|

2013-015-01-000

Zahájení schůze Poslanecké sněmovny 10. září 2014 Přítomno: 159 poslanců

Date2014-09-10
Meeting2013/015
Agenda Item2013/015/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/015schuz/s015001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Petr Gazdík Zahájení schůze Poslanecké sněmovny 10. září 2014 Přítomno: 159 poslanců Místopředseda PSP Vojtěch Filip Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedo vlády, členové vlády, zahajuji 15. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Tuto schůzi svolal předseda Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 42 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána prostřednictvím poslaneckých klubů dne 3. září 2014, a tedy všechny lhůty byly splněny. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi nahlásili náhradní karty, které používáte, pro protokol. Zatím oznamuji, že čísla náhradních karet pro 14. a 16. schůzi zůstávají v platnosti. Dovolte mi, abych přistoupil k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli této schůze byli poslanci František Laudát a poslanec Jiří Mihola. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Abychom mohli tento návrh odhlasovat, požádám tedy, aby předsedové poslaneckých klubů reagovali na gong a pozvali další kolegy a kolegyně do sálu. Já vás pro pořádek odhlásím, požádám vás o novou registraci, a jakmile se ustálí počet přihlášených, návrh na ověřovatele schůze schválíme. (Po chvilce:)Myslím si, že je dostatek přítomných. Budeme hlasovat v hlasování číslo 1 o schválení ověřovatelů Františka Laudáta a Jiřího Miholy. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 1: z přítomných 101 poslance pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že ověřovateli 15. schůze Poslanecké sněmovny jsme určili poslance Františka Laudáta a poslance Jiřího Miholu. Pokud jde o program této schůze, byl stanoven podle pozvánky. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Poslanecká sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu, rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad. Nyní se přihlásil ještě před hlasováním o pořadu schůze pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Vzhledem k jeho přednostnímu právu mu dávám slovo a konstatuji, že tady mám další přihlášky s přednostním právem ještě před zahájením rozpravy. Budu je podle zákona o jednacím řádu respektovat. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo. *** Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem uvítal tu iniciativu opozice, nebo části opozice, iniciovat svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny na téma vztahu České republiky k té aktuální bezpečnostní situaci, která je na Ukrajině. Já bych rád využil této možnosti, abych vás informoval o postupu České vlády v této věci. Koneckonců to téma se neobjevuje na pořadu jednání Poslanecké sněmovny poprvé, už v minulosti tady na plénu proběhly debaty, které se týkaly situace na Ukrajině. Touto věcí se zabýval i výbor pro evropské záležitosti, schválil v tomto směru doporučení pro postup vlády. A já si myslím, že je naprosto přirozené, že se na půdě českého parlamentu takováto debata vede, protože ona se vede v každé hospodě dneska, vede se na náměstích, vede se tam, kde se lidé potkají, vede se v domácnostech, u televizních zpráv. Prostě lidé v České republice se o situaci na východě Ukrajiny velmi intenzivně zajímají a bylo by naprosto nepřirozené, pokud bychom se tady v Poslanecké sněmovně tvářili, že je všechno v pořádku a že bychom se měli zabývat jenom jinými otázkami, než je právě ta aktuální krize na Ukrajině. Já bych si dovolil na začátek, aby bylo zřejmé, o čem diskutujeme, seznámit Poslaneckou sněmovnu se závěrem posledního jednání Evropské rady v této věci. Nebudu se vracet k tomu, co Evropská rada schválila v minulosti, ale myslím si, že je potřeba podívat se na ten poslední aktuální postoj, který byl zaujat v noci z 30. srpna, v sobotu v noci, bylo to ještě předtím, než bylo dosaženo současného příměří, které je v tuto chvíli na Ukrajině. Musím říci, že Česká republika dohodu mezi prezidentem Porošenkem a povstalci o uzavření příměří velmi výrazně uvítala. Dovolte mi, abych ocitoval