|

2013-007-01-010

10. Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /sněmovní tisk 66/ - prvé čtení

Date2014-03-18
Meeting2013/007
Agenda Item2013/007/010
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/bqbs/b02301001.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Jan Bartošek 10. Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče a dalších na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /sněmovní tisk 66/ - prvé čtení Tento bod byl přerušen na 6. schůzi do středy 19. 2., projednání nebylo zahájeno. Pane předkladateli, máte slovo. Poprosím vás o klid v sále, abychom se navzájem slyšeli. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane předsedo vlády, členové vlády, pane předsedající. My jsme se dostali k tomu bodu, ale bohužel nebyl ani zahájen. tedy předkládám za skupinu navrhovatelů návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. na začátku připomínám, že návrh vznikl v době, kdy bylo možné uvažovat i o zrušení samotného zákona, ale v tuto chvíli předesílám, že samotný návrh takový být nemůže, protože zákon se stal účinným po jeho vstupu v platnost a v účinnost. Samozřejmě došlo k řadě kroků mezi vládou České republiky, jejími jednotlivými správními orgány a církvemi, náboženskými společnostmi, a tento zákon tedy nelze zrušit bez náhrady, lze ho pouze změnit a změnit jeho podobu, protože samotný zákon předpokládá, že průběh vyrovnání bude v podstatě 30letý, a tedy bavíme se o tom, co lze na zákoně změnit a proč k tomu je potřeba referendum. Principiálně tento zákon nemluví o zákoně samotném, tedy o zákoně o vyrovnání se s církvemi a náboženskými společnostmi, tak jak byl předložen v minulém volebním období a schválen tehdejší Poslaneckou sněmovnou minulého volebního období, ale mluví o tom, jakým způsobem by se vyjádřili občané k této věci. Podotýkám, že v době projednávání zákona osciloval odpor proti návrhu zákona v české společnosti mezi 60 80 % a odpor ve společnosti s realizací zákona zůstává cca 70%. Dobře chápu všechny argumenty a moji kolegové též, že zákon, který byl Poslaneckou sněmovnou přijat, může být také Poslaneckou sněmovnou zrušen a změněn, od toho je zákonodárný sbor a nepotřebujeme k tomu žádné referendum. Myslel jsem si, že budu mít mnohem složitější situaci, než je v tuto chvíli ve společnosti, ale nemám. Samotné projednávání jednotlivých kauz, realizace samotného zákona o vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi takovou přehršel vad, takové velké množství přehmatů, přešlapů, ale také samotných podivných kroků, že jsem přesvědčen, že ke změně zákona musí dojít, a důvod, pro který by tu mělo být referendum, je dán poměrně jednoduchým způsobem. Když se podíváte na žádosti jednotlivých církví, jednotlivých náboženských společností, zjišťujete, že jsou požadovány majetky, které ani podle zákona vydány být nemohou. Například zastavěné pozemky, kdy zákon říká, že se to nevydává, že se nahrazuje, přesto o konkrétní pozemek je podána žádost. Uvedu příklad, a teď bez toho, aniž bych nějakým způsobem chtěl kohokoli poškozovat nebo vyzdvihovat, tak připomenu např. žádost Arcibiskupství pražského o vydání nemovitostí v Jihočeském kraji. Jde o spojařské učiliště v Kolodějích u Týna nad Vltavou, které bylo postaveno v 60.- 70. letech, a je tu žádost o vydání pozemků, včetně nemovitostí na nich stojících, přestože se právě na tyto pozemky vztahuje náhrada, která je ve finanční části. Mohl bych, před chvílí jsme skončili projednávání zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, tam na stejné žádosti Arcibiskupství pražského je také několik zajímavých věcí, kdy jde o žádost o vydání pozemku s jednou stavbou, která ztratila původní stavební charakter, je dnes dětským zařízením pro letní dětské tábory. Jsou k tomu přistaveny řady dalších nemovitostí sloužících právě dětské rekreaci a samozřejmě i dalším účelům, pro které byly postaveny. Čili samotný zákon, tak jak ho koncipovala