2013-060-03-091
91. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Radek Vondráček
91. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Na pořad jednání 60. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo šest odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Poslanec Tomio Okamura oznámil dne 29. srpna 2017 předsedovi Poslanecké sněmovny, že ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nesplnila svou povinnost podle ustanovení § 112 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny odpovědět na písemnou interpelaci do třiceti dnů od jejího podání. Ani v den podání této stížnosti neodpověděla na jeho interpelaci ve věci údajů pracovního úřadu Plzeňského kraje ze dne 13. 7. 2017. Předseda Poslanecké sněmovny v souladu s ustanovením § 112, odst. 3 jednacího řádu s touto skutečností seznamuje Poslaneckou sněmovnu. Já upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." A nyní přistoupíme k projednávání odpovědi na jednotlivé písemné interpelace. První v pořadí je zde interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Stanislava Štecha. Bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová odpověděla na interpelaci pana poslance Leo Luzara ve věci vyhlášky 282 o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Interpelace se předkládá jako tisk 1088. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, resp. do přítomnosti ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Stanislava Štecha. Na této skutečnosti se nezměnilo vůbec nic. Takže jak jsem vás už před chvílí informoval o tom, tato interpelace nemůže být projednávána a postoupíme dále. Další interpelace je na pana předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci stále nedokončené realizace Národního akčního plánu pro chytré sítě - NAP SG Smart Grid. Interpelace se předkládá jako tisk 1136. Projednávání této interpelace bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který je tuším omluven. Otevírám rozpravu a poprosím, aby se slova ujal pan místopředseda Vojtěch Filip. (Není zapnutý mikrofon.)Omlouvám se, už je to zapnuté.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane předsedající, já chápu, že tady pan předseda vlády není a asi už se žádné odpovědi nedočkám. Dovolte mi alespoň krátký komentář, protože nic jiného mi nezbývá v současné době, těsně předvolební, té odpovědi, kterou mi pan předseda vlády odeslal na mou interpelaci ve věci tzv. chytrých sítí, abych to zjednodušil, abych o tom akčním plánu nemusel hovořit v celém jeho názvu. Ani v podstatě nemá smysl, abychom vedli nějakou důslednou polemiku s tou odpovědí, ale je spíše důležité, abychom si uvědomili, kolik protimluvů a informací, které spíše zakrývají současný stav, než ho vysvětlují, jsem v odpovědi dostal. Až do konce loňského roku se prezentovalo, a to i na veřejných konferencích, že v roce 2017 bude zpracováno nové ekonomické posouzení - Národní studie číslo 2. Ale od letoška v podstatě je stanovisko, že nikdo Národní studii číslo 2 nepotřebuje a že v Národní studii číslo 1 Česká republika nic neslíbila, nezavázala se k té studii číslo 2, a Evropská komise na nás netlačí, nic nepožaduje a Ministerstvo průmyslu a obchodu si jen z vlastního rozhodnutí zpracuje letos či příští rok situační analýzu. Není zřejmé, kdy došlo k takové významné změně stanoviska. Já nejsem přesvědčen o tom, že situace je tak pozitivní a v takovém standardu, abychom se s tím mohli spokojit. V odpovědi na interpelaci se konstatuje, že neexistuje kritika ze strany Evropské komise za neplnění direktiv v oblasti chytrého měření. To je sice pravda, ani žádné sankce nebyly přijaty, ale pokud se ve zprávách konstatuje, že Česká republika je jednou z posledních zemí, kde se chytré měření nerealizuje, tak to není kritika. Evropská komise, potažmo Evropská unie opravdu nevyvolala na ČR žádný tlak a normálně připouští jenom aktualizaci původního ekonomického posouzení a nebude v