závěr Evropské rady, ke kterému se připojila také Česká republika. Je to tedy část třetí - Vnější vztahy, Ukrajina: Připomínajíc prohlášení hlav států a předsedů vlád o Ukrajině ze dne 6. března a 27. května a své závěry z 21. března, 27. června a 16. července - z toho je tedy zřejmé, že Evropská rada se tématu Ukrajiny věnovala takřka na všech svých zasedáních, která proběhla během jara a léta letošního roku, a opět se vracím k citaci - Evropská rada je nadále nanejvýš znepokojena pokračujícími a zostřujícími se boji na východní Ukrajině a nepřestává ostře odsuzovat nezákonnou anexi Krymu. Odsuzuje narůstající příliv bojovníků a zbraní z území Ruské federace na východní Ukrajinu, jakož i agresi ruských ozbrojených sil na ukrajinském území. Vyzývá Ruskou federaci, aby okamžitě stáhla všechny své vojenské prostředky a síly z Ukrajiny. Evropská unie znovu opakuje, že je naléhavě zapotřebí udržitelné politické řešení založené na respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny. A dále tedy v závěru Evropské rady se píše: Evropská rada zdůrazňuje význam bezodkladného provádění mírového plánu prezidenta Porošenka. První krok by mělo představovat vzájemně dohodnuté a realizovatelné příměří, zajištění toho, aby Ukrajina znovu získala kontrolu nad svými hranicemi, a okamžité zastavení přílivu zbraní, materiálů a vojenského personálu z Ruské federace na Ukrajinu, jakož i neprodlené propuštění všech rukojmí držených nelegálně ozbrojenými skupinami i vězňů zadržovaných v Ruské federaci. Evropská rada rovněž opět vyzývá k tomu, aby byl v rámci příměří umožněn okamžitý, bezpečný a neomezený přístup na místo dopadu letadla linky MH 17. Evropská rada opět vyjadřuje podporu cennému úsilí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. A další závěr Rady k této věci: Evropská rada vítá trojstranné rozhovory, které byly zahájeny mezi Evropskou unií, Ukrajinou a Ruskou federací o praktických otázkách v souvislosti s prováděním dohody o přidružení, prohloubené komplexní zóny volného obchodu a rozhovory o energetice. Evropská rada všechny strany vyzývá, aby udržely tuto dynamiku v zájmu dosažení hmatatelných výsledků v dohodnutém časovém horizontu. Rovněž je vybízí, aby podporovaly a usměrňovaly stabilní a bezpečnou dopravu zdrojů energie, zejména plynu. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zásadami neprodleně podpořily a usnadnily činnost mezinárodních humanitárních organizací. Humanitární dopad konfliktu na civilní obyvatelstvo by neměl být využíván k politickým ani k vojenským cílům. Evropská rada vyzývá všechny přispěvatele, včetně Ruské federace, aby podpořili toto mezinárodní úsilí o pomoc probíhající pod záštitou OSN, a to při plném uznání prvořadé úlohy ukrajinské vlády. Evropská rada i nadále monitoruje a vyhodnocuje omezující opatření přijatá Evropskou unií a s ohledem na vývoj situace na místě je připravena přijmout další významné kroky. Tímto přecházím k odstavci, který se týká takzvaných unijních sankcí: Evropská rada žádá Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost urychleně provedla přípravné práce a do týdne předložila návrhy ke zvážení. Žádá Komisi, aby do svého návrhu začlenila ustanovení, na jehož základě bude každá osoba a instituce jednající se separatistickými skupinami v Donbasu zařazena na příslušné seznamy. A konečně poslední část závěru Evropské rady k situaci na Ukrajině: Evropská rada vítá mimořádná opatření přijatá Komisí, jejichž cílem je stabilizovat zemědělské a potravinové trhy Evropské unie, a to za účelem zmírnění dopadů omezení, která na dovoz některých zemědělských produktů Evropské unie uvalilo Rusko. Vyzývá Komisi, aby situaci monitorovala a zvážila případné přijetí dalších opatření. To je citace ze závěru Evropské rady, který schválily všechny členské země Evropské unie včetně České republiky. Já jsem ho tady záměrně ocitoval celý, protože ve veřejném prostoru, ve sdělovacích prostředcích, ve vyjádření opozice se ten závěr Evropské rady redukuje pouze na debatu o článku 12, kde Evropská rada dává úkol Evropské komisi, aby - abych znovu ocitoval - urychleně provedla přípravné práce a do týdne předložila návrhy ke zvážení. To je závěr Evropské rady z 30. srpna k otázkám dalších sankcí zaváděných Evropskou unií vůči Rusku. