|

2013-059-06-002

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 959/6/ - vrácený Senátem

Date2017-07-12
Meeting2013/059
Agenda Item2013/059/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/bqbs/b20700201.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   008 < Page 009 > 010

Místopředseda PSP Radek Vondráček vám děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová. Vaše dvě minuty. Poslankyně Ivana Dobešová Děkuji. Byla jsem požádána, abych nevystupovala, ale to musím udělat. Pane ministře, tohle to je tedy lživá věc? Tohle jste nenapsal vy? (Ukazuje kopii stránky z Facebooku, kde ministr v příspěvku mluví o 20 tisících negramotných lidí mezi učiteli. Ministr odpovídá mimo mikrofon v tom smyslu, že mluví o něčem jiném.)Ne, počkejte, tohle jste nenapsal vy? (Odpověď ministra nebylo u stolku stenografů slyšet.)Dobře. Děkuji. Místopředseda PSP Radek Vondráček Děkuji. (Poslankyně Dobešová odcházející od řečnického pultu již mimo mikrofon: Takže napsal.)Poprosím, abychom se nepřekřikovali případně v sále. S dalším vystoupením je přihlášen pan poslanec Zlatuška. To tu máme krásné ticho... Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Jiří Zlatuška Vážený pane předsedající, pane ministře, navážu na to, co zde ukazovala paní kolegyně Dobešová, protože s tímto jsem se hlásil do rozpravy při minulé části jednání. Konstatování o těch 20 tisících údajně textově negramotných učitelích je možné brát emotivně jako nadávku učitelům, je možné to vzít snad jako návod pro žáky na školách, aby začali zkoumat, kdo z průměrně dvou tří učitelů na jejich škole je textově negramotný a aby případně tímhle častovali své učitele, když po nich třeba hážou houbou. Ale bych to od ministra školství bral jako faktické vyjádření toho, že konstatuje, že ve školství 20 tisíc toho, čemu říká textově negramotní učitelé. Nevím, co je to textově negramotný, ale je to pravděpodobně někdo, kdo nebude úplně kvalifikován pro to, aby působil jako učitel. Toto si dávám dohromady s argumentací, kterou jsem zde měl v době, kdy jsme o této normě jednali zde, než šla do Senátu, a zdůvodňoval jsem, proč jsou potřeba i kvalifikovaní absolventi vysokých škol, aby mohli působit na vysokých školách, přestože neprošli pedagogickými fakultami. Těch 20 tisíc evidentně ten deficit ještě zvyšuje. A zdůrazňuji, je to hodnocení stavu od ministra školství. Druhá věc je, že ten soud, který pan ministr na Facebooku tehdy uvedl, vzápětí korigoval. 26. června v 11.09 uvedl pod tím něco, co by se dalo charakterizovat jako jistý druh omluvy. Píše tam, že uvádí tento status na pravou míru. A kdybych parafrázoval ten další text, co tam je, tak z toho vyplývá, že byl extrémně pobouřen těmi nepravdami, které tam jsou, a reagoval, jak píše - občas reaguji emotivně. Poté je tam konstatování - zase cituji - vyjádřil jsem pouze řečnickou otázkou znepokojení nad tím, že pedagogická veřejnost je mnohdy konfrontována s nepravdami. Tímhle ta řečnická otázka evidentně tzv. asertivní formu. Je to tvrzení. A tvrdí, že je zde 20 tisíc učitelů, kteří - jednak šíříme pravdy, ale druhou věc uvádí o sobě, že tady takováto konfrontace ho uvádí do toho emotivního stavu, kdy někdy kolem půlnoci - z doby byl ten předchozí status, může mít řadu jiných vysvětlení, ale do toho nebudeme zabíhat, tak že tedy takováhle věc ho uvádí do takového emočního stavu, že reaguje tímto způsobem, který poté uvádí na pravou míru. Kdyby to byl ministr školství, který je jenom řadovým politikem, tak bych