|

2013-012-02-006

6. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - druhé čtení

Date2014-07-16
Meeting2013/012
Agenda Item2013/012/006
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/012schuz/bqbs/b03100601.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Jan Bartošek 6. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)/sněmovní tisk 71/ - druhé čtení Poprosím, aby návrh za navrhovatele uvedl poslanec Roman Sklenák. Poslanec Roman Sklenák Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi tedy, abych vám stručně ještě jednou představil poslanecký návrh novely služebního zákona a současně také komplexní pozměňovací návrh přijatý ústavněprávním výborem. Ale ještě předtím bych také rád velmi stručně zrekapituloval celou genezi služebního zákona. Státní služba je legislativně upravena již od roku 2002. Část ustanovení zákona č. 218/2002 Sb. týkající se jmenování generálního ředitele a jeho zástupce, oborů služby nebo kompetencí generálního ředitelství a zakotvení státní služby při Úřadu vlády nabyla účinnosti již vyhlášením 28. května 2002. Později byla účinnost služebního zákona pětkrát odložena, naposledy k 1. lednu 2015. Poprvé se tak stalo z důvodu očekávaných nákladů na zavedení státní služby včetně takzvaných výsluh, kdy vláda odložila účinnost služebního zákona pro mimořádné náklady státu spojené s odstraňováním povodňových škod. Následně byla účinnost opakovaně odkládána pravicovými vládami s odkazem na přípravu nové koncepce státní služby, která měla spočívat v zásadě ve využití zákoníku práce bez ohledu na Ústavou předpokládaný zvláštní zákon. Tyto legislativní počiny byly kritizovány jak Evropskou komisí, tak nevládními organizacemi. Vytýkána byla chybějící veřejnoprávní regulace vztahu státu a státních zaměstnanců, jako je tomu tradičně ve služebních poměrech, i chybějící nezávislý orgán zajišťující nezávislost státní služby, jak je obvyklé v evropských státních službách. Proto sociálně demokratičtí poslanci předložili v červenci 2013 poslaneckou iniciativou novelu služebního zákona, která měla být protipólem vládou předloženého návrhu zákona o státních úřednících. Ve srovnání těchto dvou forem regulace v odborných diskusích jednoznačně obstála cesta novely služebního zákona. Poslanecká iniciativa byla tehdy konzultována s mnoha subjekty, mimo jiné i s Rekonstrukcí státu, s odborovými svazy nebo akademickou sférou. V první řadě měla novela služebního zákona za cíl odstranění ústavního deficitu, kterým je nenaplnění článku 79 odst. 2 Ústavy, který zní: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. A samozřejmě nám šlo o zkvalitnění státní správy. Stejný návrh jsme předložili opětovně krátce po volbách do Poslanecké sněmovny v prosinci loňského roku, abychom tak dali jasně najevo, že účinnost služebního zákona je pro nás zásadní. Důležité je připomenout, že sněmovní tisk 71, který projednáváme, není novým zákonem. Jedná se o zákon částečně účinný, jak jsem zmínil, mimochodem více než deset let vyučovaný na právnických fakultách v rámci magisterských i bakalářských programů. Chybějící služební zákon se projevuje negativně zejména na ústřední úrovni státní správy. V podmínkách smíšeného modelu veřejné správy v České republice je paradoxem, že zatímco na obecní a krajské úrovni je od 1. ledna 2003 účinný zákon o úřednících územních samosprávných celků, na úrovni ústředí nejsou politické a úřednické pozice odděleny žádným způsobem. Vedle toho, jak zde již zaznělo včera, také Evropská komise žádá po České republice účinnost zákona o státní službě a jedná se o takzvanou ex ante kondicionalitu pro čerpání evropských strukturálních a investičních fondů. Předkládaná novela služebního zákona tedy ponechává v platnosti principy služebního zákona z roku 2002. V průběhu jejího projednávání byl koaličními poslanci předložen a ústavněprávním výborem schválen komplexní pozměňovací návrh. Ten byl projednáván v Poslanecké sněmovně také ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, vedle toho také na seminářích, byl konzultován se sociálními partnery i nevládními organizacemi. Zveřejněn byl 29. května tohoto roku. Komplexní pozměňovací návrh zohledňuje změny právních institutů v oblastech trestního, správního, pracovního a občanského práva a vůli koaličních stran při způsobu ustavení generálního ředitele, vedení hranice mezi politickými pozicemi a místy státních zaměstnanců. I v případě komplexního pozměňovacího návrhu nadále platí následující principy: institucionální a osobní působnost služebního zákona, veřejnoprávní úprava s opravnými prostředky, přezkum zákonnosti v rámci správního soudnictví, depolitizace a nezávislost státní služby, vymezení služební kázně, hodnocení kárného řízení a kariérního systému, stanovení povinností státních zaměstnanců, například v rámci státní služby také proškolování zaměstnanců nižších instancí. Nový způsob jmenování a odvolání