tomto směru pravděpodobně vytvářet žádný tlak ani v budoucnosti. To je ale dáno něčím jiným než tím, že jsme někam pokročili. Je to dáno tím, že po brexitu zjišťuje alespoň ta část realisticky uvažujících členů Evropské komise, že silou nemůže nic nařídit. Někteří to ještě nepochopili, a byli jsme toho svědky včera při rozhodnutí Evropského soudu ve věci Slovenska a Maďarska. Za hlavní důvod lze považovat tzv. zimní balíček, který přidává řadu potenciálních dalších požadavků do programu a bude platit i v budoucnosti. Jinými slovy, zda dnešní investice budou, nebo nebudou zmařeny nějakým novým zákonem či balíčkem. V absolutní většině zemí se chytré měření rozběhlo, případně je již dokonce plně nasazeno a realizuje se už i v okolních zemích, např. na Slovensku, v Polsku, Německu, které přijaly příslušnou legislativu, a jsou osazeny statisíce odběrných míst, existuje vládní záměr, rozhodnutí distributorů energie a další kroky. Jen v ČR se již čtyři až pět let připravují tzv. pilotní projekty, ale realizace i těch pilotních projektů vázne a o krocích k masovému nasazení nemůžeme vůbec mluvit. Za čtvrté, v některých zemích, kterým vyšla analýza v roce 2011 negativně, kromě ČR to byla Litva, Portugalsko a Belgie, se začalo chytré měření rozvíjet. Jsou realizovaná další smysluplná rozhodnutí. Vyplývá to z toho, že (ze)skupiny zemí odmítající se připojit k závazku 2020 zůstala ČR zcela osamocena. Zajímavý je přístup některých společností ze severských zemí nebo Belgie či Irska. Ty se rozhodly celou problematiku vyčlenit a využít jiného modelu, kdy dodavatelé zajišťují data z měření instalovaného v síti, a tím jsou rizika přenesena ze zadavatele na dodavatele. Myslím, alespoň takové opatření bychom mohli začít projednávat. Za páté, považovat zjednodušené připojení zdroje do 10 kW a bez licence pouze na ohlášení za úspěch národní strategie lze považovat za opravdový protimluv, tak jak jsem uvedl na začátku. Zejména z důvodu, že rozmach decentrálních zdrojů, tedy změna consumerů v prosumery, což přináší zásadní změnu odběrového chování velké množiny odběrných míst a s tím spojenou zásadní změnu toků v energetické síti ČR, je považován za jeden z hlavních negativních trendů, které si přímo vynucují modernější systémy měření a řízení provozu distribuční sítě. Zkušenosti ukazují, že možnost požádat o osazení měřicího zařízení vyššího než stanoveného typu sice existuje, její praktická realizace je však velmi těžkopádná a výsledkem nebývá osazení chytrého měřidla, nýbrž měřidla s měřicím intervalem 15 minut a intervalem pro zpracování a přenos naměřených údajů za jeden měsíc. Každý sice může zažádat o měřidlo vyšší kategorie, ale náklady, byť i reálné, které jsou přesunuty na zákazníka, jsou vysoké a ve svém důsledku zcela odrazující. Služba se díky tomu prakticky nevyužívá a to se nemůže změnit, dokud nebude zahájeno úplné nebo alespoň částečné masové nasazení chytrého měření a neklesne cena těchto zařízení. Za šesté je evidentní, že provozovatelé distribučních soustav sice ověřují technologie datové komunikace a připravují ověřování dalších technologií, nicméně dosud nejsou stanoveny požadavky na tyto komunikace. Už v Národní studii 1 z roku 2012 bylo přitom doporučeno, aby do roku 2017 byly stanoveny národní komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému AMM. Není stanoven minimální požadavek na parametry komunikace ani náhradní mechanismy pro případ selhání nebo výpadku komunikace, a to i při testování komunikační technologie, u kterých není nepřetržitý a bezvýpadkový provoz možný, což ovšem neznamená, že tyto komunikační technologie jsou nevyhovující. Je proto velmi vhodné posílit alespoň diskusi o potřebných funkcionalitách AMM, a to zejména požadavky na elektroměry, systém IT a celý související řetěz technologií, a to bez ohledu na to, kdy bude AMM nasazeno, a přitom je potřeba více diskutovat o přípravě na masové nasazení ve srovnání s častým