|

2013-060-05-028

28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení

Date2017-09-12
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b15102801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení Tímto návrhem jsme se zabývali ve čtvrtek 7. září, kdy jsme jej přerušili před hlasováním o procedurálním návrhu pana poslance Alexandra Černého na přerušení tohoto návrhu do úterý 12. 9. Poslanecká sněmovna nebyla způsobilá se usnášet. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, dále zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Matěj Fichtner, případně pan zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Čihák. Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. O slovo... se zdá se nikdo nehlásí. Ptám se tedy znovu, kdo se hlásí o slovo? (Hlásí se poslanec Leo Luzar.)Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Leo Luzar slovo. A nese si tahák. (Poslanec Luzar si přináší písemné materiály.)Prosím, pane poslanče. Poslanec Leo Luzar Vážený pane předsedající, pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, přeji vám krásný dobrý den. V prvé řadě se všem omluvím za délku svého projevu. Předpokládám ale, že přesto bude velice zajímavý. A jak jsem již v prvním čtení tohoto materiálu naznačil, který se týkal analýzy, kterou jste ve všech svých materiích měli, to znamená Studie dopadů uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členy na straně druhé - zpracovala ji Technická univerzita v Liberci -, kterou jsme zevrubně probrali minule. Slíbil jsem, že se v tomto čtení zabývat nebudu, takže ji odkládám a soustředím se na konkrétní věci vyplývající přímo z této dohody. V prvé řadě musím říci, že Ministerstvo obchodu a průmyslu, které je předkladatelem, garantem, mi zaslalo v průběhu období dva dopisy, kde reaguje na některé připomínky z prvního čtení, některé výtky, které jsem v krátkosti přednesl na projednávání ve výboru. Bohužel ta materie je natolik obsáhlá, že snaha se tím třeba na výboru podrobněji zabývat šla vniveč. Přesto si myslím, že ta smlouva je natolik závažná, že stojí za to vás seznámit alespoň s některými problémy, které může tato smlouva přinést. Vidím, že mnoho kolegů necítí potřebu tomu věnovat tolik pozornosti. to sám chápu, protože jsem opravdu nepředpokládal, že mezinárodní smlouvy, zvlášť obchodního charakteru, které by měly být velice pečlivě probírány a velice pečlivě připraveny, můžou skýtat tolik otázek, na které v těchto smlouvách nenalézám odpověď. Proto si vypomůžu materiálem, který zpracovalo samo ministerstvo, ve kterém reaguje na ty výtky, které jsem naznačil v tom předčasném závěrečném slově, nazvu-li to takhle, které vycházelo ze studie dopadů a uzavření. Chtěl bych tady zmínit jednu věc, kterou považuji za důležitou v rámci budoucnosti ekonomiky České republiky. Odpíchnu se od věcí, které jsem naznačil minule a které ministerstvo podrobuje, řekněme, analýze, popřípadě kritice, a to to, co se týká ochranných známek. Jestli si vzpomínáte, minule jsme se bavili o tom, že v celé dohodě CETA jsou z české strany chráněny pouze dvě obchodní značky a to České pivo a pak Žatecké pivo a český chmel. Všechny... (Dívá se do lavic, kde mají sedět ministři. Není zde však žádný s výjimkou ministra Jiřího Havlíčka, který je navrhovatelem návrhu.)Tak bohužel páni ministři odešli a zůstal tu pan ministr jeden, to je předkladatel, ale předpokládám, že to jednacímu řádu neodporuje, že tu alespoň pan ministr je. Takže vrátím se k těm obchodním známkám. Ministerstvo poukazuje na to, že - ano, my jsme se v nějaké formě dotázali těch x desítek správců těchto ochranných známek, které v České republice evidujeme. je hledám... (Listuje v materiálech.)a jenom pro zajímavost vám řeknu, kolika se to týká. Zase budu vycházet z materiálů Ministerstva průmyslu a obchodu, které zpracovalo zeměpisná označení a jejich názvy. A jenom tak pro informaci vás z regionů, víte, co v této smlouvě nebude. Tak třeba Pohořelický kapr, Nošovické zelí, Český kmín, Všestarská cibule, Karlovarské suchary, trojhránky, Hořické trubičky, Lomnické suchary, Valašský frgál, Olomoucké tvarůžky, Jihočeská Niva. Toto všechno jako chráněné známky v této smlouvě není. Bohužel když jsem se podíval na znění smlouvy podrobně a všiml jsem si, co všechno ostatní členské státy Evropské unie do ochrany zahrnuly, tak se jedná o desítky podobných produktů a názvů, kterých si tyto země váží a jejich ochranu považují za natolik důležitou, že je do této smlouvy zařadily. Možná vám to bude připadat jako povrchní. I z odpovědi ministerstva to zní, že vlastně - my jsme se jich dotázali, oni vlastně nevěděli, jestli ano, nebo ne. Oni to spíše berou jako marketing než jako důležité. A přece nic nebrání tomu, abychom i následně uplatnili ochranu českých zájmů v průběhu jednání Komise, která bude rozšiřovat případně platnou smlouvu. V této věci ale je zajímavé, v odpovědi, citace toho, že se ministerstvo pokusilo zařadit k těmto dvěma chráněným názvům ještě Budějovické pivo. Jistě si všichni vzpomenete na lapálii Českých Budějovic, nebo Budějovického Budvaru se svým konkurentem Anheuser-Busch a dlouhé, letité známkoprávní spory, které vedou po celém světě. Bylo to odmítnuto. Ministerstvo se snažilo tam tuto obchodní značku dát, ale ze strany Evropské unie to bylo odmítnuto, že na to Kanada nepřistoupí. Tak se tedy ptám, jak dalece bude i nadále chráněn tento náš klenot Budějovické pivo v rámci této mezinárodní smlouvy a jak dalece lze tedy vzít za vážnou informaci z ministerstva, že přece nic nebrání dalším projednáváním tam další a další názvy doplňovat, když při tom prvním, kterého si docela vážíme, protože to není jenom regionální, ale je to celorepublikový, možná evropský pojem Budweiser Budvar - jeho ochrana. Čili tady si musíme říci, že ta odpověď z ministerstva je o tom, že Evropská unie nectí tak potřeby jednotlivých a spíše je cílem něco trošku jiného. A tady se musím ptát. Přece konkurent Budvaru není z Kanady. Proč by tedy měl být problém do smlouvy Evropské unie a Kanady toto pivo dát? A zase narážíme na to, co jsem říkal v předběžné komplexní analýze, že tady existuje dohoda NAFTA, dohoda mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, která