|

2013-026-02-017b

17. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 413/ - prvé čtení

Date2015-03-11
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/017
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b06201701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Vojtěch Filip 17. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 413/ - prvé čtení Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona je doprovodným zákonem k zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který provádí ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec komplexní návrh právní úpravy sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011. Příprava komplexní právní úpravy nicméně vychází z předpokladu, že provádění rozpočtové politiky a odpovědnost za ni spadá do kompetencí členských států Evropské unie. Návrh zároveň reaguje na povinnost řádně transponovat směrnici Rady č. 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu. Předkládaným návrhem zákona se mění 19 právních předpisů, a to zejména v souvislosti se zavedením nových číselných fiskálních pravidel, uložením povinností veřejným institucím sestavovat návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu a zveřejňovat je zřízením Národní rozpočtové rady a zejména volbou jejího předsedy a členů. Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními zásadami práva Evropské unie a přibližuje právní řád České republiky k ustanovením zakládajících smluv a k sekundárnímu právu Evropské unie. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec návrh zákona sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 a transponuje do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Členské státy se zavázaly uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. 12. 2013. Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv. formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice. Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2016 s výjimkou změny zákona o rozpočtovém určení daní, u nichž je navrženo nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2018. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A i nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tohoto tisku a tím je pan poslanec Václav Votava. Prosím. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Jedná se o změnový zákon, který promítá změny do 19 zákonů, a to právě v souvislosti s právní úpravou rozpočtové odpovědnosti. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová I já děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu sloučenou pro všechny tři tisky, a to 411, 412 a 413. Sloučená rozprava k bodům 15, 16 a 17 Jako první s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, když jsem slyšel úvodní řeč pana ministra financí, tak se přiznám, že jsem byl mírně dojat. Byl to totiž ten samý text, který mi úředníci Ministerstva financí psali v roce 2013 k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který jsem sem v roce 2013 předkládal. K tomu návrhu, tak jak byl tenkrát předložen, ten text byl odpovídající. K tomu návrhu, který dnes máme k dispozici, je to úvodní slovo hořkým vtipem, když mluví o stabilizaci veřejných rozpočtů, o rozvoji, o odpovědnosti. Protože bohužel to jediné, co nám zůstalo, je to úvodní slovo, které zůstalo dva roky stejné, a název zákona o rozpočtové odpovědnosti. To všechno ostatní je úplně jiné, je to vykastrované a bylo by spravedlivé, kdyby ten název nebyl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti. Protože tím zákonem nám vláda neříká nic jiného, než že souhlasíme s tím, že dluh očištěný od dluhových rezerv by neměl být vyšší než 60 %. Do té doby nejsme připraveni dělat téměř nic. Na 55 % chceme dělat nějaká vágní prohlášení bez sankcí, a protože teď máme zhruba 43 % očištěných od těch rezerv, neříká ta vláda nic jiného, než že my se tady formálně hlásíme k nějakému názvu, kterému říkáme rozpočtová odpovědnost, a nepředstavujeme si pod tím nic jiného, než že zhruba půl bilionu - opakuji půl bilionu korun - si můžeme ještě dál půjčit na účet příštích