2013-057-08-338
338. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby D 47
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Radek Vondráček
Já poprosím kolegy v sále o klid.
Poslanec Jan Birke
Děkuji, pane předsedající. ... na dálnici D4708.2, D47091/1 a D 47091/2 a slevy z ceny stavby D4708.2 v důsledku vad stavebních objektů SO 228 a SO 229, uplatnilo ŘSD nároky v odhadované výši přibližně 3 miliardy korun. V uvedených řízeních dosud nebyla vydána rozhodnutí ve věci, avšak zhotovitelé odstranili řadu vad uvedených staveb. Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém se ŘSD domáhá odstranění vad stavebního objektu SO 104 stavby D4708.2, nebylo dosud vydáno rozhodnutí ve věci. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo přistoupeno k projednávání jednotlivých vad a provádění souvisejících důkazů. Počínaje rokem 2017 byla uvedená věc přidělena novému soudci. V rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhalo vrácení částky neoprávněné valorizace cen staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přibližně 1,2 miliardy korun. Rozhodčí soud posoudil nároky uplatněné ze strany ŘSD jako oprávněné a uložil zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy zaplatit ve prospěch ŘSD částku ve výši přesahující 290 milionů korun. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jak 900 milionů korun byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené nebo v malé části jako neoprávněné z důvodu spoluzavinění ŘSD na vzniku daných škod. V rámci rozhodčích řízení, v nichž se ŘSD domáhá zaplacení slevy z ceny z důvodu vady spočívající v zabudování nižšího než příslušnými smlouvami o dílo stanoveného množství oceli do konstrukcí některých mostů a staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přesahující 166 milionů korun. V uvedených řízení dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci. V rozhodčím řízení, ve kterém se ŘSD domáhalo slevy z ceny z důvodu vady spočívající v nezabudování smlouvou o dílo stanoveného množství běžné uhlíkové oceli, namísto které zhotovitelé použili ocel s odolností proti atmosférické korozi, uplatnilo ŘSD nárok v celkové výši přesahující částku 200 milionů korun. Rozhodčí soud posoudil nárok uplatnění ze strany ŘSD jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX. Rozhodčím nálezem vydaným v uvedeném řízení proto uložil Rozhodčí soud zhotovitelům zaplatit ve prospěch ŘSD částku více jak 38 milionů korun. Dále mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem zhotovitelů. Ze stanoviska zhotovitele, Eurovia CS, jež si komise vyžádala, vyplývá, že stavba D47 procházela několika stupni kontroly, kterou zajišťovali různí zaměstnanci ŘSD, např. správce stavby, technický dozor stavby, technický dozor objednavatele a další, a i externí společnosti najaté ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic tedy mělo podle zhotovitele po celou dobu podrobné informace o jejím průběhu, použitých postupech a materiálech. Podle zhotovitele je také skutečností, že ŘSD při převzetí stavby na žalované vady a nedostatky neupozornilo a rovněž před podáním žalob také nevedlo se zhotoviteli žádný dialog o podstatné části namítaných vad. Řadu vad dokonce reklamovalo až těsně před podáním žalob. Z výslechu předsedy představenstva Eurovia CS Martina Borovky dále vyplývá, že veškerý použitý materiál byl stanoven a odsouhlasen ŘSD, jak je uvedeno ve smlouvě o dílo a zadávací dokumentaci a podloženo expertními posudky. Co se týče otázky poškození mostů, ŘSD podle jeho názoru nedodrželo pravidla údržby mostů, které jsou definovány standardy Ministerstva dopravy ČR a platnými normami, a proto došlo k jejich degradaci. Komise si dále vyžádala stanovisko Dopravoprojektu Brno, z jakého důvodu doporučovala pro výstavbu dálnice D47 použití