sice teď probíhá revizí, ale probíhá revizí vztahů USA - Mexiko. Kanada v tom je jaksi nevinně a spíše naopak se bude rozšiřovat. Tady může být první krok činěn v neprospěch naší ochranné známky a může být v rámci probíhajících soudních sporů ve světě dán argument americkým oponentům, konkurentům našeho budějovického Budvaru v rámci těchto letitých sporů. Tady bych také rád slyšel od pana předkladatele, pana ministra, jasné slovo, že se tak nestane a že je schopen zaručit, že tato smlouva nebude mít v budoucnu nějaké negativní důsledky na tyto probíhající známkoprávní spory v rámci celého světa. Ochranné známky jsme vcelku probrali. Potom se ještě podíváme na další atribut odpovědí z Ministerstva průmyslu a obchodu, který se týká toho, co jsem tady v minulosti říkal, a opět jsem citoval studii dopadů, a to možnost omezit nebo rozšířit zakázky strategického významu na takzvané offsety, nebo chcete-li výhodu zapojení českého průmyslu do významných ekonomických staveb. Jmenovitě se mi jedná o budoucnost dostavby jaderné elektrárny v případě výstavby další, případně takzvané offsety v působnosti Ministerstva obrany v rámci nákupu vojenské techniky v případě rozvoje nákupu vojenské techniky. Tady se nabízí zajímavá otázka, jestli jsme i v minulosti nepostupovali protiprávně, když jsme podmiňovali zapojení českého obranného průmyslu při nákupu vojenské techniky v zahraničí, aby byli zapojeni do těchto nákupů jako subdodavatelé, popřípadě jsme požadovali jako výhodu po dodavatelích, aby zapojili české subdodavatele. Ministerstvo průmyslu a obchodu mi odpovědělo ve svém dopise, že jsme vlastně ani v minulosti nic takového požadovat nemohli, protože to prý odporuje světové obchodní dohodě a dalším, které zase v uvozovkách Evropa již dneska ctí. Tady bych si dovolil připomenout i obchody, které uzavírají jiné evropské státy v této oblasti, kde praxe zapojení vlastního obranného průmyslu je velice častá. Tady ministerstvo z jedné strany říká: to dneska není povoleno, proč si stěžuji na to, že tam nebudou offsety - znovu zdůrazňuji, že jinde v Evropě to je - a z druhé strany ale dodává, že vlastně o nic nejde, protože na to myslí článek 19.1 v těchto dohodách, který se týká právě vynětí z veřejné obchodní soutěže těchto komodit. jsem si tu práci dal a nastudoval jsem si přílohu 19.1 dohody, ve které se odkazují nicméně i na článek 19.4, který se věnuje poptávanému zboží, pokud je zadavatelem příslušné ministerstvo. Buď citujeme z jiných materiálů, nebo mám přístup pouze k části materiálů. Abych objasnil, na úložišti materiálů Sněmovny je CETA věnováno, a teď je tam asi písmen po x, jednotlivých etap smlouvy, je opravdu velice obsáhlá. Jsou tam desítky dodatků, desítky poddodatků, tabulek a dalších záležitostí, velice těžce se v tom hledá. Může to být i moje chyba, to bych potom rád, aby pan ministr obrany se k tomu vyjádřil, ale v příloze 19.1, na kterou se odkazuje dopis Ministerstva průmyslu a obchodu, který se týká ústředních orgánů státní správy, kde jsou vyjmenovány a kde on tvrdí, že se to na nevztahuje, tak tato příloha 19.1 se týká harmonogramu pro přístup na trhy Kanady. Jinými slovy kanadská strana si tady vyjmenovává své státní orgány, protože Kanada je jako sice malý stát s 36 miliony obyvateli, ale obrovskou rozlohou rozložena na jednotlivá uskupení. Jsou tady desítky agentur a ten seznam čítá řádově, nebudu ho tady číst, byť bych asi mohl zdržovat trošku více, ale je jich tady asi 70... správné číslo je 98 státních orgánů, které si vyčleňují z platnosti této smlouvy v rámci nasazování našeho zboží na kanadský trh - z bezpečnostních hledisek, upozorňuji, většinou; tyto organizace mají něco společného s veřejnou službou, bezpečností, s armádou. V těchto výjimkách jsou vyjmenovávány jako organizace nemusející aplikovat CETA. Ty přílohy ostatní 19.4, na které se vztahuje potom ta odpověď, jsou opravdu o hodnotách zboží, které se může dodávat na různé trhy v Kanadě. jsem hledal, jak jsem hledal, zrcadlově odpovídající analogii k Evropské unii, to znamená bod 19 § 19, který je zmiňován ve smlouvě, jsem ale v příloze týkající se Evropské unie prostě nenašel. Buďto není na úložišti dat, což se mohlo stát, protože materiálů je obrovsky velké množství, anebo neexistuje. To by potom znamenalo ale problém, protože si myslím, že zase otevíráte tu otázku budoucích nákupů třeba vojenské techniky a možného podmiňování zapojení českého průmyslu do této dodávky. si myslím, že tím, že se budeme snažit posílit vojenský rozpočet, 2 % slibovaného HDP, se nám může stát, že miliardy sice budeme nakupovat a můžeme nakupovat obrněné transportéry, ale již těžko budeme podmiňovat výhodu nebo výběr partnera a dodávku tím, že do toho zapojí české firmy, protože se budeme dopouštět diskriminace. Celá tato smlouva je postavena na nediskriminačním přístupu ze strany Evropské unie. Upozorňuji, že Kanada tam výjimky . Tady nastane otázka toho, zda do budoucna se bude možná třeba Tatra Kopřivnice coby významný dodavatel vojenské techniky spolupodílet na dodávce. Co jiného je než diskriminace to, že řekneme, nám dodáte 200 transportérů, ale rádi bychom, aby některé celky byly vyrobeny u nás, třeba v našem podniku Tatra. Ta Tatra si může vybrat jenom jednoho potenciálního partnera a ti ostatní řeknou: ale vy máte jenom jednoho výrobce, toho si dopředu koupila naše konkurence a my se cítíme diskriminováni, že ho nemůžeme poptat - a v ten moment tento požadavek je diskriminační vůči ostatním dodavatelům. A pokud bychom vybrali dodavatele, který bude kooperovat s Tatrou, protože to chceme, tak tady máme jasné porušení nediskriminace výběrových řízení. Proto otázka směřuje na ministra obrany, jak se k tomuto míní do budoucna vyjádřit a zda je také ochoten slíbit tady na mikrofon, že do budoucna nehrozí na základě této smlouvy omezení možností pro českou armádu využívat české dodavatele v rámci offsetů - upozorňuji, to znamená v rámci kooperace na zbrojním průmyslu. Bavíme se o tom, že to je obchod za miliardy korun, to si asi všichni uvědomujeme, a že bychom všichni velice rádi, aby ten obchod za miliardy korun probíhal i na českém území, nejenom dodávkou