|

2013-017-05-027

27. Návrh poslanců Věry Jourové, Petra Gazdíka, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 26/ - druhé čtení

Date2014-09-23
Meeting2013/017
Agenda Item2013/017/027
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/bqbs/b18902701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   008 < Page 009 > 010
Poslanec Marek Benda Já nebudu zmiňovat, kdy jsem se přihlásil - myslím, že to bylo minulou středu -, jak dlouho trvalo, než jsem se dostal ke slovu, přestože zpravodaj, a nechtěl jsem tohoto zneužít. Jednu poznámku bych přesto k paní kolegyni Jermanové měl. V době, kdy zasedala komise a probírali jsme návrhy, bylo jasně řečeno, jaké návrhy mají šanci být v této Sněmovně přijaty. A nejenom opozice, ale i část koalice deklarovala, že návrhy, které by směřovaly k omezení řečnické doby pro jednotlivé poslance, kromě toho návrhu, který je zahrnut již v usnesení ústavněprávního výboru, který se týká navrhování nových bodů programu, nebudou mít šanci uspět. Pak říkám, že ten, kdo zdržel toto jednání Sněmovny asi tak o šest hodin, byla paní kolegyně Jermanová. Ne nikdo jiný. Dala návrh, který si dala jenom proto, aby byla na prvních stránkách vlastních novin, a divila se, že to vyvolá tuto nekonečnou debatu, přesto, že informace o tom, že takový návrh ve Sněmovně neprojde, byla dávno předem známa. Tak já se ptám, kdo tady směřuje k neefektivitě tohoto domu a k neefektivitě jednání. Jestli je to opravdu ta strašlivá opozice, která říká: Dejte si pozor na omezování práva menšiny, protože bohužel, nebo bohudík, demokracie, prosím, není vláda většiny. Většina může vládnout i klacky. Moderní liberální demokracie je zejména o systému ochrany menšin, o tom, aby se mohly vyjádřit, aby jejich hlas byl slyšet. Takže jestli někdo může za těch šest nesmyslných hodin jednání, je to paní kolegyně Jermanová. Ne ti, kteří se proti tomu vymezili a omezili. Druhá věc. Já jsem vlastně jako zpravodaj chtěl předložit této Sněmovně, co je obsahem toho ústavněprávního výboru, abychom opravdu věděli, o čem budeme hlasovat a v čem to může zjednodušit jednání Sněmovny. Ale skoro přemýšlím, jestli po této debatě to má cenu. Tak alespoň v těch hlavních parametrech, aby nám bylo zřejmé a jasné. To, co je hlavním a důležitým parametrem tohoto zákona, který vychází i z těch požadavků, které vznikaly mimo Poslaneckou sněmovnu a které směřovaly ke ztransparentnění jednání, jsou jednak povinné zápisy z jednání výborů, povinnost vědět, kdo předložil konkrétní pozměňovací návrh, protože mnohdy toto bylo skryto, jako že odněkud přišel a nevědělo se, aby to o každém pozměňovacím návrhu bylo jasné. A pokud to jeden jediný poslanec požaduje, i jmenné hlasování o konkrétním pozměňovacím návrhu. Samozřejmě když těch hlasování máme na ústavněprávním výboru 300 a většina je jednomyslných, je zbytečné to zapisovat. Pokud je to návrh, který je z nějakého důvodu kontroverzní, je zájem, aby tento údaj byl k dispozici v zápisu z výboru, aby si ho každý z veřejnosti mohl přečíst. To je první podstatná změna. Druhá podstatná změna se týká právě onoho druhého a třetího čtení, resp. vzniku garančního výboru. Není to poprvé, v tomto volebním období už jsme to zažili tady jednou velmi intenzivně, kdy se 21 poslanců, nebo kolik jich přesně bylo, spletlo a nevědělo, pro co hlasují - jak bylo patrné ze svědectví těchto ruchových mikrofonů, tak to zcela zjevně nevěděl ani předkladatel návrhu ministr financí, který také netušil, o čem se v tu chvíli hlasuje. Ale to je nešťastná