tzv. studeného odvalu, dále NH, jako stavebního materiálu, přestože existovaly pozitivní zkušenosti s vysokopecní struskou, tzv. odval Hrabová. Ze stanoviska vyplývá, že vzhledem k nedostatku násypového materiálu stanovilo ŘSD pokrytí tohoto nedostatku pokrytím z haldového materiálu s tím, že možnost jejich použití bude posouzena jak z hlediska ekologického, tak i geodetického. Zhodnocení těchto materiálů zajistilo a předalo ŘSD, závod Brno, jako podklad pro zpracování dokumentace o stavebním povolení. Rovněž v územním rozhodnutí č. 204/1996 pro stavbu D47 je uveden pod bodem 32 předpoklad využití průmyslových odpadů studeného odvalu, odvalu Hrabová. V dokumentaci ke stavebnímu povolení, v dokumentaci pro zadávání staveb, která byla Dopravoprojektem pro ŘSD zpracována, byly dle požadavku ŘSD stanoveny tyto materiály: vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D dolu Paskov a studený odval NH. Z výše uvedeného vyplývá, že pro předmětnou stavbu byly již v územním rozhodnutí projektové dokumentace a následné dokumentaci pro zadání stavby vzhledem k údajnému nedostatku násypového materiálu stanoveny a ŘSD následně odsouhlaseny všechny tři násypové materiály, tj. vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D Dolu Paskov a studený odval NH. Ke všem materiálům byly vydány v té době potřebné certifikáty. Dále se komise zabývala otázkou trestních řízení. Problematika realizace stavby dálnice D47 byla řešena i v rovině trestněprávní, například v souvislosti s podněty ŘSD, které v rámci interních kontrolních postupů v průběhu let 2011 až 2013 zjistilo řadu skutečností, které nasvědčovaly tomu, že v průběhu realizace staveb dálnice D47 se osoby vystupující na straně zhotovitelů, ŘSD a dalších subjektů mohly dopustit závažné trestné činnosti, například trestného činu podvodu, trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku, a to v úmyslné i nedbalostní formě, trestného činu pletich při zadávání veřejné zakázky a při veřejných soutěžích a podobně. Za účelem prošetření se ŘSD obrátilo na orgány činné v trestním řízení, zejména na Krajské státní zastupitelství v Ostravě, s celkem 12 podněty. Konkrétně se jednalo o skutečnosti související s a) proplácením nesprávně určené valorizace cen staveb dálnice D47 ve výši, na kterou neměli zhotovitelé staveb podle příslušných smluv o dílo nárok, b) fakturací a proplácením ve skutečnosti neprovedených prací a do staveb nezabudovaných stavebních materiálů, c) nepovolenou záměnou stavebních materiálů /druhů oceli a strusky/ v některých stavbách dálnice D47. Všechny podněty podané ŘSD byly prověřovány policejním orgánem, tehdejším Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování expozitura Ostrava pod č. j. OKFK3306/TC-2012-252501 a OKFK462/TC-2013-2501 a OKFK4049/TC-2013-252501, jenž usneseními vydanými v průběhu 2013 a 2015 tyto trestní věci podle § 159 odst. 1 trestního řádu odložil, neboť se ve věci nejednalo o podezření ze spáchání trestného činu. Následné stížnosti pro usnesení o odložení věci podané ŘSD dozorovanému Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě či následný podnět k výkonu dohledu nad postupem dozorového státního zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci byly shledány jako nedůvodné. V únoru 2016 ŘSD podalo podnět nejvyššímu státnímu zástupci k nařízení provedení kontroly skončené ve věci ve smyslu § 12 odst. 3 třetího zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Dle vyrozumění k podnětu ke kontrole skončené ve věci pod č.j. 5NZN2642/2016-47 ze dne 22. dubna 2016 bylo rozhodnuto, že nejvyšší státní zástupce svého zákonného oprávnění nařídit kontrolu skončené věci nevyužije. Dle vyrozumění - cituji: "Nutno konstatovat, že oznámené jednání bylo prověřováno s několikaletým časovým odstupem. Případná trestná činnost tak