2013-027-02-131
131. Informace předsedy vlády ČR pro PS PČR ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. 12. 2014 /sněmovní dokument 1981/
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Petr Gazdík
Já se velmi omlouvám , milé kolegyně , milí kolegové . Řešíme tady konkrétní osud několika lidí . Prosím o úctu k osudu těch lidí a prosím o klid . Děkuji . Poslankyně Jitka Chalánková
Děkuji . Dovolím si také odůvodněnou spekulaci , že právě český jazyk , kterému norští pěstouni nerozuměli , mohl být důvodem , proč byly děti rozděleny do různých rodin a vyrůstají odděleně , přestože o tom žádný norský soud nikdy nerozhodl . Jak již zřejmě víte , teprve nedávno se uskutečnila náhradní schůzka Evy Michalákové s dětmi , protože v loňském roce jí v rozporu s rozhodnutím soudu Barnevern umožnil návštěvu dětí pouze jednou . Podmínky schůzky považuji za ponižující a téměř šokující . Maminka byla pod policejním dohledem , v místnosti byli v rozporu s lednovou dohodou přítomni i pěstouni a teprve na místě se maminka dozvěděla , že uvidí pouze jednoho ze synů , aniž by byly zřejmé důvody . Takové jednání ze strany norských úřadů považuji za naprosto nepřijatelné . Mimo jiné se tím naplňují obavy , že pravým zájmem norského úřadu péče o dítě není zacelování biologických rodin a zachování blízkého vztahu dětí k vlastním rodičům a rodině , ale naopak jejich trvalé oddělení a vzdalování ve prospěch pěstounských rodin . Nyní Barnevern paní Michalákovou dokonce informoval , že k setkání s Denisem v letošním roce vůbec nedojde . To je zatím poslední informace , kterou máme . Zajímavé je , že podle Barnevernu má Denis jevit nedůvěru nejen k matce , ale i k úředníkům Barnevernu . Svědčí to o jeho strachu ze všeho a všech , v jakém dítě v důsledku odebrání zřejmě žije . Ráda bych vás v té souvislosti informovala , že Česká republika není v Evropě jediným ostrůvkem , kde je práce norského sociálního úřadu podrobována v souvislosti s případem vlastních občanů tvrdé kritice . Jsem informována o tom , že velké protesty probíhají v současnosti např . v Litvě , která řeší případy hned několika svých rodin . Aktuálně budí pozornost případ sedmiletého chlapce , který dobrovolně prchal od norských pěstounů za svými příbuznými do Litvy , ale ze sousedního Švédska byl vrácen do Norska , aniž by byla doposud rodina informována o tom , kde se chlapec nachází . Ve světle tohoto a dalších případů není tedy případ rodiny Michalákových v Norsku ničím výjimečným . Mám zde případy další . Chlapec Edmund , Litva , 2,5 roku . O jeho matku Juliu Daivu se Barnevern zajímal už v těhotenství , protože v důsledku v minulosti utrpěného traumatu navštívila psychologa . Edmunda odebrali v pěti měsících . Zanedbávání péče nebylo prokázáno . Malého přivezli rodičům pouze na křtiny a smí ho vidět čtyři hodiny ročně . Eddie Hernehult , syn Švéda a Rumunky . Autista . Odebrán násilím v roce 2013 ve věku 14 let . Důvod - zanedbání péče . Přes pěstouny , kteří byli silní kuřáci , se dostal do pečovatelského domu pro postižené děti . Jeho rodiče o něj stále bojují . Tyler , syn Američanky . Odebrán v 19 měsících pro údajně špatné prospívání spojené se stravou . Kontakt s dítětem má matka zakázaný , aby nemohla dítě unést do Spojených států amerických . Syna neviděla od září 2014 . Dvě brazilské děti . Matka Daiane Alves Lopes . Důvodem odebrání byl nízký věk matky , 20 roků . O své děti bojuje . K norskému soudu dojíždí z Itálie , kam se odstěhovala ještě během třetího těhotenství , aby jí po porodu nevzali i třetí dítě . Jan Matheo , rodiče Norové , odebrán krátce po porodu 39 leté matce s odůvodněním , že ohrozila dítě , když s ním na hrudi usnula v křesle . Těhotenství matka i s rodinou prožila ve