|

2013-042-02-149

149. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - třetí čtení

Date2016-03-02
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/149
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b02514901.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 149. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - třetí čtení Tiskem jsme se naposledy zabývali 10. února letošního roku na 39. schůzi, kdy jsme přerušili rozpravu ve třetím čtení. (Silný hluk v sále trvá.)U stolku zpravodajů je již pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš i zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Roman Kubíček. Před pokračováním v rozpravě žádají o vystoupení jak navrhovatel, tak zpravodaj. Prosím tedy nejdříve místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše. Sněmovnu žádám o klid! Prosím, diskuse, které se netýkají rozpočtových pravidel, přeneste do předsálí... Pane ministře, ještě chviličku... Prosím kolegy, kteří diskutují jiné téma, aby tak činili mimo jednací sál. Děkuji. Pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k příspěvkům předneseným při minulém projednávání novely rozpočtových pravidel. K otázce zkrácení lhůty pro příspěvkové organizace. Povinnost vést své finanční prostředky v rámci souhrnného účtu státní pokladny byla některým subjektům zavedena již novelou rozpočtových pravidel č. 501/2012 Sb. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, národní fond, organizační složky státu musely zrušit účty u komerčních bank a převést peníze do České národní banky během tří měsíců a zvládly to. Pro příspěvkové organizace byla ponechána lhůta delší. Příspěvkové organizace jsou plně státní, protože jsou zřizovány organizačními složkami státu, proto by jejich účty měly být podřízeny co nejdříve. Lze souhlasit s panem poslancem Vilímcem, že schvalovací procedura tohoto zákona si vyžádá více času, než Ministerstvo financí původně očekávalo. Návrh rozpočtových pravidel byl zaslán Poslanecké sněmovně na začátku července 2015. Účinnost byla tehdy předpokládána od 1. ledna 2016. K otázce velkého množství novel zákona o rozpočtových pravidlech. Rozpočtová pravidla jsou novelizována relativně často. Je však třeba si uvědomit, že se jedná o obecnou právní normu, která co do obsahu velice široký záběr. Tento zákon upravuje tvorbu, funkce, obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v národním fondu. V mnoha případech se jednalo o novely vyvolané přijetím jiných zákonů, např. změny vyvolané přijetím nového občanského zákoníku či zákona o státní službě. Novel rozpočtových pravidel, které byly připraveny Ministerstvem financí, není tolik. Většinou reflektují skutečnosti vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, tedy otázky týkající se zejména poskytování dotací. K návrhu na opakování druhého čtení. Myslím, že ten návrh skutečně není dobrý a ničemu by nepomohl. K vysvětlení souhrnného účtu státní pokladny. Je třeba nejdříve zareagovat na větu paní poslankyně Markové, která zněla: "Návrh nově upravuje povinnost územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti mít účty podřízené státní pokladně a uvést ji na pravou míru." Uvedené subjekty již dnes mají v České národní bance účty, na které jsou jim poskytovány dotace, návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a národního fondu. Účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně. Nově se navrhuje pouze to, aby územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti přijímaly na tyto účty všechny prostředky poskytované ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu a aby mohly na tyto účty převádět nebo na přijímat jiné prostředky dle svého uvážení. Obdobná úprava se navrhuje též pro veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy. K problematice začlenění zdravotních pojišťoven. Zcela totožné otázky se řešily již během diskuse v rámci druhého čtení. Těžko lze striktně oddělovat státní a ostatní veřejné prostředky. Soustava veřejných rozpočtů je se státním rozpočtem těsně propojena. Stát navíc ostatní veřejné subjekty kontroluje, nastavuje jim pravidla hospodaření a toto je jedno z nich. Stát dotuje systém více než z jedné čtvrtiny, tato dotace roste absolutně i relativně. Pokaždé když některá zájmová skupina ve zdravotnictví požaduje více prostředků, požaduje zároveň zvýšení této dotace ze státního rozpočtu. Prostředky zdravotních pojišťoven nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a nehrozí, že by je nebylo možné použít na péči. Jen budou místo na účtech v komerčních bankách vedeny na souhrnném účtu státní pokladny v České národní bance. Pro plátce pojistného se prakticky nic nemění ani nezmění. Na pobočkách pojišťoven budou moci i nadále platit kartou prostřednictvím terminálu některé z bank, aniž by k tomu potřebovala pojišťovna účet v bance. Bude možné nadále přijímat hotovost. Vkládat ji bude možné na účty u České národní banky prostřednictvím poboček komerčních bank i tam, kde nesídlí pobočka České národní banky. Úhrada za bankovní služby u účtu zdravotních pojišťoven by byly výdajem státního rozpočtu. Takto je to napsáno i v návrhu novely zákona. Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu. Co se týče včasného odesílání peněz, vyjádřené obavy jsou přehnané. Například Česká správa sociálního zabezpečení roky funguje s účty u ČNB, obhospodařuje větší částky a více plateb než všechny zdravotní pojišťovny dohromady a k výpadku příjmů ze sociálního pojištění z tohoto titulu nedošlo. V zásadě se tedy jedná o posunutí plateb o jeden den, což opravdu nepředstavuje problém, se kterým by nebylo možné se jednoduše vypořádat lepším plánováním cash flow. Jeden den zpoždění je pro každého příčetného finančního ředitele zdravotní pojišťovny zcela marginální problém, který je snadno řešitelný. To by také měla být nově priorita každého finančního ředitele - lepší plánovaný cash flow a aktivní komunikace s Ministerstvem financí v této oblasti. Na pracovní úrovni Ministerstvo financí celý systém plateb se zástupci zdravotních pojišťoven dlouhodobě detailně komunikuje. Navrhovaná novela dále nabízí nástroj na posílení konkurence pojišťoven prostřednictvím fondu prevence. U zaměstnaneckých pojišťoven činí aktuálně úrokové příjmy průměrně zhruba jednu desetinu zdrojů na financování preventivních programů z důvodu klesajících úrokových sazeb, takže se jedná o nevýznamný výpadek cca 50 milionů korun. Nicméně i tak navrhujeme v novele zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách dva nové zdroje fondu prevence - převod promile ze základního fondu, úspora na poplatcích na bankovní služby z tohoto fondu a neomezený převod z provozního fondu. Čím efektivněji bude pojišťovna zajišťovat svůj provoz, tím více může přidat na preventivní programy. Tato opatření považujeme za dostatečná. Doufám, že jsem odpověděl na všechny dotazy z předcházejících čtení, a žádám vás, aby tento zákon byl schválen. Děkuji vám.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name