|

2013-050-06-175

175. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony /sněmovní tisk 642/ - třetí čtení

Date2016-10-26
Meeting2013/050
Agenda Item2013/050/175
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/bqbs/b17817501.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Předseda PSP Jan Hamáček 175. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony /sněmovní tisk 642/ - třetí čtení Tento bod byl 21. 10. přerušen. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr spravedlnosti a stejně tak pan zpravodaj garančního výboru, kterým je pan poslanec Vondráček. Jak jsem řekl, tímto tiskem jsme se zabývali v pátek 21. října, rozpravu jsme přerušili. Jenom připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 642/5. Ten byl doručen 22. září a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 642/6. Zeptám se pana ministra, popřípadě pana zpravodaje, zda si v této fázi přejí vystoupit. Není tomu tak. Takže můžeme pokračovat v přerušené rozpravě. Vidím jako první paní poslankyni Aulickou, která zde ale není, takže ji přesunu na konec přihlášených. Slovo paní poslankyně Kailová, po se připraví pan poslanec Marek Benda. Poslankyně Zuzana Kailová Dobré ráno, dámy a pánové, vážení poslanci, vážené poslankyně. Navázala bych na debatu, která skončila minulý týden, která se týkala novely občanského zákoníku, potažmo pozměňováku paní poslankyně Válkové. My s pozměňovacím návrhem paní poslankyně Válkové nesouhlasíme z mnoha důvodů, nicméně zásadní je pro nás argument, že navrhované změny ve způsobu rozhodování o umístění dítěte do ústavní výchovy považujeme za protiústavní, neboť jsou v příkrém rozporu jednak s Listinou základních práv a svobod a jednak i s Úmluvou o právech dítěte, které svorně požadují, aby o odebrání dítěte z péče rodičů a jeho umístění do náhradní péče jiné osobě nebo zařízení rozhodl vždy a bez výjimky pouze soud. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Marka Bendu a připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Poslanec Marek Benda Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové. Vím, že se všichni těšíme na rozpočet, takže občanský zákoník nám připadá méně podstatný. bych přece jen chtěl několik drobných poznámek přičinit, spíše zdůvodnění našeho hlasování. Tak jak jsme se trochu obávali, a buďme rádi, že se to nerozjelo do ještě mnohem větší míry v okamžiku, kdy se objevila velmi střídmá novela občanského zákoníku z pera Ministerstva spravedlnosti, a i tam bych si dokázal představit, že těch bodů bude polovina, ale uznávám, že byla velmi střídmá, tak se samozřejmě rozjela lidová tvořivost v této Poslanecké sněmovně a začaly se přinášet jednotlivé další a další nové zlepšovací návrhy. Myslím, že možná nejklíčovější je návrh pana kolegy Tejce, resp. ústavněprávního výboru, na zpětné zavedení předkupního práva u bezpodílového spoluvlastnictví nemovitosti, který je zásadním koncepčním návratem zpět před platnost nového občanského zákoníku. Žádné úplně přesvědčivé důvody pro něj neexistují. ho nepodpořím a myslím si, že jsou to přesně věci, které se nemají takhle z roku na rok měnit. Pokud se nový občanský zákoník vydal nějakou koncepcí, není dobře, aby do roku 2013, resp. s posunem účinnosti tohoto ustanovení do roku 2014 platilo něco v tak zásadní věci, jako je vztah k bezpodílovému spoluvlastnictví, další dva roky platilo něco jiného a pak zase začalo platit zpátky to původní. Pokládám to za velmi nešťastné. I většina právnické obce se shoduje na tom, že tyto změny cikcak z jedné strany na druhou nejsou rozumné. Pokud by ovšem takový návrh prošel, pak bych velmi prosil všechny, kteří o tom budou hlasovat, aby zvažovali minimálně podporu mého návrhu G4, to znamená posunutí účinnosti k 1. 1. 