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem zaznamenal poté, kdy Evropská rada přijala tento závěr, kritiku ze strany opozice, zejména ze strany TOP 09 a ODS. Tyto dvě politické strany požadovaly, abych podpořil sankce, které bude zavádět Evropská unie vůči Rusku. Dámy a pánové, já jsem nemohl v tu noc z 30. na 31. srpna podpořit sankce připravované Evropskou komisí především proto, že žádný konkrétní návrh sankcí nebyl na stole. Já se pak ještě samozřejmě vyjádřím ke všem těm otázkám, které nás napadají a které napadají velmi často i občany České republiky, pokud jde o smysl sankcí, jejich efektivitu v té současné situaci. Ale dovolte mi, abych se nejprve soustředil na ten okamžik sám, na to, co se skutečně odehrálo na jednání Evropské rady 30. srpna. Dne 30. srpna byl schválen ten závěr, s kterým jsem vás seznámil. Byla zaúkolována Evropská komise, aby připravila návrh, konkrétní návrh na zavedení dalších sankcí. V situaci, kdy jsem neznal podrobnosti tohoto návrhu, zachoval jsem se tak, že jsem si vyhradil právo, abych s některou z částí tohoto návrhu vyjádřil nesouhlas. Vyhradil jsem si také právo jako předseda vlády České republiky, abych vůči tomu návrhu Evropské komise uplatnil připomínky. Pokládal jsem za naprosto nemožné, abych podepsal bianco šek v oblasti hospodářských sankcí zejména proto, že nebyla známa jejich přesná podoba, zejména proto, že nebyla známa jejich struktura, a zejména proto, že nikdo nemohl v tu chvíli vědět, jaký bude přesný dopad těchto nově zaváděných sankcí na českou ekonomiku. *** Dámy a pánové, domnívám se, že každý z vás, pokud by byl na mém místě a chtěl se zachovat odpovědně vůči občanům České republiky, by se musel zachovat stejně. Prostě není možné podepsat dopředu něco, o čem neznáme žádné podrobnosti. A kdybych to podepsal a odsouhlasil a dopředu řekl "ano, Česká republika se vším, co navrhne Komise, bude souhlasit", tak byste se mě zcela oprávněně ptali: "Vážený pane premiére, a s čím jste tedy souhlasil na jednání Evropské rady? Popište nám ty podrobnosti sankčních opatření. S čím vlastně Česká republika vyjádřila souhlas?" Já bych vám v takové situaci k tomu nemohl říci vůbec nic. V sobotu v noci byl přijat tento obecný závěr Evropské rady. Já jsem si vyhradil právo, abychom uplatnili připomínky ke konkrétní podobě sankcí. Teprve v úterý ráno po deváté hodině Evropská komise předložila konkrétní návrh sankcí v té struktuře, která navazuje na minulou fázi. V úterý ráno ho dostala i Česká republika. Ten návrh jsme postoupili příslušným ministerstvům, požádali jsme je, aby vyhodnotila potenciální dopady na Českou republiku. Požádali jsme je, aby označila rizika, která se týkají českého exportu a české ekonomiky, a možné dopady do obchodní bilance, do zaměstnanosti. Připravili jsme poziční materiál a ve středu vláda schválila mandát pro naše vyjednavače. Součástí toho mandátu bylo uplatnění připomínek k těm částem návrhu sankcí, kde jsme identifikovali největší možná rizika pro český průmysl a pro zaměstnanost lidí tady v České republice. Jsem přesvědčený, vážené dámy, vážení pánové, že vláda nemohla postupovat jinak. Jako vláda suverénního státu přece musí zohledňovat národní zájem, musí zohledňovat zájem České republiky při vší snaze udržet jednotný postup Evropské unie a NATO vůči krizi na Ukrajině. Je to vláda, která odpovídá občanům České republiky, a posouzení tohoto návrhu sankcí a vyhodnocení dopadu přece patří mezi základní úkoly každé odpovědné vlády. Mohu vás ujistit a mohu ujistit i zástupce ODS a TOP 09, že podobným způsobem postupovaly všechny další členské země Evropské unie. Všechny státy si analyzovaly dopad návrhu Komise na jejich ekonomiky. A mohu vás také ujistit o tom, že připomínky nevznesly jenom státy, které vyjádřily skepsi nad eskalací sankcí na jednání Evropské rady 30. srpna večer, ale i řada dalších zemí. Vláda tedy na svém středečním zasedání schválila mandát pro české vyjednavače a já bych rád vyjednavačům poděkoval, protože během čtvrtečního a pátečního jednání se v Bruselu podařilo všechny zásadní výhrady České republiky uplatnit. Jednalo se nám - a teď se vrátím