Text view
22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
22 . Vládní návrh zákona , kterým se mění zákon č . 395 / 2009 Sb . , o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití / sněmovní tisk 444 / - prvé čtení Prosím , aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka , který takto učinil , a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Velebný . Obecnou rozpravu jsme přerušili v pátek 22 . května . Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě . O slovo jsou přihlášeny paní poslankyně Balaštíková a paní poslankyně Kovářová . Poprosím paní Balaštíkovou k mikrofonu . Prosím , máte slovo . Poslankyně Margita Balaštíková
Dobrý den , kolegyně a kolegové . Na minulém zasedání Sněmovny někteří z vás vznesli námitky a připomínky k novele zákona o významné tržní síle . Na některé z nich bych ráda reagovala . Všichni , kdo s něčím obchodují , chtějí na svých obchodech vydělat a zbohatnout . Ale snaha o co největší zisky k nám spolu s řetězci zavála praktiky , které jsou neférové , neetické , a někdo by možná řekl , že jsou přímo vyděračské . Už v roce 2009 , kdy současná právní norma vznikala , existovala nutnost vztahy mezi dodavateli a odběrateli upravit . Co bylo důvodem ? Byly to právě ty nekalé praktiky obchodních řetězců . Nový zákon č . 395 / 2009 Sb . se s nimi nějak vypořádal a ukazuje se , že zdaleka ne dostatečně . Na chování řetězců reagovala i Evropská komise a prošetření v evropských zemích provedli také členové evropského hospodářského a sociálního výboru s doporučením provést radikální revizi stávající regulace hospodářské soutěže s cílem zajistit rovnováhu vzájemného obchodování mezi smluvními stranami . Nejde jen o ochranu smluvně slabších partnerů , ale i ochranu hospodářství každého státu . Zpráva upozorňuje , že na straně dodavatelů je významný faktor strachu , pramenící z ukončení smluvního vztahu , a souvisí s dalším fungováním těchto firem . Brání jim domáhat se narovnání vztahů soudní cestou . A tady je odpověď , proč zatím bylo tak málo sporů rozhodnuto ve prospěch našich dodavatelů . Způsobil to faktor strachu z vylistování . Z toho , že budou muset opustit místo , kde prodávají svoji produkci . Zpráva upozorňuje , že nekalé obchodní praktiky vedou k deformaci trhu , k utlumení investic a inovací ve výrobě . Spotřebitelé doplatí na selhání trhu v oblasti ochrany a ohrožují se zvláště ekonomické zájmy jednotlivých států . Zpráva zdůrazňuje , že nejmarkantněji je to vidět kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států v zemích střední a východní Evropy , kde je velkodistrubice potravin plně pod kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států . Vzhledem k tomu , že často vyděračské obchodní podmínky neumožňují místním výrobcům se vůbec zúčastnit na trhu řetězců , dochází v regionu k likvidaci celého zemědělsko - potravinářského odvětví a země tradičně soběstačné ve výrobě základních potravin do značné míry ztratily svoji potravinovou bezpečnost . Domácí produkci tak nahrazují dovozy ze zemí se značně pochybnou jakostí . Na těchto závěrech se , prosím vás , shodlo 140 ze 150 členů evropského hospodářského a sociálního výboru . Tolik ze zprávy tohoto výboru . Jestli si tedy někdo myslí , že není třeba takové jednání usměrnit , pokusím se to objasnit ze zkušenosti českých dodavatelů . Z praxe . Z konkrétního života . A sami si zvažte prosím , jestli se vám to bude líbit , nebo ne . A upozorňuji , že to nejsou vymyšlená čísla , všechno je dohledatelné a jsou to veřejně přístupné informace . Jste dodavatelem jednoho z řetězců . Odběratel , tedy řetězec , souhlasí s vaší nabídkou , ale z fakturované částky vám začne odečítat : 4,5 % rabatu centrálního skladu , 14,1 finančního bonusu , 2 % vratkového bonusu , 1,7 master bonusu z dosaženého obratu , pak vám připočítají růstový bonus a bonus