2018, aby opravdu bylo znovu pevné datum, od kterého je jasné, že se ta koncepce spoluvlastnictví mění, a nebylo to nějaké datum vejití účinnosti, na které pan ministr spěchá, ale z toho hlediska vyplývá, že to datum bude někdy v půlce února nebo v nějakém podobném termínu. To je první poznámka, kterou k tomu mám. Druhá poznámka je k návrhu paní kolegyně Pastuchové a to je ona možnost zadržovacího, resp. zástavního práva vůči části nemovitosti v případě společenství vlastníků jednotek a dluhů, které vznikly na nájemném, službách a dalším. vím, že to je problém, který je potřeba řešit, jenom si myslím, že bohužel toto řešení je ušité příliš horkou jehlou a příliš bez domyšlení toho, jaké budou jeho dopady na trh s nemovitostmi, na možnost poskytování hypoték, tak na skutečnou vymahatelnost tohoto ustanovení. To ustanovení říká, zjednodušeně řečeno, do 25 % vázne zástavní právo na nemovitosti za dluhy, které vznikly maximálně do šesti měsíců před prodejem této nemovitosti. otázka prodeje nemovitosti je vlastně velmi nešťastná. Tam by mělo být minimálně když tak rozhodnutí o prodeji, ale prodej je otázka, která může probíhat nějaký čas. Je možné jej zdržovat. Samozřejmě pak ty dluhy, jestliže řekneme maximálně šest měsíců, mizí zezadu. Zástavní právo nebude dostatečně fungovat, ale ve svém důsledku - protože banky jsou opatrné a protože tam takové přednostní zákonné zástavní právo na těch 25 % bude - bude znamenat, že vám, SVJ, nikdy žádná banka nedá úvěr nebo hypotéku nebo cokoli dalšího na 100 % nemovitosti, ani na 90 % nemovitosti, jak dnes tlačí Česká národní banka, ale pokud tam těch 25 % bude, bude to maximálně 70 %, možná 65 %. To vidím jako velmi nebezpečné. Vím, že ten problém je třeba řešit, ale upřímně řečeno těch problémů, které je třeba řešit ve vztahu k dlužníkům, kteří se dostanou do absolutní platební neschopnosti - dnes a denně se tady bavíme o výživném, bavíme se o dalších dluzích - prostě je to vždycky problém a je třeba lidi, kteří začínají někde dlužit, okamžitě od začátku honit, okamžitě od začátku se o obstarávání toho dluhu starat, a ne mít pocit, že mám nějaké zákonné právo, které zvýhodňuje. Poslední poznámka k diskusi, která tady tak vášnivě běží, o diagnostických ústavech, resp. o tom, jestli tam mají rozhodovat soudy, nebo jestli se máme vrátit ke koncepci, kde rozhodují diagnostické ústavy. se v tomto případě zdržím hlasování a budu to doporučovat i svému klubu. Chápu, že situace opatrovnických soudů je poměrně složitá. Současně si ale myslím, že řešení, které je navrhováno, je příliš radikální a návrat k úplně čistému rozhodování diagnostických ústavů je prostě příliš velkým zásahem. Tam jde o to, že rozdíl mezi dětskými domovy různého typu je příliš velký na to, aby tak mohlo být rozhodováno ve správním řízení. Jestli půjdete do dětského domova, kde máte řekněme úplně volný režim, nebo do dětského domova, kde jsou režimy vycházení zpřísněné, je tak velký zásah do osobnostních práv dítěte, že by tam podle mého názoru mělo rozhodování nebo spolurozhodování soudu v nějaké podobě existovat. Zase je to asi na řešení. Je tam opravdu problém, že opatrovnické soudy dnes z objektivních i subjektivních důvodů rozhodují pomalu, ale nejsem si jist, jestli takovéto zásahy do moci státu nad dítětem se opravdu mají dělat ve druhém čtení občanského zákoníku v rámci Poslanecké sněmovny. To jsou věci, které mají přijít jednoznačně vydiskutované z vlády. Pokud je mi známo, tak vláda je jednoznačně vydiskutované nemá. Dokonce tam probíhá spor mezi jednotlivými ministerstvy. A mám trochu obavu, abychom tady při tomto zásahu zase - a v tomto případě se to opravdu týká dětí - s vaničkou nevylili i dítě. Omlouvám se, že jsem vás ještě chvilku zdržel, ale přece jenom jsem tyto tři zásadní poznámky ke změnám, které jsou navrhovány, chtěl říci. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name