|

2013-059-06-002

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 959/6/ - vrácený Senátem

Date2017-07-12
Meeting2013/059
Agenda Item2013/059/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/bqbs/b20700201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Místopředseda PSP Petr Gazdík Tak to byl pan ministr. Nyní v obecné rozpravě řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Ivana Dobešová Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já mám dva úkoly, které bych ráda tady v tuto chvíli splnila. Jeden z nich je ten, kterým mě pověřil petiční výbor, který zasedal 11. července na své 41. schůzi, a jedním z bodů, které projednával, byla petice za nepřijetí novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, s kariérním systémem učitelů, tzv. kariérní řád. Na této schůzi jsem byla pověřena, abych informovala Sněmovnu, že tato petice, kterou podepsalo celkem 21 609 petentů, byla řádně projednána právě na této 41. schůzi a cílem této petice bylo upozornit na některé nesrovnalosti, o kterých se petenti domnívají, že přináší kariérní řád. Dovolte mi, abych vám přečetla šest bodů, na které se právě tato petice soustředila. Za prvé, podoba kariérního systému učitelů je v rozporu s cílem uvedeným v programovém prohlášení vlády. Kariérní systém se bude až do roku 2022 týkat pouhých 5 % učitelů a nebude většinu učitelů nijak motivovat ke zkvalitnění výuky. Učitelé a především ředitelé škol budou zavaleni novou zbytečnou administrativou, která je připraví o čas, jejž by mohli věnovat přípravě na kvalitnější výuku nebo řízení školy. Kariérní systém bude diskriminovat většinu učitelů. Za páté, vznikne komplikovaný byrokratický moloch, jehož provoz spolyká velkou část finančních prostředků, které by mohly jít přímo do škol. A za šesté, stále chybí většina prováděcích právních předpisů, takže další konkrétní dopady novely nelze vyhodnotit. Já jsem tedy tímto splnila úkol, který jsem dostala na 41. schůzi petičního výboru, a nyní mi dovolte, abych vystoupila se svým příspěvkem k projednávání kariérního řádu. Paní kolegyně Vlasta Bohdalová vyzvala kolegy, kteří hlasovali ve třetím čtení pro schválení této novely, aby zdůvodnili, proč změnili svůj názor v průběhu času. Já bych ráda na úvod řekla, že měnit názor je naprosto legitimní, máte-li nové informace, které jste předtím neměli. A setrvávat na pozicích, máte-li nové informace, to dělá jenom hlupák. Dovolte mi, abych uvedla své důvody, proč jsem změnila svůj názor. Za prvé na úvod chci říct, že při projednávání v rámci našeho klubu jsem upozorňovala na nedostatky této novely zákona o pedagogických pracovnících a snažila jsem se kolegům vysvětlit, v čem tkví úskalí této novely. Já jsem ji sama pracovně nazvala novou fasádou na starém domě, aniž bychom změnili kvalitu vnitřku bydlení. Tento kariérní řád, a bylo to tady již řečeno, má tři stupně. První stupeň se bude týkat opravdu velmi malé části nově příchozích učitelů a jejich uvádějících učitelů a většina z nás učitelů bude překlopena automaticky do druhého stupně bez příplatků, protože příplatky jsme už všichni dostali. A nastává ten nejdůležitější, třetí stupeň. Přiblížíme se k němu nejdříve za čtyři roky. Ta vidina příplatku tří tisíc, potažmo pěti, je v tuto chvíli myslím velmi lákavá a při hranici platů učitelů opravdu motivující. Ale za čtyři roky tomu může být úplně jinak. Hodnota této částky se může změnit. Odsunu-li tedy tuto část a dostanu-li se ke specializačním profesím a specializačním příplatkům, tak i na klubu před hlasováním jsem upozorňovala na to, že to není žádné přidání učitelům, ale že je to za práci navíc ohodnocení jejich práce. A toto není třeba dělat zákonem. Naopak, zákonem se ta situace daleko více komplikuje. Uděláme-li to nařízením vlády, tak jako se to dělalo doposud, máme šanci kdykoli pružně zareagovat na finanční změny a třeba příplatky zvýšit. Budeme-li to mít zakotveno v zákoně, musíme při každé, jakékoli sebemenší změně ve výši příplatků zákon otevírat. Zdá se mi tento proces daleko složitější. Ale teď se pojďme