|

2013-025-05-108

108. Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice

Date2015-02-10
Meeting2013/025
Agenda Item2013/025/108
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/bqbs/b16210801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 108. Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice Prosím pověřeného člena vlády pana ministra vnitra Milana Chovance, aby se ujal slova, a ctěné pány poslance a poslankyně prosím o klid! Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zahájit tuto diskusi na téma migrace a pomoc uprchlíkům konstatováním, že vláda České republiky se touto problematikou dlouhodobě zaobírá, a je potřeba také na začátku této diskuse říci, že stále i přes stávající rizika, která ve světě jsou, je to konflikt v Sýrii, odchody lidí z Eritreje a z dalších území, konflikt na Ukrajině, tak se stále jeví situace pro Českou republiku jako klidná. Ke dni 31. 12. 2014 bylo evidováno 451 923 cizinců s povoleným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. To je zhruba o 10 300 více než oproti roku 2013. Cizinci i podle tohoto čísla tvoří zhruba 4 % populace v České republice. V České republice v současné době žije se statutem trvalý pobyt více cizinců, a to 251 tisíc, se statutem přechodný je to zhruba 200 tisíc lidí. Je to důsledkem ekonomické krize, kdy od roku 2008 je příchod cizinců do České republiky víceméně stabilní. Počet cizinců ze zemí mimo Evropskou unii je 266 tisíc, z nich téměř dvě třetiny, tedy 67 %, pobývají na území České republiky s trvalým pobytem. Počet cizinců ze zemí Evropské unie je 185 tisíc. Ovšem chci tady jasně říci, že občané států v Evropské unii nemají povinnost se registrovat a toto číslo nemusí být úplně přesné. Mezi nejvíce zastoupené státní příslušnosti patří občané tří zemí: Ukrajiny - 104 tisíc, Vietnamu - zhruba 57 tisíc, Ruské federace - přibližně 35 tisíc. Ze zemí Evropské unie jsou to občané především Slovenska, jichž evidujeme na území České republiky zhruba 96 tisíc, Německa a Polska vždy po 20 tisících. Nově příchozích cizinců je přibližně 15 tisíc ročně s tím, že více než polovina přichází na vzdělávací aktivity na české vysoké nebo jiné školy. Pro srovnání, v letech 2006 2008 nově přicházelo 50 tisíc cizinců ročně, tzn. tehdy 50 tisíc, v současné době 15 tisíc. Nicméně oblast migrace je velmi dynamická. My jsme se v předešlých letech připravovali především na případnou a možnou vlnu migrace z Ukrajiny. V současné době se ukazuje, že například velmi významná je migrační vlna z Kosova, kde občané Kosova se pokoušejí přes Českou republiku dostat do své cílové země, kterou je ve většině případů Německo. Od roku 2003, kdy bylo evidováno 11 400 žadatelů o mezinárodní ochranu, využívání tohoto statutu, tedy mezinárodní ochrany, každý rok klesalo. V současné době je to ovšem jinak. Je tam nárůst zhruba 64 % a jedná se primárně o problémy spojené s krizí na Ukrajině. Největší skupinou žadatelů v roce 2014 byli právě státní příslušníci Ukrajiny, kteří tvořili 44,6 %. V roce 2014 požádalo o mezinárodní ochranu v Evropské unii celkem 650 tisíc. osob. I tady evidujeme nárůst zhruba 40 %. Počet odhalených osob pro nelegální překročení vnější hranice Evropské unie na základě podkladů agentury FRONTEX činí 278 tisíc. Toto představuje 2,5násobek oproti minulým letům, např. v roce 2011 to bylo 141 tisíc, v roce 2014 to bylo 104 tisíc, rok 2011 bylo navýšení primárně kvůli tzv. arabskému jaru. Nejpočetněji jsou zastoupeny státy v těchto uprchlících: Sýrie, Eritrea a země subsaharské Afriky. Valná většina nelegálních migrantů se snaží do Evropy dostat přes tzv. mořskou hranici, tzn. primárně přes Itálii a Španělsko. My ale zachytáváme v současné době i pokusy těchto nelegálních migrantů, a to např. i z území Maďarska a jiných zemí. Česká republika se nyní musí jasně vymezit vůči dalším debatám v oblasti imigrace, a to jak na úrovni ve vztahu diskuse v Evropské unii. Česká vláda a Česká republika jasně deklarovala svoji připravenost pomáhat státům, jichž se migrační vlny bezprostředně týkají, je to Turecko, Jordánsko a další státy. Je připravena pomáhat finančně. Vláda vyčlenila částku do výše 100 milionů korun právě na programy spojené s uprchlíky, kteří do těchto zemí přicházejí. Chci také připomenout, že v současné době je na útěku ze svého domova nejvíce lidí od druhé světové války, a to především díky konfliktu v Sýrii a v Iráku, kde