|

2013-060-06-028b

28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení

Date2017-09-13
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b16002801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   014 < Page 015 > 016
Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu poslanci Grospičovi. Pan poslanec Plzák je přihlášen řádně i fakticky - tak řádně. Prosím, pane poslanče. Máte slovo. Poslanec Pavel Plzák Tak děkuji. Já mimořádně souhlasím s levou stranou tady v tomto případě, ale zdá se mi, že oni opravdu chrání zájmy této země, zatímco my ostatní, co jsme o tom mnoho nevěděli, jsme to trošku podcenili. A tady nám opravdu chybí i ministryně práce a sociálních věcí, já bych se na některé věci opravdu rád zeptal. Co mi vadí, já si dovolím citovat z té analýzy, protože si myslím, že ač jsme ji dostali, tak jsem zjistil, že řada z nás ji nečetla. A to je podle mne to nejméně, co se o té smlouvě vůbec máme možnost dozvědět kromě důvodové zprávy, protože to, že tady nejsou ministři, od kterých jsem čekal tedy ty odpovědi, k tomu už zřejmě nedojde, pokud bude ta smlouva dnes tedy prohlasována, ale já chci mít čisté svědomí, a opravdu aby v tom stenozáznamu bylo, že jsem měl vážné pochybnosti, a abychom se zase časem nedrželi za hlavu, co to naším parlamentem prošlo. A ten argument, že to prošlo parlamenty jiných zemí, no tak víte, jak to bylo v té Belgii, tam se to zaseklo nějakým způsobem a možná, kdybychom nebyli tak přívětiví vůči té smlouvě, třeba by nám to umožnilo ještě získat nějaké výhody, které jsme propásli. Já jsem si vzpomněl, když se tady mluvilo o tom zemědělství a levném masu, vzpomněl jsem si, že tady byl jakýsi politik pan Bratinka, který nám začátkem devadesátých let říkal, že stačí pár krajinářů, kteří nám budou tvořit tu krajinu, a zemědělce nepotřebujeme, protože potraviny si dovezeme. Dneska se snažíme chránit malé farmáře a menší podniky a tato smlouva je v podstatě ohrožuje. Co se týče investic, opravdu je výhodná pro zahraniční investory, a já jsem měl pocit, že ta situace se naklání stylem, že my bychom chtěli, aby investovali hlavně naši investoři, protože ti zahraniční investoři samozřejmě ty zisky převádějí do zahraničí, a opakovaně se ve Sněmovně mluvilo o tom, že nám to vadí, využívají naši infrastrukturu, a tato smlouva zjevně podporuje právě tento trend. Co tam je tedy pro ty, kteří to nečetli a možná ani neposlouchali kolegy z levé strany, protože to šlo z té levé strany, tak musím říct, že ten investiční soud je opravdu ďáblovo semínko a ta Kanada už s ním má určité zkušenosti, protože ho mají zakotveny v podobném stylu v té dohodě NAFTA. Já bych chtěl říci, že - a teď vám přečtu tedy něco z té analýzy, a poslouchejte dobře, co se tam píše ohledně investičního soudu. Ta dohoda zachovává zahraničním investorům právo žalovat vlády za opatření, která by mohla negativně ovlivnit jejich investice nebo poškodit jejich takzvaná oprávněná očekávání. Prosím vás, může mi někdo tady vysvětlit, co to jsou oprávněná očekávání? A že někdo nás... Prosím? (Obrací se na poslance Chalupu.)Já vím, my tady s kolegou vedeme diskusi, která by neměla ve Sněmovně být. Takže to mi tady chybí. A ať mi někdo vysvětlí, co jsou oprávněná očekávání a jestli my jednou jako stát nebudeme platit za to, že někdo tady vzbudil jakousi naději pro sebe, že zde vydělá nějaké peníze, a to očekávání se mu nesplnilo a my to zaplatíme. Tato ochranná opatření nenabízená domácím investorům. My tady vytváříme nerovnováhu investorů našich a zahraničních, a proč máme podporovat ty zahraniční? Vystavují státy a jejich daňové poplatníky mimořádným finančním rizikům a ohrozila i realizaci řady veřejných politik. Taková je zkušenost. Co mi vadí dál. Vybral jsem si jenom některé věci a týká se to hlavně toho zákonodárství a na to bychom zejména my, jako zákonodárci si měli dát velký pozor. Obecně řečeno, umožňuje kapitola 8 smlouvy CETA investorům jedné strany žalovat druhou stranu o rozsáhlá odškodnění, pokud se domnívají, že utrpěli ztráty kvůli regulačním opatřením státu, například z důvodu ochrany zdraví, životního prostředí, spotřebitelů nebo stability finančního systému. To se vlastně týká nás jako Sněmovny, jako zákonodárců, a pokud jsme si nevymínili tuto oblast, nevyhradili si ji z působnosti té CETA, a já si, tady to kolega Luzar všechno četl, já si nejsem jistý, jestli to máme dobře opatřené, tak se nám to může