speciálním zařízení , kde byla nucena pobývat , protože sociální služba si dohledala její minulost z pubertálního věku . Doma má téměř dvacetileté dítě . Soudně se bránila pobytu v zařízení a bojuje i o své dítě . A úplně čerstvý případ holčičky Maxine , odebrána jako plně kojené dítě ve 2,5 měsících . Dcera Norky a Slováka . Důvod odebrání je údajně nedostatečný oční kontakt , vypozorovaný během pravidelných a neohlášených návštěv sociálních pracovnic v rodině po návratu z porodnice a fakt , že matka je nedoslýchavá . Ačkoli je holčička plně kojená , matka má povolený kontakt jednou za 14 dní . Dítě je u pěstounů na neznámém místě . Minulý týden Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci kritizující země , které odebírají děti rodičům ukvapeně , bez toho , že by jim nabídli reálnou alternativu . Přestože žádné země nejsou v tomto usnesení výslovně jmenovány , všichni věděli , že hlasují zejména o Norsku a Velké Británii . Vím o tom také z toho důvodu , protože v lednu schválil výbor Parlamentního shromáždění jednomyslně usnesení , kde jsou doložena čísla . Také na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla předložena petice Litevců , kterou podepsali i někteří z našich poslanců , za což jim osobně děkuji . Ukazuje se , že kauza Evy Michalákové není ojedinělá a že Norsko má v oblasti péče o děti závažné systémové nedostatky a zdaleka není kritizováno pouze námi . Dnes je již otevřeně kritizují vlády pobaltských států či Turecka . Ukazuje se rovněž , že v rámci Norského systému existují místní úřady postupující drakoničtěji než ostatní , které se v seznamu kauz objevují častěji než jiné . Jde např . o Barnevern v Lillehammeru a Barnevern v Drammen , pod který spadá mimo jiné Eva Michaláková . Pokud se vrátím ještě k osudu malé , dvouapůlměsíční Maxine , dobrou zprávou je , že Slovensko již informovalo , protože otec je Slovák a Maxine má také slovenské občanství , že Slovensko již informovalo norskou vládu o svém záměru vstoupit do řízení jako třetí strana sporu , a prakticky se tedy dá říci , že Slovensko převzalo diplomatickou ochranu . Na konci května se pak má proti norskému postupu vůči rodinám protestovat hned v několika evropských metropolích . Hlavní demonstrace se přitom podle mých informací uskuteční přímo v Oslu , protože odvahu zveřejňovat svoje případy tam má stále více rodin . Podělím se s vámi tedy o drobnou perličku . Jedna z hlavních organizátorek protestů je mladá Norka , které podle dostupných informací odvezli dítě přímo z nemocnice krátce po jeho narození , a její případ řeší shodou okolností úplně stejný úřad jako případ rodiny Michalákových , tedy Barnevern v Nedre Eiker . Dávalo by to možná naději , že pochybné postupy aplikuje vůči vlastním i zahraničním rodinám pouze jeden místní úřad Barnevernu . Oficiální a nedostačující odpověď Norska , kterou máme před sebou , ale bohužel takovou domněnku spíše vyvrací . Naším cílem nemá být boj proti norskému státu . Je však zřejmé , že Norsko má v určité oblasti problém , který neumí samo řešit . To se může přihodit každému státu , i demokratickému , postupem času . A od toho zde také existuje mezinárodní mechanismus ochrany lidských práv . A nyní již přicházím k předložení návrhu usnesení a vysvětlení jednotlivých bodů . Protože Norsko mlčí a nesděluje nám odpovědi na zásadní otázky , které se dotýkají českých občanů , navrhuji vám takovéto usnesení . První návrh pochází z minulé schůze a navazuje na usnesení , které jsme přijali v prosinci . Tehdy jsme vládu především požádali , aby zjistila , jaké jsou důvody odebrání dětí Michalákových a jejich rozdělení do různých pěstounských rodin , protože nikdy nemůžeme vyloučit , že takové důvody skutečně existují , že jsou to důvody legitimní a pochopitelné . Proto bylo třeba dát norským úřadům možnost jejich pozici vysvětlit . Jak vyplývá z informace předsedy vlády , která nám byla předložena , česká vláda tento úkol splnila . Nedostala však uspokojivou odpověď . Norská vláda se vymlouvá na to , že nemůže zasahovat do činnosti jednotlivých místních úřadů , přestože nad nimi má možnost systémové kontroly a přestože za jejich činnost nese právní odpovědnost před mezinárodním společenstvím , a tedy i vůči České republice . Jak vyplývá z informace pana premiéra , Norsko porušuje čl . 