vrátit k těm příčinám, které změnily nakonec můj názor na tento zákon zcela. Jsou to v podstatě čtyři základní věci. A jednou z nich je i petice pedagogů, která byla podepsána koncem června, která naběhla před projednáváním školského zákona v Senátu a nabyla své intenzity právě před projednáváním vratky ze Senátu zde ve Sněmovně. Nebudu mluvit o obsahu té petice. Ten není podstatný. Protože věřím, že učitelé podepsali v dobré víře to, co měli možné, dostupné z webových stránek za informace získat, a to, co v nich vyvolalo určité pochyby. To, co mě naopak přivedlo k tomu, abych se nad kariérním řádem ještě jednou zamyslela, je to, že ministerstvo před schvalováním nás všechny ujišťovalo, že všechny asociace, všechny odborné sekce a odborná veřejnost, že s nimi to bylo projednáno, že tento zákon schvalují a podporují. A to je ten zásadní rozpor. Objevilo se zde 21 tisíc učitelů, kteří najednou podepsali, a možná - protože ministerstvo na to pružně zareagovalo a řeklo, že to jsou nesmysly, vytržené pravdy z kontextu, někteří kolegové dokonce autory petice obvinili, že jsou to lži, hrubé lži - to je spíš důkaz toho, že odborná veřejnost nebyla dobře informována a že ne se všemi to bylo prodiskutováno. Já sama osobně jsem tedy velmi rychle začala komunikovat s řediteli ve Středočeském kraji. A z tisíce mailů, které jsem s nimi na základě korespondence měla, mi přišla velmi rychlá, bryskní odpověď. Přišlo 486 odpovědí, z toho 480 záporných. Nechtěli tedy ani jednu z verzí, 10 odpovědí chtělo poslaneckou verzi a 6 verzi senátní. I to je určitý hlas. Hlas lidí, kteří mě zvolili, abych je zastupovala v Poslanecké sněmovně. A to je ten důvod, proč jsem znova teď tady vystoupila a chci vás přesvědčit o tom, že kariérní řád není to, co ministerstvo říká, že je. A ten druhý důvod? Ten druhý důvod byl ještě horší. 24. 6. pan ministr na svém facebooku zveřejnil příspěvek a já si ho dovolím přečíst: "Petice takzvané Pedagogické komory proti kariérnímu řádu (dvacet tisíc proti). Že by tolik textově negramotných lidí mezi učiteli? Od samého začátku fake. Komora, co není a nemůže být komorou? Lživé tvrzení v každé větě petice? Nechce se mi to věřit." No vážení, mně se to taky nechce věřit. Tohle bych očekávala od ministra, který čtyři roky intenzivně pracuje, přesvědčuje veřejnost a v době, kdy se rozhodl podat petici, tak napíše takovéhle prohlášení, a ne ministra, který je pár hodin jmenovaný do své funkce. Mně osobně, protože já se opravdu více cítím učitel než poslanec, to říká, že učitelé jsou pravděpodobně negramotní a je potřeba s tím něco dělat, je potřeba je poučit. To, co je pro mě ale daleko víc alarmující, je, že pan ministr ani netuší, že petici nepodala Pedagogická komora, že ji podal petiční výbor složený z jedenácti členů, který řádně využil svého práva v demokracii podat petici a upozornit na to, že něco je v nesouladu. A to je daleko víc alarmující. Protože to mi připadá, že i pan ministr je textově negramotný. No, musím říct, že já si učitelů velice vážím, a daleko víc si ještě vážím těch, kteří už konečně řekli dost. Kteří po dvanácti letech neustálých změn, neustálých pokusů o vylepšení školského systému řekli dost. Víte, učitelé jsou hodně konzervativní. Já jsem ve školství 33 let a vím, že učitel pokaždé ohne záda a úředníkovi splní, co si přeje. Ale pravděpodobně už ten pohár přetekl. A já si za to učitelů vážím. A musím říct, že budu raději negramotným učitelem než arogantním ministrem. To, pane ministře, za tím si stojím. V reakcích, které mi ředitelé ke konci školního roku posílali, byla nejenom jednoduchá, stručná odpověď, jak bych očekávala, ale byla tam spousta důvodů a zdůvodnění, proč učitelé či ředitelé tento skvělý kariérní řád, který je klackem žene do ráje, nechtějí. A tak mi dovolte, pane ministře, abych vám jeden ten dopis se souhlasem autora přečetla: "Víte, jsem ve funkci ředitelky teprve od září a k 31. 