|

2013-012-06-025

25. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - třetí čtení

Date2014-07-30
Meeting2013/012
Agenda Item2013/012/025
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/012schuz/bqbs/b19102501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   015 < Page 016 > 017
Místopředseda PSP Jan Bartošek Váš čas, pane poslanče! Omlouvám se. Poslanec Vítězslav Jandák Já už to dokončím. Tam jde jenom o to, abychom tedy splnili to, co máme, a EU neříká: Zákon bude znít takto. Vytvořte zákon, Češi, Moravané a Slezané. Dobře, vytvořme ho, ale nevytvoříme blbej zákon! Místopředseda PSP Jan Bartošek Pane poslanče, na faktickou poznámku jsou pouze dvě minuty. Jestli chcete mít delší projev, už jste čas vyčerpal. Poslanec Vítězslav Jandák To jsem mluvil tak dlouho? Děkuji vám! (Potlesk v sále.) Místopředseda PSP Jan Bartošek Přihlaste se řádně do diskuse. Děkuji vám. Nyní poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Šarapatku. Poslanec Milan Šarapatka Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já nejsem zdaleka tak dobrý řečník jako pan poslanec Jandák, nicméně musím reagovat na slova pana předsedy Schwarzenberga. Za jeho působení bylo odejito z Ministerstva zahraničí 300 zaměstnanců, z toho 150 kariérních diplomatů, a byli nahrazeni diplomatickými dětmi. Takže jeho argument je zcela lichý. Chci se vyjádřit také k tomu zákonu. Ten zákon je nepochybně špatný, a přestože mám k němu možná tři stránky připomínek, nicméně od roku 2002 se snažíme, aby vstoupil v platnost. Špatný zákon je vždycky lepší než žádný. (Projevy nesouhlasu v pravé části sálu.)Je! Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji za dodržení času. Faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura Já opravdu musím vyjádřit opačný názor. Žádný zákon je lepší než špatný zákon! (Potlesk zprava.)A když už jsem u mikrofonu a zbývá mi nějakých sto vteřin, tak dneska jsme zase slyšeli, že Evropská komise chce. A já se ptám která? Ta, co končí, nebo ta, která přijde, a teď ti komisaři budou běhat po národních frakcích a budou říkat: dejte nám ten hlas, já budu dobrý komisař, dejte nám ten hlas. Která? Tak to vyjednejte s těmi novými! Tady máme kandidátku na eurokomisařku. Ta nám hrozí, že nám odebere 500 miliard? Já si myslím, že ne! Tak se nestrašme. A vůbec se nezabývejme tou odcházející Evropskou komisí. Vždyť tři nebo čtyři komisaři jsou europoslanci, teď tam máme tři nové eurokomisaře, které nikdo nezná, tak se tím vůbec neděsme! Bavme se k tomu, abychom schválili dobrý zákon. (Potlesk poslanců ODS.) Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. S faktickou poznámkou neeviduji nikoho, v tom případě řádně přihlášení do rozpravy. První z nich je pan poslanec Leoš Heger. Poslanec Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Dobré odpoledne ještě jednou. Dovolte mi, abych promluvil také na téma zákon o státní službě, přestože k tomu zákonu už se opakovaně oficiálně vyjádřila strana TOP 09 a Starostové. Já tady odcituji tedy vyjádření, které bylo naprosto jednoznačné. Řekli jsme, že jedním z cílů tohoto zákona by nepochybně měla být stabilita a nestranná profesionalita státní správy. V minulých měsících se však vládní koalice chovala zcela v rozporu s touto zásadou a na centrálních úřadech provedla ve stovkách případů bezprecedentní nekvalifikovanou personální čistku. Rozhodně není v zájmu České republiky a v žádném případě po nás Evropská unie nepožaduje zakonzervovat stav, ve kterém budou koalicí do vedoucích míst ve státní správě nekvalifikovaně dosazeny stovky politicky či osobně spřátelených lidí. TOP 09 proto zásadně nesouhlasí se způsobem zahájení výběrového řízení, s institutem generálního ředitele, s centralizací personální pravomoci na Úřadu vlády České republiky ani se způsobem jmenování státních tajemníků a jim podřízených vedoucích zaměstnanců. Nicméně toto stanovisko neznamená, že si TOP 09 nepřeje zákon o státní službě. Já sám bych za sebe řekl, že nejpodstatnější věc, kterou naše státní služba potřebuje, je profesionalizace. Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak se u nás již 15 nebo možná i více let diskutoval systém platby poskytovatelům zdravotní péče, platby, která jde z veřejného zdravotního pojištění, systém tzv. DRG, neboli platby za diagnózu. V okolních zemích byla platba za diagnózu zavedena v rozmezí od dvou do pěti let a pak začala být používána a postupně dolaďována. U nás se o této platbě diskutovalo 15 let a v době, kdy jsem nastoupil jako ministr zdravotnictví, na útvaru pro veřejné zdravotní pojištění ministerstva nebyl jediný člověk, který by tomu systému rozuměl. Ne člověk, který by ho byl schopen kultivovat jako státní úředník, navrhovat jeho změny, navrhovat postupy, jak systém urychleně implementovat, ale nebyl tam člověk, který by mu vůbec trochu rozuměl. V každé nemocnici, od malých po velké, byli ekonomové, kteří se touto problematikou zabývali a neměli možnost ovlivnit stát a Ministerstvo zdravotnictví, aby tuto metodiku zavedly. A je to metodika, která se ve všech zemích, které ji používají, dobře osvědčila. Zavedení dále stagnovalo jen proto, že na ministerstvu nebyli lidé, kteří by byli schopni si přečíst něco o této metodice, zeptat se v zahraničí, zeptat se u uživatelů tohoto systému, zeptat se, co je potřeba udělat, naučit se to a začít ten systém implementovat. Podobné příklady řízení zdravotnictví bych mohl tady přednášet ještě hodinu, ale nebudu vás zdravotnictvím obtěžovat. Chtěl jsem to říci jen jako důvod, proč já osobně pokládám zavedení státní služby podle rozumného zákona za velmi potřebné. Vzpomínám si na období na začátku současného tisíciletí kolem roku 2000, kdy se velmi diskutovalo o kvalitě státní správy, kdy se diskutovalo o transformaci veřejné správy, o vytvoření krajského uspořádání. Diskutovalo se na základě faktů, které k nám opakovaně přinášeli lidé ze zahraničí, a to faktů, že jestliže něco z různých úrovní veřejných služeb je nejslabší, tak je to úroveň státní služby na úrovni vlády. Je to smutné a podle mého názoru je to jeden z důvodů, proč tato země neprosperuje. Znovu to říkám proto, abych povzbudil naději a vaši víru v to, že i opozice si dnes přeje, aby zákon vznikl, ale vznikl v podobě, která této zemi prospěje a neprospěje jen některým politickým stranám, které si státní správu obsadí. Připravil jsem si delší materiál, který vychází z rešerše, kterou jsem provedl v našem tisku a v internetových médiích o tom, jak obtížně bylo připravováno to, co začalo v roce 2000, to znamená odsouhlasení zákona o státní správě, který nikdy nenabyl účinnosti, jak obtížné byly snahy o implementaci zákona nebo o odstartování tohoto zákona. Své sdělení jsem si rozdělil do několika kapitol. Dovolte mi, abych na začátku shrnul do jakéhosi abstraktu logiku své argumentace proti verzi zákona o státní službě, která je aktuálně navrhovaná. Chci ta fakta tady prezentovat a objasnit okolnosti a zdůvodnit, proč by se mělo postupovat způsobem vrácení celého návrhu do druhého čtení, které by znovu mělo projednávat problémy, o kterých budu mluvit, a kde by se měla realizovat alespoň částečná dohoda koalice, která se snaží zákon protlačit, dohoda s opozicí. Postupně projdu materiály, které se týkají sporných záležitostí v zákonech a materiálech, které dokladují, že nejen pokusy předchozích vlád, ale ani stávající verze neposkytla během přípravy bezproblémový pohled na danou problematiku. Postupně proberu, jak byla v médiích komentována příprava zákona za Rusnokovy vlády, proberu, jaké byly názory, když se současný návrh začal rodit, v oblasti struktur, které jsou blízké sféře Rekonstrukce státu, Transparency International, blízké dnešní koalici. Zopakuji to, o čem se tady již mluvilo, jaká byla poslední stanoviska členů platformy Rekonstrukce státu, přestože mí předřečníci z opozice říkali, že je to lobbistická platforma, která by se tady neměla zmiňovat. Myslím, že lobbismus není žádné neslušné slovo, že patří ke hrám a technikám, kdy se zákony tvoří, a mělo by se s ním pracovat a mělo by se s lobbisty argumentovat nejen kladně a souznít s nimi, ale mělo by se argumentovat otevřeně i proti nim, aby celá rozprava měla nějaký smysl a nějakou šťávu. Na závěr zmíním ještě zajímavý postřeh z jednoho z posledních koaličních rokování, který