2013-025-04-138
138. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard /sněmovní dokument 1699/
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Danielu Kortemu. Nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Richarda Dolejše. Ne? Tak ne. S řádnou přihláškou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal
Dobrý den, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, já jsem si připravil poměrně obsáhlejší analytický paper k té věci, protože nepředpokládám jednak, že byste tu závěrečnou zprávu studovali, i když bych se za to přimlouval, a ona také neobsahuje mnoho detailů z toho, co jsme zjistili, ale zkusím celou věc zkrátit, a když jenom mi dáte pár minut trpělivosti, tak říct i některé hlavní závěry, které já v tom vidím. Podle mého názoru je finanční kriminalita, zvlášť organizovaná finanční kriminalita -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pane poslanče, já vás přeruším. Prosím, pokud máte opravdu jinou diskusi, přeneste ji do předsálí a nechte jednotlivé poslance, poslankyně Poslanecké sněmovny projednávat tuto zprávu. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Ivan Gabal
- běžná v mnoha různých zemích, ale přes to všechno je mezi těmi zeměmi v oblasti organizované finanční kriminality jeden základní rozdíl, a to ve schopnosti finanční podvody odhalit, postihnout a nelegální výnosy odčerpat. Nemůžeme sice říct, že by to odčerpání, rozkrytí bylo stoprocentní prevencí, ale když se podíváme na některé případy ze Spojených států, z Islandu a podobně, vidíme, že přece jenom tam jakési výsledky jsou. Mnohokrát jsem si během práce v komisi kladl otázku, kam z hlediska těchto zemí vlastně patříme my. Já bych řekl, že jsme zemí, kde se finanční a organizovaná finanční kriminalita nepochybně páchala a páchá, občas dokonce je i souzena a potrestána, například švýcarskou justicí, zároveň se ale nepochybně podle výsledků práce komise řadíme do zvláštní kategorie. A nevím, jak ji nazvat, aby se někdo necítil uražený. Jsme zemí, kde se leckteré vyšetřovací a justiční orgány zastupující stát a daňové poplatníky aktivně spojují v úsilí, aby se organizovaná finanční kriminalita neodhalila, a když už se odhalí, aby se nevyšetřila, a kdyby se vyšetřila, aby se neodsoudila, a když už se odsoudí, tak aby byli odsouzeni ti, kdo se pokoušeli finanční kriminalitu odhalit, usvědčit anebo katastrofální důsledky z hlediska občanů alespoň ztlumit. To je naše situace. Dovolte mi nyní říci aspoň stručným příkladem, co bylo v pozadí celého problému. Když si představíte, že vám ukradli a odehnali sousedovi kovbojové stádo koní, pak nesmíte vyšetřovat stádo ukradené organizovanou partou, ale sérii krádeží jednotlivých koní. Tím se z jedné velké a organizované krádeže náhle stane sada banálních a všude běžných krádeží, za kterými se můžete honit roky a postupně jednotlivé případy každého koně zastavovat a odkládat. Ano, někdo ukradl 50 koní, vyšetřujeme tedy postupně 50 krádeží. To byla ta metoda, kterou se podařilo celou tu věc neutralizovat. Proč organizovaný podvod státní zástupkyně rozdělila na dílčí trestní podezření, odmítla sdělit vyšetřovací komisi. Proč snížila objem prostředků, které Praha celkově vynaložila na Opencard, nedokázala vysvětlit ani obhájit. Proč nebrala v úvahu auditorské zprávy renomovaných firem a řídila se obskurním posudkem podezřelé firmy, kterou si sama vybrala, nedokáže vysvětlit. Zda a proč nesledovala finanční toky velkých objemů peněz, odmítla komisi sdělit. A pochopitelně, protože je podle všech indicií vůbec seriózně nesledovala. Proč spolupracujícího obviněného nařkla před soudem ze spolupráce a nechala jej odsoudit, odmítla vysvětlit. Jak došlo ke zmanipulování a odkladu policejní prohlídky kanceláří magistrátu o několik dní a k tomu, že byli zřejmě v druhém termínu již příslušní úředníci informováni, nevysvětlil nikdo. Proč státní zástupkyně na samém počátku zadržela ostrý rozjezd vyšetřování přinejmenším o několik týdnů, odmítla vysvětlit. Teď ještě pár příkladů, jak se vlastně taková kriminalita páchá. Prvním příkladem je takzvaný rollout projektu Opencard, který dostal od rady hlavního města za úkol nově příchozí ředitel odboru IT, kterému rada zvedla roční rozpočet odboru IT ze 600 mil. Kč na 2 mld. Pražané kartu Pražana, jak se nová tramvajenka honosně nazývala, nechtěli kupovat a nedůvěřovali jí. Situace se vyřešila jednoduše jak za starých časů, rozhodnutím radnice o zrušení všech dalších forem předplatného, a to včetně školní mládeže a důchodců. A stalo se to, co bylo třeba, Pražané se stali rukojmím projektu Opencard a kartu kupovat museli chtě nechtě. Pražané i předplatné pražské hromadné dopravy byli rázem a z hlediska rozhodující autorské kontroly systému projektu Opencard privatizováni přímo do rukou firmy Haguess, a to rozhodnutím samotné pražské radnice a radních. Dokumentaci o tendru na Opencard si původně vyzvedlo několik desítek firem, nabídku předložila jenom jedna, té radnice zakázku přidělila. Proč se asi ostatní firmy nenamáhaly? Například proto, že na zadávací dokumentaci a koncepci projektu -
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
