|

2013-005-02-005

5. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - prvé čtení

Date2014-01-22
Meeting2013/005
Agenda Item2013/005/005
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/005schuz/bqbs/b04100501.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 5. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)/sněmovní tisk 71/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 71/1. Prosím tedy zástupce navrhovatelů pana poslance Romana Sklenáka... pan kolega Jeroným Tejc. A zároveň žádám zpravodaje pana poslance Jana Chvojku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan zástupce navrhovatelů Jeroným Tejc se ujme slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající a zbylí členové vlády, dovolte mi, abych vás za skupinu navrhovatelů seznámil s poslaneckým návrhem na změnu služebního zákona, mnohdy také nazývaného zákona o úřednících. Cílem novely zákona, která byla předložena 23. prosince loňského roku do legislativního procesu, je jednoznačné odpolitizování státní správy a zvýšení kvality, kvalifikovanosti jednotlivých úředníků v centrálních správních úřadech. Chtěl bych podotknout, že na rozdíl od předchozích vládních návrhů, které jsme tady měli v minulém volebním období, se tento zákon vůbec nijak nedotkne místních samospráv, tedy obcí a krajů, a právě proto, že k tomu není důvod, a myslím, že se většina z nás shodne, že zákon, který platí pro obce a kraje, je fungující, tak není důvod, abychom do něj zasahovali způsobem, který by spíše přinesl škodu než užitek. Chtěl bych na začátku odmítnout výtky, které jistě přijdou a které přišly včera při projednávání programu této schůze, že zákon účelově reaguje na současný stav - tvorbu vlády v tom smyslu, že by jakkoliv změkčoval lustrační zákon, že by jakkoliv vycházel vstříc změně lustračního zákona. Zákon, který jsme předložili, jsme předložili ve stejné verzi, v jaké byl předložen v srpnu loňského roku, a myslím, že v srpnu loňského roku nikdo nemohl tušit, kdo se stane členem Poslanecké sněmovny, i když průzkumy něco naznačovaly, ale nikdo rozhodně nemohl tehdy podezřívat sociální demokracii, že by předkládala ještě před volbami zákon, který by umožňoval komukoliv jinému vstup do vlády za jiných podmínek. To je podle mého názoru důkaz o tom, že návrh, tak jak je předložen, není účelově podán, nemá za cíl a nemůže mít za cíl změnit lustrační zákon, protože se jej nedotýká, a jediné, na čem tento zákon trvá, nebo kde se s lustracemi protíná, je to, že lustrační zákon zůstává platný a účinný pro všechny úředníky. A je logické, že pokud se nevztahuje na ministry a jeho kabinet, tak tedy nemůže ani pro ministry a jeho kabinet cokoliv zavádět jako podmínku a cokoliv jako podmínku rušit. Tolik tedy k této námitce, která tady zazněla včera a jistě bude zaznívat i nadále. Naším cílem je zabránit do budoucna takovým případům, kterých jsme byli svědky v minulosti, a nechci teď jmenovat jednotlivé premiéry a jejich vlády, za kterých to bylo nebo nebylo horší či lepší, ale vždy docházelo po změně vlády k výrazné obměně úředníků a mnohdy obměna nebyla dána tím, že by přicházeli kvalitnější úředníci, ale spíše úředníci, kteří byli buďto povolnější nové garnituře, anebo na ni politicky navázaní. To je věc, kterou chceme změnit, a změnili bychom ji systémově. Pokud přijmeme tento návrh zákona a novelu, kterou navrhujeme, tak do budoucna nebude možné, aby byly prováděny noci dlouhých nožů, nebude možné, aby byly prováděny účelové reorganizace, kdy se ministr dokázal zbavit vedoucího odboru tím, že buď odbor zrušil, nebo dva účelově sloučil a vypsal, byť po formální stránce, výběrové řízení na nového vedoucího odboru. A většinou, jaká to náhoda? neuspěli lidé, kteří tu kvalifikaci měli mnoho let předtím, ale uspěli lidé, kteří například přišli na ministerstvo před několika dny před výběrovým řízením anebo přímo tím výběrovým řízením. Nově tedy nebude možné, aby ministr rozhodl o reorganizaci svého ministerstva. Vždy návrh bude muset zpracovat státní tajemník, tedy nejvyšší úředník na ministerstvu. Bude jej muset předložit generálnímu ředitelství a toto generální ředitelství bude tento návrh za všechna ministerstva předkládat vládě, ale vláda nebude moci návrh měnit a bude s ním moci buďto souhlasit, nebo nesouhlasit. To, že tento návrh bude připravován generálním ředitelstvím za všechny instituce, které pod něj budou spadat, bude mít za cíl i to, že budou jednotlivé agendy vždy posuzovány z pohledu komplexního, a tedy pokud dojde například k přesunu kompetencí z jednoho úřadu na druhý, nebude možné, aby na jednom úřadě při nových kompetencích byl zvýšen počet státních úředníků a naopak neubyl, jak se to někdy dělo v minulosti, pokud kompetence z úřadu zmizí, počet úředníků na tom úřadu prvním. Myslím si, že nový zákon povede i k tomu, že se bude muset nová vláda zamyslet nad tím a zpracovat analýzu po dohodě s generálním ředitelstvím, jak se promítlo předání kompetencí jednotlivým krajům zejména v oblasti školství, zdravotnictví na ministerstvech a zda například počet úředníků na těchto centrálních úřadech odpovídá skutečné potřebě poté, co velká část těchto kompetencí byla převedena na kraje, kde k tomu byla logicky vytvořena nová úřednická místa. Chtěl bych se vyjádřit také k návrhu, který doprovází