řekl no, sociální demokracie nemá velkou zásobu kvalifikovaných kandidátů, tak fajn. Ale pan ministr je navíc profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, přes něj procházejí budoucí učitelé. Je tohle model, který předpokládáme u těch kvalifikovaných učitelů, že je budou hloupé odpovědi žáků nebo studentů přivádět do emočního stavu, že je začnou učitelé urážet? Není tohle podnět, kvůli kterému bychom se měli zamyslet nad tím, kdo třeba připravuje učitele na pedagogických fakultách? A není to o důvod víc, proč se zamýšlet nad tím, jestli cesta pedagogickou fakultou je jedinou myslitelnou v okamžiku, kdy učitelé těchto absolventů pedagogických fakult takto veřejně reagují? A toto je souběh toho, že se nejedná jenom o ministra jako politickou funkci, ale zároveň někoho, kdo ukazuje, jak se chová někdo, kdo by měl pedagogy vzdělávat. Toto je faktor, který se objevil mezi tím, co jsme tady jednali ve Sněmovně, a tím, co to máme vrácené ze Senátu. Meritorně bych osobně preferoval verzi senátní, pokud by nebyla další omezení. Mimo jiné právě proto, že tam výraznějším způsobem přidává finance. Argumenty proti přidání, které byly slyšet jak ze strany ministerstva, tak třeba ze strany pana premiéra, mi připadají spíš jako vydírání učitelské veřejnosti. Říkají, kdybychom schválili verzi, která vám dává víc peněz, tak na tohle my nejsme ochotni sehnat ty peníze. Tohle dokonce nemůžeme dát z evropských peněz. Dneska přitom shodou okolností v novinách vyšel rozhovor s Alešem Chmelařem, což je státní tajemník pro evropské záležitosti, pravá ruka pana premiéra v evropských jednáních. Nadpis je Zaplaťme z peněz EU učitele. A pan Chmelař jako nepochybně kvalifikovaný člověk tam jasně říká, u učitelů máme příležitost, za pomoci evropských dotací, nebo projektů, budovat silnou příští generaci a zároveň neohrozit, že bychom tím vytvořili ekonomickou nerovnováhu. Pan Chmelař sám říká, vezměme evropské peníze a dejme je učitelům. tomu rozumím. Dejme je učitelům na přidání jejich platů, nikoli primárně na financování institucí. A tady si můžeme myslet o argumentech v petici, která přišla proti financování toho institutu, cokoliv. Ale faktem je, že se zde přidělují finance na institut, který je předpokládán v zákoně, který ještě nebyl přijat, tedy peníze, které jsou přinejmenším problematické. Ale tyto finance zde máme a je účelnější je dávat rovnou do financí, které jsou dány směrem k učitelům. Ta argumentace, kterou Ministerstvo školství začalo používat proti změnám, které navrhuje Senát, mi přijde, že je to velice dogmatické trvání na tom, co prošlo jako jakýsi politický kompromis. Paní poslankyně Bohdalová tady velice sugestivně vykládala, proč někteří změnili názor. To není změna názoru. To je příklon od kompromisu, který byl přijat za jakýchsi okrajových podmínek, za jakýchsi další znalostí, s tím, že ty další informace, které se k tomu přidávají, mohou tuhletu rovnováhu vychýlit na jinou stranu. A způsob, kterým ministerstvo vetuje tu práci, kterou na tom odvedl Senát - zde byla zmínka, co tam bylo při jednání za argumenty, pan senátor zde i poměrně podrobně vykládal důvody, které je vedly k navrhovaným změnám, které předkládají, tak tyhle svědčí o tom, že řada z toho, co dneska ministerstvo nebo pan ministr slibuje, tak se v implementační fázi může minout s těmi očekáváními, jako se to bohužel stalo u řady jiných věcí. Tohle je důvod, proč opakovaně sněmovní verzi nepodpořím.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name