|

2013-008-06-052

52. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb. /sněmovní tisk 45/ - třetí čtení

Date2014-05-14
Meeting2013/008
Agenda Item2013/008/052
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/008schuz/bqbs/b16305201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 52. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb. /sněmovní tisk 45/ - třetí čtení Prosím paní ministryni a pana zpravodaje, aby zaujali svá místa - vidím pana zpravodaje Chvojku - u stolku zpravodajů. Chci vám říci, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 45/4. Otevírám rozpravu a vidím, že paní ministryně se již dostavila k řečnickému pultíku a chápu z toho, že se hlásí do rozpravy a má tedy slovo. Prosím. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane předsedo. Já se omlouvám možná za přespřílišnou aktivitu a vzhledem k tomu, že schůze už časově pokročila, tak se budu snažit jenom stručně shrnout to nejpodstatnější. Je to třetí čtení, předpokládám, že všichni jste dobře obeznámeni. Ústavněprávní výbor se touto problematikou také zabýval. Jde o novelu trestního zákona, trestního řádu, jde o implementaci tří směrnic a jednoho rámcového rozhodnutí v oblasti ochrany dětí, konkrétně zavedení dvou nových skutkových podstat - účast na pornografickém představení a navazování nedovolených kontaktů s dítětem, čili § 193a trestního zákona a nový § 193b trestního zákona, čili ochrana dětí před těmito aktivitami, které jistě ohrožují jejich zdraví a nerušený mravní, případně i tělesný vývoj, prostředky trestní represe. Dále se rozšiřuje stávající skutková podstata trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, stávající § 192 trestního zákoníku. Pokud jde o změny v trestním řádu, také jsme o nich hovořili, že jsou velmi důležité a celkem nezpochybnitelné. Jde o to rozšířit povinnosti orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k osobě, která byla zadržena či zatčena, čili osoba, kde platí bezezbytku zásada presumpce neviny, o jednoduché a srozumitelné poučení o jejích právech, a to po celou dobu zadržení či zatčení. Pokud jde o navrhované doplnění zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, které původně bylo také součástí, tak zatím vzhledem k připravované novele, která je chystána na Ministerstvu spravedlnosti a měla by být do konce června hotova, se předpokládá pouze rozšíření o trestný čin lichvy právě s ohledem na to, co se v poslední době v této oblasti děje, a je zde tedy akcentován ten trestně politický zájem více než systematická novelizace. Tisk 45 byl projednán, jak zde jistě bude řečeno zpravodajem, ústavněprávním výborem. Byl velmi podrobně debatován, opakovaně byly vzneseny některé připomínky. Nakonec ústavněprávní výbor po jejich částečném zapracování doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit, a to ve znění několika pozměňovacích návrhů. Ty nejpodstatnější změny dle mého názoru zahrnují návrh na zachování dvouleté trestní sazby, původně byla jednoroční, u trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií. Potom jsme vypustili trestnost pokusu, logicky, protože pokus je stejně trestný u všech trestných činů. Ministerstvo spravedlnosti s těmito návrhy ústavněprávního výboru souhlasilo. Čili pokud jde o první čtení a pokud jde o návrhy, které s námi byly diskutovány předem, tak jsme nakonec našli shodu a předkládáme tento návrh bez věcných rozporů. Ve druhém čtení předložil svůj pozměňovací návrh pan poslanec Adámek, který navrhl změny v § 33, jejichž cílem by bylo umožnit zánik trestnosti prostředky účinné lítosti u jednoho trestného činu, u trestného činu dotačního podvodu, § 212, a ještě u jednoho - poškození finančních zájmů Evropské unie, § 260. Oba mají společného jmenovatele, že jde o čerpání dotací a nebo finanční zájmy EU. Po diskusi u nás v legislativě Ministerstvo spravedlnosti nakonec na prvý pohled užitečný návrh nepovažuje nyní za vhodné zařadit, neboť se jedná o přílepek přesně v tom kontextu, o kterém hovoří nález Ústavního soudu z roku 2006. Tento přílepek nesouvisí vůbec s obsahem návrhu novel trestního zákona a trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. A myslíme si navíc, že koliduje se závazky, které máme přijaté Úmluvou o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, která byla vypracována na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii. Z ní totiž vyplývá explicitně pro Českou republiku povinnost, aby přijala nezbytná opatření, aby úmyslná jednání nebo opomenutí týkající se použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných prohlášení nebo dokladů, které mají za následek neoprávněné přisvojení nebo zadržení prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, byla trestána účinnými, přiměřenými a doslova odrazujícími tresty. Čili obě dvě skutkové podstaty by se daly zařadit právě pod tuto úmluvu. Takže si myslíme, že přijetím navrhované právní úpravy by požadavek práva Evropské unie nebyl v plném rozsahu naplněn. Navíc ta změna ani není zcela systematická. Účinná lítost se nevztahuje např. na pojistný a úvěrový podvod. Některá konkrétní jednání, která můžeme zahrnout pod pojistný a úvěrový podvod, přitom korespondují tomu podvodu, který je navrhován, aby na něj bylo možné aplikovat institut účinné lítosti. Také text odůvodnění, že vrácení části neoprávněné dotace se rovná přiznání viny, je diskutabilní. V případě, kdy by pachatel část neoprávněně čerpané dotace dobrovolně vrátil, je spíše třeba zvážit tu možnost, kterou zná § 12 odst. 2 trestního zákoníku - subsidiarita trestní represe, kde se umožňuje, aby určitá jednání, která nedosahují té míry společenské škodlivosti, nebyla vůbec kvalifikována jako jednání trestná. Takže to je jedna možnost hmotněprávní. Druhá je procesní, tj. § 171 odst. 2 písm. c) trestního řádu. Jde o účel trestního řízení, kterého by bylo možno v tomto dosáhnout jinak. Takže si nemyslíme ani, že by institut účinné lítosti byl jediným možným prostředkem, jak toto jednání už za stávající platné právní úpravy nepostihnout. Čili z tohoto hlediska si myslíme, že návrh předložený ve druhém čtení předložených novel není vhodné přijímat. Jinak doporučuji návrh ve znění dalších pozměňujících schválených návrhů, které vzešly a byly projednány z ústavněprávního výboru, schválit. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name