|

2013-019-07-136

136. Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017 /sněmovní tisk 348/

Date2014-10-31
Meeting2013/019
Agenda Item2013/019/136
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/bqbs/b23013601.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Vojtěch Filip 136. Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017 /sněmovní tisk 348/ Pan ministr obrany je připraven a z pověření vlády tento tisk uvede. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co je cílem tohoto návrhu? Cílem je reagovat na negativní vývoj bezpečnostního prostředí. Navrhovaný mandát pokrývá dvouleté období, jak už bylo řečeno, na roky 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017. Toto řešení odpovídá praxi etablované v posledních letech. Ve světle negativního vývoje bezpečnostního prostředí a z toho vyplývající potřeby flexibility a připravenosti návrh mandátu obsahuje tradičně uplatňovaný přístup a nově regionální přístup. Tradičně mandát obsahuje nasazení do konkrétních operací v konkrétních zemích, včetně Balkánu a severní Afriky, a nasazení do Sil rychlé reakce NATO a bojových uskupení EU. Regionální přístup umožňující nasazení v regionech klíčových pro naši bezpečnost v rámci případných budoucích misí NATO, EU či OSN. Účelem regionálního přístupu, to jsou body 4 a 5 navrhovaného usnesení, je vytvořit podmínky pro zvýšení připravenosti Armády ČR nasadit síly v klíčových regionech v případě náhlé krizové situace. Regionální přístup je v návrhu mandátu využit pro případné nasazení v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu. Jedná se o krajně nestabilní a rizikovou oblast ležící v bezprostřední blízkosti Evropy. Tamní vývoj má silně negativní dopad na naši bezpečnost. V menší míře je regionální přístup navrhován i pro oblast Balkánu. Regionální přístup předem stanoví politické zadání našim ozbrojeným silám a umožní jejich systematickou přípravu na nasazení v případných nových operacích ve vymezených krizových regionech. Ve stále se zhoršujícím bezpečnostním prostředí dále posílí naši připravenost rychle a efektivně se zapojit do operací mezinárodních organizací, jichž jsme členem. V případě schválení mandát umožní vládě včas deklarovat připravenost ČR, přispět do operací v rámci NATO, EU nebo OSN. Účel a mantinely regionálního přístupu. Regionální přístup je samozřejmě omezen jasnými mantinely, a to je: O nasazení do nové operace vždy rozhodne vláda, následně ihned informuje obě komory Parlamentu. Nasazení je v navrhovaném mandátu omezeno početně a geograficky. Vždy se bude jednat o multilaterální operace v rámci příslušných mezinárodních organizací NATO, EU, OSN. Pro soulad s čl. 44 (?)odst. 4 Ústavy v případě vyslání nad 60 dnů vláda požádá o souhlas obě komory Parlamentu. Půjde-li o operaci, která není pokryta odstavcem 4 body a) až c) čl. 43 Ústavy, vláda neprodleně před vysláním požádá obě komory Parlamentu o mandát pro zapojení se do konkrétní operace. Jde především operace na prosazení míru mimo čl. 5 bez souhlasu zemí, na jejichž území operace probíhá. Každá z komor Parlamentu má ústavní pravomoc kdykoli odhlasovat ukončení naší účasti v misi. Schválení vyslání do konkrétní operace vládou a následné informování obou komor Parlamentu, tedy postup navržený v souvislosti s regionálním přístupem v bodech 4 a 5 usnesení, není ničím novým, ale je v souladu s dlouholetou praxí, opakovaně schválenou oběma komorami Parlamentu. Již od roku 2005 se tento přístup uplatňuje v případě vyčleňování do Sil rychlé reakce NATO a do bojových uskupení EU. Obě komory Parlamentu tento přístup vždy odsouhlasily, protože si byly vědomy toho, že v případě potřeby tyto předurčené síly nasadit do konkrétní operace je nutná co nejrychlejší reakce. Schválením návrhu Parlament podpoří přesvědčení vlády, že oblasti Blízkého a Středního východu, severní Afriky, Sahelu a Balkánu jsou klíčové pro naši bezpečnost a že jsme připraveni se aktivně podílet na řešení hrozeb, které z nich pocházejí, včetně vyslání vojáků do operací mezinárodních organizací. Parlament tím vyšle jasný signál spojencům v NATO a EU o bezpečnostně-politických prioritách ČR. Současně to umožní Armádě ČR zahájit přípravu na konkrétní operaci. Ministerstvo obrany ČR tím zároveň získá politické zadání schválené Parlamentem, na jaké typy nasazení a v jakých geografických podmínkách se v definovaném rozsahu prioritně připravovat. Vláda ČR bude moci mnohem efektivněji reagovat na mezinárodní krize a v procesu generování sil v rámci NATO, EU či OSN bude lépe schopna zajistit pro české ozbrojené síly preferované zastoupení v operacích. Stanovisko Parlamentního institutu zpracované na základě posledního výkladu článku 43 Ústavy k vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území republiky konstatuje, že takto předložený návrh mandátu obsahující výše uvedené ústavní limity může být Parlamentem schválen, protože je v souladu s Ústavou. A teď ještě mi dovolte alespoň krátce k Afghánistánu. Návrh mandátu obsahuje zapojení České republiky do nové alianční mise Resolute Support v Afghánistánu. Jedná se o nebojovou misi, která by měla být ukončena do konce roku 2016. Primárním cílem této mise je dokončit výstavbu některých chybějících schopností afghánských ozbrojených sil. Její charakter je poradní, podpůrný a výcvikový. Česká republika výrazně snížila svoji vojenskou přítomnost v Afghánistánu již v uplynulých letech, a to z úrovně cca 720 osob, to byla úroveň v roce 2011, až na současných 310 vojáků. V průběhu roku 2014 plní naši vojáci v Afghánistánu již pouze podpůrné, čili nebojové úkoly, které budou pokračovat i v roce 2015 v rámci nové mise. Úkoly, které naši vojáci mají plnit v rámci mise Resolute Support, jsou pro NATO a pro úspěšný průběh mise prioritní. Jedná se o pokračování v úkolech, které naši vojáci v Afghánistánu plní již nyní v rámci ukončované mise ISAF. Je to ochrana sil, výcvik afghánských vzdušných sil, především. Výrazněji snižují počty svých vojáků ty země NATO, které stahují bojové jednotky, to bych rád zdůraznil, protože ty již nebudou mít v nové misi Resolute Support uplatnění. Složení českého příspěvku do mise Resolute Support má modulární charakter, to znamená, že velikost jednotlivých nasazovaných schopností již nelze dál zmenšit. Danou schopnost bychom totiž nemohli nasadit vůbec, čímž bychom spojencům způsobili vážný problém. Závěrem mi dovolte k tomuto úvodnímu slovu dodat, že nový generální tajemník Aliance se vyslovil o našem misijním působení velice kladně a označil Českou republiku za aktivního a seriózního aliančního partnera. Úplně na závěr si dovolím konstatovat, že tento návrh schválil Senát. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name