|

2013-017-04-153

153. Návrh zvýšených střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 /sněmovní tisk 218/

Date2014-09-19
Meeting2013/017
Agenda Item2013/017/153
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/bqbs/b15115301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   003 < Page 004 > 005

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Volného a eviduji pana poslance Farského, který se hlásil. Poslanec Jan Volný Děkuji, jenom velice krátce. jsem neříkal, že nemáte pravdu s těmi mandatorními výdaji. jsem akorát řekl, proč se ty mandatorní výdaje také zvyšují, že se rozmrazila ta regulace platů státních zaměstnanců, důchodcům jsme vrátili, co jste jim sebrali. Ano. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Nyní přednostní právo pana poslance Miroslava Kalouska, předsedy klubu TOP 09, poté pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji, to vystoupení rozdělím na dvě části. Nejprve si dovolím stručně okomentovat tu výměnu názorů, která tady proběhla mezi kolegy z rozpočtového výboru Volným a Stanjurou, a pak si dovolím říci to, s čím jsem se přihlásil. Můžeme samozřejmě legitimně diskutovat o tom, kde je snižování mandatorních výdajů vhodné a kde ne, ale nemůže být, nemůže být diskuse o tom, že nemůžeme dosáhnout zdravých a vyrovnaných veřejných financí, pokud relativní poměr mandatorních výdajů a kvazimandatorních, což jsou mzdy, v rámci rozpočtu nesnížíme. To je ten základní strukturální problém veřejných rozpočtů nejenom v České republice, v drtivé většině evropských zemí, ale je to onen základní problém. Prostě ve více než 60 procentech je stát pouhým fakturantem, který přijaté prostředky přerozděluje na zákonem určené účely, tam je prostě prostor vlády minimální, zbytek jsou smluvní závazky a jakýkoli ministr financí a jakákoli vláda, jež se pohybovat v rámci rozpočtových a politických priorit na výdaje fakultativního charakteru, tak se pohybuje v prostoru 10 15 % z celkových výdajů rozpočtu. A tam je ten tlak na ten deficit, protože těch 10 15 % samozřejmě nestačí a všichni říkají: potřebujeme víc na investice, potřebujeme víc na vzdělání, potřebujeme víc na chodníky, a proto musí být ten deficit. Ne, odpověď je jiná - abychom mohli mít více na vzdělání, abychom mohli mít víc na investice, abychom mohli mít víc na ty chodníky, musíme mít nižší mandatorní výdaje. Ta koruna je jenom jedna. Nemůžu ji proinvestovat a současně projíst. Můžu buď jedno, nebo druhé. A my ji bohužel projídáme a v diskusi nad návrhem státního rozpočtu příští rok uvidíme, že ji projídáme zase o něco víc, než jsme ji projídali loni nebo předloni. To je ten problém. Prostřednictvím předsedajícího pane poslanče Volný, vytrhl jste z kontextu. Když jsem mluvil o plánovaném deficitu, mluvil jsem o predikci vývoje ekonomiky. Ta samozřejmě nepředpokládala tříprocentní růst a jsem velmi rád, že předpokládá tříprocentní růst asi jako my všichni, ale ten meziroční přírůstek z těch 3 %, což je zhruba 35 36 mld korun do státního rozpočtu, ten by žádná odpovědná vláda neměla použít na utrácení, ale na snížení deficitu. A to je to, s čím, dovolte, jsem se hlásil úplně původně, abych si dovolil trochu zavzpomínat a říct něco z historie a o významu střednědobých výdajových rámců. Strukturální problém veřejných rozpočtů si uvědomovala velmi palčivě Špidlova vláda v roce 2003. Proto tenkrát vznikla... Pane Okamuro, vás nepřekřičím, promiňte. Rozvášnil jste se.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name