kompletních dílů. To považuji za docela závažnou věc z tohoto pohledu nediskriminace, kterou je tato smlouva celkově protknuta. Osobně by zajímalo také, jak dalece jsou ochotni páni ministři české vlády se za to zaručit. Bojím se, že tato smlouva úplně uniká základní pozornosti. Je zpracovávána štábem úředníků, jsou za to zodpovědní konkrétní lidé, ale jak dalece jsou vnímány souvislosti této komplexní smlouvy. Chci upozornit na jednu věc. Jak byla připravována smlouva TTIP, tak bylo hovořeno o tom, že to jsou smlouvy nové generace, obchodní smlouvy nové generace mezi Evropskou unií a státy mimo Evropskou unii. Jinými slovy nám bylo říkáno, že tento typ smluv, který tady teď máme, bude standardem v mezinárodním obchodě mezi Evropskou unií. To by šlo pochopit a šlo by to vnímat. První byla TTIP, o jejím osudu se zmiňovat nebudu, druhou je tato smlouva s Kanadou. Pokud by to bylo tak, že toto je ta nová generace smluv, tak bych byl ochoten říci Ano, Evropská unie se připravuje na nějaký pohled do budoucna a bude nad tím pracovat. Bohužel - nebo bohudík, nevím teď, ze které strany se na to dívat - Evropská unie v mezičase jedná o třetí smlouvě podobného charakteru. Je to smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem. Japonsko je docela významný obchodní partner Evropy na rozdíl od Kanady, tady upozorňuji, že ten náš společný obchod s Kanadou čítá pro Evropu 0,36 procenta, což je absolutně nepodstatné číslo. Pro Českou republiku je to 0,72 tisícin procenta, čili pro nás Kanada, byť si vážím těch pár výrobců, co do Kanady dovážejí, je to marginální obchodní objem pro Českou republiku, přesto je tato dohoda protlačována takovou mohutnou silou. Vrátím se k dohodě s Japonskem. Pokud by bylo opravdu vážně míněno, že se jedná o nové obchodní prostředí a nové obchodní myšlenky, jak prosazovat, potom je mi záhadou, proč ty nejspornější věci, které napadá mnoho, nejenom , ale mnoho těch, co se tím zabývají v Evropském parlamentu, ano, opravdu hlavně z levice, to je pravda, proč v dohodě s Japonskem nejsou. Proč byl vypuštěn mezinárodní investiční tribunál, nebo jak to nazvat, dostanu se k tomu dále. Ten výbor, který rozhodovat, smíšený výbor, proč v japonské smlouvě není? Proč japonská smlouva s Evropskou unií opět počítá s klasickým insolvenčním řízením, s klasickými dohadovacími formulemi v obchodním partnerství podle Světové obchodní organizace a počítá se zapojením národních soudů do rozhodování o obchodních sporech? A proč Evropa od toho ustupuje? Pokud by to měl být opravdu nový signál do světa obchodu, tak bych chápal, že jako významný partner s tím Japonskem jsme silní, tak se budeme snažit prosadit tu novou myšlenku, nový trend na směřování obchodu světového. Bohužel se tam ukazuje, že pouze tyto dvě smlouvy s americkým kontinentem, TTIP a CETA, mají tyto sporné paragrafy, které napadáme v rámci řízení, sporných řízení mezi firmami a státem. S Japonskem ne. Říkají, že je to proto, aby se urychlilo projednávání, a že to tam asi bude, ale není to tam. Je to určitý paradox, možná problém, možná tady vidím trávu růst, jak se říká, přesto mi to připadá docela zvláštní. A zvlášť když to uplatním s partnerem, který je, v uvozovkách, marginální pro obchodní zájmy Kanady. A zase mířím k tomu, že marginální zájem pro obchod Evropy s Kanadou ale určitě není kanadský partner Spojené státy americké. A dlouhodobě jsme svědky docela výrazných americko-evropských přetahanic v rámci cel, v rámci obchodu, v rámci sporu a pronikání amerických koncernů a snahy změnit trošku evropské právo ve prospěch chápání amerického obchodního práva. A tady upozorňuji na to, že CETA opravdu může být ten předskok tomu, aby ty americké firmy mohly prostřednictvím Kanady a svých firem v Kanadě proniknout na evropský trh a začít nabourávat doposud jednolitou bariéru národnostních a národních zájmů jednotlivých států Evropské unie, hlavě v ochranářském pohledu na obchod. V odpovědi z ministerstva se píše, že obchod v Kanadě, nebo to partnerství v Kanadě, můžou samozřejmě jenom firmy usídlené v Kanadě, s vlastnickými strukturami v Kanadě, danícími třeba v Kanadě, ale to samozřejmě nic neříká o tom, že i česká firma si může zřídit své sídlo v Kanadě, popř. fungovat v Kanadě podle kanadských předpisů a žalovat teoreticky český stát. Toto není v této smlouvě ošetřeno a teoreticky je to možné, a bude-li chtít někdo získat výhodu, tak ji takto získá a bude chráněn podle kanadského práva, v uvozovkách, byť je to česká, ale bude fungovat a bude moci žalovat český stát, což je jedna z věcí, která tady je, a to je zajímavé: firma může žalovat stát - stát nemůže žalovat firmu. Je to paradox, ale je to tak. Čili tady se zavádí určitá nerovnost v právu. Proč nemůže stát žalovat firmu, že mu na jeho území působí škody, že nedodržuje zákony apod., investiční samozřejmě, teď nemyslím zákony třeba klasické. Je to problém s vymáháním práva. V odpovědi ministerstva se píše, že vlastně ta smlouva je ze strany Evropské unie velice otevřená, nekonkrétní v tom pohledu, že neobsahuje samozřejmě všechno, ale je to napsáno tak, aby to jakože obsáhlo všechno. A že vlastně ty smlouvy, které ta Evropa nabízí, jsou výhodné pro Evropu jako celek. jsem si dal tu práci a přečetl jsem si výhrady platné v Evropské unii. Výhrady jednotlivých členských států, které uplatňují k této dohodě. Je to docela zajímavé čtení, protože se dozvíte, jak který stát si chrání své území a jak vlastně nedbá na to doporučení Evropské unie, které říká: My centrálně chráníme všechno, jako jednotlivé státy nemusíte. Této mantry se vlastně drželo, z mého pohledu a výsledků materie, Ministerstvo průmyslu a obchodu, když připravovalo výhrady České republiky, protože těch výhrad je opravdu strašně málo. A paradoxně míří do služeb, což považuji úplně za docela zajímavé, jako by na tom ministerstvu člověk, který zodpovídal tady za to, měl kontakty spíše na notáře, advokáty a vzdělávací instituce než třeba průmysl a další, protože ty výhrady jsou tam mířené hlavně do těchto oborů, ale dostanu se k nim blíže dále. Čili považuji to za docela zajímavé čtení, se kterým vás chci aspoň v krátkosti seznámit, protože ty výhrady jsou vlastně