|

2013-060-06-028

28. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - druhé čtení

Date2017-09-13
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b16002801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   006 < Page 007 > 008

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní paní poslankyně Hana Aulická s řádnou přihláškou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. asi nebudu navazovat na tu předchozí diskusi, ale dovolím si navázat na vaše vystoupení, protože si myslím, že to je opravdu o argumentech. A je možná i dobře, že se mnozí z vás, když tady posloucháte naše vystoupení, zamyslí nad tím, jestli je tato Komplexní hospodářská obchodní dohoda mezi Kanadou a Evropskou unií opravdu výhodná pro naši republiku. Myslím si, a můžu asi mluvit za KSČM obecně, že my si to nemyslíme. A je velmi smutné, že ostatní strany, které jsou dnes v Poslanecké sněmovně, většinou říkají, že tuto dohodu podpoří. Bohužel tak jednoznačně to nebylo vidět ani při projednávání v rámci Evropského parlamentu, kde byly velké boje. A znovu chci říci, že i zástupci ČSSD v Evropském parlamentu proti této dohodě hlasovali, a myslím si, že ty argumenty jsou opravdu závažné právě proto, aby se tato dohoda nepřijala. jsem si dovolila vytáhnout možná oblast, o které se právě hovoří v současné době, a to je kvalita zemědělství a kvalita našich potravin. A myslím si, že to bylo i jedno z posledních takových aktuálních témat naší vlády, především pana premiéra a možná i samozřejmě pana ministra zemědělství, který dokonce nechal udělat testy a porovnání, a zjistilo se, že potraviny pro naši republiku opravdu nejsou odpovídající kvalitě v zahraničí, a bohužel i tato dohoda, pokud se přijme, přináší další závažné snížení kvality těchto potravin. A je možná i zvláštní, že právě koalice, která bojuje proti tomuto fenoménu, by najednou chtěla schválit tuto dohodu. Dovolte mi, abych vám opravdu přečetla nějaké závažné argumenty: Malé farmy a jiné alternativy k průmyslovému zemědělství budou brzy muset čelit následkům nové epochy obchodní politiky. Evropská unie dychtí otevřít svůj domácí trh mnoha citlivých zemědělských výrobků, jako je třeba mléko a maso, které byly doposud před dovozy převážně chráněny. Povolení přístupu na trh výrobkům ze zahraničí novými bilaterálními dohodami o volném obchodu by vystavilo drobné zemědělské výrobce, které tedy současná vládní koalice tak chce chránit, a udržitelné zemědělské praktiky obecně silnému nátlaku v Evropské unii i jinde. Hrozba novým drobným zemědělcům je zřejmá ve finálním textu CETA. Obzvlášť v ustanoveních o přístupu na trh a zeměpisném označení. V Německu a napříč celou Evropskou unií je trh pro masné a mléčné výrobky charakterizován přehnaně nízkými výrobními cenami. Zemědělská politika Evropské unie nabádá k nadbytečné výrobě, což sráží ceny pro primární producenty údajně s cílem dělat evropské farmáře konkurenceschopné na globálním trhu. Z nízkých výrobních cen průmyslu Evropské unie těží hlavně průmysloví výrobci masa. Pokud vstoupí smlouvy jako CETA v platnost, budou tito velcí zpracovatelé masa moci zvýšit vývoz, a tím ještě zvětšit své zisky. Tak tedy znova říkám, kdo tady koho bude utlačovat? V současnosti jsou evropské domácí trhy s masem chráněny celními kvótami - po kterých víme, že určitě voláte, aby zmizely - včetně kvót na dovoz z Kanady, aby se značný cenový rozdíl vyvážil. Několik let se kanadské vepřové prodávalo za cenu 60 % nižší než to evropské. V roce 2014 byla kanadská cena navzdory cenovému propadu na evropském trhu s vepřovým masem stále o 25 % nižší. To je zčásti proto, že kanadští výrobci vepřového masa mají ceny o 15 35 % nižší než jejich evropské protějšky. Pokud by CETA povolila otevření těchto trhů, mohli by kanadští výrobci za současných podmínek nabízet své