|

2013-017-07-059

59. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 307/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2014-09-25
Meeting2013/017
Agenda Item2013/017/059
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/bqbs/b30805901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Horáček. Máte slovo. Poslanec Václav Horáček Děkuji, pane předsedající. Jménem dvou klubů ODS a TOP 09 zamítáme projednávat tento zákon podle § 90. Vetujeme. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. Než budeme pokračovat dál, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se dnes od 18 hodin z jiných pracovních důvodů pan poslanec Josef Zahradníček. Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Soňa Marková Hezký podvečer, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych se ve své zpravodajské zprávě k tomuto sněmovnímu tisku, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, řekla několik slov právě k tomuto zákonu. Jak už bylo řečeno předkladatelem panem ministrem, tento sněmovní tisk v podstatě napravuje důsledky nálezu Ústavního soudu k lázeňské léčebně rehabilitační péči a bude mít předpokládaný finanční dopad okolo půl miliardy korun do systému veřejného zdravotního pojištění. Zároveň tento zákon reaguje na skutečnost, že již od roku 2010 docházelo v lázních k úbytku poskytnutých léčebných pobytů. To bylo způsobeno několika faktory. Určitě to byly faktory medicínské, protože se používají nové metody léčby, kdy v některých případech lázně už nebyly voleny jako jediná možnost léčby. Dalším důvodem určitě bylo to, že postupně nám bohužel ubývá dětí v populaci a prevence nemocí je vyšší, to znamená, lázeňská léčba už není nutná například v některých případech dětské mozkové obrny. Další důvody, které se nám příliš nelíbí, jsou určitě v tom, že dospělí pacienti musí často volit, musí častěji řešit pracovněprávní vztahy a obávají se toho, že dlouhá lázeňská léčba by jim mohla neprospět v jejich pracovním zařazení. K tomu přistupuje i to, že finanční situace často těch pacientů a náklady na pobyt především u částečně hrazených příspěvkových lázeňských péčí jsou tak velké, plus doplnění o ještě tehdy existující regulační poplatky, znamenala prostě úbytek pojištěnců a těch, kteří lázeňskou péči čerpají. Toto všechno bylo ještě korunováno, umocněno, vlastně přijetím restriktivní vyhlášky číslo 267/20123 Sb. a potom její následnou aplikací v praxi, kde často docházelo i k chybám na straně ošetřujících a revizních lékařů, kteří prostě neuměli, v uvozovkách, předepsat lázeňskou péči. Už se tady hovořilo o nálezu Ústavního soudu, kterým byla k 31. 12. 2014 zrušena tato vyhláška, o které jsem již hovořila, o stanovení indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Ta určovala právě diagnózy a délku pobytu v lázních pro pojištěnce. Podle toho, jak se hovořilo tady na půdě Poslanecké sněmovny a vůbec, mělo být výsledkem novely, o které dneska hovoříme, určitě komplexní řešení celé problematiky lázeňské rehabilitační péče jako nedílné součásti následné péče, tedy přesný popis způsobu předkládání návrhů a jejich schvalování. Nakonec se ukázalo, a tato novela je toho důsledkem, že to nebude úplně možné především z časového hlediska. Nakonec vidíme, že nám návrh zákona je předkládán, i když nyní vetován, podle § 90. Z důvodu časového zřejmě předkladatel přistoupil k variantě minimalistické a dá se říct, že tento zákon je pouze prosté překlopení tabulek s diagnózami a délkou pobytů v lázních, které bude doplněno dílčí úpravou § 33, který na přílohu odkazuje a lázeňskou léčebně rehabilitační péči řeší. Zajímavé možná z tohoto pohledu je, že Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zakotvit v § 33 lázeňskou rehabilitační péči coby výlučně péči následnou lůžkovou, to je nové, a poskytovanou zdravotnickým zařízením v místech výskytu léčivých zdrojů. To už ale ve vyhlášce bylo a je to podstatné. Je to proto, aby si někdo neudělal lázně způsobem, že by si přivezl tunu léčivého bahna, v uvozovkách, do Prahy anebo převážel léčivé prameny. To vše už bylo ale i ve zrušené vyhlášce. Dále je tady definován také základní a opakovaný pobyt - pojmy, které už zná i tato vyhláška, a není to nic úplně nového. Na schvalovacím procesu nová úprava nemění nic, tam je ale změna podle mého názoru potřebná kvůli větší ochraně pojištěnce, nebo lepší ochraně pojištěnce, a doufám, že do budoucna i tato problematika bude řešena. V příloze, která je součástí zákona, změny jsou, ale podle mých informací tyto změny jsou odsouhlaseny celou pracovní skupinou, která za tím účelem byla vytvořena, a za upozornění možná stojí ještě fakt, že ve vyhlášce z roku 2012 byla přesně k diagnózám i identifikována lázeňská místa, která je léčí. Celkově je možné konstatovat, že tento návrh zákona je na úrovni nejlepšího možného řešení, bude určitě působit pozitivně ve vztahu k pacientům i k poskytovatelům lázeňské rehabilitační péče, protože prodlužuje minimální délku u vybraných léčebných pobytů a stanovuje možnost prodloužení jednotlivých pobytů u více nemocí. To bude mít vliv na zlepšení zdravotního stavu pacientů a následně i na snížení nákladů na léčení možných komplikací. Zákon bude mít i kladný vliv na provoz jednotlivých zdravotnických zařízení a přeneseně také na lázeňská místa jako taková, například v oblasti zaměstnanosti. I když bylo vetováno schválení tohoto zákona již v prvním čtení, domnívám se, že tento zákon nemá žádných významných chyb, a proto doporučuji, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání na 30 dnů. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name