generací, aniž bychom se z toho museli jakkoli zpovídat, nést za to jakékoli sankce nebo dělat jakákoli opatření. To je, prosím pěkně, zákon o rozpočtové neodpovědnosti. To není zákon o rozpočtové odpovědnosti. Možná vás překvapím. Já se teď nebudu přít o to, co by podle mého názoru v ústavním zákoně mělo být. Vím, že řada z vás se o to bude snažit. Já bych si také přál, kdyby tam nebylo jen 55 %, kdyby tam bylo 45 % oranžová signální, 50 % oranžovo-červená sankce, 55 % už velký problém. Kdyby tam prostě byly ty postupné brzdy a pojistky. Tady nejsou žádné postupné brzdy a pojistky. To, co jsme kdysi předkládali my, byla snaha v určitém okamžiku začít brzdit, ale ne natvrdo. Brzdit. Aby se nestalo, že bychom narazili do té zdi. To, co předkládá pan ministr Babiš, je výzva k tomu, jet na plný plyn až do okamžiku, než to tím čumákem do té zdi narazit. S tím, že předpokládám, že v té době už nebudu ministr financí, takže mi to bude jedno. To opravdu není norma, která by jakýmkoli způsobem nabádala vládu nebo Poslaneckou sněmovnu k rozpočtové odpovědnosti. Ale o to já se chci přít nechci. Já se nechci přít o 45 % nebo 50 %, o tom, zda tam má být, nebo nemá být takováto sankce. Já chci říci, že ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, pokud by splňoval aspoň základní kritéria, tak by byl důležitým segmentem, ale jen segmentem, klíčových pravidel odpovědné rozpočtové politiky vlády. A klíčové pravidlo odpovědné rozpočtové politiky není jen dluh. Je to už také strukturální deficit. Ne náhodou fiskální smlouva, ke které se vláda přihlásila v hlavě III a v hlavě IV, sleduje tato dvě základní kritéria, strukturální deficit a výše dluhu, a sleduje především trendy, nikoli ten statický ukazatel. Šedesát procent, kdyby měla dnes Česká republika, tak je to pro ni hrozivé číslo, protože ve skutečnosti má 43. Šedesát procent kdyby dnes měla Itálie, tak je to pro ni fantastické číslo, protože ve skutečnosti má 110. Sklenice je buď poloprázdná, nebo poloplná a to statické číslo nám nic neříká o odpovědné rozpočtové politice vlády. To nám říkají ty trendy. Jestli se to zlepšuje, nebo jestli se to zhoršuje. Absolutní výše dluhu ve výši zhruba 43 %, když tak ať mě pan ministr opraví, hovořím o dluhu očištěném od dluhových rezerv, nikoli o nominálním dluhu, a ten se počítá pro účely fiskálního kompaktu, absolutní výše dluhu není dramatický problém pro Českou republiku. Ten je relativně v porovnání s řadou dalších zemí, dokonce i s Německem, relativně nízký. Absolutní problém je ten trend. A trend určuje ten druhý klíčový ukazatel, strukturální deficit. Jinými slovy, jestli se ta sklenice bude naplňovat, nebo jestli se naopak bude vyprazdňovat. To je to důležité. My jsme, teď mluvím za poslance TOP 09, nabídli vládě, už to bude skoro rok, a nabídli jsme jí to poté, co se formálně přihlásila k fiskálnímu kompaktu, že pokud se k tomu fiskálnímu kompaktu nepřihlásí pouze formálně, ale přihlásí se k němu skutečně, tzn. že bude vážně brát hlavu III a IV, tedy ukazatel dluhu i ukazatel strukturálního deficitu, že jsme připraveni podpořit ratifikaci tohoto fiskálního kompaktu, ke kterému je potřeba ústavní většina, že jsme připraveni podpořit i zákon o rozpočtové odpovědnosti a že jsme připraveni podpořit každý návrh státního rozpočtu, který bude to přihlášení respektovat a který bude respektovat ono minimální doporučené snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně. Protože to je tempo, které nám zaručí, že bez ohledu na to, zda budeme mít v ústavním zákoně o rozpočtové odpovědnosti 55, 50 nebo kolik, tak to je tempo, které nám zaručí, že se do krizových oblastí nedostaneme, přičemž půl procenta ročně je velmi mírumilovný a vlídný požadavek. Dovoluji si připomenout, že podle otevřených informací Ministerstva financí vlády v letech 2010 až 2013 snižovaly strukturální deficit průměrným tempem 1,4 % ročně, což je zhruba 60 miliard. Jestliže říkáme, že bychom měli snižovat strukturální deficit tempem 0,5 % ročně, mluvíme o 20 miliardách korun. Meziroční přírůstek při předpokládaném