produkty za mnohem nižší ceny než srovnatelní výrobci v Evropské unii. A nyní mi možná dovolte nějakou malou analýzu. CETA představuje úplné zrušení kvót na téměř veškeré zboží během přechodné doby počínající datem uvedení dohody v platnost. Obě strany si ale vyjednaly zvláštní ustanovení pro některé zemědělské výrobky ve formě kvót pro bezcelní dovoz obzvlášť citlivých produktů, včetně hovězího a vepřového masa, který je citlivý pro Evropskou unii. Pokud CETA vstoupí v platnost, zvýší se kvóty Evropské unie na dovoz kanadského vepřového a hovězího masa 12krát 14krát oproti současnému stavu. Pokud se dovoz skutečně zvětší, bude záviset na schopnosti kanadského vývozního průmyslu zaplnit objem nových kvót bez použití hormonů nebo raktopaminu, což je kontroverzní látka přidávaná do krmiv za účelem urychlení výkrmného procesu. Výrobní standardy jsou vyšší v Evropské unii než v Kanadě a v mnoha případech jsou stále ovlivňovány drobnými zemědělci. V Evropě je zakázáno používání růstových hormonů nebo antibiotik zvyšujících výnosy. Navíc se v evropské regulaci a standardy pro zacházení s dobytkem například požadavky na prostor, roštové podlahy, schvalovací řízení liší od kanadských. Kanadská jatka zatím nebyla schopna naplnit objem bezcelních kvót Evropské unie pro vepřové a hovězí maso, ale vzhledem k tomu, že by zvýšené kvóty navnadily kanadské výrobce a zpracovatele na výrobu masa bez hormonů na vývoz, mohla by je CETA přimět k restrukturalizaci svých výrobních a porážejících (?)praktik. Pokud by se tak stalo, mohla by následná zvýšení dovozu výrazně tlačit na snížení evropských cen v mase. Dohoda by dovolila kanadskému dovozu tvořit kolem 0,4 % evropské spotřeby vepřového masa a 0,6 % spotřeby hovězího. nyní je v Evropě nadbytek masné a mléčné výroby, což způsobuje likvidační ceny pro výrobce. A myslím si, že mnozí z vás na svém facebookovém profilu nedávno sdíleli máslo za 70 korun. Výborné. Všichni se těšíme na Vánoce. V zájmu další existence lokálního zemědělství musí masný průmysl upřednostnit snížení objemu výroby a soustředit se na spotřebitelské požadavky na kvalitní a společensky odpovědné výrobky. CETA bude mít potenciálně destabilizující účinek na evropský trh s masem. Navrhované zvýšení kvót pro mléčné výrobky by navíc způsobilo větší vývoz evropských sýrů do Kanady, což by vytvořilo srovnatelný tlak na kanadský trh. V současnosti využívá Kanada pro mlékárenský průmysl systém řízení nabídky. Ten zaručuje zemědělcům spravedlivé a stabilní příjmy tím, že zajišťuje, aby nabídka mléčných výrobků odpovídala domácí poptávce. Výrobcům jsou přiděleny kvóty na produkci a za každý litr mléka, který přesahuje, jsou pokutováni. Navíc je celními kvótami omezen dovoz mléčných výrobků. Cena mléka je tak v Kanadě spojena s domácími náklady na výrobu a výrobcům přináší spravedlivou odměnu. Díky tomuto systému dostávají kanadští mlékaři přibližně 50 centů za kilogram. Zato v Evropě v červnu roku 2016 spadla cena mléka na 25,81 centu za kilogram. Tento nedávný propad byl způsoben zrušením kvót na mléko, které v Evropské unii proběhlo v březnu roku 2015. Snahy Evropské unie nasměrovat svou zemědělskou politiku na vývoz, a tím položit základ pro obchodní dohody jako CETA způsobily pokles cen mléka placených evropským výrobcům. Nízká cena mléka v Evropské unii zajisté ovlivní cenu v Kanadě. Zamýšlenou podporou příjmů pro zemědělce sýrařský průmysl Evropské unie by snadno naplnil nové celní kvóty zavedené dohodou CETA. A je třeba poznamenat, že zemědělská politika Evropské unie se nemůže nazývat udržitelnou, pokud svým vývozem do Kanady bude zasahovat do sociálně zaměřených regulací trhu, jejichž cílem je podpora zemědělcům. A teď se možná dostanu i k kvalitě. CETA nejen že bude liberalizovat zemědělské trhy, ale hrozí také oslabením standardů