skoro nejširším materiálem, který ta CETA obsahuje. Výhrady jednotlivých členských států. A když si dovolím krátce z nich citovat, nebudu vás opravdu příliš dlouho obtěžovat, tak si vezmu za příklad, s dovolením, chviličku, je toho opravdu hodně, pokusím se v nějaké hierarchii obecné. EU si vyhrazuje právo, teď budu hovořit o těch výhradách, které EU jako celek za sebe naspala, o kterých ministerstvo říká: To jsou ty výhrady, se kterými počítáme, které jakoby celkově chrání české firmy. EU si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, udílí je rozdílné zacházení v souvislosti s právem na obsazení státních příslušníků nebo podniků prostřednictvím stávajících či budoucích dvoustranných dohod mezi těmito členskými státy. Ale není tady Česká republika v těchto výjimkách. Jsou tady skoro všechny státy Evropské unie, je jich tady přesně... raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset, dvanáct, ale Česká republika ne. My asi nepovažujeme za důležitou platnost dosavadních dvoustranných dohod, které máme a které by mohly být narušeny a které omezují nebo zpřístupní další fungování firem na českém území. to považuji za docela důležité, protože právní jistota a kontinuita je dle mého názoru docela zajímavá. Paradoxně, evropské státy si omezují obchod s léčivy na svých územích. Zásilkový obchod s léčivy. My ne. Tady máme opravy železničního vybavení. My jako Česká republika jsme vcelku železniční velmoc. Nevím, jestli si to vůbec uvědomujete, ale tady můžeme možná vděčit své poloze a historickému významu. Naše železniční síť je jedna z nejhustších a nejkvalitnějších v rámci, troufám si říci, světa. Přesto ti, co nám budou opravovat železniční vybavení, podléhají regulaci v Evropské unii, EU si to vyhradila - ale s výjimkou České republiky, samozřejmě ještě Maďarska, Slovenska - si Evropská unie vyhradila právo přijmout a zachovat jakékoli opatření, pokud jde o požadavek (nesrozumitelné)přítomnosti na jejich území a zákaz přeshraničního poskytování služeb, oprav, údržby plavidel provozujících dopravu na vnitrozemských vodních cestách a železničního vybavení. My opravujeme, pokud vím, teď jsem to dokonce někde zachytil v médiích, připravuje se investice do obnovení plavby, myslím, že i vy jste byli obesláni maily na podporu nějaké labské, ale je to trošku moje jiné téma, protože u nás na Moravě máme kanál Odra-Labe-Dunaj. Tady ta labská cesta je trošku mimo můj osobní zájem, ale podporujeme tady vznik, znovuobnovení vodní cesty a opravy a údržby a fungování v lodní dopravě. Přesto si Česká republika nevyhradila možnost regulovat a určovat v této oblasti žádná opatření. Paradoxně v oblasti zábavy - a tady mířím k tomu, kdo vlastně připravoval tyto podklady - si státy spolu s Českou republikou vyhradily právo přijmout či zachovat jakékoliv opatření, pokud jde o poskytování zábavních služeb včetně služeb divadel, hudebních skupin, cirkusů a diskoték. Jaké ohrožení cítíme ze strany Kanady ve fungování diskoték, když si vyhrazujeme toto právo? Tady spíše mířím k tomu, abyste si uvědomili někdy nonsens toho, co je nám předkládáno a tvrzeno potom s těmi detaily, kteří ti úředníci do těchto smluv dávají. Někde nelogicky. Vyplývající z něčeho, přiznám se, nevím z čeho. Někdy to zajímalo, ale při projednávání prostě ani ve výborech nebyl čas a prostor jít do těchto detailů. Mimo jiné, že si vyhrazujeme právo zachovat jakékoli opatření o poskytování sportovních a rekreačních služeb. Kanaďané u nás nebudou toto moci poskytovat. Co je zajímavější a co se bude týkat možná většiny zde přítomných pedagogů, školáků a členů školského výboru, že Evropská unie si s výjimkou České republiky, Holandska, Švédska a Slovenska vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování jiného soukromě financovaného vzdělávání, tzv. jiného než primárního, sekundárního, postsekundárního vzdělávání a vzdělávání dospělých. Všechny státy mimo těchto čtyř a České republiky mezi nimi si vyhradily právo mít možnost to vzdělávání regulovat. My ne. Čili my se vzdáváme do budoucna ve prospěch partnerů. Možná je to z těch ostatních stran Evropské unie, že taky slyší trávu růst, jak se říká. Ale daly si to tam, že budou moci v budoucnu toto opatření přijmout. My jsme si to tam nedali. Zajímavá věc je v poskytování zdravotnických služeb. Ano, tady i v odpovědi ministerstva je, že Evropská unie si vyhradila právo přijmout, zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování veškerých sociálních služeb, které jsou financovány z veřejných zdrojů nebo mají nějakou formu státní podpory. Nepovažují se proto za soukromě financované, a pokud jde o činnosti či služby, jež jsou součástí veřejného penzijního systému nebo povinného systému sociálního zabezpečení. Z tohoto pohledu by se zdálo, že vše je v nejlepším pořádku. Otázka je, a dostanu se k tomu potom ve zdravotnictví, že z tohoto systému úplně vypadli poskytovatelé dopravní služby v tomto oboru. Jmenovitě mířím k záchranným službám a složkám, zdravotním, upozorňuji, anebo sociálním, kdy vlastně stát doposud může určitě regulovat obce, to jsou vlastníci jako veřejný sektor a poskytují služby. Teď to bude úplně liberalizováno. Protože my tam nemáme tuto výjimku, a sice si říkáme ano, lékaři jsou chráněni, ale ne poskytovatelé těchto služeb. Byť některé státy Evropské unie si to tam daly. K nim se dostanu ve svém podrobném výčtu jednotlivých států, které se takhle chrání. Hodně diskutována tady minule byla z strany samozřejmě taxislužba. A tedy myslím fenomén nové doby, to jsou ty taxislužby sdílené, sdílené služby. Průmysl 4.0 apod., do toho nechci tak dalece zabíhat. Přesto se hovoří o tom, že města chtějí taxislužbu regulovat. Praha, vzorným to příkladem, poslanci z Prahy mi dají za pravdu, že to je problém. A v odpovědi ministerstva jsem se dočetl, že to žádný problém není, že samozřejmě budou moci a uplatňovat regulační principy. Tak jsem se opět začetl do těch paragrafů a ano, na taxislužby se v Evropské unii - upozorňuji výjimku z Belgie, je to jedna z věcí, kvůli kterým Belgie nechtěla ratifikovat tuto smlouvu a velice tlačila na Evropskou unii, ustoupila, a Belgie tedy výjimku - může se vztahovat test ekonomické