|

2013-029-06-018

18. Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Date2015-07-08
Meeting2013/029
Agenda Item2013/029/018
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/bqbs/b21601801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Velmi se omlouvám, pane poslanče. Poprosím všechny, aby skutečně své hovory přenesli mimo tento jednací sál. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji pěkně. Rozpočtová pravidla vyjímají z exekutivní pravomoci vlády při stanovování rozpočtu některé kapitoly, kde výjimečným způsobem záleží na nezávislosti. Je to Ústavní soud, je to NKÚ, je to kapitola Poslanecké sněmovny, je to kapitola Senátu, jsou to tzv. prioritní kapitoly. Když to dohromady sečteme, jedná se o poměrně malé částky, ale klíčová je tam ta míra nezávislosti. Vzpomínám si na rok 2004, když jsem byl předsedou rozpočtového výboru, vláda Vladimíra Špidly snížila rozpočtovou kapitolu NKÚ a Ústavního soudu, předložila ten návrh rozpočtu do vlády a já jsem přinutil premiéra, a on mé argumenty uznal, že něco takového vláda udělat nesmí, že to může udělat pouze rozpočtový výbor Sněmovny. To usnesení vlády revokoval a vláda se usnesla jinak. Není to hnidopišství, je to velmi důležité z hlediska ústavní nezávislosti některých institucí. V rámci rozpočtových pravidel jim říkáme prioritní kapitoly. Tam vláda nesmí stanovovat mantinely rozpočtu, tam je to výlučně pravomoc Poslanecké sněmovny, kterou při projednávání rozpočtu Sněmovna deleguje na rozpočtový výbor a v rámci schvalování rozpočtu potom samozřejmě schvaluje Sněmovna. Já jsem přesvědčen, že tento princip by se měl vztahovat i na Registr smluv. Že by mohla za určitých okolností být ohrožena, nebo některé informace zneužity pro to, aby mohla být ohrožena nezávislost např. NKÚ nebo např. Ústavního soudu právě pro jejich povinnosti Registru smluv. Nejedná se o nijak dramatické finanční objemy a myslím si, že nezávislost těchto institucí v demokratickém systému za to stojí. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který pro tyto prioritní kapitoly státního rozpočtu, tedy pro tyto instituce, z Registru smluv navrhuje výjimku. Děkuji za vyslechnutí a za pochopení. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu (místopředseda signalizuje ze sálu)- dobře. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vít Kaňkovský Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé dámy, vážení pánové, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 42 podaný prostřednictvím kolegů Vondráčka, Chvojky a Bartoška se mj. týká i zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, které jsme zde nedávno řešili v souvislosti s projednáváním tzv. transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb. Tuto novelu jsme zde již schválili ve třetím čtení včetně pozměňovacího návrhu, který jsem podal s kolegou Krákorou při projednávání ve výboru pro zdravotnictví, a tento řeší zveřejňování smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami i s ohledem na jejich účinnost, což je u tohoto druhu smluv, zejména u tzv. úhradových dodatků, věc naprosto zásadní. V této souvislosti chci jasně deklarovat, aby nedošlo k žádné pochybnosti, že já i klub KDU-ČSL zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními podporujeme. Toto chci, aby zde jednoznačně zaznělo. Co ale vidím jako naprosto zásadní, je způsob, který pro naplnění cíle transparentnosti právě u smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami zvolíme. Je třeba si uvědomit, že smlouvy mezi těmito dvěma subjekty jsou značně specifické, protože přímo navazují na výši úhrad stanovených každoročně úhradovou vyhláškou. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že úhradová vyhláška vychází pravidelně až v posledních dnech kalendářního roku. Snad se v tomto ohledu blýská na lepší časy, protože kolega Hovorka podal k novele zákona č. 48/1997 Sb. pozměňovací návrh, který navrhuje nově povinnost vydání úhradové vyhlášky nejpozději do konce října příslušného kalendářního roku. Bohužel ale ani tak není zaručeno, a praxe to jednoznačně ukazuje, že by všechny smlouvy, hlavně pak každoročně uzavírané dodatky ke smlouvám, byly projednány a uzavřeny do konce kalendářního roku. To je v dnešní době spíše zbožné přání, protože vyjednávání kolem úhradových dodatků se často vleče řadu měsíců. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že problematiku zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je vhodnější ponechat v dikci zákona č. 48/1997 Sb., včetně navázání na účinnost, tak jak to tzv. transparenční novela komplexně řeší. Oproti tomu zařazení smluv do zákona o Registru smluv by zejména v oblasti účinnosti smluv, pokud by byly uzavřeny až v průběhu prvních kalendářních měsíců nebo v průběhu prvních měsíců kalendářního roku, což je dneska v praxi běžné, byly zatíženy významnou právní nejistotou. Toto považuji za vysoce nebezpečný fenomén. Proto si v podrobné rozpravě dovolím načíst pozměňovací návrh, kterým navrhnu zveřejňování smluv o úhradách zdravotní péče mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními vyjmout z dikce zákona o Registru smluv a řešit jej v dikci zákona o veřejném zdravotním pojištění. V opačném případě bychom dospěli k právnímu střetu mezi oběma právními normami, tedy návrhem zákona o Registru smluv a novelizovaným zákonem č. 48/1997 Sb. Komplexní pozměňovací návrh k Registru smluv totiž řeší zmíněný konflikt pouze v jednom směru, když stanoví, co se stane, bude-li smlouva, a v tomto případě také informace o odchylkách od úhradové vyhlášky pro daný kalendářní rok, zveřejněna nejdříve v registru, viz ustanovení § 8 odst. 6 - je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona, nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona. Tímto paragrafem ale vůbec není řešeno, co se stane, pokud zdravotní pojišťovna smlouvu zveřejní podle zákona o veřejném zdravotním pojištění v dikci již zmíněné transparenční novely. Z hlediska zákona o veřejném zdravotním pojištění by tato smlouva nabyla účinnosti dnem zveřejnění v souladu s tímto zákonem, tj. na webových stránkách zdravotní pojišťovny. Z hlediska zákona o Registru smluv by však smlouva nabyla účinnosti až dnem uveřejnění v dotčeném registru, viz navrhované ustanovení § 6 odst. 1. Je tedy třeba říci, že z této situace není vůbec zřejmé, kdy by skutečně tato smlouva nabyla účinnosti. To lze považovat za nepřípustný zásah do právní jistoty. Přijetím zákona o Registru smluv v kontextu podaného komplexního pozměňovacího návrhu a paralelně přijetím takzvané transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by tak nastala situace, kdy by dva zákony ukládaly stejným subjektům, tedy zdravotním pojišťovnám, obdobnou povinnost zveřejňovat smlouvy, ovšem každá právní úprava by tuto povinnost požadovala splnit jinak, přičemž by nebyl dořešen vzájemný vztah těchto dvou úprav. Aby se tato nejasnost odstranila, je nezbytné uvést oba návrhy zabývající se zveřejňováním smluv do souladu. S ohledem na problematiku zdravotnického prostředí považuji za komplexnější a na druhou stranu i jednodušší, a tím i levnější řešení zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními v dikci již Sněmovnou schválené transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, než je řešit prostřednictvím zákona o Registru smluv. Novelizovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž výrazně lépe reflektuje specifika úhradových mechanismů ve zdravotnictví, zejména v oblasti účinnosti úhradových dodatků. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, ve kterém navrhnu vyjmout smlouvy o úhradě a poskytování zdravotních služeb z aplikace zákona o Registru smluv a ponechat povinnost zveřejňovat tyto údaje v dikci novelizovaného zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsem hluboce přesvědčen, že to nijak nenaruší naši společnou snahu maximálně ztransparentnit toky veřejných financí ve všech oblastech, zdravotnictví nevyjímaje, což je jistě náš společný cíl. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name