minulá vláda, v podstatě měl kolizi ve vydávání jednotlivých majetků zabránit a říkal: Tohle se bude na základě žádostí projednávat a vydávat, tohle se vydávat nebude, to je oceněno takovým a takovým způsobem. A teď se můžeme vrátit k debatě, a ji schválně nechci vést, jestli byla oceněna správně, nebo nesprávně a bude se vydávat v penězích. Čili naturální restituce není možná, bude restituce finanční, tedy náhrada v penězích, a přesto dochází k oběma procesům. Jak k tomu, že se vládě nepodařilo sjednat žádnou změnu objemu finančních prostředků, ale také jednotlivé církve, náboženské společnosti nejsou ochotny se se státem dohodnout na tom, že budou postupovat v souladu se zákonem. A teď jsme tedy v pozici, kdy je na jedné straně vláda a Parlament, který odpovídá za určité společenské procesy v České republice, a na druhé straně na základě smluv, které uzavřela velmi rychlým způsobem vláda Petra Nečase s jednotlivými obmyšlenými subjekty, které nechtějí přistoupit na to, že je potřeba redefinovat samotný proces vyrovnání. V tomto ohledu si myslím, že je možné, ba dokonce nutné přistoupit k tomu, že tu bude společenský tlak, který bude vytvářet právě ono vyhlášené jednorázové referendum. Teď k samotnému návrhu zákona, protože je poměrně jednoduchý, jeho konstrukce je známá v České republice. Je to konstrukce, která vychází z jednorázového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, tzn. stejnou ústavní konstrukci, včetně toho, jakým způsobem se dostáváme k přezkoumání výsledků referenda, po postup k Ústavnímu soudu. Je otázka zamezení nějakého opakování, případně toho, že by referendum nevyšlo apod. tedy konstrukci, kterou jste si mohli snadno přečíst, protože samotný text ústavního zákona, jak jinak u ústavního zákona, je velmi krátký a strohý, protože musí odpovídat tomu, že Ústavu nelze rozšiřovat nějakými dalekosáhlými projekty. V tomto ohledu tedy samozřejmě nyní říkám, že samotná otázka by byla ve druhém čtení, pokud bude návrh zákona propuštěn do druhého čtení, změněna, protože nelze zákon samotný zrušit, ale lze ho změnit a vytvořit tedy onen společenský tlak na to, aby vláda a jednotlivé církve a náboženské společnosti byly ochotny k novému kompromisu, který odpovídá náladám české společnosti, ale také ekonomickým možnostem státu v této situaci. Pokud jde o samotnou konstrukci, opakuji tedy, že jde o to, že referendum po jeho schválení vyhlašuje prezident republiky. Jednotlivé obvody jsou dělány jako obvody pro volby, sčítání je klasické tak, jak ho známe, a samozřejmě vyhlášení výsledků do 30 dnů od podání návrhu, nejpozději 90 dnů do jeho konání. Zrušení, resp. změna toho zákona by potom byla provedena Poslaneckou sněmovnou na základě sečtení takových výsledků. V případě, že by názor společnosti byl opačný, realizoval by se zákon v původní podobě se souhlasem, s legitimním souhlasem většiny občanů. To je asi to nejpodstatnější, abych neopakoval věci, které jste si snadno mohli přečíst v důvodové zprávě, a nepovažoval vás za kolegy, kteří návrhy, které předkládáme Poslanecké sněmovně, nečtou. Jsem přesvědčen, že ta ústavní konstrukce odpovídá tomu, jakým způsobem byla první ústavní konstrukce jednotlivého referenda u nás přijata. A pokud jde o výhrady, které jsem četl z vlády, považuji je za spíše technického charakteru, snadno odstranitelné ve druhém čtení. Také to nabízím za skupinu navrhovatelů. Stejně tak jako nabízím odpovědi na finanční částku. A nemusím odpovídat na to, co znáte z Parlamentního institutu, že tato věc není záležitostí, která by odporovala evropskému právu, ale je výhradním právem českého Parlamentu se takto zachovat jako součást Evropské unie a jistě by nám to nikdo nevyčítal, protože takový zákon, jako je přijat u nás, není přijat v žádném ze států současné osmadvacítky. Tolik tedy na úvod. Děkuji za pozornost a těším se na rozpravu. (Potlesk poslanců KSČM.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name