|

2013-057-01-003

3. Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu) /sněmovní tisk 666/ - druhé čtení

Date2017-05-16
Meeting2013/057
Agenda Item2013/057/003
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/bqbs/b01700301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 3. Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu)/sněmovní tisk 666/ - druhé čtení Tímto bodem jsme se zabývali opět dne 15. března 2017, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr kultury Daniel Herman a také zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Roman Procházka. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Prvním přihlášeným do přerušené obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Junek Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k některým svým pozměňujícím návrhům, které hodlám v rámci druhého čtení načíst k tomuto zákonu. V prvním čtení jsem vystoupil s komentářem právě k předkládanému novému památkovému zákonu. V něm jsem vyjádřil názor, že nový památkový zákon je důležitý z mnoha konkrétních důvodů a je dobré ho přijmout. Zároveň jsem vyslovil názor, že předkládaný návrh byl dlouhodobě připravován, byl pečlivě zpracován a prošel nepřeberným množstvím různých diskusí, seminářů s odbornou veřejností atd., a v tomto směru jsem i ocenil přístup Ministerstva kultury. Nicméně zároveň jsem se kriticky vyjádřil k některým ustanovením navrhovaného zákona, a to zejména k těm, která pojednávají o archeologické činnosti, zejména pak o záchranných archeologických výzkumech. Například jsem zmínil problematiku vydávání závazného stanoviska, problematiku opomenutých zásahů či požadavek na co nejnižší náklady na záchranný archeologický výzkum. Bylo toho víc, ale jenom tyto některé body jmenuji. Řekl jsem, že doufám, že tyto připomínky budou diskutovány v rámci podvýboru, výboru atd. K tomu skutečně došlo, proběhly různé schůzky na půdě Ministerstva kultury, jednalo se o tom na podvýboru pro kulturu, tak i na výboru pro školství a kulturu atd. Čili diskuse k tomu opravdu byla hojná, za ni děkuji a myslím si, že celá ta diskuse byla věcná a z obou stran argumentačně dobře podložená. I díky této diskusi a argumentům, které padaly, atd., jsem některé své připravované pozměňující návrhy přehodnotil, některé jsem stáhl, dál jsem s nimi nepracoval, na některých jsme se zástupci Ministerstva kultury došli k nějakým kompromisům, ty jsou pak obsaženy v celkovém pozměňujícím návrhu výboru pro školství a kulturu. Zůstal tak z mého pohledu jeden jediný problémový bod, na kterém jsme se zástupci Ministerstva kultury nenašli shodu, ale ho přesto považuji za důležitý, a proto jsem se rozhodl k němu předložit příslušný pozměňující návrh. Jedná se o § 83, konkrétně řečeno jedná se o "nešťastné" navrhované projekty záchranných archeologických výzkumů. Ve své řeči v prvním čtení ve sněmovně jsem zdůvodnil, proč si myslím, že tato věc je zbytečná a v zákoně by vlastně vůbec neměla být. Nicméně zase v rámci nějakého hledání kompromisů ve výboru, v podvýboru jsem se snažil oddělit v tomto to podstatné od nepodstatného. Jde o to, že konstrukce projektu záchranných archeologických výzkumů jistou nevýhodu. Příprava projektu výzkumu paradoxně předpokládá u archeologa znalosti, které nemůže získat jinak než teprve výzkumem. On zkrátka neví, co pod tou zemí je, on tam nemůže nějakým způsobem pohlédnout. Takže jediné, co může udělat, udělat nějaký předvýzkum, nějaké sondy atd. Takové předvýzkumy a dělání předběžných archeologických výzkumů, to dejme tomu je možné u velkých plošných výzkumů a zde to i dejme tomu nějaký význam. Tam bych ještě tomu rozuměl a tam bych to chápal. Jinak je tomu ovšem u menších zemních zásahů a běžných liniových staveb. Při nich logicky nelze takovéto předvýzkumy a nějaké sondy dělat, bylo by to zbytečné, zbytečně by to zatěžovalo jak investora, tak archeology. Zbytečně by se protahoval čas archeologického výzkumu a určitě by to znamenalo velkou byrokratickou zátěž pro samotné archeology. Z tohoto důvodu tedy navrhuji do § 83 vložit nový odstavec 2, který by zněl: "Povinnost vypracovat projekt záchranného archeologického výzkumu je vždy, kdykoliv se předpokládá rozsah plošného odkryvu nejméně 150 metrů čtverečních souvislé plochy o šířce nejméně 3 metry." Oněch 150 metrů čtverečních není údaj, který bych si tzv. vycucal z prstu, ale je to rozměr, se kterým běžně archeologie pracuje. Je to rozměr, do něhož fyzické osoby za záchranný archeologický výzkum neplatí finanční náklady s tím výzkumem spojené. Čili je to věc, která v archeologii funguje, je známá a není to žádné novum, není to žádném hausnumero, které jsem si vymyslel. Tato moje navrhovaná úprava výrazně omezuje z mého pohledu administrativní, a tedy i finanční náročnost na menší zemní zásahy a běžné liniové stavby. Čili to je ten můj pozměňující návrh, který hodlám předložit. Pak předkládám ještě jeden pozměňující návrh. Ten se již archeologie netýká. Naopak se týká víceméně obecného ustanovení v oblasti ochrany nemovitých kulturních památek. K tomu chci jenom říct, že my prostřednictvím jak toho současného zákona, tak toho budoucího nějakým způsobem omezujeme vlastníky nemovitostí zapsaných jako kulturní památka nebo i ty, kteří mají svoji nemovitost v památkových územích. Všichni to známe. Máte nemovitost, která je zapsaná jako kulturní památka, ze strany památkářů jsou na vás kladeny různé požadavky, jak vypadat fasáda, z čeho být dělaná, jak mají vypadat okna, z čeho mají být vyrobena atd. atd. A většinou to, co ti památkáři požadují, je podstatně dražší než to, co by použil původně ten vlastník. Čili my vlastně nějakým způsobem omezujeme vlastníky, ale jen málo jim kompenzujeme. A takto je to i postaveno v tomto novém návrhu, kdy např. v § 21 a § 31 je uvedeno, že Česká republika může - opakuji to slovo může - přispívat vlastníkovi kulturní památky nebo nemovitosti v památkovém území na stanovené činnosti. Čili bych to pozměnil a dovolil bych si vypustit to slovo může. Potom by daný paragraf zněl, že Česká republika přispívá vlastníkovi kulturní památky na zachování jejích hodnot a podporuje prezentaci kulturní památky a jejího kulturního významu. Tolik k mým dvěma pozměňujícím návrhům. se k nim pak pochopitelně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name