7. z této funkce odstupuji. Ještě minulý rok jsem patřila k těm bláznům, kteří se těší na pondělí, protože zas půjdou do práce. Byla jsem řadovou učitelkou a svou práci jsem milovala. Jeden jediný rok stačil na to, aby se můj postoj k českému školství otočil o 180 stupňů. Poprala jsem se s inkluzí a s obrovskou administrativou, která se k ní váže. Na začátku školního roku jsme měli v naší malé škole sedm dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, na konci roku jich vykazujeme třicet. Řešili jsme stravování podle pamlskové vyhlášky. Vylepili jsme cedulky se zákazem kouření včetně dodatkové tabulky o elektronických cigaretách a vydali jsme odpovídající vnitřní předpis. Několikrát v tomto roce jsme s preventistou doplnili minimální preventivní program a preventivní strategii, aby byly oba dokumenty stále aktuální. A že těch změn v oblasti prevence v jednou roce bylo. Řešili jsme revize zařízení, aby odpovídaly vyhláškám, sháněli jsme nové přihlášky na střední školy, protože některé střední školy strašily naše žáky, že pokud nebudou mít přihlášky podle nové vyhlášky, nebudou moci přijít k přijímacím zkouškám. Vykazovali jsme, testovali a implementovali legislativní změny do provozu školy. Moji kolegové neustále něco podepisovali, vyplňovali, vykazovali. A k tomu všemu jen tak mimochodem také učili. A už jsem u toho, co mě přivedlo k rozhodnutí vrátit se zpět tam, kde mě moje práce těší. Tam, kde je mi dobře. Z ředitelny do třídy mezi děti. Při představě, že od září dojde k další změně školského zákona, zákona o pedagogických pracovnících, vyhlášce o základních školách a úpravě přímé a nepřímé pedagogické činnosti, mi není zrovna dobře. Paní exministryně v jednom rozhovoru řekla, že sníží administrativní zátěž škol a za každý nový papír dva zruší. Jeden den toto řekla, druhý den jsem se dozvěděla o tom, že novela školského zákona obsahuje povinnou výuku plavání a s ní souvisí i dotace na dopravu. Dotace je skvělá věc, nicméně devět stran papírování, které jsou povinností s tímto související, je přece jenom trochu moc. Zejména tehdy, kdy člověk čeká, že podle slov paní Valachové, bude někde 18 papírů ubráno. A takto můžeme pokračovat, až se dostaneme ke kariérnímu řádu. Jsem ráda, že už to nebudu já, kdo v naší škole oznámí mým skvělým kolegům, že musí zpracovat a následně vyhodnotit plán pedagogického rozvoje. Že nové učitelky, které jsou první rok v praxi a perfektně fungují za pomocí všech kolegyň a uvádějícího učitele ve dvanácté platové třídě, propadnou do jedenácté a za rok budou muset svůj návrat mezi normální učitelky obhajovat před komisí, na kterou vezme škola peníze bůhví kde. Jsem ráda, že nebudu ta, která jim řekne, že všechno jejich dosavadní vzdělávání nad rámec svých povinností bylo zbytečné, a že pokud budou chtít, aby jim v atestačním řízení bylo uznáno, musí ho pečlivě okomentovat. Že učitelky s mnohaletou praxí, s obrovskými pedagogickými zkušenostmi budou muset pro to, aby dostaly za několik let možnost získat mizerné tři tisíce k platu, absolvovat postupné roční atestační řízení a budou se muset obhajovat před komisí složenou z rychle proškolených členů. Zároveň budou muset zpracovat několikastránkové portfolio, ve kterém opět budou obhajovat a vysvětlovat to, že chtějí svoji práci dělat správně. Ať mi nikdo netvrdí, že tady nenaroste stoh papírů v ředitelně alespoň o půl metru. A to ani nezmiňuji fakt, že peníze, které by měli dostat právě zmiňovaní učitelé, bude stát utápět v proškolování nových školitelů a při podpoře vzniku nových vzdělávacích organizací. Protože kariérní řád odkazuje na několik prováděcích předpisů, z nichž se mi nepodařilo dohledat ani jediný - že by ještě nebyly na světě? - bude asi velmi těžké kariérní řád implementovat do chodu školy bez častého a obtížného dohledávání informací. A co si budeme povídat, někdy to s dohledáním informací k narychlo spíchnutým akcím není jednoduché. Například na inkluzní otázku, co znamená označení "způsob pořízení pomůcek jiné v doporučení školního poradenského zařízení" mi nebyl ještě v dubnu schopný odpovědět nikdo ani ze školního poradenského zařízení, ani z krajského úřadu či dalších institucí. Za svou pedagogickou