|

2013-025-02-011

11. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - druhé čtení

Date2015-01-21
Meeting2013/025
Agenda Item2013/025/011
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/bqbs/b02901101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 11. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - druhé čtení Chtěl bych vás informovat, že včera jsme tento bod přerušili před úvodním slovem paní ministryně, takže v této fázi paní ministryně může přistoupit k řečništi a z pověření vlády tento tisk uvést. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Ale já prosím o klid! Opravdu prosím, abyste se usadili, zejména skupinka přede mnou. Děkuji. Paní ministryně má slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, jak jsem včera již předeslala, navrhované novely související s rekodifikací soukromého práva, čili s přijetím nového občanského zákoníku a s nabytím jeho účinnosti, vycházejí z poznatků, které jsme získali při aplikaci doprovodných zákonů, a mají za cíl odstranit problémy, které znemožňují řádné uplatňování nejen občanského zákoníku, ale i související legislativy. Materiál byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací. Konkrétně se jedná o tyto změny. Jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by to tedy podle navrhované úpravy měl být ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář byl plátcem takového soudního poplatku. Změna navazuje na zákon číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonávat přímé zápisy do veřejného rejstříku. Podle platné právní úpravy je poplatníkem soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku sám notář, přičemž tato úprava se jeví jako nevhodná. Notář není totiž účastníkem zápisu, pouze zápis provádí, stejně jako dosud soud. Proto navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis. Poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá a odvádí správci poplatků. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů než na dosavadní zápis, který byl prováděn soudy. Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem. Je to nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Za první zápis akciové společnosti bude vybírán soudní poplatek ve výši 8 tis. Kč, u soudu dosud 12 tis. Kč. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti navrhujeme poplatek ve výši 2 700 Kč, u soudu 6 tis. Kč. Za změny či doplnění soudní poplatek ve výši 1 tis. Kč, u soudu ve výši 2 tis. Kč. Hlavním důvodem pro takové snížení je skutečnost, že přímý zápis u notáře neklade na soud takové nároky. Zároveň však nějaký soudní poplatek musí prostě být vyměřen, protože soud i nadále povede rejstříkové spisy. Mezi hlavní výhody, které přímé zápisy notářem přinášejí, patří výrazné zrychlení zápisu. Víte, že máme také úkol, který legislativně řešíme, v současné době umožnit zakládání společností s ručením omezeným za celkově částku nepřevyšující 100 eur a také do tří dnů. Už tento návrh, který tady předkládám, ten druhý požadavek, který je vlastně takovou prekondicionalitou pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, zrychluje zápis tak, že notář, který jej během jednoho dne provede, v podstatě zkrátí současnou dobu, která se pohybuje celkem kolem jednoho týdne, způsobem, který už předvídají podmínky, které nám byly stanoveny a jejichž nedodržení by ohrozilo čerpání těch takzvaných evropských peněz. Takže pro podnikatelské prostředí přináší tato změna svá nezpochybnitelná pozitiva. Dále tedy kromě toho snižování soudních poplatků se navrhuje opačným směrem navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jak víte, to zde v minulosti při prvním čtení vyvolalo určitou diskusi. Diskuse pokračovala v rámci projednávání v ústavněprávním výboru, a proto bych ráda souhrnně ještě jednou prezentovala důvody, proč si myslíme, že je třeba navýšit soudní poplatek pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tak, aby se částečně i vyrovnaly příjmy, které za soudní poplatky dostává rozpočet soudu. Takže řízení o vydání elektronického platebního rozkazu ve dvou třetinách případů končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení. Jinými slovy, hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou a povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. V praxi víme, že žalobci často podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Předem prostě počítají s tím, že elektronický platební rozkaz nebude žalovanému doručen a soud bude pokračovat v řízení, a obejdou to tím, že ho podají - ten vyšší soudní poplatek - a vlastně zaplatí méně, i když dobře vědí, že se věc elektronickým platebním rozkazem řešit nebude. Proto také resort spravedlnosti navrhuje, aby výjimka pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Toto je ten hlavní důvod. (V sále je silný hluk.)Za další. Řízení ve věcech podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a řízení ve věcech dávek pěstounské péče se osvobozují od soudního poplatku, protože zde není dán důvod, aby řízení ve věcech dávek pěstounské péče podléhalo v záležitosti soudních poplatků odlišnému režimu než obdobná řízení, která jsou uvedena v § 11 písmenku b) zákona o soudních poplatcích, a to i za situace, kdy pouze změnou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, došlo k jejich zpoplatnění, aniž by to bylo přímým úmyslem zákonodárce. Ministerstvo spravedlnosti tímto současně vyhovělo požadavkům veřejného ochránce práv, které vznesl ve své souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv z roku 2012. Pane předsedo, já vím, že to je únavné a úmorné - pane předsedo, já vím, že to je úmorné a únavné číst...

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name