legislativní proces, tj. k návrhu vlády pana premiéra Rusnoka. jsem přesvědčen, že návrh je projednáván méně řádně z hlediska legislativního procesu než ten návrh poslanecký právě proto, že všechny lhůty pro projednání tohoto návrhu, zejména připomínkové řízení, byly výrazně zkráceny. A chtěl bych říct, že určitě ten návrh, jak by podán, svou hodnotu zejména z hlediska legislativní přípravy a provázanosti. A tady určitě budeme rádi, když tento návrh využijeme jako další podklad pro zpracování komplexního pozměňovacího návrhu. Ale v čem se liší návrh vládní, je především to, že přidává nové bonusy státním úředníkům. Přidává paušální náhradu za ošatné, přidává paušální náhradu za dopravu a přidává také poměrně vysoké částky odškodného v případě smrti zaměstnance pro jeho rodinné příslušníky. Není to tak, že bychom nepřáli státním úředníkům lepší zabezpečení, ale kdykoli se tady objevil zákon o státní službě a kdykoli jeho hlavním cílem bylo přidat nové benefity státním zaměstnancům nebo jim zvýšit plat, tak zákon logicky nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou s hlavní výhradou, že Česká republika, její státní rozpočet, si v tuto chvíli nemůže dovolit zatížit rozpočet dalšími výdaji ve výši 6 7 miliard korun. A zákon, který měl zlepšit systém, spadl pod stůl jenom proto, že vyžadoval další a značné finanční výdaje. Proto jsme se jako předkladatelé poslaneckého návrhu, který pozměnit současný služební zákon, zaměřili na to, že nejen že nepřidáváme nové benefity, ale některé také rušíme. Jsme přesvědčeni, že není správné zavádět systém výsluh tak, jak je dnes u policie, u hasičského sboru, a není správné, aby úředníci poté, kdy odejdou ze služby, ještě pobírali ke svému důchodu či platu kdekoli jinde další výsluhu. Že pokud chceme úředníky motivovat, měli bychom je motivovat stabilním zaměstnáním, slušným platem, který bude zakotven v zákoně, a tedy bude úředník placen dobře po tu dobu, kdy slouží státu, nikoliv poté, kdy státu neslouží a pracuje třeba proti státu v nějaké soukromé společnosti. Pokud se týká výtek, které zazněly k tomuto návrhu zákona ze strany vládní administrativy, první výtka byla, že se jedná o neústavní návrh, protože zákon nemá v sobě zahrnut platový mechanismus a odkazuje na rozhodnutí vlády formou nařízení. Chtěl bych říct, že se ztotožňuji s touto připomínkou v tom smyslu, že budeme pracovat na komplexním pozměňovacím návrhu ve spolupráci s ministerstvy, aby nově platový mechanismus byl obsažen již v zákoně. Ale chtěl bych odmítnout, že bychom tím, co bylo navrženo, snad chtěli zakotvit jakýsi protiústavní stav. My jsme pouze navrhli prodloužit systém odměňování tak, jak je teď, na dobu jednoho dvou let, než vláda, to bude jakákoli vláda, připraví systém odměňování do zákona. Protože to je věc, která rozhodně nemá a nesmí být řešena poslaneckým návrhem. A pokud teď k tomuto přistoupíme v 90denní lhůtě, tak pak jen v souladu s vládou a s jednotlivými ministerstvy, která budou garantem správného hodnocení. Druhá námitka údajné protiústavnosti našeho návrhu spočívala v tom, že zatímco zaměstnanci podle zákoníku práce odpovídají za škodu do výše čtyřapůlnásobku svého měsíčního platu, my navrhujeme, aby úředníci odpovídali za škodu způsobenou státu svým jednáním osminásobkem svého platu. Myslím si, že není podstatné, jestli to bude osminásobek nebo šestinásobek nebo sedminásobek, ale důležité je, že nelze srovnávat podle mého názoru kupř. pozici úředníka ministerstva, který bude mít nově podle zákona stabilní kariérní postup, bude chráněn před politickým tlakem, bude mít větší jistotu zaměstnání než jakýkoli jiný zaměstnanec, ale měl by také odvádět daleko kvalitnější práci, a pokud se dopustí jednání, které způsobí státu škodu, např. bude mít garanci nad výběrovým řízením, za které Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude uložena pokuta, není důvod, aby se takový úředník nepodílel na úhradě této pokuty, této škody, která vznikla tomu konkrétnímu ministerstvu, do výše šestinásobku nebo osminásobku svého platu, protože jeho ochrana je vyšší, jeho plat je obvykle také vyšší, než je průměrný plat. Myslíme si, že by tedy bylo správné, aby i jeho odpovědnost byla vyšší. A nemyslím si, že by to byla věc, která by byla sama o sobě protiústavní. (Trvalý hluk v sále.)Jak jsem již říkal, z hlediska benefitů žádné nové nezavádíme. Rušíme výsluhy, ale ponecháváme odchodné, tedy odstupné, podle zákoníku práce odchodné, ve výši pěti platů pro případ, že konkrétní zaměstnanec odchází jako úředník po více než deseti letech z konkrétního úřadu a v posledních pěti letech, to je nová podmínka, se nedopustil žádného kárného prohřešku. Tedy odměnu ve výši pěti platů získávají pouze ti, kteří sloužili více než deset let a především v posledních pěti letech se ničeho z hlediska kárné oblasti nedopustili. Byli bychom rádi, aby zákon jasně stanovil vazby mezi úředníky a politiky. Proto by měla vzniknout pozice generálního ředitele státní služby. Jeho hlavní náplní bude koordinace vzdělávání, příprava a systemizace oněch reorganizací na jednotlivých ministerstvech, ale také personální politika ve vztahu ke státním tajemníkům, tedy k těm, kteří budou nejvyššími úředníky na daném ministerstvu.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name