|

2013-027-08-022

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-05-27
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b26402201.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, který takto učinil, a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Velebný. Obecnou rozpravu jsme přerušili v pátek 22. května. Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě. O slovo jsou přihlášeny paní poslankyně Balaštíková a paní poslankyně Kovářová. Poprosím paní Balaštíkovou k mikrofonu. Prosím, máte slovo. Poslankyně Margita Balaštíková Dobrý den, kolegyně a kolegové. Na minulém zasedání Sněmovny někteří z vás vznesli námitky a připomínky k novele zákona o významné tržní síle. Na některé z nich bych ráda reagovala. Všichni, kdo s něčím obchodují, chtějí na svých obchodech vydělat a zbohatnout. Ale snaha o co největší zisky k nám spolu s řetězci zavála praktiky, které jsou neférové, neetické, a někdo by možná řekl, že jsou přímo vyděračské. v roce 2009, kdy současná právní norma vznikala, existovala nutnost vztahy mezi dodavateli a odběrateli upravit. Co bylo důvodem? Byly to právě ty nekalé praktiky obchodních řetězců. Nový zákon č. 395/2009 Sb. se s nimi nějak vypořádal a ukazuje se, že zdaleka ne dostatečně. Na chování řetězců reagovala i Evropská komise a prošetření v evropských zemích provedli také členové evropského hospodářského a sociálního výboru s doporučením provést radikální revizi stávající regulace hospodářské soutěže s cílem zajistit rovnováhu vzájemného obchodování mezi smluvními stranami. Nejde jen o ochranu smluvně slabších partnerů, ale i ochranu hospodářství každého státu. Zpráva upozorňuje, že na straně dodavatelů je významný faktor strachu, pramenící z ukončení smluvního vztahu, a souvisí s dalším fungováním těchto firem. Brání jim domáhat se narovnání vztahů soudní cestou. A tady je odpověď, proč zatím bylo tak málo sporů rozhodnuto ve prospěch našich dodavatelů. Způsobil to faktor strachu z vylistování. Z toho, že budou muset opustit místo, kde prodávají svoji produkci. Zpráva upozorňuje, že nekalé obchodní praktiky vedou k deformaci trhu, k utlumení investic a inovací ve výrobě. Spotřebitelé doplatí na selhání trhu v oblasti ochrany a ohrožují se zvláště ekonomické zájmy jednotlivých států. Zpráva zdůrazňuje, že nejmarkantněji je to vidět kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států v zemích střední a východní Evropy, kde je velkodistrubice potravin plně pod kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států. Vzhledem k tomu, že často vyděračské obchodní podmínky neumožňují místním výrobcům se vůbec zúčastnit na trhu řetězců, dochází v regionu k likvidaci celého zemědělsko-potravinářského odvětví a země tradičně soběstačné ve výrobě základních potravin do značné míry ztratily svoji potravinovou bezpečnost. Domácí produkci tak nahrazují dovozy ze zemí se značně pochybnou jakostí. Na těchto závěrech se, prosím vás, shodlo 140 ze 150 členů evropského hospodářského a sociálního výboru. Tolik ze zprávy tohoto výboru. Jestli si tedy někdo myslí, že není třeba takové jednání usměrnit, pokusím se to objasnit ze zkušenosti českých dodavatelů. Z praxe. Z konkrétního života. A sami si zvažte prosím, jestli se vám to bude líbit, nebo ne. A upozorňuji, že to nejsou vymyšlená čísla, všechno je dohledatelné a jsou to veřejně přístupné informace. Jste dodavatelem jednoho z řetězců. Odběratel, tedy řetězec, souhlasí s vaší nabídkou, ale z fakturované částky vám začne odečítat: 4,5 % rabatu centrálního skladu, 14,1 finančního bonusu, 2 % vratkového bonusu, 1,7 master bonusu z dosaženého obratu, pak vám připočítají růstový bonus a bonus za image a inzerci. A to dohromady činí téměř 