|

2013-027-05-032

32. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 464/ - prvé čtení

Date2015-05-20
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/032
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b16903201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   009 < Page 010 > 011
Předseda PSP Jan Hamáček Kolegyně, kolegové, já vás prosím, abyste zaujali svá místa a nediskutovali a umožnili panu poslanci dokončit jeho obsáhlý projev. Poslanec Jiří Zlatuška Je otázka, jestli takto pojímaná nová akreditace skutečně sníží vnitřní byrokracii a administrativní zátěž na vysokých školách, anebo povede jenom k tomu, že se budou dělat spousty formálních stylistických cvičení na normy, které jsou tím procesem vyžadovány, nicméně nejsou podstatné z hlediska i věrohodnosti toho, co se na vysokých školách odehrává. Mnohem důležitějším prvkem, který chybí dnešním akreditacím, je transparentnost. Průhlednost toho, jak jsou posuzovány jednotlivé návrhy, jak se k nim chovají podkomise, akreditační komise a jakým způsobem je zamezováno tomu, aby se v tom akreditačním procesu uplatňovaly vlastní zájmy členů podkomisí reprezentujících zájmy svých institucí nebo zájmy vlastní, nikoli zájmy vzdělanosti jako takové. Další problém s akreditacemi je v celém tom pojetí oblastí vzdělávání, které mají být vyčleněny a definovány nařízením vlády. Tady se vlastně jedná o to, že nařízením vlády bude stanovena struktura vědních oborů, ve kterých probíhá vzdělávání na vysokých školách. Přestává to být záležitostí akademické vědecké komunity. Stává se to záležitostí politického rozhodnutí a závazného dodržování toho, co je tím politickým orgánem, tedy vládou, do toho zapsáno. Příprava, tak jak probíhá dnes na úrovni příslušných pracovních skupin, vypadá jako proces, který je vzácně demokratický. Účastní se ho spousta pracovníků z vysokých škol, nedělá to Ministerstvo školství vnitřními pracovníky. Na druhou stranu, když se podíváme na detaily, tak zjistíme, že ten proces v žádném případě není takhle příznivý a že naopak v sobě může obsahovat opět krok zpět v podobě petrifikace a strnulosti systému. Do pracovních komisí, které dnes pracují na náplni příslušných oblastí studia, byli bez jakéhokoli transparentního způsobu výběru nadelegováni pracovníci stávajících vysokých škol, kterým nebylo dáno ani přesné zadání toho, do jaké míry výsledky jejich činnosti budou nějakou závaznou normou jenom doporučením, k čemu to vlastně bude použito, nicméně měli si vesměs možnost ohlídat, aby jejich partikulární zájmy nebo partikulární zájmy jejich institucí byly v připravovaných normách nebo standardech zahrnuty. Pokud někdo učí předmět XY na příslušné vysoké škole, tak se jinými slovy bude snažit, aby požadavky toho, čemu on se věnuje, byly zahrnuty do těch budoucích standardů. Jakmile toto necháme projít mechanismem, který bude zakotven v normě, která bude dána nařízením vlády, tak jakákoliv inovace, která v budoucnu bude na vysokých školách probíhat, bude přirozeně narážet na to, že v okamžiku, kdy se někdo pokusí inovovat, tak se dozví: No ale v nařízení vlády je napsáno, že studijní programy mají vypadat jinak. Tohle se výrazným způsobem týká třeba požadavku, jak si představujeme, že mají být vzděláváni učitelé na učitelských oborech, ale jsou to nejen tyto příklady, jsou to i příklady oborů, které se přirozeným způsobem vyvíjejí a mění se tam některá paradigmata práce. (V sále je setrvalý hluk, okázalý nezájem o projev řečníka.)Návrh, tak jak je dnes koncipován svou neprůhledností a tím politickým rozhodováním, je opakem toho, jak by to mělo vypadat. Ten primární konsenzus by měl být na odborné úrovni nejvýš nějakých odborných společností a s výrazným vstupem zainteresované veřejnosti tam, kde to má vztah na další působení směrem ke společnosti jako takové. Současný návrh je opak tohoto, spíš přináší strnulost. Ve studijních programech se neuvažuje s výraznou podporou toho, po čem volá i praktická sféra. Modely studia, které jsou třeba běžné ve Velké Británii v podobě tzv. sendvičového studia, kde je institucionálně možné prokládat studium s praktickým působením v průmyslové praxi. Svázání poplatky za delší dobu studia a zpřísnění těchto parametrů může vést zase k tomu... (Řečník se odmlčel a žádá pohledem předsedajícího o zjednání klidu v sále.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name