2013-025-06-053
53. Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Davida Kádnera, Petra Adama, Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 319/ - prvé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji . A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Okamura . Poslanec Tomio Okamura
Vážené dámy a pánové , já bych zareagoval v klidu na některé ty výtky . Tady padla výtka , že to dneska funguje a že má dnešní volba vážnost . Takže já bych jenom připomněl čísla . Jestli volební účast v komunálních volbách pod 50 % má u občanů vážnost , tak si naopak myslím , že občané nemají zájem se za stávajícího systému zapojit více do veřejného dění . Jestli si vzpomínám na poslední krajské volby , tak ty měly účast 40 % a my navrhujeme přímou volbu , změnu ústavy , která umožňuje třeba i přímou volbu hejtmanů , ale hlavně je to o těch starostech . Já bych tady znovu zopakoval to číslo , které jsem tady před chvílí říkal , že z průzkumu agentury STEM / MARK , který si mimochodem nechali vypracovávat i Starostové a nezávislí , vyplývá , že jenom zavedení přímé volby by zvýšilo účast občanů u voleb o 10 % . To znamená , nyní tady slyšíme od kritiků , že stávající volba má vážnost . Tak jestli volební účast pod 50 % je vážnost , to nevím , ale já bych řekl , že ta vážnost je , když je to alespoň přes polovinu , ten zájem těch občanů . To znamená , o to tady v podstatě jde . Dále bych znovu připomněl poslední průzkum agentury STEM / MARK věnovaný přímé volbě starostů , a už jsem tady říkal , že 86,3 % občanů České republiky si přeje přímou volbu . To znamená , kdyby to byl ten ideální stav , který tady dneska je , tak třeba by si to přálo 40 % , 30 % , nebo v každém případě podpolovina , nebo možná mírná nadpolovina , a mohli bychom o tom diskutovat . Ale pakliže 86,3 % občanů si přeje přímou volbu starostů , tak bychom to přece měli občanům umožnit . Takže to jenom tady opakuji k těm výtkám . A to je přesně o tom , jestli my jsme ty elity , které rozhodují o občanech , nebo jestli jsme ti politici , kteří by aspoň v tomto malinkém řekl bych ústupku směrem k většímu zapojení občanů těm občanům dali šanci . A já myslím , že bychom tu šanci měli občanům rozhodně dát . Tady padla otázka mého kolegy Karla Fiedlera , na kterou jsme se bohužel ovšem nedočkali odpovědi , protože ona není uspokojivá odpověď . Já odpovím za vás , ve které zemi zavedli přímou volbu starostů a následně ve které zemi tedy byli občané tak nespokojeni s touto volbou , že ji zrušili . My se tady odpovědi nedočkáme , protože drtivá většina zemí jednoznačně , která přímou volbu zavedla , tak ji má nadále . To znamená , není na to odpověď , že by více zemí , které ji zavedly , ji pak zrušily . Ne . Drtivá většina zemí , které ji zavedly , ji má nadále . To je odpověď , takže my se tady ani nedozvíme jinou odpověď , protože kritici ji nevědí , odpověď není možná . A já bych to znovu řekl , já to tady mám připraveno , opět jsem to tady četl , přímá volba je zavedena v Evropě v těchto zemích : Německo , Polsko , Rakousko , a já si myslím , že by bylo dobré se přiblížit západnímu světu , v Rakousku dle spolkové země , Slovensko , Itálie , Řecko , Kypr , Slovinsko , Rumunsko , Bulharsko , Ukrajina , Makedonie , Albánie , Maďarsko . V Anglii a Walesu o způsobu volby rozhodují občané nejdříve v místním referendu , zdali budou přímo , či nepřímo . To znamená , tady ta otázka stojí jinak . Jestli tady Poslanecká sněmovna chce vyhovět přání 86 % občanů České republiky , zdali chceme zvýšit volební účast občanů aspoň přes polovinu , o 10 % navíc , a také zdali se chceme zapojit mezi všechny země v regionu , které jsou kolem nás , plus k zemím , které jsem tady například jmenoval . A tyto země , ani jedna z nich , co jsem říkal , nejenom že zavedly , ale nechystají se rušit . Tady padl potom takový dotaz , že prý nejsou