dnes ze svých domovů odešlo přes 4 miliony lidí. Česká vláda se připravuje na veškerá případná rizika, která jsou spojena s uprchlíky, a to se jedná o jejich přijetí, o to, jakým způsobem se postarat, ale odmítáme diskusi o tzv. povinných kvótách. Chci jen připomenout, že Česká republika v současné době na svém území velmi klidnou muslimskou komunitu, která čítá zhruba 20 tisíc lidí, tzn. pokud by Německo přijalo 140 tisíc běženců z konfliktu v Iráku, znamenalo by to navýšení muslimské komunity na území Německa zhruba někde do 5 %, pokud bychom my přijali 5 nebo 10 tisíc lidí, je to navýšení komunity o 50 %, tzn. vnímáme to jako určité bezpečnostní riziko, o kterém je potřeba vést debatu a být velmi obezřetní. V rámci našich projektů chci vyzdvihnout projekt MEDEVAC, který česká vláda podporuje již několik let. Je to systém, kdy česká vláda vysílá jak finanční prostředky, tak své lékaře, tak materiální humanitární pomoc do zemí, kde se konflikty odehrávají. Zároveň jsme připraveni a v minulosti jsme pomáhali některým občanům těchto zemí s doléčením na území České republiky. Například v rámci ukrajinského konfliktu sem byli převáženi zranění lidé z demonstrací na území Ukrajiny. Tito lidé jsou ošetřeni. Pokud se podaří je vyléčit, tak se vracejí do svých domovských zemí. V současné době se jedná o přesídlení malé skupiny zhruba 15 dětí se svými rodinami z oblasti Jordánska. Tento proces započal. České úřady v současné době s Úřadem vysokého komisaře vybírají vhodné adepty pro tento program. Budu vás případně informovat na zasedání Poslanecké sněmovny, jak tento projekt pokročil. Zatím ale nejsme schopni odhadnout, kdy by se měly tyto děti na území České republiky dostat, ten proces je teprve ve svém začátku. Taktéž běží projekt, který schválila česká vláda, a to je projekt pro volyňské Čechy na území Ukrajiny. Tento projekt se v současné době finalizuje a podle mých informací by se na území České republiky měli první volyňští Češi dostat někdy v horizontu po 15. březnu. Vláda nastavila kritéria, která musí splňovat. Ta kritéria bereme velice vážně a zastupitelské úřady při komunikaci s těmito žadateli budou vyžadovat, aby kritéria vládou požadovaná byla splněna. Samozřejmě s migrací, kdy je naší povinností pomáhat občanům, kteří se dostali do nouze nebo kterým prostě je potřeba pomoct v rámci evropského práva, tak pokud se jedná o statut uprchlíka, my těch uprchlíků v současné době zachytáváme na území České republiky několik set ročně, tak pokud se nám nepovede tyto lidi tzv. vracet do země, kde překročili schengenskou hranici, máme teď ze zákona v rámci evropské legislativy povinnost se o tyto běžence postarat. Ministerstvo vnitra právě za tímto účelem obhospodařuje a provozuje uprchlická zařízení. Současná volná kapacita těchto zařízení je zhruba 700 míst. Bereme samozřejmě migraci jako určité bezpečnostní riziko a klademe velký důraz na to, aby u lidí, kteří se chtějí přestěhovat do České republiky, byly splněny i bezpečnostní parametry, tzn. tito žadatelé procházejí poměrně hlubokým skenem bezpečnostních složek, je to policie, je to BIS a ostatní tajné služby, primárně Úřad pro zahraniční styky a informace. Co se týká dalších bezpečnostních rizik, ÚOOZ i další naše policejní složky samozřejmě vyhodnocují i to, jakým způsobem se některé komunity chovají, jakým způsobem tam hrozí bezpečnostní riziko České republice, a tyto informace spolu sdílejí, tzn. v rámci bezpečnostního systému nejenom v rámci bezpečnostních složek na území České republiky, ale i v rámci podepsaných mezinárodních smluv i s našimi partnery jak v Evropě, tak i v ostatních státech, s nimiž Česká republika podepsané mezinárodní dohody. V současné době na návštěvě prezidenta republiky Miloše Zemana v Jordánsku byly předány dokumenty jako přípravné dokumenty pro přípravu smlouvy mezi Českou republikou a Jordánskem právě pro policejní spolupráci. Byly předány ministrovi vnitra Jordánského království a čekáme, že i tato smlouva s touto zemí se posune vpřed a že budeme schopni v Poslanecké sněmovně její znění, doufám, ještě v letošním roce přijmout. Informace z jordánské strany jsou pro nás samozřejmě důležité i při přijímání případných uprchlíků a jejich pohybu na českém území. To je ode vše, vážené kolegyně, vážení kolegové, a jsem samozřejmě připraven odpovídat v rámci diskuse. Děkuji.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name