|

2013-031-03-129

129. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - druhé čtení

Date2015-09-17
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/129
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b15112901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 129. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé /sněmovní tisk 310/ - druhé čtení Prosím, aby se slova postupně ujali pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a poté pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, prosím, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, dobrý večer, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, myslím si, že je zbytečné, abych opakoval celou genezi a charakteristiku dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Možná mi dovolte, abych zmínil jen to nejdůležitější, co je v procesu ratifikace této dohody nového v této chvíli. Předně jsem rád a chtěl bych ocenit, že dohodu doporučily Sněmovně ke schválení velkou většinou hlasů oba dva výbory, kterým byla přikázána k projednání, tedy jak výbor zahraniční, tak výbor pro záležitosti Evropské unie. Zároveň bych ještě jednou připomněl, že dohoda byla ratifikována ukrajinským a Evropským parlamentem synchronně dne 16. září. Z členských zemí Evropské unie dohodu ratifikovalo 24 zemí, takže kdybyste se zeptali, kdo ji ještě neratifikoval, tak je to Kypr a Řecko a šestý parlament Belgie, protože Belgie má šest kantonálních parlamentů, tak ten šestý belgický parlament to neratifikoval, takže pouze ten šestý kantonální, Kypr a Řecko. Jinak vlastně už dohodu ratifikovaly všechny země. Možná je zajímavé, že když jsem se díval na čísla, na poměry, ve kterých byla dohoda schválena, tak jsou to často naprosto drtivé většiny. Kdo má zájem, tak ho mohu informovat, že diskuse byly v zemích Evropské unie docela jednoznačné. Já bych rád zdůraznil ještě jednou to, co tady vlastně opakuji pravidelně, že dohoda neznamená žádný předstupeň členství Ukrajiny v Evropské unii ani o členství Ukrajiny v Evropské unii nepojednává. Naopak to, co dohoda řeší, jsou reformy, boj proti korupci na Ukrajině. Vlastně se uskutečnilo jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou v březnu, kde se právě stanovil seznam priorit reforem pro Ukrajinu. Týkají se především oblasti reformy ústavy, volební, soudnictví, boje proti korupci, reformy veřejné správy, velmi důležitá oblast je reforma energetiky, nový energetický zákon, deregulace, reforma veřejných nákupů, zdanění a vnějšího auditu. To je to, co by mělo být předmětem každoročního vyhodnocování, pokud ta dohoda vejde v platnost. To, co je součástí toho, co dnes charakterizuje situaci, je otázka implementace takzvaných minských dohod, které byly učiněny také mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou unií. Plnění těchto dohod je v této chvíli také velmi důležité pro stabilizaci Ukrajiny a vlastně i pro možnost implementace této dohody do budoucna. Já bych vás rád informoval o tom - nejdříve možná ještě bych chtěl zdůraznit, také jsem to tady už říkal, ale zopakuji to, že ratifikace a implementace dohody neznamená životní ohrožení obchodních vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem. Mezi Ruskem a Ukrajinou existuje zóna volného obchodu od roku 2011. Evropská unie vede s Ruskem a Ukrajinou trilaterální jednání a trilaterální konzultace, právě aby se rozptýlily pochyby, které jsou na ruské straně o tom, že tato dohoda o volném obchodu poškodí a nějak zásadně ovlivní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. Evropská unie hájí názor, že zóna volného obchodu není v rozporu a není něčím, co by poškodilo obchod mezi Ukrajinou a Ruskem. Já bych rád řekl, že nám se tady toto projednávání asociační dohody vrací na stůl ve Sněmovně v době, kdy se zvyšuje naděje na stabilizaci situace na východě Ukrajiny. Přibližně od 1. září je v zásadě dodržováno příměří. Mírová jednání v rámci normandského formátu vykazují známky ochoty všech stran včetně Ruska k udržitelnému respektování příměří. Já mám poměrně dobré zprávy dokonce i z posledních dní, z posledního jednání právě v normandském formátu, kde jsem byl informován, že je tam cítit opravdový zájem na tom, aby příměří se dařilo držet. Současně se ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi postupně daří postupně přesvědčovat ukrajinský parlament o potřebnosti přijímat důležité zákony, které ukazují oddanost Ukrajiny minským dohodám. Já to říkám takovým opatrným diplomatickým jazykem. Vy všichni asi víte, nebo většina, že to nebylo tak jednoduché, protože to nedávné přijímání zákonů o decentralizaci, které probíhalo v kyjevské Věrchovné radě bylo, jak si vzpomínáte, doprovázeno poměrně dost bouřlivými událostmi na ulici, které si dokonce vyžádaly tři lidské životy. To znamená, že přijetí toho ústavního zákona, který se právě týkal decentralizace Ukrajiny a který se týkal specifického statutu Doněcka a Luhanska, tak to je věc, která byla vnímána kontroverzně, a především některé krajní pravicové síly na ulici uspořádaly nepokoje, které si, jak jsem už řekl, bohužel vyžádaly, ten výbuch granátu, dokonce i mrtvé. Já to tady uvádím, protože to je ukázka toho, že současná ukrajinská vláda realizuje určité prvky minské dohody i za cenu, že musí čelit někdy dost tvrdé reakci určitých, ale podle mě dost extrémních sil, které jsou také součástí ukrajinské společnosti. Ale ona pokračuje tím směrem i za tu cenu. A já si tady dovolím říci jednu věc, že se domnívám, že v této chvíli vidím jak na straně Petra Porošenka tak na straně Vladimíra Putina vlastně podobnou snahu vyhnout se eskalaci konfliktu v Doněcku a Luhansku, neboli na Donbase, a vymanit se z toho konfliktu. Já si myslím, že si mohu dovolit to tady říci. To vůbec neznamená, že nejsou obrovské problémy. Vy asi také, kdo se o to zajímáte, víte, že ty problémy se týkají právě statutu Doněcka a Luhanska a problému, který se týká možnosti a nemožnosti uspořádat volby, protože volby, které se chystají na Donbase, nejsou v souladu s ústavou, ale zároveň přijmout zákony ve Věrchovné radě, které by je umožňovaly v rámci ústavy. To je také velmi složitá věc pro současný ukrajinský parlament v Kyjevě. Takže tady je ta situace velmi vážná. Já jsem četl názor Vladimira Putina. Nedávno, v úplně posledních dnech, se nechal slyšet, že pokud se nepodaří naplnit minské dohody do konce roku, tak že by se mělo jednat o prodloužení platnosti a té lhůty na naplnění minských dohod na dále, než je tento rok, nicméně zároveň ale v tom vyhlášení řekl, že priorita je to zvládnout do konce tohoto roku. Jenom to říkám proto, že si myslím, že naše pozice je jednoznačně, že bychom se měli snažit dodržet ten termín, a je to samozřejmě poměrně obtížný úkol pro současnou ukrajinskou vládu, ale bylo by velmi dobré, kdyby se to podařilo. Domnívám se, že schválení asociační dohody, které je v této chvíli asi poměrně sledováno v České republice, v Poslanecké sněmovně by mohlo přispět k tomu, abychom dali najevo, že máme zájem na tom, aby se na Ukrajině rodilo řešení, které bude znamenat stabilizaci a konsolidaci situace a bude samozřejmě naprosto i v relaci podle mě s tím, k čemu spěly debaty dneska už v drtivé většina parlamentů států Evropské unie, které tu ratifikaci jednoznačně podpořily. Já si eventuální detaily ponechám na to, kdyby byly dotazy, a tím bych ten úvod skončil a doufám, že rozprava bude konstruktivní. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name