|

2013-054-06-063

63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Date2017-01-18
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/063
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b20306302.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Jan Bartošek 63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)/sněmovní tisk 994/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, pane místopředsedo. Vážení kolegové, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi tedy, jak bylo řečeno, abych vám předložil dnes návrh zákona o zahraniční službě, což je pro docela mimořádná věc, že tady dnes předstupuji s tímto zákonem. Protože je vlastně Česká republika jedna z mála zemí, která podobný zákon nemá. Myslím si, že drtivá většina, mohu říci, států Evropy podobný speciální zákon o zahraniční službě. My jsme opravdu jedna z posledních, která ho nemá. A jsem rád, že se nám podařilo tu práci dovést tak daleko, že dnes mohu tento návrh zákona před vás předložit. Myslím si, čas pro přijetí takovéhoto zákona tady zrál poměrně dlouho, takže si mohu dovolit prohlásit, že opravdu teď již nazrál pro to, aby ten zákon byl přijat, protože ta příprava trvala skoro, řekl bych, desetiletí. A teď je ten čas velice důležitý, nebo změněný, a možná ta naléhavost je větší než kdykoliv jindy, z několika základních důvodů. Ten první je ten, že jsme přijali a schválili zákon o státní službě, který sice byl přijat, ale ten zákon, jak samozřejmě se potvrzuje, neřeší zvláštnosti zahraniční služby. To je třeba rotace lidí, která je něco, co nemá nikde jinde obdobu, na žádném dalším resortu. A specifika, která souvisejí se všemi zvláštnostmi toho, že lidé, kteří pracují na Ministerstvu zahraničí, často musí vyjíždět a zase se vracejí, a odjíždějí do zemí často vzdálených, je třeba řešit otázku rodinných příslušníků a řadu dalších věcí. Problémy, které jinde prostě nemáme. A pak je tady ještě jedna okolnost, která k tomu přibyla, velmi významná, a to je unijní novela, nebo unijní směrnice, která byla přijata, o konzulární pomoci zemím nezastoupených států. Abych vysvětlil, o co se jedná. Je to vlastně unijní směrnice, která říká, že v případě, že některý stát třeba Evropské unie nemá v nějaké zemi zastoupení, tak může využít konzulárních služeb jiného unijního státu. A teď jde o to, že na to, abychom mohli tuto směrnici naplnit, potřebujeme mít definované ty konzulární služby, které Česká republika poskytuje, abychom je mohli od jiných států chtít a jiným nabídnout, a to vlastně v této chvíli u nás neexistuje. My sice máme nějakou vnitřní směrnici na Ministerstvu zahraniční, kterou si upravujeme to, na to občan nárok v konzulární službě, když se ocitne v nepříjemné situaci v zahraničí, ale je to jenom vnitřní směrnice, nemá to vlastně podobu zákona. A teď se ocitáme v situaci, kdy to máme naplnit z hlediska i unijních požadavků, a nemáme to nikde vyčteno. A práce na tomto zákonu o zahraniční službě nám dala příležitost poprvé tady tyto závazky, které na sebe stát bere v oblasti konzulární služby, vložit do zákona. Takže to je další důvod, poměrně silný, který také je pro to, abychom dnes konečně to zrání, to dlouhé zrání zákona o zahraniční službě dovršili tím, že tady budeme mít plod, který konečně budeme moci sklidit. Takže tohle je další argument, proč si myslím, že bychom měli dále neprodlužovat tento stav, kdy nemáme specifika zahraniční služby nikde podchycena, zahrnuta, zohledněna a kdy vlastně to stále řešíme ad hoc a improvizovanými cestami a dohodami s Ministerstvem financí a podobně. Je to prostě nenormální stav. Tohle si myslím, že bychom neměli prodlužovat a měli bychom přijmout zákon o zahraniční službě. si myslím, že jsme vám ho tady předložili v podobě, na které jsme pracovali poctivě, a teď jsme připraveni vést rozpravu. Jsme připraveni ji vést ve výborech. A dopředu avizuji jenom několik věcí, které možná stojí za to zmínit, protože to určitě bude zajímat poslance, kteří se budou tím zákonem zabývat. Vy byste se určitě ptali, jestli zákon o zahraniční službě umožňuje, aby byly do zahraničí na pozice vyslanců, velvyslanců vysílány také osoby, které nejsou ve služebním poměru na Ministerstvu zahraničí. vám tedy rovnou tady odpovídám na možné otázky, že ano, že tento zákon to bude umožňovat, aby na velvyslance byli vysíláni i ti, kteří nejsou v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí, tak jak je to i v celé řadě jiných zemí světa. Tady jsme našli způsob, jak pomocí duality služební poměr - pracovní poměr vytvořit možnost pro přijímání i těch, kteří přicházejí zvenku. Samozřejmě to musí proběhnout patřičnou