potřebnosti. Na základě testu ekonomické potřebnosti, je-li použit, se stanoví maximální počet poskytovatelů služeb. Hlavní kritéria, místní poptávka, jak stanoví platné právní předpisy. Jinými slovy, milí pražští zastupitelé, pokud vstoupí CETA v platnost v této oblasti, bude jediné možné kritérium regulace taxislužby na vašem území, opravdu, test ekonomické potřebnosti pro Českou republiku. Jiné státy si udělaly výjimku. Čili testovat nebo naopak říci, že ekonomicky není potřebné další taxislužbu ve městě mít. To je jediná možnost, jak potom uplatnit své výhrady. A takový UBER nebo jiní, co přicházejí, a jsem ho použil zcela úmyslně, protože již působí na našem území a již se zvedá odpor proti jeho fungování, některá města přijímají vyhlášky a regulují, bude mít vlastně volné pole působnosti, pokud sem přijde jako kanadská firma. Pro něj to podle mého názoru významný problém nečiní. A je zcela zřejmé, že s fenoménem Průmyslu 4.0 a sdílenými službami tato smlouva vůbec nepočítá. Tady se dostáváme do toho problému, ke kterému bych se možná mohl - ne, řeknu vám to hned, myslím si, že vaše pozornost je ještě natolik dobrá, že můžete vnímat základní rozpor, který v CETA je a který vnímám oproti jiným obchodním smlouvám, který uzavřel, je ten negativní a pozitivní přístup k těm omezením. Pozitivní přístup v krátkosti hovoří o tom, ten pozitivní seznam, o tom, že ano, máme nějaké regulace a ty, co v budoucnosti přijdou, budeme uplatňovat. A negativní, který je nový, to je novinka právě v těchto smlouvách, jak TTIP, tak CETA, a nikde jinde zatím nebyl uplatněn, ani v japonské, to je taky zajímavé, je tzv. negativní seznam závazků smlouvy. Ten negativní seznam vychází z toho, že my tu máme nějakou úroveň regulace, tato regulace se bere jako daná, převezme se, ale všechno, co bude nové, jako že přijde nějaká doba, třeba Průmysl 4.0, třeba sdílená ekonomika, třeba nějaká potřeba státu něco regulovat, tak pokud to není ve výjimkách, tak máme smůlu. Bude se tím muset zabývat byrokracie Bruselu. A jak si uvědomujete, a mnozí tu živou zkušenost s byrokracií Bruselu máme, tak to bude obrovský problém. Byrokracie Bruselu nás jednou všechny pohřbí. Vrátím se ještě k těm výjimkám, abych dokreslil problém, který si uvědomují jiné státy Evropské unie při přípravě této smlouvy oproti České republice v rámci výjimek, které si uplatnila ona. Rakousko například si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoliv opatření, pokud jde o poskytování soukromě financovaných sanitních služeb. Rakušáci na to mysleli. Jinými slovy, Rakousko může regulovat soukromě financované sanitní služby. Může říci ne, ne, ne, tady funguje státní sanita, vás tady nechci! Ale je to jenom Rakousko. Česká republika - ee, ta ne. Rakousko, když jsem mířil k tomu vzdělání, si vyhrazuje právo zakázat prostřednictvím poskytování soukromě financované vzdělávání dospělých prostřednictvím rozhlasového nebo televizního vysílání. Přiznám se, nejsem odborník v dálkovém vzdělávání, ale asi Rakušáci cítí obavy, že by je to mohlo ohrozit. Rakousko není příliš velký stát a asi obavy, jak bude fungovat vzdělávání u nich. O Belgii jsem zde hovořil. Belgie byla docela zpupný stát v Evropské unii a vyhradila si docela hodně připomínek. Například Belgie si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování soukromě financovaných sociálních služeb jiných než služby související s léčebnami, zotavovnami a domovy důchodců. Nám bylo řečeno, že to není problém, že naše předpisy jsou a že ta smlouva s tím počítá, že tady problém není. Přesto si Belgie jako členský stát Evropské unie vyhradila v oblasti zdravotnictví možnost regulace v této oblasti. My nemáme stabilní zdravotní systém poskytovatelů. Neustále cítíme a vnímáme problémy krajů, které reagují na to privatizovat, neprivatizovat, nechat pod kraji, posunout pravomoci. Čili my to nemáme ustálené, ale si uzavíráme cestu k jiným možnostem než v liberalizaci. Belgie ne, Belgie si to ošetřila. My ne. Belgie si ošetřila i tu taxislužbu mimo jiné, oni si stanovili ještě dostupnost taxislužeb v tom duchu, že si stanovili maximální počet licencí. Třeba taková Praha by řekla - taxislužbě v Praze pro rok 2018 postačují 3 tis. licencí. Belgie si třeba v Bruselu stanovila, samozřejmě mimo počtu, že vládní agentury můžou stanovit počet licencí. Ale jenom Belgie. My ne. My nebudeme moci taxislužbu v tomto regulovat jinak než tím testem, o kterém jsem hovořil a který je dle mého názoru velice těžce proveditelný, jak zhodnotit potřebnost množství taxíků a kdo , anebo, my nebudeme moct odlišit, jestli někoho vůbec, toho ano, toho ne, ale pouze množství. Můžeme říct, že to tady může fungovat dle potřebnosti. Nejsem schopen říct, jak bych definoval vyhlášku, být zodpovědný za správu města, jak otestuju tuto potřebnost. Proto Belgie na nátlak svých občanů si rozdělila - a dokonce to rozdělila ještě na vlámský region a valonský region, aby v tom měli pořádek. Trošku jiné hodnoty. Čili Belgičané na to mysleli. Když se podíváme na další státy, zajímavé je Bulharsko. Dovolím si přečíst výhrady Bulharska, kde si vymezilo právo zasahovat. Bulharsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o výrobu elektřiny a tepla a služby související s rozvodem energií, potrubní přepravou, uchováváním a skladováním ropy a zemního plynu včetně tranzitního přenosu. Toto si Bulhaři vyhradili jako své národní zájmy, které si budou chránit, a budou moci uplatňovat restrikce. My ne. Můžete si vzpomenout příklady, kdy asi by bylo možná dobré tady toto ošetřit, ale my říkáme a věříme na liberalizovaný trh a volnou ruku trhu, která toto vyřeší. Bojím se, že v konkurenci - a zmíním-li zkapalněný zemní plyn, zmíním-li další paliva, která přichází, nejsem si jist, zda dalece budeme moci reagovat na tyto věci. Zajímavá u Bulharů je ještě jedna věc. Oni stejně jako my přicházeli do Evropy s jaderným dědictvím, jmenovitě jadernou energetikou, na docela vysoké úrovni, můžu-li to říci, dodnes fungující. Bulharsko si vyhradilo investici - nás čeká investice do jaderné energetiky také - Bulharsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o zpracování štěpných a termonukleárních materiálů