřejného zdraví, zejména v souvislosti s navrhovanými změnami, které přišly ze Senátu. V první řadě mně ale dovolte, abych řekl pár obecných věcí týkajících se ochrany veřejného zdraví a očkování speciálně. (V sále je silný hluk.)Ochrana veřejného zdraví byla jedním z výdobytků minulé socialistické a komunistické éry. Je potřeba to říct zcela otevřeně. V poválečném období došlo k výraznému průlomu v oblasti ochrany veřejného zdraví. Předseda PSP Jan Hamáček Pane poslanče, já se omlouvám, ale ten hluk je opravdu nesnesitelný. Děkuji. Poslanec Leoš Heger Došlo k velkému průlomu v ochraně veřejného zdraví, která již koncem 19. století se prokázala jako jedno z nejúčinnějších zavádění nových medicínských technologií, a tento proces pokračoval a státní administrativa v tehdejší době, v 50. letech, nakolik to byla doba velmi krutá a pro naši zemi převážně nepříznivá, tak veřejné zdravotnictví a ochranu matky a dítěte velmi výrazně podpořila. Od té doby se česká vakcinologie a epidemiologie stala, nebo československá, abych to řekl přesně, se stala velmi váženou disciplínou jak u nás, tak uznávanou disciplínou na mezinárodním poli, získala četné mezinárodní úspěchy a koncem minulého, 20.století se naši epidemiologové a vakcinologové přímo podíleli na procesu, který vedl k totální eradikaci černých neštovic na světě. Jedna z nejnebezpečnějších chorob, které kosily lidstvo, tím byla prakticky, alespoň doufejme, dlouhodobě vymýcena a přestalo se očkovat. To byl velký průlom do našeho očkovacího schématu. Druhý průlom jsme zažili tady ve sněmovně v minulém volebním období, kdy došlo ke zrušení povinného očkování proti tuberkulóze. Paradoxně při té dnešní velmi zjitřené atmosféře, která se týká očkovacích procedur a jejich povinností, zde byla rozprava, která byla právě opačná. Byla velká tendence sněmovny to rušení očkování proti tuberkulóze zrušit ve smyslu omezení plošného očkování a byly tady slyšet velké a rozsáhlé argumentace pro to, jak je ochrana zdraví v tomto směru důležitá a jak je to pro populaci důležité. Připomínám tento aspekt proto, že očkování je určitý zásah do integrity člověka a vždy vyvolává reakce. V tomto případě to byly reakce právě opačné, než jsou slyšet dnes, a ty reakce proti očkování dodnes nám připomínají, že každé očkování má dva aspekty. Aspekt benefitů a aspekt určitého rizika, které to očkování přináší. Celá ta diskuse o očkování proti tuberkulóze a zrušení jeho plošné povinnosti ukazuje, že naše medicínská sféra se chová v tomto směru velmi, velmi odpovědně. Tuberkulóza byla vyhodnocena, zjistilo se na stránce rizika, že toho rizika ubývá, že od 60. let se rozsáhlý výskyt tuberkulózy velmi snížil, že v podstatě výskyt několika desítek případů ročně je jenom epizodický a fluktuuje statistická křivka víceméně jenom náhodně, a ti, kdo se nakazí, se pohybují obvykle v nějakém rizikovém prostředí, nebo ví se o nich, že to jsou rizikoví pacienti, a mohou být vychytáni v populaci preventivně a mohou být očkováni selektivně, tak jak to očkování nebylo zrušeno absolutně, ale bylo rezervováno jenom pro rizikové děti z rizikových populací. Druhá stránka té "hry" je stránka nákladová. O té se tady nebudu zmiňovat, protože u té tuberkulózy nehrála významnější roli, ale je to stránka rizikovosti. A zrovna u té tuberkulózní vakcíny se vědělo, že výskyt komplikací je relativně velký, a rozsáhlé studie ukázaly, že jejich výskyt převažuje nad benefity, které přináší očkování, a to byl hlavní argument pro to zrušení. Proč to říkám? Já tady nechci zdržovat, ale je potřeba některá základní fakta připomenout, protože ta současná protiočkovací hysterie se rozvinula na základě nepodložených informací, že očkování přináší velké riziko pro naše děti. Není to pravda. Studie, které byly provedeny a publikovány, ukazují, že to riziko je přiměřené. Ukazují dále, že některá rizika, na která se poukázalo, jsou vyloženě šalebná a že to jsou v mnohém případě buďto vědecké podvrhy, anebo omyly. Týká se to speciálně otázky výskytu autismu, u kterého bylo jasně prokázáno, že jeho výskyt v populaci očkovaných nevzrůstá v souvislosti s očkováním a že to, s čím se argumentuje, opravdu nemá takzvanou evidence based neboli vědecké podložení. Já tady nebudu rozšiřovat tyto obecné úvahy. Jenom bych řekl pár konkrétních slov k senátnímu návrhu. Senátní návrh ve svém dopadu, pokud se týká novelizačních bodů, které se dotýkají povinnosti očkování a průkaznosti, že dítě je očkováno, má-li být přijato do některých zařízení nebo na zájmové akce, takže pokud by tato změna prošla, bude to změna velmi radikální, která de facto způsobí nepovinnost očkování, přestože jeho povinnost zůstává v zákoně. Proto velmi doporučuji, aby tato změna přijata nebyla, s tím, že jsou docela dobré evidence, jak se na Ministerstvu zdravotnictví začalo o celé problematice jednat v pracovní skupině, která pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen, kdy by znovu byl výskyt všech benefitů a rizik zhodnocen pro jednotlivá očkování, a tam, kde se ukáže, že relace jsou hraniční, by byl očkovací kalendář zredukován. Další věc, o které mluví nikoliv populace rodičovská, ale populace medicínská, je ochrana lékařů před nepříznivými dopady komplikací, které při očkování vznikají. Jsou to jednotlivé případy a zdaleka nejsou tak rizikové jako případy onemocnění s komplikacemi, které mohou vznikat v případě, že se přestává plošně očkovat, jak ukazují různé epidemie výskytu například černého kašle nebo spalniček. V tomto případě je potřeba lékařské komunitě naslouchat a hledat cestu, jak stát zajistí odškodňování těch pacientů, u kterých ke komplikacím dojde, tak aby ta zátěž v případech, kde stát si něco přeje, aby vykonávali, nebyla přenášena na lékaře. Od tohoto opatření, o kterém se mluví už několik let a bylo opakovaně diskutováno, a nyní se zdá, že bude nalezena cesta, jak ho prosadit, tak od takového opatření lze očekávat, že přístup lékařů k očkování se ještě zlepší, že budou mít vyšší motivaci, jak očkování propagovat, jak ho plošně vysvětlovat rodičům a jak zajistit, aby i v případě, že by v budoucnu došlo k jakési větší dobrovolnosti očkování, zůstalo rozšířeno v populaci tak jako dnes, to je zhruba 95 % proočkovanosti populace. Dámy a pánové, dovolte mi, abych zakončil výzvou, abychom schválili tento velmi rozsáhlý a komplikovaný zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho úpravu v té podobě, jaká prošla Poslaneckou sněmovnou, protože je tam celá řada, nebo převažující řada věcí, které nečiní žádné problémy, které byly odpracovány, a byla by škoda je narušit. K té specifické otázce očkování zcela určitě dle slibu Ministerstva zdravotnictví se budeme vracet a upřesňovat ho tak, aby vášně, které se zbytečně v populaci objevily, byly racionálně utlumeny a aby očkování znovu získalo plošnou důvěru našich obyvatel. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name