situace, která by se neměla odehrávat v Poslanecké sněmovně. Proto jsme vložili to povinné projednání v garančním výboru, aby každý návrh zákona poté, co proběhne toto druhé čtení, kde se zase objeví 5, 10, 15, někdy i 100 pozměňovacích návrhů, musel povinně směřovat zpátky do výboru a výbor by ke každému z těch návrhů zaujal stanovisko, které posléze bude ve Sněmovně zpravodaj výboru tlumočit. Dostaneme se do situace, že to není jenom zpravodaj a ti jednotliví garanti Sněmovny, kteří určují, jak ten zbytek chudák hlasuje, který v mnoha případech vůbec neví, proč tak hlasuje, jenom se kouká na svého vodiče, protože mu nic jiného ani nezbývá, dostaneme se do situace, kdy budeme znát stanovisko konkrétního orgánu Poslanecké sněmovny. A také se domníváme s ostatními, kteří ten návrh připravovali, že by to mohlo výrazně zjednodušit a zefektivnit projednávání ve třetím čtení, protože bude předtím poměrně patrné, co asi tak projde, kde byla většina v příslušném výboru, který, protože je poměrně složen, pravděpodobně bude kopírovat většinu v Poslanecké sněmovně, a pak bude zbytečné k některým těm návrhům vést další rozpravu. Když bude např. jasné, že projdou, tak je zbytečné Sněmovnu přesvědčovat. Na to navazuje ještě jedna změna, kterou pokládáme ale také za důležitou k zefektivnění jednání Sněmovny, a to je možnost předkladatele vzít návrh zákona zpět až do začátku třetího čtení. Týká se to všech předkladatelů, zejména vláda je dominantním předkladatelem, ale jí se to asi stávat nebude, ta má většinu v Poslanecké sněmovně většinou zajištěnou. Ale také se jí může stát, že náhle uvidí, že v rámci projednání ve výboru by mohlo procházet něco, co zásadně nesouhlasí s jejími představami. Ale je to efektivní zejména pro ty ostatní předkladatele, ať už jsou to jednotliví poslanci, ať už jsou to kraje, nebo Senát jako celek. Protože nebyl to výjimečný příběh za poslední roky, ale stalo se, že někdo přinesl návrh - naposledy se to stalo, jestli se nepletu, teď v Senátu v zákonu o odpadech, který se pokoušel řešit nějakou věc a náhle ke svému velkému překvapení zjistil, že ze Sněmovny vyšlo něco úplně jiného, řešícího úplně jiný problém. Pak ten navrhovatel, když uvidí, že z jeho návrhu nezbývá nic a naopak Sněmovna mu tam prosazuje úplně jinou myšlenku, na začátku třetího čtení, a tam už bude mít informaci o tom, co pravděpodobně ve Sněmovně projde, má možnost říci ne, já ten návrh beru zpátky, já nechci, abyste mi z něj udělali něco úplně nového. To jsou ty hlavní změny, které návrh zákona přináší, které by, domníváme se, měly zefektivnit i projednání ve Sněmovně. Bude třeba - a bylo to tady v rámci těch faktických poznámek také již řečeno - upravit asi harmonogram Sněmovny. Já myslím, že předseda Hamáček i organizační výbor s tím počítají. Ještě se přemýšlí o tom, jakým způsobem by harmonogram měl být upraven, abychom neměli tak dlouhé doby mezi schůzemi, aby ta druhá a třetí čtení mohla probíhat nějak efektivně. Poslední poznámka, kterou mám spíše jako člověk, který už toho tady prožil - a někteří z vás se mi za to smějete - mnoho a dlouho. Existuje staré britské přísloví, které říká: Žádný člověk si nemůže být jist svým životem, majetkem ani svobodou, dokud parlament zasedá. Čím jsem tady déle, tím si myslím, že to přísloví je moudřejší a moudřejší. A opravdu není důležitá efektivita parlamentu v tom, kolik dokáže schválit zákonů. Dokonce čím méně by jich schvaloval, tím možná by občanům bylo lépe. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name