také demonstruje, jak to vypadá s pohledem na odstátnění státní správy. Nejdříve mi dovolte, abych zmínil něco z tisku, pokud jde o přípravu zákona o státní službě nebo jeho změnové verze a Rusnokovy vlády. Budu citovat z materiálu, který je přístupný na internetu, materiálu struktury, která si říká Česká pozice, materiálu, který vznikl zhruba v listopadu 2013. Ten materiál říká zhruba následující: Přijetí služebního zákona slibovali v předvolebních debatách mnozí lídři politických stran. Z normy, která má upravit postavení státních úředníků, se stalo jedno z klíčových volebních témat. Zatímco jednání mezi potenciálními koaličními partnery o tom, jakou podobu by tento zákon měl mít, se teprve rozbíhají, říká materiál, Rusnokova vláda v demisi už koná a připravuje vlastní variantu klíčového zákona, který má zásadním způsobem reformovat státní správu. A ptá se autor: Spoléhá Rusnokův kabinet na to, že návrh nakonec protlačí? Proč vůbec tedy má ten zásadní zákon být, proč hovoříme o služebním zákonu jako o zásadním. Ten zákon má zvýšit kvalitu a efektivitu státní správy, zajistit její profesionalizaci, odpolitizování a stabilizaci. Navíc jeho přijetí podle Rusnokovy vlády bylo, že jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací od začátku příštího roku bude, to čerpání tedy, podmíněno jasně tím schválením zákona, protože Česko je jedinou zemí Evropské unie, která nemá účinnou legislativu týkající se postavení státních úředníků, ačkoliv to byla jedna z přístupových podmínek. Dodejme, že o takové to normě hovoří i Ústava České republiky. V článku 79 se tam uvádí: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a v jiných správních úřadech upravuje zákon. Rusnokova vláda v demisi, i když věděla, že její mandát je časově omezený, se pustila do vlastní verze návrhu zákona. Existovala již verze z vlády předchozí, z vlády Nečasovy. Na vládě se diskutovaly tři varianty a prošla až třetí varianta a opozice tehdejší ji označovala za paskvil. Je tedy jasné, že Rusnokova vláda byla zainteresována tu představu udělat podle sebe a zákon znovu vrátit tam, kde ho chtěla mít původně, když ten zákon byl vytvářen. I v programovém prohlášení měla Rusnokova vláda, že si uvědomuje nutnost přijetí zákona o úřednících jako podmínky EU pro čerpání evropských fondů, a proto bude prosazovat pokračování procesu schvalování návrhu právní úpravy postavení státních úředníků, který tady již existoval. Na rozdíl od Nečasovy vlády se kabinet Jiřího Rusnoka rozhodl, že upřednostní veřejnoprávní úpravu od soukromoprávní. Z této úpravy vychází služební zákon z roku 2002, který je, jak víme, platný, ale jeho účinnost byla do nekonečna odkládána, a také, jak zde zaznělo, na začátek roku 2015. Vůbec ta soukromoprávnost, ta veřejnoprávnost se hodně diskutovala při přípravách, tak si zopakujme, co se o tom psalo. Soukromé právo, z něhož vycházel návrh zákona z doby Nečasovy vlády, upravuje vztah mezi účastníky, kteří jsou si rovni. Zákon dává úředníkům skoro stejné postavení, jako mají ostatní zaměstnanci. Naopak služební zákon z roku 2002 vychází z veřejnoprávní úpravy, tedy že stát a státní orgány vystupují jako nadřízení nositelé státní moci vůči podřízeným osobám. Typický je například kariérní řád, možnost disciplinárního trestání, zaručuje speciální ochranu, jako jsou definitiva či ztížené podmínky pro odvolání. Může však od úředníků více požadovat, například vzdát se práva na stávky. Vůbec činnost Ruskonovy vlády byla velmi ovlivněna tím, že existovala představa tlaku Evropské komise. Proto se vláda v demisi pouštěla do přípravy tak závažné normy, jakou je služební zákon, a byla za to kritizovaná. Vzhledem k tlaku Evropské komise na přijetí a účinnost zákona upravujícího právní postavení úředníků ve vztahu k budoucímu čerpání prostředků evropských fondů se vláda domnívala, že není příliš prostoru na vyčkávání s rukama v klíně a že je reálná možnost, že dojde k likvidaci zákonodárných sborů, k politické shodě nad verzí připravovanou současnou vládou. O přijetí zákona bude rozhodovat Parlament České republiky v současném složení.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name