procedurou mezi premiérem, prezidentem a podobně. Ale je možné takto jmenovat velvyslancem i toho, kdo není v pracovním poměru na Ministerstvu zahraničí. Co bych možná ještě zmínil. Zásadní věc je to, co jsem naznačil, že v tomto zákonu skutečně jsme poskytli poprvé přehled konzulárních činností, které Ministerstvo zahraničí vykonává pro občany, takže to usnadňuje orientaci občanům. Tento zákon jasně řekne, na co mají nárok. To jsou často takové věci, které se týkají ověřování listin. To jsou věci, které se týkají matričních agend, když se třeba někomu narodí v zahraničí dítě, a podobně. Tam je celá řada věcí, na které jsme připraveni. Máme to v popisu práce, že tyto věci pro občany České republiky máme činit. A opravdu takovýto soupis nikde neexistoval, nebo nebyl k dispozici. Teď to bude v zákoně a občané budou vědět, že všechny tyto činnosti v oblastí právních služeb, ověřování a podobně, jsme připraveni pro dělat. Tak si myslím, že je také docela zlomová věc, že se takto vyjasní a zpřehlední ta konzulární činnost, která je také v poslední době velice akutní. Také díky tomu, že dnes existuje bohužel celá řada důvodů, proč se naši občané v zahraničí dostávají do obtížných komplikovaných situací. A i to je další důvod, proč tomu teď dát jasná pravidla a jasný seznam povinností, ke kterým se hlásíme. Je tady také upraveno to, co se týká onoho problému zaměstnávání rodinných příslušníků, u kterých máme často zájem, aby vyjeli, aby se rodiny netrhaly díky tomu, že někdo dostane pracovní poměr v zahraničí. Samozřejmě jsou tam stanoveny podmínky, za jakých ty rodinné příslušníky jsme připraveni zaměstnat. Samozřejmě, že to neplatí všude. Neposíláme rodinné příslušníky s velvyslanci do míst, která jsou nebezpečná, jako rovnou řeknu Bagdád, Kábul a podobně. Tam je to dokonce, rovnou vám řeknu, nežádoucí. A my bychom ani neakceptovali, kdyby tam někdo chtěl vzít s sebou rodinné příslušníky. Takže to neplatí jako dogma. Místa, která jsou označená třeba tím označením FX, to jsou ty nejtěžší ambasády z hlediska bezpečí, tam samozřejmě rodinní příslušníci vůbec nemohou. To vám říkám proto, abychom si uvědomili, že jsou opravdu velká specifika zahraniční služby. Že je třeba, abychom měli zákon, který všechny tyhle variace pokrývá. To žádný zákon o státní službě, který se zabývá standardními situacemi, není schopen pokrýt. My jsme třeba teď tento stav s tímto zákonem o státní službě řešili tím, že jsme samozřejmě v řadě věcí hledali dohodu. Zaplať pánbůh se nám ji povedlo najít, dohodli jsme se ve vládě, především tedy s Ministerstvem financí. Takže to teď překlenujeme nějakým improvizovaným obdobím. To se nám, řekněme, daří, ale je to jenom přechodné. Potřebujeme zákon, který by těm věcem dal jasná pravidla, abychom vyřešili všechny problémy, které souvisí s rotacemi našich zaměstnanců, s jejich rodinnými příslušníky a třeba i s takovou věci, jako je připojištění. Protože my jsme bohužel dnes neměli ani možnost připojištění pro ty, kteří působili v zahraničí, pro různé komplikace, které mohou v zahraničí nastat. Takže nyní se tady otevírá možnost pro naše zaměstnance, aby se pojistili takovým způsobem, jako je to běžné v celé řadě jiných zemí, kde tohle vyřešené mají. A to také nejsou jenom nějaké abstraktní úvahy. Asi si dobře vzpomínáte, že se nám dokonce stalo, že český velvyslanec byl zabit při plnění služby. Není to tak dávno, kdy se to stalo v Asii. To znamená, že bohužel máme i situace, kdy dochází k těm nejhroznějším událostem při plnění diplomatických povinností, a není to tak dávno, kdy k tomu došlo. Je potom špatné, když takovou věc řešíme ad hoc, protože na to vlastně neexistují pravidla. To znamená, abychom i na takovou věc, když se stane něco vážného, neřkuli úplně tragického, byli schopni odpovídajícím způsobem zareagovat a nevymýšleli nějaké ad hoc řešení nebo řešení, které vychází pouze ze zákoníku práce. Takže i tyto věci jsou tady poprvé v historii upraveny a věřím a stojím si za tím, že tento zákon je velmi potřebný, že je to přelomová věc a že přichází v čas, kdy to opravdu naléhavě potřebujeme z těch důvodů, které jsem tady řekl. Zákon o státní službě a nová unijní směrnice, která nám ukládá, abychom konzulární povinnosti měli přesně stanovené, což se tady poprvé také děje. Takhle jsem tedy alespoň rámcově vytyčil rozpravu, kterou tady povedeme, tedy především ve výborech Sněmovny a kde jsme připraveni zodpovědět všechny dotazy a vyjasnit všechno, co jsme zamýšleli, a objasnit, proč jsme to zrovna takto napsali. Děkuji za pozornost a těším se na debaty, které povedeme.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name