kariéru jsem poznala mnoho učitelů a učitelek. Jsou to většinou lidé, kteří jsou již ze své podstaty velmi pokorní, hodní a převážně nekonfliktní. Jinak by ostatně nepracovali ve školství, kde nemají zastání, kde nemají minimum práv, ale maximum povinností. Tihle lidé se nevzbouří proti náloži, kterou na ně úředníci od stolu nakládají. Tihle lidé zatnou zuby, budou dál vymýšlet hry a aktivity, aby vzdělávání jejich děti v jejich hodinách bavilo, a po večerech s vypětím všech sil vykážou, vyplní, obhájí, okomentují, sepíšou to, co se po nich požaduje. Protože vím, co je to za lidi, nechci být součástí této zrůdnosti. Omlouvám se, vím, že toto slovo působí silně. A nechci, abych před nimi musela obhajovat něco, čemu sama nevěřím, co nepodporuji a s čím absolutně nesouhlasím. Netvrdím, že české školství změny nepotřebuje. Naopak. Potřebuje je jako sůl. Ale musí jít o změny promyšlené, prozkoušené, ověřené. Nemám ve svém okolí člověka, kterého by se někdo zeptal, co si o probíhajících změnách myslí. To, co paní exministryně tvrdí, že všichni členové komisí, sdružení, asociací, poradních orgánů atd. jí schválili a doporučili, je jen pochlebování a slabošské přitakávání. Stačil by výjezd do dvou až tří škol na malém městě při čtení komentářů, diskusí, a oči paní ministryně by viděly, co si myslí čeští učitelé. Nevím, zda jsem dostatečně vysvětlila svůj postoj ke kariérnímu řádu. Myslím si ale, že jsem vyjádřila nechuť, která plyne ze všech chaotických a nepromyšlených změn. Přeji českému školství, aby učitelé učili, aby na učení měli čas a klid, aby učili tak, že to bude bavit je samotné, protože když práce baví učitele, chodí i jejich žáci do školy rádi a o to jde. Učitel je, věřte mi nebo ne, samostatně myslící člověk, ví, že se musí ve svém oboru dál vzdělávat a nepotřebuje o tom podávat reporty. S pozdravem a s přáním, aby kvalitní české školství nebylo udušeno pod horou papíru." To je hlas jednoho jediného člověka ze školství. A takových dopisů bylo více. Já věřím, že mí kolegové ze sociální demokracie mají spoustu jiných dopisů, které chválí jejich práci. Já bohužel takové dopisy nemám. Řekla jsem druhý důvod, a to je pohrdání učiteli jako stavem, že si dovolili pozvednout prst a upozornit, že už mají té administrativy dost. Byl to hlas učitelky, nebo ředitelky ze základní školy. Pane ministře, já bych vás také ráda informovala o práci ředitele střední školy. Když začaly školní vzdělávací programy a všechny školy se s nimi musely porvat, byli rychle proškoleni učitelé, na základních školách vytvořili jeden školní vzdělávací program, tak na středních odborných školách jich bylo mnoho. Konkrétně na mé škole 15. Každý z těchto vzdělávacích programů má minimálně 300 stran. Myslíte si, že bychom zvládli udělat tolik vzdělávacích programů, aniž by nám nefungovaly tzv. metodické kabinety? Já si myslím, že ne. Tak to jsem ráda, že se mnou souhlasíte. Takže není třeba přicházet s objevením Ameriky, která už byla objevena. Na školách tyto věci fungují. Třetím důvodem, který mne vedl k tomu, abych se definitivně rozhodla nepodpořit ani jednu z verzí, byla naše poslední koaliční schůzka v pondělí večer. Na konkrétní dotazy z kariérního řádu jsem dostávala překvapivé odpovědi, jako například: Při sestavování dvouletých plánů rozvoje, nastane-li to, že se v dobré víře s učitelem dohodnu na jeho kariérním rozvoji, který je vázán na určité finanční prostředky, a rok nato tyto prostředky mít nebude, jaký bude dopad vzhledem k tomu, zda bude ze strany učitele právo vymáhat placení těchto kurzů? A naopak. Co nastane, když se v dobré víře s učitelem dohodnu, který v průběhu naplňování svého plánu rozvoje zjistí, že se vydal špatnou cestou, a řekne si, že to prostě plnit nebude? Mám já právo ho propustit, protože nepracuje na své kariéře? Odpověď zněla: A proč, to není potřeba, vždyť se nic neděje. No a ono se nic neděje? A my kvůli tomu děláme dvouleté papírové plány a trávíme na tom čas? A říkáme si, že jdeme k světlým zítřkům? To mě překvapuje. Já mám učitelů 75. To na tom strávím