k tomu věcnému zaměření - jednalo se nám za prvé o to, abychom uchránili strojírenský export v oblasti tzv. zboží dvojího užití. Hrozilo tady, že bude zastaven export obráběcích strojů do Ruska v rozsahu zhruba ročního obchodu kolem tří miliard korun. Stejně tak hrozilo, že bude ohrožen export technologií, které souvisí s fungováním rafinérského průmyslu v oblasti zpracování ropy v Rusku. Tam se potenciál ohrožení našeho exportu pohyboval v rozsahu pěti miliard korun. Ta opatření, která jsme navrhli do sankcí, a úpravy, které jsme prosadili do aktuální podoby sankcí, znamenají pozitivní dopad, to znamená, snížili jsme riziko ohrožení našeho exportu v rozsahu cca osmi miliard korun. Své návrhy prosadily i další státy, své připomínky uplatňovaly i další země. A návrh byl tedy v konečné fázi v pátek doladěn a bylo dosaženo shody mezi všemi členskými státy. Vzhledem k tomu ale, že současně v pátek bylo uzavřeno příměří mezi Ukrajinou, ukrajinskou vládou, prezidentem Porošenkem na jedné straně, a ukrajinskými povstalci na druhé straně, tak Evropská rada, respektive Evropská komise po konzultaci s členskými zeměmi odložila proceduru formálního schvalování páteční dohody s tím, aby byl poskytnut časový prostor, aby mohlo být příměří vyhodnoceno. Italské předsednictví požádalo určité odložení termínu, kdy sankce vstoupí v platnost, a současně se bude ještě hledat mechanismus, aby bylo možné následně, pokud příměří bude trvat a situace na Ukrajině se zčásti zklidní, tak jak to požadovala Evropská rada ve svém politickém závěru, tak aby Evropa mohla od těchto sankcí ustoupit. Situace je tedy nyní taková, že Česká republika prosadila své připomínky k podobě nových sankcí, české vládě se podařilo ochránit velkou část našich hospodářských zájmů a sankce v tuto chvíli čekají na to, kdy formálně vstoupí v platnost. Na půdě Evropské unie se vede debata o tom, jestli teď je ta vhodná chvíle v situaci, kdy došlo k uzavření příměří, kdy podle prohlášení prezidenta Porošenka se část ruských vojáků stahuje do Ruska, jestli teď je ta vhodná chvíle, aby přišla Evropská unie s tím, že bude dále eskalovat hospodářské sankce vůči Rusku. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že by bylo vhodným gestem ze strany Evropské unie, pokud by se připravené sankce odložily, pokud by se jejich účinnost pozastavila právě v závislosti na tom, jestli na Ukrajině bude i nadále dodržováno příměří. Pokud jste poslouchali závěry Evropské rady, tak řada těch procesů, ke kterým Evropská rada 30. srpna vyzvala, se konečně rozběhla. Bylo uzavřeno příměří, dochází k výměnám zajatců. To jsou první pozitivní kroky, ke kterým došlo. A podle mého názoru by Evropa měla podpořit jednoznačně politicky pokračování dialogu. Vážené dámy, vážení pánové, to byl stručný popis toho, co se odehrálo na Evropské radě a co se odehrálo po jednání Evropské rady. Jsem přesvědčený o tom, že vláda postupovala odpovědně. Postupovala jako vláda suverénního státu. Dovolte mi ještě v druhé části mého vystoupení, abych se vyjádřil v diskusi o sankcích jako takových. Evropská unie postupně přijala sérii hospodářských sankcí vůči Rusku. Rusko na to reagovalo první vlnou svých protisankcí a v tuto chvíli diskutuje a hovoří o další vlně protisankcí, které chce přijmout proti ekonomikám zemí Evropské unie. Pokud se podíváme na to, jaký vliv měly hospodářské sankce ze strany Evropské unie na chování Ruska, je evidentní, že sice sankce poškodily ruskou ekonomiku, ale chování Ruska nezměnily. Když se podíváme na to, jaký vliv sankce měly na vnitropolitickou situaci v Rusku, tak nepochybně došlo k tomu, že sankce stmelily ruskou společnost kolem prezidenta Putina. Ruská opozice kritizuje sankce, to znamená, sankce nemají podporu ani mezi ruskými opozičními stranami. A pokud se podíváme na příčiny krize na Ukrajině, tak je zřejmé, že ty příčiny jsou ryze politické a že jde o politické cíle ze strany Ruska, které nemohou být a nebyly žádným způsobem změněny nebo vychýleny tím, že Evropská unie začala zavádět hospodářské sankce. Jsem přesvědčen o tom, že spirála sankcí a spirála růstu napětí mezi Evropskou unií a Ruskem, mezi západním světem a Ruskem, nemůže vyřešit podstatu sporu, ke