bezpečnosti potravin, například povrchové ošetřování masa chemickými a organickými sloučeninami se může rozšířit. V Evropě obecně zůstávají jatečně upravená těla neošetřena vyjma případů, kdy jsou omyta vodou. V Kanadě je ale běžné je čistit chemikáliemi, například chlorem. Evropská unie uvolnila své standardy pro ošetřování hovězího masa kyselinou mléčnou. Možná jako předběžný dárek kanadským i americkým obchodním vyjednavačům. Spolu s tím Evropská unie několik měsíců diskutuje o povolení povrchového ošetřování drůbežího masa kyselinou octovou. CETA může tyto změny upevnit a podpořit další deregulaci. Oslabení standardů pro porážení zvířat nepřinese zisk jen kanadskému drůbežářskému a masozpracovatelskému průmyslu, ale i jejich evropským protějškům tím, že jim dovolí i jejich porážející (?)postupy víc industrializovat. Evropská unie projevila zájem vyměnit kvalitní zpracovávání masa a zajištění kvality na ošetřování založené více na chemii. Ze zemědělského hlediska je tento trend velice problematický. Místo takové deregulace by měla Evropská unie upřednostňovat malá jatka a podporovat etické, bezpečné a udržitelné ošetřovací postupy. A teď se dostáváme i na úpadek regionální kvality, což bohužel tedy nemůžu říct, že to je se zájmy České republiky, když tady máme i výrobek v rámci regionů. Zeměpisná označení jsou názvy konkrétních regionů a míst, které určují původ některých chráněných potravin. Zemědělská označení umožňují drobným zemědělcům v určitých oblastech požadovat vyšší ceny za známé, kvalitní potraviny a podporu zemědělství s přidanou hodnotou přispívající k regionálnímu hospodářskému rozvoji. Příklady důležitých zeměpisných označení v Německu jsou vyjmenovány - bavorské preclíky, švábské nudle, frankfurtská zelná omáčka atd. V roce 2015 bylo v Evropě zeměpisných označení chráněno 1 308 potravin, 2 883 vín a 332 lihovin. CETA by pomocí zeměpisného označení chránila pouze 173 produktů. Pro kanadské výrobky žádný takový systém neexistuje a kanadští výrobci napodobenin potravin by zeměpisné označení nejradši úplně zrušili. To je jen pár argumentů v rámci oblasti zemědělství a kvality potravin. A možná bych jenom zdůraznila, že jsem vypíchla jenom tu jednu oblast. Ale myslím si, a možná mohu říct i bohužel, že mnozí z vás, kteří tady dnes sedíte, jste tu smlouvu vůbec neviděli. Chápeme, že máte na to své zástupce ve vašich klubech, ale bohužel možná, jak slyšíte, tak je to dohoda, která opravdu cílí na mnoho oblastí a resortů. A pokud byste si přečetli aspoň ty své oblasti, ve kterých se pohybujete nebo ve kterých jste experti, přišli byste na jiné názory. Ale dovolte mi ještě přečíst nebo shrnout i pár argumentů od našich občanů, kteří když se dostanou k informacím o této dohodě, protože samozřejmě i naše média informace a zásadní argumenty nepřenáší našim občanům, anebo to přenáší jenom jednostranně a účelově, tak mnozí z nás, nebo mnozí občané ani nevědí, co všechno může ovlivnit tato dohoda. Proč CETA rozhodně odmítnout? Vláda podle našich zjištění najala poradní agenturu, která hodnotila přijetí CETA, ale tato je podle našich informací, které nám poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracována proto, aby vládu přesvědčila k přijetí CETA. Není nestranná, podobně jako se dělo s informací na půdě EU. Z naší mnohaleté praxe s bojem s koncerny, jako je frakovací lobby z USA, Austrálie a Kanady, kterou jsme porazili po čtyřech letech boje, jsme totiž zjistili, když jsme zachránili vodu v ČR pro 1,5 milionu obyvatel, která byla ohrožena plánem frakovat břidlice, že tyto dohody jsou nebezpečné nejen z hlediska prosazení nižších ekologických a dalších standardů, než EU či ČR, ale i z hlediska ekonomiky. Ekonomické vábení koncernů nestojí za potenciální obrovské škody, které mohou způsobit drancující technologické postupy, měkké