jasné pravomoci a jak to tedy bude . Všichni přece víme , i právníci vědí , že pravomoci jsou zcela jasné , že v těchto zemích to funguje léta a pravomoci jsou zcela jasně rozdělené a k problémům tam ve srovnání se stávajícím stavem - on každý , i ten zastupitelský systém , i ta přímá volba , všechno má své kritiky a zastánce . Ani jeden stav není ideální . To tady říkám na rovinu . Ale jde o to , že přímou volbu na té aspoň komunální úrovni vyhodnocují vlastně všechny tyto země , že je o něco pro ty občany lepší . Já neříkám , že . . . jo , ony jsou názory různé . Takže mi dovolte jenom říci a znovu zdůraznit , že proto my jsme nepředkládali prováděcí zákon . To je přece záměr , jako je tomu u zákona o referendu , které je dáno v ústavě , a dodnes to tady není , ani po dvaceti letech , jako služební zákon , který konečně byl přijat a v ústavě to bylo a po létech jsme se tady na něčem dohodli , tedy my jsme hlasovali jako jediní proti , ale prošlo to Sněmovnou proti té verzi . Takže já bych jenom znovu zdůraznil , že bychom vás chtěli požádat , abychom se shodli aspoň na propuštění k diskusi nad přímou volbou do druhého čtení . Ta ústavní změna potom , ona nezavádí přímou volbu . K tomu je potřeba ten prováděcí zákon , a na tom jestli se shodneme do konce volebního období , to je otázka , ale aspoň je ten mantinel . Naopak mít ten prostor dokonce několik let , celá léta , to záleží už na vás na všech . Abychom se dohodli na tom , jaké parametry by měly být u případné přímé volby . A to všichni přece víme , že to takto je , takže tím , že umožníme ty mantinely po vzoru okolních zemí , které jsem tady jmenoval , po vzoru všech zemí kolem České republiky , to ještě nezavádíme , naopak je tady obrovský prostor , a vidíme , že u zákona o referendu ten prostor je dokonce dvacet let tady , kdy se o tom diskutuje , a není to ještě zavedeno . Takže já bych jenom teď v pár slovech řekl , jakým způsobem ten , řekl bych , příklad univerzálního modelu funguje . Starosta a zastupitelstvo mají rozdělené pravomoci . To znamená , že oni se nepřekrývají . To znamená , tam nedochází k tomu , že by se nějakým způsobem překrývali . Starosta je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce , který vykonává správu obce . Ale to tady ten zákon neobsahuje . To reaguji na tu otázku prováděcího zákona , jaké by bylo rozdělení vlastně jejich pravomocí . Starosta svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady . Podepisuje jimi přijatá usnesení . Nepodepsáním usnesení zastupitelstva může pozastavit jeho výkon , pokud se domnívá , že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné . Starosta zastupuje obec navenek ve vztahu ke státním orgánům , fyzickým i právnickým osobám . Starosta obce rozhoduje ve všech záležitostech správy obce , pokud nejsou zákonem nebo statutem , schvaluje jej ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo , vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu . Starosta je rovněž statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích zaměstnanců obce . Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno , a to bych chtěl zdůraznit , právě to je ta důležitá pointa , na principu nadřízenosti a podřízenosti , ale jedná se o orgány korelativní . Mandát starosty zaniká na základě zákonem stanovených taxativních důvodů , mimo jiné rovněž vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty . Tato skutečnost je projevem politické odpovědnosti starosty vůči obyvatelům obce . Na základě zákona o místním referendu může dojít k referendu obyvatel obce o odvolání starosty . Zejména by se mělo jednat o případy , pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti , resp . porušuje právní předpisy , pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než šest měsíců atd . Výhodou systému přímé volby starosty je , že moc v obci je rozdělená , starosta jako nezávislý orgán je protiváhou obecnímu zastupitelstvu . Funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů obce , kteří ho mohou v místním referendu odvolat . Další výhodou je jednodušší a pružnější správa obce . Další výhodou je , že přímá volba starosty znamená nejširší zapojení občanů do správy obce , a to je právě jeden z těch kladů . A teď jaké jsou pravomoci zastupitelstva obce . A znovu říkám , že to je jenom model . To je model , který tady dávám jeden , konkrétně je to slovenský příklad , ale my se můžeme shodnout u prováděcího zákona , který nepředkládáme záměrně , aby došlo k široké politické shodě , a můžeme si na něj dát čas , znovu opakuji . Jakýkoli model , který je z funkčních zemí , třeba ze západu , takže mě tady nechytejte za slovo , já jenom vysvětluji tu otázku , jakým způsobem , protože tady bylo , že prý starosta , když nemá podporu zastupitelstva apod . , tak to vysvětluji , jak to vlastně tady funguje . Zastupitelstvo obce má na druhou stranu jiné pravomoci . Zastupitelstvo obce vykonává kontrolní činnost , např . kontrolu hospodaření , určuje zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce a s majetkem státu , který má v užívání , schvaluje rozpočet a jeho změny , kontrolu čerpání rozpočtu , schvalování územního plánu obce , schvalování závěrečného účtu atd . Zastupitelstvo by také mělo mít možnosti iniciovat hlasování o odvolání starosty z funkce . Ovšem samotné odvolání starosty by se provádělo na základě hlasování občanů v místním referendu . Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není tedy založeno na principu nadřízenosti a podřízenosti . Zastupitelstvo proto nemůže starostovi ukládat úkoly . Zastupitelstvu je zákonem svěřena rozhodovací pravomoc ve věcech , které jsou zákonem konkretizovány . Ve statutu si zastupitelstvo může vyhradit rozhodování i o jiných věcech . Nemůže si však vyhradit rozhodování ve věcech , které jsou zákonem vyhrazeny starostovi obce . Co se týče volby starosty - a už je to jenom na pár minut . Starostu obce volí obyvatelé obce , kteří mají na jejím území trvalý pobyt , na základě všeobecného , rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním , a asi u nás by to bylo na čtyřleté funkční období . Starostou může být zvolen volič , u něhož nenastaly překážky ve výkonu volebního práva , což znamená výkon trestu odnětí svobody , resp . zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům apod . , a který dovršil nejpozději v den voleb - a to je ten model v zahraničí - 25 let věku . 25 let věku . To je ale k diskusi samozřejmě . To je všechno k diskusi . Každá obec tvoří pro volby jednomandátový volební obvod . Kandidátní listiny pro volbu starostů mohou podávat politické strany , z nichž každá může uvést na kandidátní listině pouze jednoho kandidáta . Politické strany mohou rovněž podat kandidátní listiny se společným kandidátem . Kandidovat na funkci starosty mohou rovněž nezávislí kandidáti , součástí kandidátní listiny je v tomto případě petice podepsaná stanoveným počtem voličů podporující kandidaturu na funkci starosty . Kandidát na funkci starosty musí mít v obci trvalý pobyt . V té obci , ve které kandiduje . Starostou je zvolen kandidát , který získal nejvyšší počet hlasů . Při rovnosti hlasů se konají nové volby , neboli chcete - li druhé kolo . To znamená , vlastně ty modely jsou úplně dány . Znovu říkám , vyjmenoval jsem tady snad půlku zemí Evropské unie , půlku zemí Evropy , kde to funguje . Znova zdůrazňuji , je to ve všech zemích kolem České republiky , ať je to na západ , na východ , na sever či na jih . Tímto jsem chtěl odpovědět na ty argumenty . Je to dávno vyřízené v jiných zemích , dávno to funguje , problémy s tím nejsou a v podstatě žádná země , která to zavedla , to nikdy nezrušila . Děkuji . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
