|

2013-059-06-040

40. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2017-07-12
Meeting2013/059
Agenda Item2013/059/040
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/bqbs/b20004001.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 40. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 943/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji, že i tady je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 943/1. Předložený návrh uvede pan senátor Zdeněk Papoušek, kterého mezi námi vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Zdeněk Papoušek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především mi dovolte, abych vám poděkoval, že jste zařadili projednávání této novely jako pevný bod programu. Dovolte mi tedy, abych vám v krátkosti představil návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Čeho se týká tato novela? Tato novela se týká lepšího nastavení financování takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, takzvaných ZDVOP. Co jsou tato zařízení? Tato zařízení, která fungují pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jsou důležitou součástí systému péče o ohrožené děti a jedná se o zařízení, která musí být připravena v jakoukoliv hodinu převzít do krátkodobé péče dítě, nebo i více dětí, a to v situaci, kdy se o vlastní rodiče nemohou starat. To znamená, patří sem zejména děti týrané a zneužívané. V těchto zařízeních potom pobývají děti do doby, než se jejich situace trvale vyřeší návratem do rodiny, případně přechodem do pěstounské péče nebo adopce. Jsou to vlastně krizová zařízení, která musí být neustále k dispozici. Je tedy proto nezbytné, aby fungovala stabilně a předvídatelně. Ovšem současná podoba financování neumožňuje zajistit provoz v dlouhodobějším horizontu. Jak současné financování těchto zařízení vypadá? Tato zařízení dostávají příspěvek ve výši 22 800 korun měsíčně a jiným způsobem nejsou ze strany státu systémově financována. Přitom podle těchto zařízení náklady na neobsazené lůžko, to znamená zajištění personálu, energií a dalších výdajů, se pohybují mezi 18 000 26 000 korun měsíčně. A je zde jeden velký problém a to je to, že těmto zařízením nejsou propláceny dny, kdy jsou děti na takzvaných dlouhodobých propustkách, to znamená, jsou z tohoto zařízení pryč, například v rodině, nebo na dětských táborech, u příbuzných a podobně. Tedy, že v době, kdy tato zařízení plní tu nejvlastnější funkci, to znamená práci s rodinou a sanaci rodiny, tato zařízení nedostávají nic. Podle velké části ředitelů a ředitelek je současný stav financování naprosto neudržitelný. Než jsem připravoval návrh této novely, tak jsem zaslal strukturovaný dotazník 46 zařízením, která vyžadují okamžitou pomoc, a vrátilo se mi 27 odpovědí. To znamená, získal jsem tak celkem přehled o 3/4 zařízení. Otázky směřovaly na schopnost těchto zařízení sama se financovat, nebo zjištění, jak dostačující je příspěvek, který dostávají od státu. Ukázalo se, že současná legislativní úprava způsobuje potíže všem dotázaným zařízením. Například zástupci dětského centra ve Dvoře Králové - dovolte mi je citovat (předsedající zvoní zvoncem pro uklidnění v sále)- uvedli: "Pokud organizace pouze tato zařízení, je financování neudržitelné, jelikož státní příspěvek nepokryje všechny výdaje. Náš ZDVOP byl v minulém roce dofinancován jedním milionem korun z provozní dotace na zdravotnické zařízení." Téměř všechny odpovědi této empirické sondy kritizovaly krácení státního příspěvku, pokud je dítě na takzvaných dlouhodobých propustkách, o nichž jsem mluvil. Za současné právní úpravy státní příspěvek pokrývá zhruba 48 75 % nákladů jednotlivých zařízení. Dlužno říci, že tato zařízení fungují pod různými subjekty, jak kraji, tak obcemi, tak různými neziskovými organizacemi, jako je charita, nebo třeba Fond ohrožených dětí. Jak tedy vypadá navrhovaná novela? Novelou se způsob financování mění tímto způsobem: Státní příspěvek se dělí na dvě složky - fixní a variabilní. Fixní výše příspěvku činí 20 000 korun a variabilní 4 500 6 350 korun, jestliže je dítě v zařízení fyzicky přítomno. V podstatě je tady podoba s péčí v pěstounských rodinách takzvaně krátkodobých, čili dočasných pěstounů, kdy také tito pěstouni tím, že jsou jenom v evidenci, aniž mají dítě, dostávají 20 000 korun. A potom, jestliže dítě přijmou, dostávají další částku na potřeby dítěte. Ta podoba je zde proto, protože druh péče je v podstatě obdobný jako v těch zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Kdybychom se podívali na nárůst financí ze státních prostředků, tak se uvažuje, že ten bezprostřední dopad na státní rozpočet by mohl být ve výši 107 milionů korun. Ovšem tento nárůst bude vyrovnán tím, že provoz těchto ZDVOPů nebude muset být nadále dofinancováván prostředky z jiných zdrojů, čili v podstatě také z veřejných zdrojů. V souhrnu se tak očekává, že tím, že se zde zavede systémové financování, nemuselo by to mít žádný negativní dopad na veřejné rozpočty. A v optimální variantě by byl důsledek pozitivní, jelikož dojde k úspoře při administraci dotací a dalších mimořádných plateb, kterými musí být v současnosti tato zařízení dofinancována. Ještě stručně k tomu, jak probíhal schvalovací proces návrhu novely v Senátu. V Senátu se k mému návrhu novely připojilo dalších 40 senátorů napříč politickým spektrem a hladce tento návrh prošel v prvním čtení. Prošel hladce i výbory a ve druhém čtení prošel rovněž hladce. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, byl bych velice rád, kdyby tento návrh novely prošel, protože jistě chápete, že předmětem této novely jsou děti. Děti ohrožené, děti týrané. Myslím si, že je pro tyto děti potřeba udělat opravdu maximum. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name