velmi vymstít v budoucnosti, přátelé. Dodnes nebyly předloženy přesvědčivé argumenty, co se týká investičních soudů. To znamená, že vlastnická práva jsou již dnes plně vymahatelná u nestranných soudů. Proč tedy tvořit investiční soudy? Není potřeba zahraničním investorům zajišťovat zvláštní práva v mezinárodním právu, jak je stále zdůrazňováno současnou německou spolkovou vládou a mnoha jinými. Stejně důležitý je fakt, že CETA dává tyto výhody investorům bez toho, aby od nich požadovala jakoukoliv zodpovědnost. To znamená, je tam výrazná nerovnováha. Závazky investorů, jako třeba zajištění pracovních příležitostí, respektování lidských pracovních a spotřebitelských práv nebo dodržování zdravotních a environmentálních standardů, nejsou vymahatelné přes tento investiční soud a jejich vymáhání jinými mezinárodními cestami je pověstné svou obtížností. Prakticky nabízí CETA majetku a očekávaným ziskům zahraničních investorů značnou a přednostní ochranu, větší, než jaká je v zákoně k dispozici domácím investorům a občanům. Proč taková nerovnováha? Já si myslím, že obchod se dá férově dělat jinými způsoby. Proč tam je tato věc, která se nám do budoucna může velmi vymstít? Já se před tím pouze snažím varovat, protože si myslím logicky, nejsem v mezinárodním právu vzdělán, že toto je opravdu nebezpečné. Zajímavé je, že tady není žádný odvolací orgán vůči soudu, to se mi taky nelíbí. Když budete hledat se mnou, pak se dozvíte, že pokud stát udělá jakási regulační opatření, a tady se cituje přímo ze smlouvy kapitoly 12.: "Musí být regulační kritéria jasná a transparentní, objektivní a stanovená předem a veřejně přístupná". Je tam zmiňován jakýkoliv článek. "Jakékoliv porušení jednoho z těchto kritérií je porušením pravidel CETA. Tribunály vytvořené v rámci obchodního sporu by výzvy těchto povinností vykládaly způsobem vylučujícím, aby příslušný orgán vykonával svoji pravomoc svévolným způsobem." To může znít neškodně, ale je třeba mít na vědomí, že v dřívějších investičních a obchodních sporech bylo slovo "svévolný" vykládáno velmi rozličně a v rozsahu od do určité míry nevhodného k nezaloženému na rozumu či faktech k závisejícímu na individuálním uvážení. Teď si vezměte, že o tom budou rozhodovat investiční soudy, takto subjektivní věc, a já jsem zvědav, jak jednou budou rozhodovat. Ještě bych citoval poslední věc, už se chýlím ke konci, nechci opravdu zdržovat. Chtěl jsem zvednout ten prst, protože pro tuto smlouvu, přiznám se, hlasovat nebudu. Další článek ze smlouvy uvádí, že strany budou usilovat o sdílení informací v průběhu zpracování regulačních předpisů a že tyto konzultace a výměna by měly začít co nejdříve, aby mohly být zohledněny připomínky a návrhy změn. Přátelé, pozor, tento systém takzvaného včasného varování by druhé straně umožnil vyjadřovat se a podávat pozměňující návrhy k připravovaným regulacím ještě předtím, než je uvidí Evropský parlament, potažmo náš parlament. To je velká moc, která je zde dána do rukou zahraničního subjektu namísto domácí demokratické instituce. Chápete, o čem se tu bavíme? Co možná připravujeme našim následovníkům v tomto parlamentu? A mohli bychom mluvit o životním prostředí, mohli bychom mluvit o zemědělství. Jenom přečtu jednu zajímavost a už skončím. My se tady bavíme o tom, že stát má mít právo určovat, kdo bude pobývat na jeho území, má právo řídit nezaměstnanost a tak dále. Přátelé, kapitola dohody CETA o dočasném pobytu obsahuje ustanovení, která povolí určitým kategoriím pracujících pohybovat se mezi Kanadou a Evropskou unií bez toho, aniž by prošli obvyklým imigračním procesem. Pro pracující pokryté těmito ustanoveními jsou zakázány testy hospodářské potřebnosti, to znamená, že státy nemohou podle CETA omezovat příliv přistěhovávajících se pracujících ani v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost nebo kde jsou k dispozici místní pracující. Chápu to dobře, a pořád tady nedostávám odpovědi, jestli si firma, zahraniční investor sem může přivézt tisíc pracovníků i do míst, kde máme vysokou nezaměstnanost, a zaměstnat si je tam? Ani vlastně nemáme právo rozhodnout, jestli tito lidé u nás budou pobývat, nebo nebudou pobývat? Ta smlouva má tolik otázek, že sám odpověď nenacházím a odpovědi se mi zde nedostává. Vím, že jsem vás možná trošku unavil, zdá se, že zdržuji, ale nezlobte se, já s tím mám vážný problém. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name