za image a inzerci . A to dohromady činí téměř 40 % z fakturované částky . Takže zboží za 100 korun teď máte za necelých 53 . Já se vás chci zeptat , jestli by se vám stále líbilo dodávat takovému dodavateli . A to není všechno . Musíte počítat s dalšími platbami . Musíte zaplatit za to , že vás vůbec dali na seznam svých dodavatelů . Musíte zaplatit za všechny propagační materiály . A jak ten materiál bude vypadat , o tom se s vámi ale vůbec nikdo nebude bavit . Za umístění zboží na nejvýhodnější místo . To je snad jediná věc , kterou bych dokázala pochopit , že zboží umístěné u pokladny , kde stojí zákazníci , má mít své opodstatnění a měli byste za to možná zaplatit nějaké drobné . Zaplatíte platby za doplňkové závazky , což vlastně umožňují dnes nejednoznačně sjednané smluvní podmínky . Zaplatíte poplatky za dopravy a služby . A kromě toho budete platit další a další věci , které si prostě řetězec navymýšlí . A protože ovládá 63 % trhu a vy musíte tu svoji produkci někde prodat , tak nakonec na to přistoupíte a v závěru jste rád , že to neprodáváte do minusu . A to není všechno . Nakonec na vás může být vyvíjen takový tlak , abyste pod jejich značkou dodával do obchodního řetězce , a vaše firma tak přijde o výrobek , o práci svých lidí , kteří pracovali na jeho vývoji a na jeho uvedení na trh . Když nebudete něco z toho chtít , tak ten , kdo tvrdí , že nemá významnou tržní sílu , umístí vedle vašeho zboží jiný výrobek , podobný . Akorát na ten váš dá daleko větší rabat . A vy se stanete naprosto nekonkurenceschopní , váš výrobek se přestane prodávat a já vás jako řetězec donutím , abyste odešli sami a rádi . Zamyslete se , zda budete schopni za těchto podmínek rozvíjet svoji firmu , inovovat svoji výrobu a zda budete mít i na obnovu technologií . Já jenom tím chci naznačit , kam vlastně kráčíme . Někteří ministři našich vlád z počátku 90 . let říkali : Co tu nebude , to si dovezeme . Ale už jsme zapomněli na to , co říkali . Dneska se to děje . Děje se to ve velkém , stále toho méně vyrábíme , víc toho dovážíme . A já mám pro vás pár čísel z veřejně dostupných zdrojů . Průměrná spotřeba drůbežího masa , vajec , vepřového masa je stále na stejných číslech . To , co se nám liší , je samozřejmě dovoz do naší republiky . Takže zatímco domácí spotřeba byla v roce 2004 u drůbežího masa kryta domácí výrobou z 88,7 % , v roce 2014 to bylo už jen 69,4 % . Pokles domácí výroby otevřel prostor pro dovoz , který v roce 2004 činil 72 tisíc tun , ale v roce 2014 již dosáhl 147,7 tisíce tun , což je nárůst téměř o 104 % . Spotřeba vajec se trošku snížila , nicméně v roce 2001 byla domácí spotřeba vajec kryta výrobou ze 100 % , v roce 2014 již jen z 83 % . Nejhůř je na tom asi spotřeba vepřového masa . Domácí výroba byla v roce 2008 kryta ze 74 % , v roce 2014 již jen z 53 % . A dovoz v roce 2000 byl do České republiky do 5 tisíc tun , zatímco v roce 2005 to bylo již 100 tisíc tun a v roce již 241 tisíc tun a podle ukazatelů za první čtvrtletí roku 2015 to bude do konce roku 266 tisíc tun . Já jsem pro vás , abyste si to dokázali představit , jak obrovské množství masa to je - ložní prostor kamionu chladicího nebo mrazicího návěsu obsáhne 18 tun . Takže v tom vepřovém masu k nám dovezou 15 tisíc kamionů . A já se jenom chci zeptat těch , kteří jste o tom přemýšleli a kteří jste si to tedy vyrozborovali , jestli jste si spočítali , o kolik pracovních míst pro naše lidi jsme při tomto množství masa přišli , o kolik odvodů do státní pokladny . Já bych mohla v tom výčtu pokračovat , co všechno jsme ztratili . To jsou konkrétní výsledky české zemědělské politiky za období předcházejících vlád . Je to cesta k likvidaci naší zemědělské a potravinářské výroby . Co nejmenší soběstačnost , všechno dovážet odjinud a připravovat podmínky pro zahraniční společnosti . Takové úsilí mělo