generálního ředitele státní služby jak v přechodném tak řádném období, tedy jmenování a odvolávání vládou na základě výsledků výběrové komise, zpřesnění pravomocí generálního ředitelství, zavedení funkčního období státního tajemníka na sedm let a zrušení některých finančních benefitů pro státní zaměstnance, zejména příspěvek k důchodu, tedy ty takzvané výsluhy. Nad rámec předložené novely zákona o státní službě je v komplexním pozměňovacím návrhu výslovně upravena ochrana takzvaných oznamovatelů trestných činů ve veřejné správě, rovněž tak podmínky pro slaďování rodinného života a státní služby a také prohlubování a zvyšování vzdělávání státních zaměstnanců. Z hlediska institucionální působnosti se novela služebního zákona týká všech ministerstev, všech ústředních správních úřadů podle takzvaného kompetenčního zákona, takzvaných podřízených správních úřadů, jako je například soustava finančních orgánů či úřadů práce, a dále takzvaných zprostředkujících subjektů, které se podílejí na administrování evropských strukturálních a investičních fondů. V těchto subjektech jsou zahrnuty také dvě příspěvkové organizace, CzechInvest a Centrum regionálního rozvoje. Takzvaní regulátoři spadají pod zákon o státní službě omezeně, kdy platí výjimka pro představitele regulátorů, kteří jsou z působnosti zákona o státní službě vyloučeni. Komplexní pozměňovací návrh upravuje zvláštní režim, jde-li o systemizaci Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vláda nemůže bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst a objem prostředků na platy oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok. To je dáno specifickým postavením právě uvedených úřadů, u nichž musí být s ohledem na jejich působnost garantována vyšší míra nezávislosti. Tuto kompetenci rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny prostřednictvím schvalování státního rozpočtu. Komplexní pozměňovací návrh také zpřesňuje a doplňuje obory služby o veřejné zakázky či audit. Generální ředitelství je nezávislou organizační jednotkou Úřadu vlády. Nejedná se o nový úřad, protože agendu vykonává Úřad vlády podle kompetenčního zákona již od roku 2002. Začlenění při Úřadu vlády je jedním z modelů uplatňujících se v zemích Evropské unie. Generální ředitelství předkládá návrh systemizace státní služby, vydává služební předpisy pro státní službu, koordinuje vzdělávání, provádí kontrolu, vyřizuje odvolání státních zaměstnanců proti případnému nezákonnému postupu a podává kasační stížnosti za stát ve sporech se státními zaměstnanci před správními soudy. Klíčové je výslovné zmocnění ministrů k zadávání úkolů státní službě. Ministr úkoluje ředitele sekcí jako nejvyšší státní zaměstnance v hierarchii ministerstva. Nově se tito státní zaměstnanci nazývají náměstky pro řízení sekcí. Politický kabinet ministra se skládá mimo jiné z náměstků zastupujících ministra, kteří nejsou státními zaměstnanci. Státní tajemníci odpovídají za personální řízení, vydávání služebních předpisů, přípravu návrhů systemizace či organizačních změn a spravují finanční prostředky na platy státních zaměstnanců. Zásadní rozhodnutí ve věcech změny služebního poměru a jeho skončení musí státní tajemník projednat s příslušným členem vlády. Na rozdíl od platné právní úpravy by státní tajemník nově neměl být v ministerstvu a v Úřadu vlády odborným garantem za celkový výkon státní správy, ale měl by plnit pouze úkoly služebního orgánu. Všichni představení se vybírají na základě výběrových řízení a výsledky výběrových řízení jsou závazné. Státního tajemníka jmenuje a odvolává generální ředitel, náměstky pro řízení sekcí státní tajemník ministerstva. Také pozice řadových státních zaměstnanců jsou obsazovány na základě výběrových řízení, jejichž výsledky jsou závazné. Kromě vítězství ve výběrovém řízení musí před vznikem služebního poměru na dobu neurčitou státní zaměstnanec složit úřednickou zkoušku. Prostřednictvím úřednické zkoušky, která se skládá z části obecné a z části zvláštní, se zejména ověřuje, zda státní zaměstnanec potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv a povinností a pravidel etiky státního zaměstnance, respektive zda potřebné vědomosti, schopnosti a je dostatečně odborně připraven. Z hlediska prostupnosti uvnitř veřejné správy komplexní pozměňovací návrh umožňuje vedle zohlednění praxe ve správních úřadech zohlednit také praxi v obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech a umožňuje také uznatelnost zkoušky zvláštní odborné způsobilosti za úřednickou zkoušku. Komplexní pozměňovací návrh upravuje podrobněji, co se rozumí pod pojmem prohlubování vzdělávání, s tím, že do tohoto institutu spadá vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Kolegyně a kolegové, tolik tedy představení návrhu novely služebního zákona a komplexního pozměňovacího zákona. Děkuji vám.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name