37 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích , které je Norsko smluvní stranou . Bude to také další část mého návrhu na usnesení . Norská reakce dává za pravdu obavám , že k odebrání dětí a k jejich rozdělení došlo bez relevantních důvodů , že norské úřady , když už měly nějaká podezření a děti odebraly , nevrátily je rodičům poté , co se takto podezření nepotvrdila , a že pokud měly podezření , že rodina není zcela funkční podle jejich představ , nenabídly této rodině vůbec žádnou pomoc . Je tedy namístě přikročit k naplnění bodu IV našeho prosincového usnesení a potvrdit jej . Návrh usnesení , který vám předkládám , tedy nejprve okomentuji obecně a pak v podrobné rozpravě načtu , abyste věděli , o čem hlasujeme . Bere na vědomí v bodě I informaci předsedy vlády , a to včetně ústního doplnění posledního vývoje , kterého se nám zde , předpokládám , dostane . Bod II - konstatuje , že vláda splnila první část zadání a požádala Norsko o příslušná vysvětlení . Ano , to je pravda . Nedostalo se jí však uspokojivé odpovědi . Bod III - žádá vládu , a to pak přečtu v podrobné rozpravě , aby v kontaktu s Norským královstvím dbala na dodržování ustanovení Vídeňské úmluvy podle č . 37 o konzulárních stycích . Bod III / 2 . Poslanecká sněmovna žádá vládu , aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na čl . 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými , zjistila jejich aktuální stav a ověřila , že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče , a aby o svých zjištěních nejpozději do 31 . července 2015 informovala Poslaneckou sněmovnu . Důvodem je zejména to , že již déle než rok nemáme jiné než zprostředkované informace o stavu Denise Michaláka . Norské úřady se snaží zabránit jeho setkání s matkou a důvodem může být například i snaha zatajit vážné zhoršení jeho zdravotního stavu . Podle čl . 36 Vídeňské úmluvy má konzulát právo na styk s občany . Denis i David Michalákovi jsou našimi občany a rodičovská práva ve vztahu k nim i podle norského práva stále de iure vykonává matka . Je tedy žádoucí článku 36 využít a stav dětí ověřit přímo . Bod III / 3 . Poslanecká sněmovna žádá vládu , aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce . Dalšími body usnesení se pak budu zabývat v podrobné rozpravě . Na závěr mi dovolte několik osobnějších vět . Prosím , nezapomínejme , že jako zákonodárci pomáháme konkrétní české rodině a mamince , která se dávno očistila , která pracuje s dětmi v mateřské školce , vychovává pětiletou dceru svého přítele , ale její vlastní děti se domů vrátit nesmějí . Pomáháme dětem , které mají doma nejen mámu , ale také babičku , dědu a blízké příbuzné . Tito lidé volají o pomoc intenzivně a bez přestání už čtyři roky a mezitím čas běží . To je nám všem jasné . Tito lidé volají o pomoc intenzivně a myslím , že nyní je už naprosto jasné , že Norsko se s námi baví nedostatečně . Že svou aktivitou jsme zdaleka nedosáhli dobrého konce , ale že ho teprve začínáme psát . Věřím , že české občany v Norsku nenecháme na holičkách . V podrobné rozpravě vás pak provedu návrhem na usnesení a také způsobem hlasování . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
