|

2013-007-01-010

10. Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /sněmovní tisk 66/ - prvé čtení

Date2014-03-18
Meeting2013/007
Agenda Item2013/007/010
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/bqbs/b02301001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Paverovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Kudela Vážený pane předsedající, vážení kolegové a vážené kolegyně, poslanci. Podrobně jsem se seznámil s předkládaným návrhem zákona a s jeho důvodovou zprávou. Zaujala mě věta v důvodové zprávě: "Základním je nastolení právní jistoty ohledně dalšího nakládání s majetkem státu a veřejnými prostředky." Vyhlášením referenda akorát docílíme toho, že zpochybníme právní jistoty a navodíme v občanech jakousi mylnou domněnku, že zrušením zákona dojde k nějakému novému druhému zestátnění církevního majetku. Proto nebudu už více opakovat všechny křivdy, které byly provedeny jak na občanech, tak na církvi, a také navrhuji, aby tento návrh zákona byl zrušen v prvním čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Kudelovi. Než předám slovo panu poslanci Grospičovi, tak se stanoviskem za klub s přednostním právem se přihlásil pan místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Poslanec František Laudát Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych tady řekl několik poznámek, v nichž se odráží stanovisko TOP 09 a Starostů. 1. Domníváme se, že je nepřijatelné, aby byla vypisována všelidová referenda o cizím majetku. 2. Domníváme se, že není možné zpochybňovat elementární právní jistoty ať už jakýchkoliv společností, firem či jednotlivců. Dneska zpochybníme jistoty a majetková práva církví, zítra to budou majetková práva a jistoty široké občanské společnosti, jednotlivých občanů. 3. Zpochybnění vyrovnání s církvemi ohrožuje jeden z pilířů občanské společnosti s historickou tradicí a širokým sociálním kontextem. 4. Žádáme všechny politické strany, aby přestaly zneužívat téma vyrovnání s církvemi ke svým politickým a osobním cílům. Žádáme ty levicové strany, které se takto chovají, aby v tomto bodě a v této problematice negenerovaly nenávist ve společnosti vůči jedné důležité skupině našich občanů - věřícím. A samozřejmě, byť už to tady myslím zaznělo, v podrobné rozpravě bych poprosil všechny, kteří odešli, aby přišli, abychom na tomto zákoně se shodli a zamítli ho v prvém čtení, což budu v podrobné rozpravě navrhovat. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Laudátovi a nyní řádně přihlášený pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Stanislav Grospič Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, že možná udělám několik odbočení v souvislosti s předloženým návrhem zákona, ale považuji je za velice stěžejní. Otázka majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je do určité míry evergreenem v Poslanecké sněmovně a odráží, myslím si, ve své podstatě celou hloubku problémů, kdy se výrazná část veřejnosti, velká část veřejnosti, výrazně nadpoloviční část veřejnosti nemůže spokojit s tím, že se zde provedl těsnou většinou, byť tedy většinou jednoho hlasu, majetkový akt, který má dalekosáhlé důsledky do podstaty českého státu, ale také váže český stát nad míru nepřijatelnou k věcem veřejným pro instituce, které mají soukromoprávní rozměr, byť je jim přiznáván dlouhodobě v právním řádu už z historie Rakouska-Uherska určitý moment veřejnoprávní a také už z dob rakousko-uherské monarchie, zejména rakouské části rakousko-uherské monarchie, soustátí, také podléhaly výrazné veřejné kontrole, a to i v nakládání a příjmech svých rozpočtů a správou svého majetku, který potažmo nevlastnily, ale pouze spravovaly či jim nějakým způsobem byl zapůjčen k saturování jejich nákladů. A to je ten onen moment rozporu, kdy výrazná část veřejnosti, ať už laické, či odborné, nesouhlasí s názvem zákona, který byl touto Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období přijat pod číslem 428/2012 Sb., o narovnání a majetkovém vyrovnání s církvemi a jinými náboženskými společnostmi. Nyní, když mi dovolíte, my jako předkladatelé nenavrhujeme nic jiného, než aby lidé rozhodli v referendu, zda souhlasí s tím, aby Parlament České republiky zrušil zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud by došlo k takovémuto referendu, otázka by byla rozhodnuta kladně, "ano", tak by následně byla vytvořena pravomoc pro Parlament České republiky postupovat v této věci ad hoc a přijmout novou právní úpravu, tak jak koneckonců predikuje ve svých nálezech i Ústavní soud, který říká, že by tato oblast měla být pokryta činností parlamentu a zákonnou úpravou ve věcech vyrovnání s majetkovými nároky církví a náboženských společností, nicméně nechává otázku suverenity parlamentu na tom, jakým způsobem. V této souvislosti bych chtěl říci, tady často se skloňuje moment toho, že církvím byl brán majetek a církve výraznou dobu strádaly a nebyly nijak saturovány, byly bez příjmů, byly vystaveny na otázku milosti či nemilosti státu. Tak pro srovnání bych chtěl říci, že v roce 1948 celkové náklady na církve a náboženské společnosti činily 274 miliard 612 milionů korun. V roce 1949 to bylo 313 miliard 644 milionů, v roce 1950 to tvořilo před měnovou reformou téměř jeden milion (?)53 miliard. A chtěl bych říci, že po měnové reformě tyto náklady klesly na 73 miliard, nicméně následně se toto číslo opět zvyšuje a v roce 1990 tvořilo 56 miliard nákladů, které šly na saturování činnosti církevních a náboženských společností. Není tedy pravda, že v této souvislosti by nebyla zabezpečována hospodářská ani jiná činnost církví a náboženských společností a duchovních. V této souvislosti bych chtěl také říci, že je tedy legitimní otázka vyvolání přehodnocení dosud přijatého zákona. A protože tento zákon prošel i posouzením Ústavního soudu, volili jsme cestu, aby tato věc byla nejprve rozhodnuta suverénem nejvyšším, tak jak umožňuje Ústava České republiky, a tedy celostátním referendem. (Potlesk poslanců KSČM.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name