kterému došlo na východní Ukrajině a na Ukrajině jako takové. Ten spor souvisí s rozdílnými geopolitickými ambicemi, které má na jedné straně Rusko a které má na druhé straně Evropská unie a které má NATO. Ten spor souvisí s tím, že Rusko nechce akceptovat právo Ukrajiny, aby sama rozhodla o tom, do jakého integračního uskupení bude patřit. Ten spor souvisí s tím, do jaké míry je Ukrajina historicky, kulturně, ekonomicky, jazykově s Ruskem propojena. Ten spor souvisí s tím, do jaké míry byly a nebyly řešeny národnostní problémy, které na Ukrajině objektivně existují. Celou řadu těchto složitých problémů nemohou vyřešit sebetvrdší plošné hospodářské sankce, které bude přijímat Evropská unie vůči Rusku. Ten problém může vyřešit pouze změna diplomacie a taková aktivní diplomacie, která předejde tomu, že se ten geopolitický konflikt bude řešit formou současné války, k níž dochází na východě a jihovýchodě Ukrajiny. Já jsem skeptický, pokud jde o efektivitu sankcí. Tu skepsi na jednání Evropské rady jsem nevyjádřil jenom já. Vyjádřila ji i řada dalších předsedů vlád jednotlivých členských zemí. Já jsem skeptický, pokud jde o ten postup, který byl zvolen ve vztahu k řešení krize na Ukrajině. A jsem především skeptický k tomu, aby byla zde snaha řešit ten problém bez toho, aniž by tady probíhala jednání i mezi Ruskem a Evropskou unií i mezi Ruskem a Ukrajinou. *** Myslím si, že je také důležité, abychom mluvili nejenom o dopadu hospodářských sankcí na Rusko, ale abychom také nezakrývali skutečnou ekonomickou a sociální realitu na Ukrajině. Určitě je dobře, že Evropská unie poskytla Ukrajině v této složité situaci podporu, a nepochybně jí Evropská unie bude tu podporu poskytovat, ale ty vážné hospodářské a sociální problémy, které na Ukrajině existují, nemohou být vyřešeny pouze tím, že budou financovány ze strany Evropské unie nebo Mezinárodního měnového fondu. Ukrajinu čeká celá řada složitých reforem. Pokud se nepodaří dosáhnout míru na Ukrajině a dohody s Ruskem, tak Ukrajinu možná letos v zimě čeká vážná humanitární krize. Pokud nebudou obnoveny dodávky plynu, tak tady je vážný problém, který bude muset Ukrajina řešit. Pokud se nepodaří najít nová odbytiště pro ukrajinský export, který byl směřován do Ruska, tak Ukrajinu čekají i vážné hospodářské problémy. Já si myslím, že tyto věci není možné zjednodušovat, není možné si nasadit růžové brýle a není možné ignorovat reálné problémy, které tady hrozí a které nás čekají. Tím, že Evropská unie uzavřela asociační dohodu s Ukrajinou, tak logicky na Ukrajinu vstoupila a bude muset se aktivně podílet na řešení těch problémů, které na Ukrajině jsou. Ale sama Evropská unie ukrajinské problémy skutečně vyřešit nemůže. Já chci jednoznačně za vládu České republiky - a učinil jsem to i na jednání Evropské rady - podpořit mírové iniciativy prezidenta Ukrajiny Porošenka. Myslím si, že uzavření příměří se separatisty byl významný státnický čin. Dokážu si představit, že na obou stranách ti, kdo se dohodli na příměří, musí čelit tlaku radikálů, kteří žádné příměří nechtějí a tlačí na obou stranách na pokračování bojů. Čili chci jednoznačně ocenit krok prezidenta Porošenka, chci jednoznačně ocenit jeho mírový plán. Česká republika nepochybně bude podporovat prodloužení příměří a realizaci mírového plánu, který umožní, aby se na východní Ukrajině lidé přestali zabíjet, aby se tam nezhoršovala sociální, ekonomická i humanitární situace. Tady musí hrát důležitou roli také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, důležitou roli musí hrát i Organizace spojených národů, prostě všechny síly a diplomatické iniciativy, které mohou pomoci k uklidnění situace na východě Ukrajiny. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tolik velmi stručně na úvod té diskuse, kterou očekávám v Poslanecké sněmovně, popis postupu vlády v této věci. Jsem přesvědčen o tom, že vláda skloubila rovnovážným způsobem náš zájem na tom, aby se Evropa neštěpila, aby vůči krizi na Ukrajině vystupovala společně, a současně jsme se snažili maximálním způsobem prosadit naše národní zájmy a snažili jsme se maximálním způsobem ochránit naši ekonomiku. Děkuji.

Download XML • Download text • Create Person name