standardy, nebo dokonce arbitráže. A můžu jmenovat Quebec nebo NAFTA. Jedním z trojských koňů i dohody CETA je frakování a vývoz špinavého zemního plynu z frakování, jehož výroba je přímo v rozporu s Pařížskými dohodami a podporuje masivní globální oteplování - možná by bylo dobré, kdyby nám k tomu něco řekl i pan ministr pro životní prostředí -, jakož i arbitráže spojené s neudělením těžebních práv po provedeném geologickém průzkumu zahraniční firmou. A jeden příklad za všechny, jak funguje obdobná dohoda NAFTA, kdy na ni doplatila Kanada vlivem USA, koncernů. Máte to myslím i všichni ve svých e-mailových schránkách. CETA a průzkum a těžba surovin. Zejména se týká nekonvenčních zdrojů ropy a plynu, zejména fosilních paliv. Dokud nebude zákonem zakázáno hydraulické štěpení břidlicových plynů, frakování, v již páté verzi zákona, máme ale i hotovou a odsouhlasenou panem Komárkem, a odstraněna výše uvedená mezera, hrozí státu nejen obrovské ekologické škody zejména na vodách, ale i pro státní rozpočet - desítky miliard z arbitráží, což je zhruba jenom dolní odhad, protože hrozí, že pozdní přijetí národní legislativy v rozporu s dohodou bude automaticky firmami využito k arbitrážím, pokud to není přímo cílem, jak ukazuje naše přímá zkušenost v ČR v kauze břidlicových plynů. Naše informace máme ověřeny opakovaně nejen od CETA a TTIP, skeptických poslanců EU, ale i z našich zdrojů v USA a v Kanadě. Frakovací lobby je prorostlá i do vedení USA, Kanady, Velké Británie, Austrálie, Kongresu USA atd. a je to vše ověřitelné z veřejných zdrojů. A pak tady mám ještě další e-mail, který jste určitě všichni také dostali, a dovolte mi, abych vám ho také sdělila, protože si opravdu myslím, že většina z vás ho ale nečetla. CETA bohužel obsahuje mnoho závazků, které jdou přímo proti požadavkům tohoto vitálně důležitého segmentu ekonomiky. CETA je úmluva zohledňující zájmy především nadnárodních společností, pro malé a střední evropské podniky i pro mnoho veřejných zájmů představuje naopak velké riziko. Ochrana investorů soudním systémem pro investory je typickým příkladem největšího problému CETA. Je dostupný jen pro nejsilnější investory. Domácí podniky ve srovnatelných případech tuto možnost nemají, stejně tak ji nemají jako občané, kupříkladu v případech, kdy byli poškozeni jednáním zahraničního investora, například kauza Volkswagen - rozsáhlé environmentální či zdravotní škody z provozu. Není zřejmé, proč by se měl speciální soudní režim zavádět mezi vyspělými právními systémy. Není nám znám jediný případ neférového postupu evropských soudů vůči kanadským, resp. zahraničním investorům. Zásadní problém představuje ochromení možnosti národních parlamentů účinně přijímat zákony. Každá legislativa může být napadena jako překážka obchodu, investice či její maření. Stávající dvoustranné smlouvy s arbitrážními doložkami jsou již dnes vnímány jako problém. Není zřejmé, proč by se měly kontroverzní arbitráže v CETA institucionalizovat v podobě exkluzivního systému pro úzkou menšinu ekonomických aktérů. Připomínáme, že dodatkové deklarace Komise k CETA - zachování práva na regulace - nemají právní sílu vůči textu CETA zakotvených investorských práv. Pro nás i naši občané žádají, nebo někteří naši občané žádají, abychom tuto dohodu nepřijímali a nedělali velkou chybu vůči občanům naší republiky. Věřím, že jste se při našich argumentech zamysleli a i ti, kteří doteď o této dohodě nic nevěděli, zapřemýšleli o tom, že by bylo potřeba tuto smlouvu možná důkladněji prostudovat, přehodnotit nejen v jednom nebo ve dvou výborech - když jsme navrhovali, že to chceme dát do více výborů, bohužel nebyla síla - a opravdu nedělat ovce Kanadě a některým státům EU a přinejmenším vrátit tuto smlouvu předkladatelům. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name