|

Text view

36. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu /sněmovní tisk 79/ - druhé čtení

Date2014-05-13
Meeting2013/008
Agenda Item2013/008/036
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/008schuz/bqbs/b14503601.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Předseda PSP Jan Hamáček Já se omlouvám, pane předsedo. Předáváme řízení schůze, tak jsme si pouze vyjasňovali některé argumenty. Nicméně nechci rušit vznik Listiny základních práv a svobod v audioverzi. Takže prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Odpusťte, pane předsedo, ale já jsem hluboce přesvědčen, že to, co jsem říkal, úzce souvisí s mezinárodní smlouvou České republiky a připojením se ke Kjótskému protokolu, protože fakt, zda je, či není Kjótský protokol v souladu s naším ústavním pořádkem, je poměrně velmi zásadní otázka a není proto od věci si některé klíčové otázky ústavního pořádku České republiky zopakovat. Chtěl bych tedy vzhledem k tomu, co jste právě teď říkal, pane předsedo, zdůraznit, že nikdo podle našeho ústavního pořádku se nemůže stát dobrovolně, dokonce ani podle zákona otrokem či nevolníkem. Neplatná by byla i smlouva, jež by s těmito principy byla v rozporu. Například že bychom spolu uzavřeli smluvní vztah, že já vám budu otročit. Tato smlouva by zcela jistě byla zrušena, ať již u řádného, nejhůře u Ústavního soudu. Ani skutečnost, že tato práva nebyla i dlouhou dobu uplatňována nebo byla potlačována, nemění nic na jejich trvání, neboť nemohou být promlčena. Tady prosím, abychom si opravdu uvědomili, že tady se jedná o práva, která nemohou být promlčena. Tam není promlčecí lhůta a to bychom si u otázky všech lidských práv měli být dobře vědomi. Taková práva nemohou být žádným způsobem zrušena, a to ani právním předpisem jakékoliv právní síly, zákonem ústavním ani většinovou vůlí lidu vyjádřenou v referendu. Působí vůči každému a z toho vyplývá i povinnost každého nerušit ve výkonu těchto práv. Obávám se, že ve výkonu těchto práv mě právě ruší členové vlády tady za mými zády. Vedle tohoto ustanovení... Ne, koho to nebaví, tak do čtyř do rána já budu přednášet svůj referát, a pak můžeme pokračovat. (Poslanec Janulík přikyvuje, že ho to nebaví.)Já vám pane poslanče nijak nebráním v tom, abyste - Předseda PSP Jan Hamáček Pane předsedo, prosím, neoslovujte poslance napřímo, to za prvé. Za druhé, já budu pečlivě dbát na to, aby zde byla důstojná atmosféra a abyste mohl svůj referát v klidu dokončit, protože jak jsem řekl, audioverze Listiny základních práv a svobod je unikátní projekt, na kterém určitě budete mít velkou zásluhu. Prosím. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji. V každém případě vaším prostřednictvím bych rád řekl panu poslanci Janulíkovi, že chápu, že ho to nebaví, a že nijak netrvám na tom, aby mě poslouchal. Nicméně já trvám na tom, že v této chvíli v souvislosti s Kjótským protokolem tento referát musím přednést, abychom se mohli rozhodnout všichni podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Listina svým názvem vyjadřuje, že obsahuje základní práva a svobody. Vztahuje se nepochybně na práva a svobody fyzických osob, ať již každého člověka nebo občana. Jen u nich lze mluvit o právech přirozených a nezcizitelných. Soudobé pojetí přirozených práv založené na Všeobecné deklaraci lidských práv vychází z toho, že všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Svoboda a rovnost v tomto smyslu se pojí se zrozením lidí. Představa vyjádřená v jedné z předchozích variant návrhu Listiny, že se může vztahovat na osoby právnické, pokud to povaha vyjádřených práv dovolí, není akceptována. Není však vyloučeno, aby určitá práva právnických osob byla vyjádřena i v mezinárodních smlouvách. Takové stanovisko zaujal i Ústavní soud České republiky a vyplývá z § 72 zákona 182/1993 Sb. Nemůže však jít o práva přirozená, nabytá zrozením. Právnické osoby se rodí zpravidla smlouvou, aktem státu a podobně. Přesto některá ustanovení Listiny toto vymezení překračují. Značný rozsah a různorodost práv a svobod v Listině obsažený a terminologická nedůslednost názvů jejich rubrik oddělujících jednotlivé části Listiny klade otázku, která práva a svobody jsou základními ve smyslu druhé věty tohoto článku, a uvedené atributy lze na ně plně vztáhnout, respektive která jimi svou povahou nejsou vzdor opačným formulacím v Listině. Druhá věta nepochybně navazuje na větu první a vztahuje se k právům lidským. V jednotlivých ustanoveních o právech a svobodách obsažených v Listině se jejich povaha práv nezcizitelných a nezrušitelných projevuje diferencovaně různým způsobem a mírou. Takovou otázku si ústavní právo kladlo také v souvislosti s formulací všeobecných práv občanů státních v zákonu z roku 1867. Doktor Pražák vysvětloval jejich smysl v tom zaručit jistou míru svobody individuální, to jest nedotknutelnost přirozeného kruhu individua protivou ku svobodě politické, která nám značí co možná nejširší pozitivní účastenství národa v životě státním. Za základní práva jsou v demokratických státech považována práva či nároky lidí vůči státu, která nenabývají soukromoprávní povahy, tedy subjektivní veřejná práva. Veřejným právem je jednotlivci propůjčeno oprávnění, aby od státu vyžadoval určité chování. Přiznám se, že jsem mírně citově zasažen tím malým zájmem (sál je poloprázdný), a proto si dovoluji předložit procedurální návrh, ve kterém prosím, abychom hlasovali bez rozpravy, že přerušujeme tuto schůzi do 9 hodin zítřejšího dne. Prosím, pane předsedající, abyste o mém procedurálním návrhu dal hlasovat bez rozpravy.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name