dvouprocentním růstu HDP je zhruba 23 až 25 miliard korun. Takže my tímto požadavkem dokonce ani nechceme po vládě, aby šetřila. My jen chceme, aby zbytečně nevyhazovala peníze, aby nezvyšovala výdaje. A když je nebude zvyšovat, tak meziroční přírůstek z HDP jí naprosto bezpečně zařídí onoho půl procenta, ke kterému se zaváže. Když se k tomu půl procentu zaváže, tak nám nehrozí, že se dostaneme k 55, 50 či 60. Budeme prostě snižovat strukturální deficit tempem půl procenta ročně. Znovu opakuji, po čtyřech letech průběžného snižování strukturálního deficitu a ozdravování veřejných rozpočtů došlo k prudkému zhoršení v roce 2014 oproti roku 2013, a co hůř, k dalšímu zhoršení oproti roku 2015, takže v letošním roce máme strukturální deficit ve výši 1,8 %. Dobrá, 1,8 % strukturální deficit a 43 % dluhu je sice zbytečné zhoršení stavu veřejných rozpočtů a neodpovědnost, ale není to tragická a dramatická situace. A kdyby se vláda rozhodla pro odpovědnou rozpočtovou politiku snižování strukturálního deficitu o toho půl procenta ročně, tzn. že se rozhodne nešetřit, jak slibovala. Slibovala šetřit - to nechceme. Jen nezvyšovat výdaje, nevyhazovat peníze a 25 miliardami příjmů z vyššího meziročního růstu snižovat strukturální deficit, tak jsme za čtyři roky na vyrovnaných rozpočtech bez jakýchkoli sociálních otřesů. K tomuto když se vláda zaváže, může počítat s naší podporou všech těchto základních dokumentů. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ratifikace fiskálního kompaktu i rozpočtů, které budou respektovat tuto strategii bez ohledu na to, že výdajové, tedy politické, priority v těchto rozpočtech budou takové, že nám nebudou vyhovovat. Jde o vládní priority, opozice měla jiné priority. Ale pokud rozpočty budou splňovat onen základní požadavek, že následující rok bude strukturální deficit o půl procenta nižší než rok předcházející, tzn. že vláda sice nebude šetřit, ale nebude zvyšovat výdaje, pak může počítat s naší podporou u všech těchto dokumentů. Protože to je logická, srozumitelná a odpovědná finanční politika. Pokud se k tomu vláda nebude chtít zavázat jak vůči Evropské komisi, tak vůči české veřejnosti, tak nemůže počítat s naší podporou Potěmkinových vesnic. My prostě nemůžeme podpořit vládní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který se tak jmenuje, a ve skutečnosti je vládním návrhem zákona o rozpočtové neodpovědnosti. My nemůžeme podpořit ratifikaci fiskálního kompaktu, ke kterému se vláda formálně přihlásila, ale vyžádala si výjimku ze všech důležitých bodů toho fiskálního kompaktu, protože kromě hlavy III a IV už jsou tam jen formulace o rozpočtové odpovědnosti. Ale skutečné instrumenty rozpočtové odpovědnosti jsou obsaženy v té hlavě III a IV. Pak už tam nic jiného není než formulace typu "doufajíce", "chápajíce", "společně usilujíce". Zrovna tak ty rozpočty. Těžko mohu říkat, že šetřím, a každý rok vyhodit o 40 miliard víc, jak máte v úmyslu. Takže pokud se zavážete skutečně naplnit to, co jste verbálně říkali, že chcete šetřit, pokud se skutečně přihlásíte nikoliv formálně, ale doopravdy k tomu, k čemu jste se přihlásili na úrovni Evropské unie, že chcete respektovat fiskální kompakt, tak není problém podpořit i tento zákon, jakkoliv je špatný. Protože jsme v situaci, kdy strukturální deficit je pro nás neskonale důležitější kritérium než absolutní výše dluhu, a kdybyste dodržovali toto kritérium, tak se nemůže stát, že dojde ke kritické situaci v otázce dluhu. Jiné státy jsou na tom jinak, proto jsou ve fiskálním kompaktu kritéria dvě. Pro nás je klíčový strukturální deficit. To je korektní nabídka opozičního klubu. A to je korektní nabídka klubu, kterému záleží na rozpočtové odpovědnosti. Když budete chtít doopravdy, nikoliv formálně naplnit to, k čemu se hlásíte, můžete počítat s naší podporou. Když se k tomu budete chtít hlásit pouze formálně a doopravdy budete chtít dělat něco jiného, tak nejenom že vám to nemůžeme podpořit, ale budeme dnes a denně upozorňovat na vaše pokrytectví. Já děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name