nebo materiálů, které slouží k jejich výrobě, o obchod s těmito materiály, údržbu a opravy vybavení a systému jaderných elektráren, přepravu takových materiálů a odporů vznikajících při jejich zpracování, využití ionizujícího záření a o všechny další služby týkající se využívání jaderné energie pro mírové účely, včetně inženýrských a poradenských služeb a služeb týkajících se softwaru atd. Nebylo by dobré mít tento bod i v našich výhradách, se ptám, pane ministře? Nás čeká v nejbližším období rozkvět jaderné energetiky, protože v Německu dochází k útlumu jaderné energetiky. A ta energie se někde vyrobit bude muset. Dokonce vláda připravuje v energetické koncepci plány na dostavbu bloků. A to považuji za docela zajímavé. Byť může uklidnit dopis pana náměstka, že vlastně o nic nejde, nic nehrozí, je to volné, je to liberalizované. Přesto Bulhaři tomu nevěří. Asi jsou hloupí. Ale dali si tam pojistku, že stát bude moci rozhodnout a určit si, přijmout jakékoli opatření. Teď můžeme hovořit o českém strojírenském průmyslu, který by určitě velice rád participoval na jaderné energetice. A nebudu hovořit jenom o Škodě Plzeň, která historii, ale také o svém blízkém podniku Vítkovicích, který měl jadernou divizi ještě donedávna a byl schopen vyrobit dle mého názoru všechny komponenty pro jadernou energetiku. Bude muset být podroben testu liberálního trhu. A takhle Bulhaři si říkají - ne, ne, my si vlastní firmu na dodávku do této oblasti můžeme vybrat sami. Podle vlastních předpisů. Ne podle CETA. Chrání si svůj strojírenský trh, aby se mohl podílet na těchto obrovských státních investicích. Protože tu nejde o to, jestli si postavím nějakou halu, pár strojů a něco. To jde o miliardy, které do těchto věcí jdou. A zase se vracím - energetika, o armádě jsem již hovořil. Když se podíváme dále. Mně ti Bulhaři jsou sympatičtí. Bulhaři si vyhrazují právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování soukromě financované nemocniční péče, sanitních služeb a ústavní zdravotní péče jiné než nemocniční. Slyšeli jste ten rozpor sanitní služby. Oni si dali tu výhradu. Evropská unie ne, některé státy ano a Bulhaři natvrdo. My chceme mít možnost regulovat sanitní služby. My chceme rozhodovat o tom, kdo u nás bude soukromě poskytovat zdravotní služby. Žádná liberalizace trhu. My si to chceme regulovat. Protože o co se jedná, dámy a pánové? Jedná se o zdroje z veřejných financí. Zdravotnictví je neustále ještě financováno z veřejných zdrojů. Byť poskytovatelem služby je soukromý subjekt, přesto ty prostředky jdou ze státních rozpočtů. A to jsou obrovské peníze. A to si jistě všichni uvědomujeme. Bulhaři na to mysleli. My ne. Zajímavá je železniční doprava. jsem se částečně zmínil o těch opravách a o vodních opravách, ale železniční dopravu jako poskytování jsme si naopak vymínili my, Bulharsko a Česká republika (Slovenská?)výjimku. tady mířím, že někdo asi ze soukromých dopravců, který poskytuje dopravu mezi těmito státy a občas funguje i na Bulharsko, zapracoval a dal si tam výjimku, že bude moci i nadále fungovat. Čili je to jak v bulharských výjimkách, tak ve slovenských výjimkách, tak v českých. Prostě soukromý kapitál si umí vyhradit výjimky, když potřebuje. Chorvati si např. vymínili přijmout a zachovat jakákoli opatření, pokud jde o zemědělství a myslivost. Když si uvědomíme, jak nám je předkládáno, že ta Evropa na všechno myslela a všechno je bezproblémové a všechno tady z těchto věcí se bude řešit následně bez jakýchkoli problémů, proč si to tam ti Chorvati vlastně dávali? Co vidí oni jako problém? Chtěl jsem Českou republiku dát na konec, ale jelikož Č je dle abecedy, jak to mám seřazeno, vepředu, tak řeknu, jaké jsou výhrady v České republice, si uděláte představu, a budu pokračovat dalšími státy k porovnání. V České republice si vyhrazujeme snad jako jediní, protože jsem to v jiných státech nenašel, dražby. Kolik našich občanů problémy s konkurencí v dražbách? Česká republika si vyhradila dražby. Dražby lze v České republice provozovat na základě živnostenského oprávnění. K získání živnostenského oprávnění na pořádání je nutno mít sídlo a fungovat. Vidíte nějaký problém s dražbami? Konkurenci v dražebních organizacích? ne, ale přesto to máme ve výjimkách. Ptám se, kdo to tam dal? Proč? Jaký byl důvod si vyhradit v Evropě výjimky na dražby? Oproti energetice mně to připadá docela banální, ale přesto bych to rád věděl. Vyhradili jsme si v investicích zemědělskou půdu a pozemky - mohou nabývat zahraniční fyzické osoby s trvalým pobytem v České republice a podniky usazené v České republice. To je vcelku rozumné - pouze do doby než víme, že jejich vlastníci jsou někde v zahraničí a pouze tu mají svou filiálku usazenou v České republice a jsou a fungují. Někteří k tomu přistupují trošku jinak. Ale nevadí. Dobře. Ptám se, kdo připravoval materiál, který chrání naše advokáty. To nemá zase žádný ze států Evropské unie ve výjimkách, aspoň jsem to nenašel, ale Česká republika ano. Pozor, Česká republika chrání. Zahraniční advokáti zapsaní do České advokátní komory podle § 5a odst. 1 zákona o advokacii jsou oprávněni poskytovat právní služby v oblasti práva státu, v němž získali oprávnění k poskytování právních služeb v oblasti práva mezinárodního. Ten odstavec pokračuje dál, ale nebudu vás zdržovat. (Pobavení v sále.)Jedná se o to, že mi to připadá docela banální záležitost, přesto to tam máme, ale důležité věci, které bych považoval za důležité pro celý stát a státní ekonomiku, tam nejsou. Další ochrana - audity. Chráníme si náš auditní trh před nebezpečnými Kanaďany. To oceňuji. Někdo myslel, budeme si chránit bezpečnostní služby. Trh poskytování bezpečnostních služeb. Tady budeme moci rozhodovat, kdo bezpečnostní služby u nás bude poskytovat, kdo ne. Mířím k ochraně vzdělávání, kdy máme investice, vrcholné vedení a správní rady, příhraniční obchod se službami. V České republice musí být většina členů správní rady soukromého vzdělávacího zařízení státními příslušníky České republiky. Jinými slovy si chráníme ve vzdělávacím sektoru zaměstnání našich profesorů. Omlouvám se profesorům, že jsem si je vzal na vědomí. Ale prostě ano, chráníme si naše zasloužilé