mohla být prokazována zejména analýzou smluv, faktur a dalších listin, jakož i vysvětlením dotčených osob. Veškeré postupy zhotovitelů týkající se provádění staveb, množství dodaného materiálu, způsob fakturace a valorizace cen byly odsouhlaseny odpovědnými představiteli ŘSD a na straně zhotovitelů tak nelze dovodit naplnění znaku trestné činnosti podle § 209 trestního zákoníku, neboť nebylo zjištěno, že by někdo někoho uvedl v omyl. Pokud by se bylo možno domnívat, že uvedené postupy byly ze strany odpovědných představitelů ŘSD akceptovány v důsledku korupčního jednání ze strany zhotovitelů, netvoří zjištěné důkazy uzavřený řetězec do té míry, aby bylo možno dovodit trestnou odpovědnost těchto osob, které se mohou úspěšně odvolávat na praxi tehdy panující uvnitř ŘSD. Uvedené jednání bylo v dané době zcela akceptováno a zpětně jej nelze označit prima facie za nezákonné, či dokonce za trestné. Policejní orgán přitom provedl rozsáhlé dokazování. Nebyly proto shledány důvody k nařízení kontroly skončené věci, neboť není zřejmé, jaké další důkazy by měly být opatřeny a jakým jiným způsobem by mohly již opatřené důkazy být hodnoceny tak, aby na základě těchto hodnocení mohla být shledána trestněprávní odpovědnost konkrétních osob." Až posud citace státního zástupce. Dovolte mi, abych vás nyní seznámil se závěrečným vyhodnocením a následným doporučením. Předně je nutno uvést, že ze zjištění komise opakovaně vyplynul fakt nedostatečně rozdělených rolí mezi ŘSD a Ministerstvem dopravy jak při samostatné přípravě, tak i při následné realizaci stavby dálnice D47. Tuto skutečnost komise považuje za jeden z hlavních problémů souvisejících s D47 a v této souvislosti žádá Ministerstvo dopravy České republiky, aby zvýšilo kontrolní činnost jak ve vztahu k ŘSD, tak i k zhotovitelům staveb obecně, to znamená týkající se, a teď mi promiňte, že necituji ze zprávy, všech liniových staveb, které budou v budoucnu realizovány na území České republiky. Komise se při své činnosti zabývala i technickými podmínkami vydávanými Ministerstvem dopravy, konkrétně pak technickými podmínkami TP 138 z roku 2000. Tato norma pro používané materiály do zemních těles liniových staveb obsahovala použití ocelářské a vysokopecní strusky z odvalu Hrabová a vycházela z laboratorních zkoušek uvedených strusek a jejich dřívějšího použití na předcházejícím úseku D47, který do současnosti nevykazuje žádné závady. V roce 2011 došlo ke změně TP 138, kde byl použitý materiál rozšířen o studený odval NH. Dle podaných informací důvodem byl nedostatek tříděných strusek na skládkách odvalu Hrabová. Bohužel před změnou normy nedošlo k potřebným kontrolám a zkouškám. Nebyl kontrolován obsah vápna a rozpadovost odpadu, pokud na skládce ležel déle než jeden rok. Z uvedeného se komise může domnívat, že změny technických podmínek byly provedeny účelově a až po prvním zjištění závad, čemuž nasvědčuje termín výstavby úseku D47 s reklamovanými závadami v letech 2002 až 2008 a termín slavnostního zahájení předčasného provozu od 1. 12. 2007. První závady zvlnění v délce 300 metrů se přitom datují už od roku 2008. Při své činnosti komise narazila i na problematiku záručních dob u liniových staveb. Komise z protokolu o přebírání jednotlivých stavebních objektů na kontrolovaných poškozených úsecích D47 zjistila, že všechny objekty byly přebírány postupně dle dokončení s konstatováním, že jsou v pořádku a bez zjevných závad. Od převzetí nabíhaly záruční doby bez ohledu na možnost jejich používání. U mostních objektů se jedná o záruku na izolace v délce 84 měsíců, na ostatní části v délce 60 měsíců. U silničních staveb byla záruka v délce 60 měsíců. U většiny kontrolovaných úseků D47 vykazujících vady tím došlo k marnému uplynutí záruční doby a u zbytku došlo k realizaci reklamace na horní hranici