|

2013-019-09-056

56. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - prvé čtení

Date2014-11-05
Meeting2013/019
Agenda Item2013/019/056
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/bqbs/b27305601.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Jan Bartošek 56. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - prvé čtení I zde požádám paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby přečetla tento návrh z pověření vlády. Prosím, ujměte se slova. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, opět v souladu s plánem legislativních prací Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva. Ty podstatné body bych zase shrnula asi takto. Za prvé dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by tedy měl být poplatníkem ten, který žádá notáře o provedení zápisu, a notář bude plátce takového soudního poplatku. Čili tato změna navazuje na zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonat přímý zápis do veřejného rejstříku. Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečností do veřejného rejstříku provedený notářem, čili to je ta nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění jich soudu. Navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis a poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá, odvádí správci poplatku, tedy soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů na zápis, než tomu bylo doposud. Dále se navrhuje navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, protože řízení o vydání elektronického platebního rozkazu zhruba ve dvou třetinách končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení, a hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do tzv. agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou, a potom tedy korespondující povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. Můžeme tedy konstatovat, že žalobci mnohdy podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení, kde to stejně ale končí potom. Z výše uvedeného důvodu se navrhuje, aby výjimka, což víceméně vede k obcházení zákona, pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Také nesmíme zapomenout na to, že stát získá daleko méně finančních prostředků právě v důsledku převodu poplatkové povinnosti v souvislosti s prvním novelizačním bodem, kdy rejstříkové soudy budou vyřizovat méně návrhů na zápis než dosud. Budou to logicky notáři. S ohledem na praxi se také navrhuje změna věcné příslušnosti v řízení o příspěvky členů společenství na správu domu a pozemku a spory o náhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb. Dle účinné úpravy by tyto soudy měly rozhodovat podle převládajícího výkladu - také to není jednoznačné - krajské soudy. Obsahově se jedná o spory drobné nebo věcně nenáročné, podobně jako třeba spory o neuhrazené nájemné, a ty dovedou dobře běžně řešit okresní soudy. V minulosti bylo vrchními soudy rozdílně rozhodováno o věcné příslušnosti soudů, a právě proto návrh nové úpravy jasně stanoví, že v těchto rozhodováních jsou příslušné, nebo by měly být napříště příslušné soudy okresní. Mění se dále místní příslušnost soudů v řízeních o dávkách pěstounské péče a řízení ve věcech dávek pěstounské péče a dávek v nezaměstnanosti se osvobozují od soudního poplatku. Čili naopak tady jde o osvobození od soudního poplatku. V současné právní úpravě je rozložení agendy v těchto věcech značně nerovnoměrné, mnohdy se to výrazně projevuje i v nežádoucí odlišné délce soudního řízení, zejména je to vidět na výrazné přetíženosti Městského soudu v Praze, a dle současné právní úpravy se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče řídí ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, tedy dle sídla prvoinstančního správního orgánu. Ve věcech dávek pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným soudem pak musí být vždycky Městský soud v Praze. Právě proto se navrhuje, aby se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče určila podle bydliště navrhovatele, jako je tomu u jiných dávek, například dávek ve věcech zaměstnanosti. Tím jsme odstranili i určitou délku, neúměrné průtahy ve vyřizování těchto věcí. Tato agenda se přesouvá na krajské soudy podle bydliště navrhovatele, nebude se tedy místní příslušnost nadále, pokud projeví Poslanecká sněmovna souhlas, určovat dle sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. Navrhovaná úprava reaguje i na doporučení veřejného ochránce práv obsažené v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 - čili opět je zde prodleva v naší reakci -, která právě upozorňuje na některé nedostatky, které se snaží navrhovaná právní úprava odstranit. Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu neudělalo nic jiného, než že vyšlo vstříc. Ekonomické dopady zde jsou na rozdíl od předcházejících návrhů, které jsme nyní projednávali, citelnější, protože očekáváme, že v souvislosti se zavedením nového soudního poplatku pro takzvané přímé zápisy rozhodných skutečností do věcného rejstříku, které budou provádět povětšinou notáři, to bude mít negativní dopad do rozpočtu příjmů, konkrétně kapitola 336 Ministerstva spravedlnosti. Naše propočty alespoň předpokládají, že prostřednictvím notářů bude vyřizováno cca 70 % současné agendy. Pokud naše prognóza je reálná, tak by to znamenalo snížení příjmů zhruba o 118 mil. korun. Na druhou stranu zase očekáváme pozitivní ekonomické dopady, které budou souviset zejména s úpravou sazby za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a tím i omezení možnosti obcházení platné právní úpravy tím, že poplatník si vlastně uspoří svou práci, i když to nakonec nerespektuje postup, nepodaří se doručit ten elektronický platební rozkaz a skončí stejně v agendě C soudu, ale za výrazně lepších pro něj finančních podmínek. Úprava snížené sazby soudního poplatku za elektronický platební rozkaz je vyvolána deficitem v příjmech kapitoly, který byl zaznamenán už v roce 2013 a pokračuje i v roce 2014. Nebudu vás zatěžovat čísly, která mám k dispozici a která jednoznačně ukazují na to, že účastníci velice dobře poznali, že toto je pro ně výhodné, a tímto způsobem institut sníženého poplatku zneužili v neprospěch státního rozpočtu. Narovnáním poplatku za elektronický platební rozkaz na úroveň poplatku za standardní zahájení občanského soudního řízení nejde o zvýšení objemu příjmů ze soudních poplatků jako celku, ale vlastně se vracíme do té výše, která byla registrována v roce 2012. Pozitivní vliv na státní rozpočet se promítne také tím, že stát již nadále nebude platit náklady notáře v případě, že společné jmění manželů bude na základě dohody pozůstalého manžela a dědiců vypořádáno ve prospěch pozůstalého manžela. Dosud náklady notáře platil stát, nyní logicky bude podle nové úpravy, bude-li schválena, náklady hradit pozůstalý manžel. Pro vaši podrobnější informaci, v průběhu připomínkového řízení byla uplatněna řada zásadních připomínek, které jsme ve své většině zapracovali. Mezi těmi, které nebyly vypořádány, shoda nebyla nalezena, jsou například připomínky, které uplatnila Unie zaměstnavatelských svazů České republiky a Ministerstvo zdravotnictví. Rozpor spočíval v tom, že Ministerstvo zdravotnictví požadovalo osvobodit zdravotní pojišťovny od soudních poplatků v řízeních o náhradu škody způsobené třetí osobou, tím, že tato osoba ublížila na zdraví, na jehož léčení zdravotní pojišťovna vynaložila náklady. To byla naprosto nekoncepční výjimka, takže Ministerstvo spravedlnosti s ní nesouhlasilo. Předkládám tento návrh s přesvědčením, že v řadě dotčených právních předpisů dojde ke zlepšení stávající právní úpravy. Je to i určitým způsobem reakce na to, že některé zákony se přijímaly po nedostatečné rozpravě a v určitém časovém tlaku před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a jiné jsou vlastně dědictvím, které přešlo na rezort spravedlnosti a měly být již řešeny dávno. Je to takový, řekla bych, spletenec různých návrhů, jejichž smyslem je usnadnit aplikaci po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, zlepšit i fiskální vymahatelnost určitých poplatků, ztransparentnit příjmy do státního rozpočtu a současně vyjít vstříc potřebám konkrétních uživatelů, ať již jde o ty, kteří chtějí zápis do veřejných rejstříků rychle za rozumný poplatek prostřednictvím notářů... Vlastně bych se vracela znovu k jednotlivým návrhům. Dovolte mi, abych vás požádala o to, abyste tento návrh schválili k projednání ve druhém čtení, pustili jej do druhého čtení. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name