vědátory, aby mohli zasedat i nadále v dozorčích správních radách těchto orgánů. Česká republika si ve zdravotnictví v rámci národního zacházení vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování veškeré odborné zdravotní péče, veškeré péče poskytované odborníky, jako jsou lékaři, zubaři, porodní asistentky, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, zdravotníci a psychologové, a o poskytování ostatní zdravotní péče související s manipulací s lidskými tkáněmi, orgány, buňkami určenými k použití u člověka. Tečka. Tady chybí ty sanitní služby, které jiné státy chrání. My ne. My si je tam nedali. A myslím si, že to je škoda, protože komplex toho zdravotnictví asi vyžaduje možná ochranu, když ostatní státy to vnímají v kontextu této dohody. Naopak Česká republika si vyhradila právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování soukromě financovaných sociálních služeb. To oceňuji. To aspoň logiku, že si tady chráníme svůj trh se seniory, nazvu-li to takhle, protože ono to je docela velký objem prostředků, který tady je na seniory věnován. A stárneme. Čili je to docela velký problém. Opět k dopravě. Železniční doprava. Zase ta výjimka, Česká republika, Slovensko, Bulharsko mezi dotčenými zeměmi. by fakt zajímalo, kdo to tam dal a co byl jeho podklad, ta intuice toho, proč tam tyto tři státy dal, a který soukromý dopravce se plánuje propojit v těchto třech zemích, že si to daly tyto země do výjimek. Pod jakým tlakem? Připadá mi to divné. Co naopak pro zajímavost doplním, a je to férové v silniční dopravě doplnit, že tady máme opatření v České republice: opatření přijatá v souladu se stávajícími nebo budoucími dohodami, které vyhrazují nebo omezují poskytování dopravních služeb a specifikují podmínky provozu včetně tranzitních povolení nebo preferenčních silničních daní pro dopravní služby na a přes území České republiky a mezi Českou republikou a dotčenými smluvními stranami. Jinými slovy chráníme si silnice třetího typu a možných uplatnění výběrů a dalších záležitostí. Ano, jsou tam kladné věci, to dávám tady za pravdu dopisu ministerstva, že v CETA jsou i kladné věci, ale ty jsou v našich zákonech. Na to upozorňuji, že toto třeba již je věc, která vyplývá z jiných smluv, a je to tam dáno, aby to tam bylo a aby si Kanaďané v této oblasti dali pozor. Přeskočím některé státy, které tak dalece nezaujaly v rámci porovnání s Českou republikou, a taky chci šetřit trošku váš čas. (Pobavení v sále.)Je to docela zajímavé čtení, upozorňuji. Jako když začnete přemýšlet nad tím, proč to tam dali. Někdy mi to připadá jako banalita. Jako třeba u Francouzů ochrana rybího průmyslu. Proč si to tam dali? Jako nějaká kreveta... Mně to nic neříká. Ale oni si to tam dali. Dneska říkáte, jak by ten Kanaďan s těmi rybářskými loděmi jezdil k Francii a lovil jim tam ryby? Oni si to dali do výjimek. Nevím proč. Přemýšlím o tom, jak dalece věří Kanaďanům, takovému malému národu. Je to malý vůči Evropské unii. Ale nevěří jim. Dali si to tam natvrdo - ochrana vlastního průmyslu v oblasti rybářství. (Hluk v sále.)Hovořil jsem tady minule o průvodcovských službách. Bylo mi řečeno, že to není problém, že Evropská unie to dostatečně chrání a že nehrozí ze strany zámořských cestovních kanceláří dumping. Praha s tím trošku problémy. Francie si z toho vyhradila také. Francie to vnímá jako problém, řekla si, když jsme pustili průvodce z Evropské unie, tak nesouhlasíme s tím, aby tady byli průvodci další. Čili Francie si do svých výjimek natvrdo dala zákaz průvodcovské činnosti jiných než z evropských zemí. Asi proč. My ne. Zajímavé je Německo. Německá preciznost, když čtete jejich výhrady, si říkáte, ti Němci, to jsou fištróni. Němci si vyhradili, Německo si vyhrazuje právo omezit počet poskytovatelů služeb umísťování zaměstnanců. Na povolení se vztahuje test ekonomické potřebnosti. Hlavní kritéria - situace a vývoj na trhu práce. Když se zamyslíte, ono to nic neříká, ale když vám řeknu agenturní zaměstnávání a problémy, které to způsobuje České republice, asi byste mi mohli dát za pravdu, že ti Němci myslí možná trošku více dopředu, popřípadě na oblasti, které my přecházíme. Německo si vyhradilo i jednu věc v investicích. Německo si vyhrazuje právo zachovat státní vlastnictví soukromě financovaných nemocnic provozovaných německými silami. Německo si vyhrazuje právo znárodnit - znárodnit - další klíčové soukromě financované nemocnice. Tato věta je klíčová. Německo si vyhrazuje právo znárodnit další klíčové soukromě financované nemocnice. Němci ano. My ne. A jsem zvědav po platnosti CETA, jak to budeme dělat, když budeme chtít krachující nemocnici znárodnit, vyvlastnit, získat. Nijak. Němci si to vyhradili, že to můžou udělat, aby zachovali dostupnost zdravotní péče. My jsme se na to nepřipravili. Teď jenom, to je úsměvné, neberte to prosím tak vážně. Ale Němci jsou fakt jako do detailu pinktlich. Německo si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování kremačních a pohřebních služeb. Hřbitov mohou provozovat pouze právnické osoby usazené podle veřejného práva. Zakládání a provoz hřbitovů a služby související s pohřby jsou službami veřejné správy. Ono to možná je jako humorné a uvedl jsem to, že to je humorná záležitost, ale když si uvědomíte, co se nám o CETA říká v důvodové zprávě, jak je to super a na všechno myslí a jak se ten obchod otevře a jak veškeré problémy mezi Kanadou, malinkou Kanadou a velkou Evropou zmizí, tak se zamyslíte a říkáte si, proč ti Němci tam dávají takovouto výjimku z pohřebních služeb. V čem vnímají nebezpečí pro svůj trh? Je to mezinárodní smlouva. to svou váhu. Přesto si to tam dali. Asi vědí něco víc než my. Možné to je. Nevím. Každopádně někdy na ten problém můžeme narazit. Maďaři jsou tady docela zajímaví. Zase mířím k policie. Maďarsko si vyhrazuje právo přijmout či zachovat jakékoliv opatření, pokud jde o poskytování služeb zpravodajských a tiskových agentur. Ano, všichni známe problém Maďarska a kritiku EU vůči Maďarsku právě v rámci jejich politiky řekněme, nechci do těchto detailů zabíhat, ale Maďaři si vyhradili právo rozhodovat o tom, že můžou přijmout jakékoliv opatření vůči zpravodajským a tiskovým