záruční doby v roce 2014. Na základě uvedeného zjištění komise doporučuje přehodnotit způsob přebírání jednotlivých objektů liniových staveb a nahradit jej převzetím celého nasmlouvaného úseku stavby. Současně by bylo vhodné ve smlouvách o dílo zajistit, aby záruční doba začala běžet nejdříve v okamžiku povolení předčasného užívání stavby. Za závažný problém považuje komise dále skutečnost, že některé nároky ŘSD vůči zhotovitelům byly shledány jako promlčené. Komise považuje za nutné, aby ŘSD dostatečně objasnilo, jak k promlčení, a to nikoliv pouze v jednom případě, mohlo dojít. Toto objasnění by mělo být poskytnuto Ministerstvu dopravy ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně. Závěrem je nutno zmínit, že při své činnosti byla komise značně limitována tím, že doposud nebyly pravomocně ukončeny veškeré spory, které ŘSD vede se zhotoviteli staveb. Komise proto žádá ŘSD, aby po ukončení těchto sporů byla provedena podrobná analýza jejich průběhu, výsledku a nákladů na právní zastoupení. Tato analýza by měla být poskytnuta Ministerstvu dopravy ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně. Posud toť vše závěrečné vyhodnocení a doporučení. Dále jsou pouze a jen přílohy. Přílohou je celkem osm usnesení Poslanecké sněmovny, která jsou z roku 2014, týkající se předchozích kontrol, z roku 2016, tam jich je celá řada, kdy vyšetřovací komise konstatovala a zásadně byla ustanovena vyšetřovací komise právě k D47 pod mým vedením. Dále se jedná o seznam svědků. Dovolím si jenom částečně citovat a dovolte mi, abych se zmínil především, než začnu citovat svědky, tak bych odcitoval své kolegy. Původně v tom usnesení byli jmenováni Jan Birke za sociální demokracii, Olga Havlová za Úsvit, Václav Klučka - sociální demokracie, Petr Kudela - KDU-ČSL, Herbert Pavera - TOP 09 a Starostové, Stanislav Pfléger - ANO 2011, Bronislav Schwarz - ANO 2011, Zbyněk Stanjura - ODS a Karel Šidlo - KSČM. Samozřejmě v průběhu jednotlivých časů docházelo k odstupování, zásadně pak následně jenom velmi kose došlo k naplnění členů do komise ze strany ANO, kdy nastoupili Jan Sedláček a Martin Sedlář, nicméně zásadně se komise neměnila, akorát s tím rozdílem, že už nikdy zástupce hnutí Úsvit, který byl iniciátorem této vyšetřovací komise, se do této komise nevrátil, ani žádný její zástupce. Dovolte mi tedy ještě, abych vám přečetl seznam svědků. Komise vyslechla Ing. Jana Kroupu, současného generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, dále Martina Borovku, předsedu představenstva Eurovia CS, a. s., Ing. Petra Laušmana, bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Alfréda Brunclíka, též bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Josefa Černého, bývalého ředitele závodu Brno Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Tomáše Mráčka, správce stavby, tzv. kontroly na daných úsecích, a kapitána Mgr. Petra Czinege, zpracovatele spisu ÚOKFK SKPV PČR, expozitura Ostrava. Dovolte mi, abych z tohoto titulu jako předseda komise především poděkoval svému zástupci kolegovi za ODS poslanci Zbyňku Stanjurovi za skvělou spolupráci a vynikající zastupování v době mé nepřítomnosti. Dále určitě za vynikající práci Karlu Šidlovi, který v zásadě formuloval konečné důsledky závěrečné zprávy. Za to moc panu kolegovi chci poděkovat. Chci poděkovat Václavu Klučkovi, ale i Petru Kudelovi, Herbertu Paverovi, ale chci říci, že i oběma dvěma zástupcům hnutí ANO, kteří se sice na poslední chvíli, ale velmi aktivně zapojili do práce vyšetřovací komise. Dámy a pánové, to je zhruba vše, co jsem chtěl sdělit v rámci textace vyšetřovací komise, a samozřejmě můžu přednést závěrečné usnesení, ale moje otázka zní, pane předsedající, jestli tak můžu učinit teď, či až v podrobné rozpravě.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
