|

2013-010-08-020

20. Návrh poslanců Jaroslava Foldyny, Jeronýma Tejce, Michala Haška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb. /sněmovní tisk 144/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2014-06-20
Meeting2013/010
Agenda Item2013/010/020
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/010schuz/bqbs/b27502001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji panu navrhovateli a požádám ho, aby zaujal místo navrhovatele zde vepředu. A také poprosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Radka Vondráčka, aby se ujal slova. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Radek Vondráček Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ze strany předkladatelů jsme si tady vyslechli vyčerpávajícím způsobem podané odůvodnění tohoto návrhu včetně krátkého historického exkurzu a připomenutí bitvy na Bílé hoře. Já tedy když se vrátím k samotné normě a budu ji brát po věcné stránce, domnívám se, že prodloužení lhůt o šest měsíců není v rozporu s ústavností. Nejedná se rozhodně o narušení principu legitimního očekávání a v tomto smyslu se domnívám, že je návrh v pořádku. Na druhou stranu bych po faktické stránce rád upozornil na čl. 2 této normy, který jasně uvádí, že lhůty, které již uplynuly, se řídí zněním zákona tak, jak je platný a účinný dnes. A jestliže valná většina žádostí už byla podána třeba v září, tak ty první lhůty už skutečně uplynuly. A jestliže bude probíhat klasický legislativní proces, tak nám uplynou i ty ostatní a pak je otázka vůbec užitečnosti této normy. A už tady zazněly i obavy z toho, že při klasickém projednávání ve druhém a třetím čtení asi lze očekávat různé produkty poslanecké tvořivosti a různé pozměňovací návrhy, které nesouvisí věcně se záměrem, který je podle mě zcela legitimní a jednoduchý, dát prostor úřadům, které to nestihly - a teď je jedno, ať spekulujeme, z jakých důvodů to nestihly, ale prostě nestihly a nestíhají - dát větší prostor pozemkovému úřadu a Lesům ČR. Takže z hlediska zpravodajského návrh je v pořádku, v souladu s Ústavou, nicméně upozorňuji na to, že drtivá většina těch lhůt, než projednáme, už stejně uplyne, a potom smysl této normy je diskutabilní. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím vás, abyste zaujal místo zpravodaje. V tento moment otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášeného pana poslance Bezecného s faktickou poznámkou. Není tomu tak. Dobře. V tom případě zde mám do řádné rozpravy tři přihlášené. Prvním z nich je pan poslanec Petr Kudela. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Petr Kudela Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové poslanci. Už to budou skoro dva roky, co Poslanecká sněmovna schválila zákon o částečném napravení křivd. Všimněte si, že neříkám církevní restituce, jak je zvykem, ale částečné napravení křivd. Od sametové revoluce uplynulo dvacet dva let, než byla Poslanecká sněmovna schopna, či spíše ochotna schválit tento - a všichni dobře víme nedokonalý - zákon. Přitom každý vidí tu nedokonalost někde jinde. Ústavní soud rozhodl o nezbytnosti přijetí zákona, podle kterého by měl stát povinnost vrátit církvím neprávem zadržovaný majetek. Jsem si jistý, že kdyby tak nerozhodl, neměli bychom takový zákon ještě dosud. Je velkou ostudou této země, že trpěla potlačováním práva církví na vlastnictví majetku dlouhých šedesát dva let. Čtyřicet let zadržoval církevní majetek komunisty ovládaný stát a dvacet dva let až jízlivá neochota Sněmovny tento majetek vrátit. I když se k tomu sama zavázala. Musím připomenout, že zabrání řádových budov zvládli komunisté se svými lidovými milicemi za dvě noci. Jedna noc mužské řády a jedna noc ženské řády. V noci proto, že sami věděli, že konají nepravost, a měli strach toto činit ve dne. Je ostuda, že potom co na základě rozhodnutí Ústavního soudu Sněmovna zákon o částečném napravení křivd konečně přijala, dnes se otálí s jeho naplňováním a naopak se neustále zpochybňuje. Tento zákon není otázka majetku, ale práva a slušnosti. Zasahování do zákona, na jehož základě jsou uzavřeny smlouvy, je špatná cesta. Snaha o jeho měnění budí dojem čísi snahy smlouvy neplnit vůbec, nebo oddálit jejich plnění a hledat cesty, jak je nesplnit legálně. Takové počínání rozhodně neukazuje na fungování právního řádu v této zemi a nastoluje nedůvěru v právní jistoty. V právním státě máme protiprávní stav, který je potřeba napravit. Máme uzavřené smlouvy, které mají právní stav nastolit, a to je potřeba respektovat. Navíc uzavřené smlouvy na základě zákona platí a jejich platnost nezmění žádná novelizace. Jak by se každému z nás asi líbilo, kdybychom namísto platu dostali zprávu, že se nestihlo výplaty spočítat a že se rozhodlo, že výplatu dostaneme o měsíc či dva později? Ale církve a náboženské společnosti v takovém stavu jsou. Zákonem garantovaný příspěvek na jejich provoz je v souladu se zákonem postupně snižován a na základě toho samého zákona oprávněně očekávaný výnos z navráceného majetku nepřichází. Proto jediné, co podle mého soudu můžeme udělat, abychom se vyhnuli další ostudě a zachovali se slušně, není zákon novelizovat, ale vyzvat vládu, aby se k církvím za prodlení s vydáváním zadržovaného majetku omluvila, aby při té příležitosti přislíbila nápravu do reálného data, a také, pokud tak ještě neučinila, aby co nejdříve zjednala nápravu. Omluva je způsob, jak přiznat svou chybu a vyjádřit lítost ze selhání. Omluva patří k jednání slušných lidí. A já chci věřit tomu, že zde jsme a chceme být slušní lidé. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name