výběrovým nasazením, úloze HDO součinnosti s prvky chytrého měření apod. V této souvislosti připomínám, že bez toho nasazení se např. zhroutí systém EET. Technologie v oblasti AMM a SG se rychle mění a technologie využité v předchozí vlně pilotních projektů jsou nyní již generačně zastaralé, protože v této oblasti pět let, která uplynula od té první strategie, je opravdu zastarávání toho sytému velmi rychlé. Velmi důležitá je proto správná definice cílů pilotních projektů, které ale nemáme. V současné době není tato definice skutečně uspokojivá. Za efektivní lze považovat zejména to, aby koncepce byla definována s ohledem na plynulý přechod do fáze plošného nasazení. Tím se investice do pilotních projektů, zejména pokud jde o systémové vybavení procesní a technologické integrace na rozdíl od čistě pilotního, kapacitně i časově omezeného provozu, může efektivně využít. Není za osmé dostupná kvantifikace negativních dopadů predikovaných scénářů vývoje, protože jsme pilotní projekty nepřipravili. V základu nejsou kvantifikovány dopady varianty nula, tedy stavu, kdy nejsou konána žádná opatření pro eliminaci dopadu negativních trendů, jaké jsou výpadky, ztráty, škody. Není tedy zřejmé, vůči čemu mají být navržená opatření porovnávána, a tedy ani, zda není levnější nedělat nic. Možná že to je strategie číslo 2, o které jsem hovořil na začátku, která vypracována není, a nikdo se k ní nechce přiznat. Za deváté veřejnost není transparentně informována o rizicích budoucího vývoje a navržených řešeních ani o dopadech, pokud tato řešení realizována vůbec nebudou. Problematika je komunikována tak, že pro laickou veřejnost, které se nasazení a dopady chytrých sítí dotýkají zásadně, alespoň z pohledu počtu koncových uživatelů, je nejasná a nesrozumitelná. Jsem rád, že alespoň po mé interpelaci začala vůbec diskuse na to, jestli se tím budeme zabývat. Vím, že tato vláda to asi nedokončí. Za desáté, při úvahách nasazení nejsou uvažovány změny procesů tak, jak je tyto technologie umožňují či podporují. V drtivé většině případů dochází pouze k náhradě stávajících zařízení zařízením novým, i když chytrým, bez vytěžení skutečného potenciálu. Poslední relevantní ověření technologií proběhlo v ČEZ v projektu VPP a AMM před čtyřmi až pěti lety na základě zadávací dokumentace, která byla již v té době dva roky stará, což znamená, že se ověřovala technologie více než sedm let stará, a to samozřejmě nedává žádný uspokojivý výsledek pro současný stav. Za jedenácté, smyslem SG mělo být, jak již sám název napovídá, vytvoření konkrétního plánu s jasně definovanými akcemi, kroky a termíny závaznými pro elektroenergetiku ČR. Po dvouleté činnosti NAP jsou však výsledky neuspokojivé. Tvrdit, že zpoždění je způsobeno potřebou delšího času na jeho splnění, je, promiňte mi ten velmi diplomatický výraz, eufemismus, který má zřejmě zakrýt nedostatečnou prioritu tohoto řešení a problémy s realizací, včetně přísnějšího vyžadování plnění NAP státem po energetických společnostech. Myslím si, že jsme si tady včera užili debaty o tom, jak a kdo ovládá ČEZ. Ve stanovisku se píše o tom, že v letošním roce MPO pořádá semináře pro odbornou veřejnost. Zatím se uskutečnil pouze jeden, zaměřený na chytré měření, a to 24. dubna letošního roku. Byl to vůbec první relevantní krok informování odborné veřejnosti. Na jeho úroveň panovaly rozdílné názory, nicméně kladně byl hodnocen už samotný fakt, že MPO zahájilo diskusi. Bohužel se však většinou prezentují informace, které jsou staršího data, vycházející z dřívějších pilotních projektů. Druhý seminář 12. 