agenturám. Mimo jiné třeba tím, že ty, co jsou tvrdě protimaďarské, prostě řeknou na shledanou. Ale jsou jediní snad, kteří na toto mysleli. A znovu se vracím k tomu: Proč si to tam dali? Když nad tím přemýšlíte. Jak vnímáte ten problém mezinárodní smlouvy velké Evropské unie - půl miliardy - vůči malé Kanadě - 36 milionů obyvatel? Proč to tam je? Vždyť to je obchodní smlouva, vždyť ta řešit mezinárodní obchod, zisky na obou dvou stranách! Proč to tam mají? Tady je výhrada Itálie. Kdyby tady byl pan ministr obrany, není tady, škoda, když jsem k němu hovořil v rámci offsetů, tak Italové si vyhradili obecně národní právo v oblasti vojenské. A to budu citovat: Vláda může uplatňovat určité zvláštní pravomoci v podnicích působících v oblasti obrany a národní bezpečnosti a v některých činnostech strategického významu v oblasti energetiky, dopravy a komunikací. To se týká všech právnických osob, které provozují činnosti považované za strategicky významné v oblasti obrany a národní bezpečnosti, nikoliv pouze privatizovaných společností. Hrozí-li závažná újma pro zásadní zájmy obrany a národní bezpečnosti, vláda zvláštní pravomoc a) ukládat zvláštní podmínky při nákupu akcií, vetovat přijetí usnesení týkajících se speciálních operací, jako jsou převody, fúze, rozdělení a změny činnosti, nebo zamítnout nabývání akcií, pokud se kupující snaží získat takový podíl na kapitálu, kterým by pravděpodobně ohrozil zájmy bezpečnosti a národní obrany. Jakékoliv usnesení a transakce, převody, fúze, rozdělení, změny činnosti a ukončení týkající se strategických aktiv v oblastech energetiky, dopravy, komunikace oznámí dotčená společnost Kanceláři předsedy vlády. Oznámí se především nabytí jakoukoliv fyzickou či právnickou osobou mimo EU, jenž této osobě poskytuje kontrolu na společnosti. To tady mají Italové. Proč to tam dali? A je to docela přísné opatření chránící si vnitřní bezpečnost v oblasti vojenství, v oblasti energetiky, v oblasti dopravy. Nevědí něco víc, nebo jsou prozíravější než my? Proč to mají v mezinárodní smlouvě Evropské unie - 500 milionů a 36 milionů občanů Kanada? Ptám se, proč to tam nemáme my třeba, kteří jsme docela velkým vývozcem, výrobcem těchto komodit, a rádi bychom uplatňovali zájmy a chtěli bychom třeba omezit vstup zahraničních podílníků do našeho zbrojního průmyslu z bezpečnostních důvodů třeba. Nebudeme moci. A teď nehovořím, kterých bezpečnostních důvodů nebo kterých strategických partnerů bychom se mohli bát, aby vystoupili do našeho strategického průmyslu jaderného, nebo zbraňového. Italové si to tam dali. My ne. A nevěří Evropské unii, že to ošetří nějak jinak. za chvilku budu končit, nebojte. Litva si průvodcovské služby dala také. To jenom tak pro zajímavost, že Francie není jediná. si je tam dala. Ale ještě si dovolím odcitovat Maltu. Tady budu mířit možná ke kolegům z levice, kteří podporují tuto smlouvu. Proč si to tam ta Malta dala? Veřejná autobusová doprava. Celá soustava podléhá koncesi - to i u nás -, jež zahrnuje smlouvu o závazku veřejné služby - tady upozorňuji, že my máme také závazek veřejné služby - zajišťovat dopravu pro určité sociální skupiny, jako jsou studenti a senioři. Jinými slovy, drahé kolegyně a kolegové, pokud bychom v rámci podpory pracovní dostupnosti, mobility pracovních sil a dalších záležitostí chtěli zákonem umožnit určité skupině, sociální skupině výhodu dopravy v rámci závazku veřejné služby, tak CETA nám v tom zabrání. Proto si to tam ta Malta dala, aby to mohla poskytovat i nadále, aby mohla tuto službu poskytovat. My to tam nemáme. A se bojím, že veškeré smlouvy a tyto věci mířící k řekněme úpravám nebo zkrocení volného trhu ve prospěch nějaké činnosti, a těch nápadů si jistě vzpomenete desítky, které by stály za to v rámci regulace popřípadě umožnění zvýhodnění na volném trhu učinit, nebudou moci. Leda bychom se obrátili s prosíkem na Brusel, Brusel jednou za - teď nebudu hledat ten termín - kolik měsíců zasedne, projedná to s kanadským partnerem. Kanadský partner řekne "my nevíme, ale možná by to chtělo ještě více prodiskutovat", a tak se to povleče asi tři, čtyři, pět, šest let, kdy to dávno nebude aktuální, a řeknou nám, no, můžete zregulovat, můžete upravit, můžete omezit volnou ruku trhu. Malta si to dala teď, tento problém mít nebude. Ale my ano, my se k těmto problémům dostaneme. A mám tu ještě jeden lísteček červeně vyznačený, který se týká školství, protože školství rozumím také, také jsem chodil do školy, takže se považuji za desetinového odborníka. Co se týče školství, tak si vyhrazuje možnost - a teď, který stát to je. Slovensko. Náš bratr. Může být použit v rámci soukromého školství test ekonomické potřebnosti a počet zřizovaných škol mohou omezit místní orgány. Slováci myslí na to, že by mohlo dojít k situaci, kdy by chtěli jako rozhodnutím orgánu omezit počet škol. A budou to moci učinit, aniž by hledali pomoc v orgánech Evropské unie. Jmenovitě, ono to docela strašný (nesrozumitelné), se k tomu dostanu dále, byť čas možná naplynul. Každopádně si myslím, že by stálo za to, drahé kolegyně a kolegové, abyste využili nějaké příležitosti, pokud bude ještě možnost, a zamysleli se v klubech nad potřebností této smlouvy. bych vás vyzval, abyste si to zkusili ještě jednou v klubech se svými garanty tohoto materiálu probrat. Všiml jsem si pozvánky z klubu ODS, který organizuje další seminář týkající se CETA. Proběhly dva nebo tři semináře, většinou pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu. Jeden jsem organizoval a teď jsem dostal pozvánku na kolegy ODS. Bohužel si myslím, že je v tomto týdnu, koncem týdne. Kdybychom to dnes schválili, ten seminář bude (nesrozumitelné)a jeho závěry, budou jakékoliv, již bude, jak se říká, pozdě. bych rád vám všem dopřál možnost se na to znovu podívat a zamyslet se nad tím, jak dalece je potřebné tuto smlouvu přijímat. Co se týče dalšího postupu rozpravy, mám připravený návrh usnesení, ale samozřejmě budu muset počkat do podrobné rozpravy, abych mohl s tímto vystoupit. vám zatím děkuji za pozornost a předám slovo dalším přihlášeným s tím, že nevylučuji, že se do diskuse ještě přihlásím. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name