40 % z fakturované částky. Takže zboží za 100 korun teď máte za necelých 53. se vás chci zeptat, jestli by se vám stále líbilo dodávat takovému dodavateli. A to není všechno. Musíte počítat s dalšími platbami. Musíte zaplatit za to, že vás vůbec dali na seznam svých dodavatelů. Musíte zaplatit za všechny propagační materiály. A jak ten materiál bude vypadat, o tom se s vámi ale vůbec nikdo nebude bavit. Za umístění zboží na nejvýhodnější místo. To je snad jediná věc, kterou bych dokázala pochopit, že zboží umístěné u pokladny, kde stojí zákazníci, mít své opodstatnění a měli byste za to možná zaplatit nějaké drobné. Zaplatíte platby za doplňkové závazky, což vlastně umožňují dnes nejednoznačně sjednané smluvní podmínky. Zaplatíte poplatky za dopravy a služby. A kromě toho budete platit další a další věci, které si prostě řetězec navymýšlí. A protože ovládá 63 % trhu a vy musíte tu svoji produkci někde prodat, tak nakonec na to přistoupíte a v závěru jste rád, že to neprodáváte do minusu. A to není všechno. Nakonec na vás může být vyvíjen takový tlak, abyste pod jejich značkou dodával do obchodního řetězce, a vaše firma tak přijde o výrobek, o práci svých lidí, kteří pracovali na jeho vývoji a na jeho uvedení na trh. Když nebudete něco z toho chtít, tak ten, kdo tvrdí, že nemá významnou tržní sílu, umístí vedle vašeho zboží jiný výrobek, podobný. Akorát na ten váš daleko větší rabat. A vy se stanete naprosto nekonkurenceschopní, váš výrobek se přestane prodávat a vás jako řetězec donutím, abyste odešli sami a rádi. Zamyslete se, zda budete schopni za těchto podmínek rozvíjet svoji firmu, inovovat svoji výrobu a zda budete mít i na obnovu technologií. jenom tím chci naznačit, kam vlastně kráčíme. Někteří ministři našich vlád z počátku 90. let říkali: Co tu nebude, to si dovezeme. Ale jsme zapomněli na to, co říkali. Dneska se to děje. Děje se to ve velkém, stále toho méně vyrábíme, víc toho dovážíme. A mám pro vás pár čísel z veřejně dostupných zdrojů. Průměrná spotřeba drůbežího masa, vajec, vepřového masa je stále na stejných číslech. To, co se nám liší, je samozřejmě dovoz do naší republiky. Takže zatímco domácí spotřeba byla v roce 2004 u drůbežího masa kryta domácí výrobou z 88,7 %, v roce 2014 to bylo jen 69,4 %. Pokles domácí výroby otevřel prostor pro dovoz, který v roce 2004 činil 72 tisíc tun, ale v roce 2014 již dosáhl 147,7 tisíce tun, což je nárůst téměř o 104 %. Spotřeba vajec se trošku snížila, nicméně v roce 2001 byla domácí spotřeba vajec kryta výrobou ze 100 %, v roce 2014 již jen z 83 %. Nejhůř je na tom asi spotřeba vepřového masa. Domácí výroba byla v roce 2008 kryta ze 74 %, v roce 2014 již jen z 53 %. A dovoz v roce 2000 byl do České republiky do 5 tisíc tun, zatímco v roce 2005 to bylo již 100 tisíc tun a v roce již 241 tisíc tun a podle ukazatelů za první čtvrtletí roku 2015 to bude do konce roku 266 tisíc tun. jsem pro vás, abyste si to dokázali představit, jak obrovské množství masa to je - ložní prostor kamionu chladicího nebo mrazicího návěsu obsáhne 18 tun. Takže v tom vepřovém masu k nám dovezou 15 tisíc kamionů. A se jenom chci zeptat těch, kteří jste o tom přemýšleli a kteří jste si to tedy vyrozborovali, jestli jste si spočítali, o kolik pracovních míst pro naše lidi jsme při tomto množství masa přišli, o kolik odvodů do státní pokladny. bych mohla v tom výčtu pokračovat, co všechno jsme ztratili. To jsou konkrétní výsledky české zemědělské politiky za období předcházejících vlád. Je to cesta k likvidaci naší zemědělské a potravinářské výroby. Co nejmenší soběstačnost, všechno dovážet odjinud a připravovat podmínky pro zahraniční společnosti. Takové úsilí mělo určitě ty nejlepší motivy. Teď