|

2013-057-05-027

27. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1017/ - druhé čtení

Date2017-05-23
Meeting2013/057
Agenda Item2013/057/027
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/bqbs/b15902701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Předseda PSP Jan Hamáček Prosím pana poslance Kaňkovského a po něm pan poslanec Zavadil. Poslanec Vít Kaňkovský Dobré odpoledne, milé dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Vzal jsem to dneska v trošku opačném sledu. Chtěl bych vám představit dva pozměňovací návrhy k projednávanému sněmovnímu tisku 1017, k nimž se pak přihlásím v rámci podrobné rozpravy. První pozměňovací návrh se týká úhrad zubních plomb z veřejného zdravotního pojištění v důsledku nového evropského nařízení o rtuti, které mimo jiné omezuje používání zubního amalgámu, což je kovová slitina rtuti s jedním nebo několika kovy. V zubním lékařství je možné použít takzvaný nedózovaný amalgám, nebo takzvaný dózovaný amalgám. V případě nedózovaného amalgámu dochází ke smíchávání kovového prášku a rtuti, ze kterých je vytvořena výplň zubu, a to ručně, nebo pomocí přístrojového vybavení v ordinaci stomatologa. Dózovaný amalgám je naproti tomu dodáván v kapslích, které obsahují přesně stanovený poměr rtuti a kovů, čímž je sníženo riziko nesprávného poměru obou složek, zejména pak riziko, že zhotovená zubní výplň bude obsahovat vyšší procento rtuti, než je zdravotně vhodné. Tento postup je také významně bezpečnější pro zdravotnický personál. Z veřejného zdravotního pojištění jsou dospělým pojištěncům doposud hrazeny pouze plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu. Jeho použití však zmíněné evropské nařízení o rtuti do budoucna neumožňuje. Unijní nařízení dále zakazuje použití amalgámu v jakékoli formě u dětí do 15 let, u těhotných a kojících žen. Předkládaný pozměňovací návrh proto zjednodušeně řečeno stanovuje jako podmínku úhrady zubní výplně z veřejného zdravotního pojištění použití dózovaného amalgámu. U již zmíněných specifických skupin osob je pak navrženou podmínkou úhrady z veřejného zdravotního pojištění užití skloionomerního cementu. Tento pozměňovací návrh nemá dopad na státní rozpočet, ovlivňuje ale rozpočty zdravotních pojišťoven, resp. veřejného zdravotního pojištění. Změna úhrady z nedózovaného amalgámu na dózovaný by měla pro systém veřejného zdravotního pojištění představovat zvýšení ročních nákladů v řádu několika desítek, maximálně jednotek stovek milionů korun. Používání výplně ze skloionomerního cementu u vymezených skupin pojištěnců by pak mělo představovat nárůst nákladů veřejného zdravotního pojištění asi o 70 milionů korun ročně. Tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Druhý pozměňovací návrh se týká situace osob ve výkonu ústavního ochranného léčení. Tyto osoby jsou podrobeny státem nařízenému omezení svobody, a nemohou tak ve většině případů vykonávat výdělečnou činnost. Na rozdíl od osob ve výkonu trestu, osob ve vazbě či zabezpečovací detenci však nejsou tyto osoby vyjmuty z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tento stav má za následek, že uvedené osoby zpravidla reálně nemají, z čeho pojistné na veřejné zdravotní pojištění uhradit, a tak dochází k tomu, že dluží zdravotním pojišťovnám částky v řádu desítek tisíc korun dle skutečné doby nařízeného ochranného léčení. Tím v prvé řadě vznikají nevymahatelné dluhy zdravotním pojišťovnám a stejně tak vzniká i problém na straně osob ve státem nařízeném ochranném léčení. Je přitom nutné zmínit, že celková doba ochranného léčení v ústavní formě může trvat řadu měsíců, ale i let. Ve chvíli, pokud dojde k situaci, že je u těchto nemocných lidí soudem ukončeno nařízené léčení a mají se resocializovat, jsou v reálu zatíženy vážným finančním a potažmo i sociálním problémem, protože se okamžitě ocitají v dluhové pasti v důsledku dluhů na zdravotním pojištění. I když mají tito lidé mnohdy za sebou závažnou trestnou činnost, přesto je, věřím, zájmem společnosti, aby se, pokud nastane situace, že je možné ukončení ochranné léčby, co nejrychleji začlenili do společnosti, aniž by byli předem hendikepováni. Z těchto důvodů je žádoucí zařadit občany, kteří jsou ve výkonu ústavního ochranného léčení, do skupiny státních pojištěnců s tím, že v případě, že budou mít i při výkonu ochranného léčení příjmy, budou tyto příjmy podléhat odvodu na zdravotní pojištění. Je třeba zde zdůraznit, že tímto návrhem se napravuje dlouhodobě namítaný neodůvodněný rozdíl v přístupu k těmto osobám ve srovnání s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo zabezpečovací detence, jejichž situace je velmi podobná a mezi státní pojištěnce již dnes zahrnuti jsou. Tento návrh bude mít dopad na státní rozpočet v řádech jednotek milionů korun v závislosti na aktuálním počtu osob podstupujících ústavní ochrannou léčbu. Na druhou stranu však bude zajištěno, že za tyto osoby bude pravidelně odváděno pojistné do systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň nebudou vytvářeny obtížně vymahatelné dluhy a s tím spojené potíže zdravotních pojišťoven. Vážené dámy, vážení pánové, chápu, že tento druhý pozměňovací návrh zasahuje do obtížného tématu, u kterého bychom si přáli, abychom ho nemuseli řešit, avšak strkat před ním hlavu do písku nám přináší jen další a další problémy. Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o podporu obou pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name