pěkný kus času, abych to pak hodila do koše! To bude skvělé! Začala jsem školními vzdělávacími programy a včera jsem se zamýšlela nad tím, kolik změn jenom v přijímacím řízení za 17 let mého ředitelování proběhlo. Tak nejprve jsme měli dvě přihlášky. V rámci nich - první byla povinná. Když nebyl žák na ni přijat, teprve v platnost naběhla přihláška druhá. To bylo zrušeno. Naběhly tři sobě rovné přihlášky. Největší zmatek. Nikdo netušil, koho vlastně přijal. A tak jsme vařili guláš o tom, kolik budeme mít prvních ročníků, ale nevěděli jsme ingredience. Zdálo se, že to je nefunkční, tak jsme to zrušili. Měli jsme přihlášku pouze jednu. Narazili jsme na to, že žák, ačkoliv si začal daleko pečlivěji vybírat své budoucí povolání, protože měl jednu šanci, měl pouze jednu šanci. Tak jsme to změnili. Změnili jsme to na dvě rovnocenné přihlášky. Takže opět přijímáme všichni v dobré víře žáky a nevíme, kolik jich přijmeme. A loni jsme to vylepšili ještě přijímacími zkouškami. Vidíte, tolik změn, a ono se prostě jedná jenom o přijetí jednoho žáka do prvního ročníku. A ten žák to ani netuší. Ten vůbec neví, kolik práce je s tím spojeno. Já bych ráda uvedla ještě další fakta, která mi brání v tom, abych podpořila jednu z verzí kariérního řádu zde ve Sněmovně. Účinnost některých ustanovení nabíhá k prvnímu září. Vzhledem k tomu, že učitelé i ředitelé jsou na zasloužené dovolené, myslím, že jim to značně bude komplikovat jejich další rozjezd školního roku. Jsou nastaveny úvazky, budou muset shánět možná i navíc jiné učitele a stavíme je do velmi stresové situace. Několikrát jsem paní ministryni upozorňovala na to, že kariérní řád se vztahuje pouze na učitele, kteří mají pracovní smlouvu. Na vyšších odborných školách a na středních odborných školách je celá řada učitelů, kteří učí na dohody o pracovní činnosti. Věřte mi, že těm žákům je úplně jedno, jestli je učí učitel s pracovní smlouvou, či s dohodou o provedení pracovní činnosti, a všichni chtějí mít kvalitní učitele. Tak proč nenecháme kvalitativně, nebo profesně růst i ty, kteří nemají pracovní smlouvu? Už teď začínáme mezi těmi učiteli diverzifikovat: Tebe, ty jsi perspektivní, ty máš pro mě pracovní smlouvu, tebe pošlu na školení, a ty jsi jenom na dohodu o pracovní činnosti, tak ty ani nemusíš. A jak to dopadne na učitele na vyšších odborných školách? Splní kritéria třetího stupně, když ani nemusí mít pedagogické vzdělání pro výkon své funkce? A víme vůbec ta kritéria toho třetího stupně, která nás budou čekat? Nevíme. Ve vládních nařízeních a v prováděcích vyhláškách se hovoří o standardu učitele pouze ve druhém stupni. Třetí stupeň se bude tvořit ve čtyřletém období za pochodu. Dovedu si představit, že učitel si sestaví plán rozvoje svého profesního růstu, aby za dva roky zjistil, že se vydal špatnou cestou, protože standard byl nastaven trochu jinak. I to se mi zdá vůči učitelům velmi neseriózní. Už tady můj kolega zmiňoval stanovisko Asociace logopedů. I to je určitý moment, který mi říká, že zákon nebyl dotažen do finále, pokud oni - pokud oni píší dopis, ve kterém upozorňují, že školní logoped narušuje práci klinického logopeda svou neprofesionalitou a může dokonce přispět k narušení výchovy a vzdělávání dítěte. Nemusíte se mnou souhlasit. Můžete mi říci, že nemám pravdu. Přesto já musím říct, že to jsou docela závažné věci, které mne vedou ke změně mého stanoviska. Ještě jednu věc jsem pochopila - že ministerstvo ve snaze zlepšit a zkvalitnit české školství nemá ani tušení, co se ve školách děje, a proto, pane ministře, si dovolím prostřednictvím předsedajícího vás vyzvat: Přijďte ke mně v září do ředitelny. Pojďme se sejít v sedm hodin ráno na statku a budeme pokračovat v provozu školy, abyste viděl, co je realita života ředitele, pokud máte dost odvahy. Dámy a pánové, jménem klubu hnutí ANO bych ráda vyjádřila naše stanovisko. Po dlouhém projednávání jsme se rozhodli nepodpořit ani parlamentní, ani senátní verzi, která je v tuto chvíli parlamentu předkládána. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name