nemyslím některé z vás, myslím ty, kteří o tomhle rozhodovali. Vrátím se do minulého týdne. Byla tu otázka, proč nejsou v novele zahrnuti dodavatelé. Ono totiž není vůbec známo, že by i velké nadnárodní potravinářské společnosti, které jsou rovněž oligopoly, se u svých odběratelů dopouštěly využívání svého postavení na trhu, například požadovaly poplatek za to, že si je zařadí oni do svého prodeje, anebo jim vyúčtovali svoji dopravu. Je ovšem opravdu potřeba uvést i případy, že si někteří velkovýrobci mohou říct, že další takový velkovýrobce tam nebude. To se bezpochyby může stát. Ale nebylo to zaznamenáno. Řetězce rády upozorňují, že společnost Coca-Cola nebo Plzeňský prazdroj využily svého výsadního postavení na trhu a zneužily významnou tržní sílu. Ale říkám - ne, ony se jenom normálně rozhodly na tyhle hnusné podmínky nepřistoupit. A najednou se to těm malým řetězcům nelíbilo, že se tihle dva velcí rozhodli: My tam nepůjdeme a klidně uneseme ekonomickou ztrátu z takového odběratele. Vidíte, vidíte. Naopak běžný výrobce nebo dodavatel potravin nemá skutečnou alternativu, kde prodat produkci, protože ty řetězce skutečně kontrolují 63 % trhu. Řetězce uvádějí, že odebírají 80 % zboží od českých dodavatelů. To je dle průzkumu pravda, ale neznamená to, že je to 80 % českého zboží. A proč ÚOHS tak málo rozhodnutých správních řízení a uložených pokut? Tak vám odpovím z zprávy evropského hospodářského sociálního výboru, kde se píše: Situace v těchto obchodních vztazích je natolik vážná, že evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje zohlednit existenci faktoru strachu. Co je to ten faktor strachu? To je ta vyslovená nebo nevyslovená hrozba ukončení spolupráce. A každý, kdo tam dodává, zaměstnává lidi. Myslí na to, že když on tam nebude moct dodávat, tak možná jeho zaměstnanci přijdou o práci. Možná se zničí i celé rodiny, protože tam mnohdy pracují oba manželé. Tak možná i z téhle hrozby nakonec ti dodavatelé couvnou. A dále se píše: S faktorem strachu musí počítat každý pokus o regulaci nekalých obchodních praktik. To znamená, že v příslušných správních či soudních řízeních není možné ze strany dodavatele očekávat stížnost ani svědectví. A to je prosím odpověď na to, proč máme málo vyřešených případů se zneužíváním významné tržní síly. Někteří z vás řekli, že obchodní řetězce omezí v důsledku přijetí zákona o významné tržní síle prodej českých potravin. Možná, že při čtení novely někteří z vás si ani neuvědomují, že my tímto zákonem nechráníme jenom české dodavatele, ale my chráníme všechny dodavatele, kteří dodávají, tedy i ty zahraniční, a není tedy důvod neodebírat od českých dodavatelů. Je to zavádějící argument, který rády používají řetězce a také Svaz obchodu a cestovního ruchu, protože je to hlavně jejich organizace. Přijetí nového zákona o významné tržní síle postihne spotřebitele. A jaký je k tomu důvod? myslím, že právě naopak. Novela zákona o významné tržní síle by mohla být přínosem. Díky odstranění takzvané zadní marže obchodu se uvolní finanční prostor pro snížení cen potravin. Budou více chráněni ti malí a střední výrobci, takže je předpoklad, že se žádané kvalitní české potraviny budou více objevovat v regálech marketů. A dalším nepřímým efektem by mohlo být zvýšení zaměstnanosti v regionech. Schválením nového zákona o významné tržní síle se zvýší ceny potravin. Dopad na ceny potravin dle hodnocení dopadů regulace RIA k zákonu je nulový. Efekt by měl být právě opačný. Odstraněním těch zadní marží, ročních bonusů, zalistovacích poplatků, regálného bychom mohli ty potraviny zlevnit, pokud ovšem řetězce opustí ten svůj chtíč mít pořád ty velké zisky.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name