6. byl zaměřen na decentralizované zdroje energie. Je nesporné, že probíhala sice komunikace mezi MPO a distributory, méně už s odbornou veřejností. To se ale teď ministerstvo snad snaží napravit. Určitým problémem je, že odborná veřejnost není konsolidovaná. V současnosti existují technologické platformy a další sdružení jsou v diskusi se státem i distribučními společnostmi slabé a málo respektované, a to i ze strany samotného státního aparátu. Díky tomu je složité hovořit o dlouhodobé a kvalitní opozici vůči vládním návrhům. Toho by ale vláda měla využít a pokusit se tedy jít vpřed v této oblasti. V odborné veřejnosti jsem zaznamenal hlasy, že po diskusi o realizaci NAP SG by měly být zapojeny i další neenergetické subjekty, zejména společnosti IT, protože propojení energetických a digitálních technologií dále se zástupci municipalit, Svazu průmyslu a obchodu je nanejvýš potřebné. Za třinácté si dovolím učinit ještě poznámku, která se týká samotné odpovědi předsedy vlády. Jestliže v odpovědi uvádí, že NAP SG se zásadně změní vlivem legislativního takzvaného zimního legislativního balíčku Evropské komise nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016, znamená to, že NAP SG v současné podobě byl aktivitou, kterou bude potřeba významně upravit. Když jsem si prostudoval - teď odskočím od toho samotného tématu - volební program jednotlivých politických stran, s hrůzou zjišťuji, že se to tam téměř nevyskytuje. A je evidentní, že po neexistující diskusi, té veřejné diskusi, nikoliv té odborné, to ani není předmětem nějakého řešení, které nás ovšem staví na konec té evropské fronty v řešení těchto záležitostí. Přitom například na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického existují příspěvky, které bychom mohli dobře využít. Ale prostě se vláda České republiky rozhodla, že to sice bude pro všechny Evropany, ale budeme na jejím konci. Za čtrnácté považuji za jeden z hlavních úkolů přípravy AMM zahájení alespoň pilotního projektu z roku 2015 a zavádění nových měřidel po roce 2016, tedy letos, to však evidentně není plněno. Jako jediný relevantní příklad plnění národního plánu v oblasti chytrého měření se v odpovědi uvádí pilotní projekt ČEZ Distribuce, o kterém se hovoří již od toho roku 2015, vedením byl schválen v roce 2016 a přibližně na konci července 2017 by měla být zahájena kvalifikace v rámci veřejné zakázky. Ale to neznamená nebo spíše znamená, že dojde ke stejnému stavu, jak se stalo v rámci výše zmiňovaného pilotního projektu ČEZ i v minulých letech. Co se tedy v letech 2018 až 2022 bude realizovat v projektu s technologiemi poplatnými roku 2015? Opět budeme nejméně v sedmiletém zpoždění. A znamená to tedy, že dokončení pilotního projektu se nebude v ČR v oblasti chytrého měření vůbec nic dít? Na to bychom si měli odpovědět, respektive odpovídat občanům, kteří se nás na to ptají. A nakonec mi zbývá, že pokud Česká republika zaostává v případě masového nasazení chytrých sítí či alespoň pilotních projektů, tak problém spočívá v tom, že se soustava věcí, standardů, komunikačních technologií a podobně stále vyjasňuje, a také v tom, že je příliš složitý proces tendrů, což samozřejmě nelze klást za vinu Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ale existuje tu obava, že pokud mají práce na novém ekonomickém posouzení být (byť?)jen interním, které by sloužilo pro vlastní potřebu České republiky, začít alespoň letos, bude nemožné získat z připravovaných pilotních projektů jakoukoliv relevantní informaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak bude i do budoucna vycházet z dostupných informací z okolních zemí, ale pak je otázka relevantnosti, či spíše nerelevantnosti v podmínkách naší země. Nerad bych dále zdržoval. Vím, že by nic jiného nezbylo při nepřítomnosti pana předsedy vlády než uvést alespoň ty nejzákladnější výhrady, které jsem měl k samotné odpovědi na svou interpelaci. Se stavem se nesmiřuj. Vím, že žádnou odpověď asi nedostanu, možná předseda vlády využije třicetidenní lhůty, aby mi na mé vystoupení, já mu ten svůj komentář poskytnu písemně, odpověděl do třiceti dnů, ale to už se Poslanecká sněmovna v té době nesejde a nezbývá nám než se tím zabývat po volbách znovu. Děkuji vám.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
