|

2013-017-03-178

178. Ústní interpelace

Date2014-09-18
Meeting2013/017
Agenda Item2013/017/178
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/bqbs/b10017801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   033 < Page 034 > 035
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji. Paní ministryně nemá doplňující odpověď. Děkuji panu poslanci, paní ministryni. S další interpelací má být připraven pan poslanec Jiří Štětina, který má interpelovat pana ministra zdravotnictví. Oba dva ale nevidím přítomny. Budeme tedy pokračovat další interpelací, tentokrát 23. Pan poslanec René Číp má interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci církevních restitucí a pozemkového úřadu. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec René Číp Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, v katastru obce Vysoká na Bruntálsku je vyčleněno na církevní restituce 50 hektarů orné půdy ve vlastnictví Pozemkového fondu. Tyto pozemky pozemkový úřad pronajímal soukromému zemědělci, který platil daň z nemovitosti. Ke dni 31. 12. 2013 byl nájem vypovězen. Pozemkový úřad následně v měsíci květnu 2014 uzavřel se soukromým zemědělcem dohodu o udržování pozemku na dobu určitou do 31. 12. 2014. Zemědělci tudíž nevznikla daňová povinnost, protože rozhodné období pro platbu daně z nemovitosti je 1. leden. Pokud pozemkový úřad neuzavře novou smlouvu od 1. 1., obec o tuto daň opět přijde. A tak se ptám. Kdo daň obci zaplatí, respektive vykompenzuje? Pro obec Vysoká tato daň za jeden rok představuje částku asi 14 tisíc korun. Z pohledu hospodaření s milionovými rozpočty se to může jevit jako zanedbatelné, ovšem v této obci zhruba s 300 obyvateli touto částkou uhradí provoz například veřejného osvětlení po dobu dva a půl měsíce nebo jednoměsíční odvoz komunálního odpadu. Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Další interpelaci má paní poslankyně Jitka Chalánková ve věci činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a je to interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jitka Chalánková Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že se zabývám problematikou různých případů dětí českých rodičů v zahraničí, kdy se tyto rodiny obracejí o pomoc, zejména z Velké Británie, Norska a podobně, na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, ne vždycky tam vidím adekvátní a včasnou reakci. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se zaměřit na činnost tohoto úřadu a zda máte k dispozici i čísla a konkrétní kauzy, v kolika případech se rodiče obrátili o pomoc na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a jaká je také úspěšnost činnosti tohoto úřadu po několik let pozpátku, asi tři roky, jestli je možné. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni. Poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám k dispozici poměrně podrobnou statistiku, která se týká odebírání dětí ve Velké Británii. Ostatní kauzy, které ÚMPOD řeší, tady teď nemám, ale to už jsou potom jednotlivé rodiny typu Norska. Možná obecně bychom měli říct, že čísla ve Velké Británii jsou tak velká díky migraci, díky tomu, že je tam poměrně velké číslo rodin z České republiky. Důvody, kde se vlastně stává to, že britské normy a představy o tom, jak se má v rodině zacházet s dětmi tak, aby to bylo v pořádku, jsou v podstatě přísnější než naše. A zároveň bych řekla, že Británie nerozlišuje, jakého jsou rodiče etnického původu, jakou mají národnost, prostě měří velice poctivě všem stejným metrem a to je občas problém. Obecně lze říci, že důvody odebírání dětí z rodin, a to je statistika, kterou mám, jsou většinou ty, že rodiče nadměrně užívají alkohol nebo omamné látky, dopouštějí se násilí na dítěti nebo jsou děti ohroženy domácím násilím mezi dospělými, jsou zanechány bez péče rodičů, nebo jsou kauzy spojené s neplněním povinné školní docházky a někdy i zanedbáním péče o dítě a nespoluprací s úřady tak, jak, opakuji, je to v Británii zvykem, jaké tam mají standardy. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dlouhodobě usiluje, aby především britské úřady, protože tam je kauz nejvíc, včas informovaly český zastupitelský úřad a plnily svoji povinnost. Jakmile se české úřady o kauze dozvědí, okamžitě začínají komunikovat na příslušné mezistátní úrovni a snažíme se tedy v tomto případě působit na britskou stranu, aby došlo k návratu dětí třeba do širší rodiny, která je v České republice. Ne vždy se to samozřejmě daří. Jinak pro zajímavost. Řeknu vám jenom úhrnná čísla od roku 2010 do roku 2014, je to statistika, která se sleduje. Jenom v Británii bylo sledováno 139 dětí, ale týká se to 59 rodin. 139 dětí bylo odebráno, z toho 14 bylo zatím navráceno do České republiky. V 53 případech řízení stále probíhá a v pěstounské péči v zahraničí je zatím 42 dětí. Ostatní jsou už relativně malá čísla, například jenom těch šest případů bylo postoupeno k řízení českým soudům. A co se týká statistiky jiných zemí, kde se jedná o nejrůznější jednotlivé kauzy, někde jsou to třeba rozvedení rodiče, kdy jeden je cizím státním příslušníkem, to teď nemám k dispozici a mohu to dodat písemně.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name