určitě ty nejlepší motivy . Teď nemyslím některé z vás , myslím ty , kteří o tomhle rozhodovali . Vrátím se do minulého týdne . Byla tu otázka , proč nejsou v novele zahrnuti dodavatelé . Ono totiž není vůbec známo , že by i velké nadnárodní potravinářské společnosti , které jsou rovněž oligopoly , se u svých odběratelů dopouštěly využívání svého postavení na trhu , například požadovaly poplatek za to , že si je zařadí oni do svého prodeje , anebo jim vyúčtovali svoji dopravu . Je ovšem opravdu potřeba uvést i případy , že si někteří velkovýrobci mohou říct , že už další takový velkovýrobce tam nebude . To se bezpochyby může stát . Ale nebylo to zaznamenáno . Řetězce rády upozorňují , že společnost Coca - Cola nebo Plzeňský prazdroj využily svého výsadního postavení na trhu a zneužily významnou tržní sílu . Ale já říkám - ne , ony se jenom normálně rozhodly na tyhle hnusné podmínky nepřistoupit . A najednou se to těm malým řetězcům nelíbilo , že se tihle dva velcí rozhodli : My tam nepůjdeme a klidně uneseme ekonomickou ztrátu z takového odběratele . Vidíte , vidíte . Naopak běžný výrobce nebo dodavatel potravin nemá skutečnou alternativu , kde prodat produkci , protože ty řetězce skutečně kontrolují 63 % trhu . Řetězce uvádějí , že odebírají 80 % zboží od českých dodavatelů . To je dle průzkumu pravda , ale neznamená to , že je to 80 % českého zboží . A proč ÚOHS má tak málo rozhodnutých správních řízení a uložených pokut ? Tak já vám odpovím z té zprávy evropského hospodářského sociálního výboru , kde se píše : Situace v těchto obchodních vztazích je natolik vážná , že evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje zohlednit existenci faktoru strachu . Co je to ten faktor strachu ? To je ta vyslovená nebo nevyslovená hrozba ukončení spolupráce . A každý , kdo tam dodává , zaměstnává lidi . Myslí na to , že když on už tam nebude moct dodávat , tak možná jeho zaměstnanci přijdou o práci . Možná se zničí i celé rodiny , protože tam mnohdy pracují oba manželé . Tak možná i z téhle hrozby nakonec ti dodavatelé couvnou . A dále se píše : S faktorem strachu musí počítat každý pokus o regulaci nekalých obchodních praktik . To znamená , že v příslušných správních či soudních řízeních není možné ze strany dodavatele očekávat stížnost ani svědectví . A to je prosím odpověď na to , proč máme málo vyřešených případů se zneužíváním významné tržní síly . Někteří z vás řekli , že obchodní řetězce omezí v důsledku přijetí zákona o významné tržní síle prodej českých potravin . Možná , že při čtení novely někteří z vás si ani neuvědomují , že my tímto zákonem nechráníme jenom české dodavatele , ale my chráníme všechny dodavatele , kteří dodávají , tedy i ty zahraniční , a není tedy důvod neodebírat od českých dodavatelů . Je to zavádějící argument , který rády používají řetězce a také Svaz obchodu a cestovního ruchu , protože je to hlavně jejich organizace . Přijetí nového zákona o významné tržní síle postihne spotřebitele . A jaký je k tomu důvod ? Já myslím , že právě naopak . Novela zákona o významné tržní síle by mohla být přínosem . Díky odstranění takzvané zadní marže obchodu se uvolní finanční prostor pro snížení cen potravin . Budou více chráněni ti malí a střední výrobci , takže je předpoklad , že se žádané kvalitní české potraviny budou více objevovat v regálech marketů . A dalším nepřímým efektem by mohlo být zvýšení zaměstnanosti v regionech . Schválením nového zákona o významné tržní síle se zvýší ceny potravin . Dopad na ceny potravin dle hodnocení dopadů regulace RIA k zákonu je nulový . Efekt by měl být právě opačný . Odstraněním těch zadní marží , ročních bonusů , zalistovacích poplatků , regálného bychom mohli ty potraviny zlevnit , pokud ovšem řetězce opustí ten svůj chtíč mít pořád ty velké zisky . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
